Jednotná socialistická vědecká politika
má dnes svůj velký význam. Jejím
cílem pro socialistické země musí
být dosažení převahy i na tomto poli,
což je náročný program, jehož splnění
si vyžádá maximální vypětí
sil každé socialistické země.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
chci se krátce zmínit o úloze ČSAV.
Úloha a působnost Akademie je vymezena zákonem
o Čs. akademii věd ze dne 9. července 1963
č. 54 Sb. ve znění zákonného
opatření předsednictva Federálního
shromáždění ze dne 19. března
1970 č. 26 Sb. Akademie je podle toho vrcholnou vědeckou
institucí ČSSR, která rozvíjí
badatelskou činnost na svých vědeckých
pracovištích a jako své členy sdružuje
nejvýznamnější vědecké
pracovníky. Organickou součástí ČSAV
a současně nejvyšší národní
a regionální vědeckou institucí na
Slovensku je Slovenská akademie věd, jejíž
působnost na Slovensku upravuje zákon Slovenské
národní rady.
Podle zákona je úlohou Akademie pečovat o
plánovitý rozvoj čs. vědy a provádět
základní vědecký výzkum na
svých pracovištích tak, aby výsledky
vědecké práce plně sloužily výstavbě
vyspělé socialistické společnosti
v ČSSR.
Při plánování základního
výzkumu a veškeré své činnosti
vychází Akademie z cílů hospodářského,
kulturního i politického rozvoje naší
společnosti stanovených Komunistickou stranou Československa,
zaměřuje základní výzkum tak,
aby stálým rozvojem vědy pomáhal státním,
politickým i hospodářským orgánům
a organizacím v jejich činnosti, směřující
k uskutečnění těchto cílů
a zejména i k soustavnému zvyšování
materiální i kulturní životní
úrovně pracujících.
Zákon ukládá Akademii vytvářet
celkovou koncepci rozvoje čs. vědy, vypracovávat
návrhy státních plánů základního
výzkumu, předkládat je vládě
a federálnímu ministerstvu pro technický
a investiční rozvoj, koordinovat a kontrolovat plnění
těchto plánů. V této funkci Akademie
plánovitě usměrňuje základní
výzkum na vysokých školách a ostatních
vědeckovýzkumných pracovištích
základního výzkumu. Spolu s vysokými
školami vyhledává a vychovává
pro potřeby vědeckých pracovišť
i praxe ideologicky vyspělé a vysoce kvalifikované
vědecké pracovníky a napomáhá
školám v jejich pedagogické činnosti.
Akademie je vrcholným představitelem čs.
vědy v zahraničí. Organizuje a koordinuje
vědecké styky s akademiemi věd a obdobnými
vědeckými institucemi v zahraničí,
především v socialistických zemích.
V dohodě s ostatními zúčastněnými
orgány a institucemi rozhoduje o zřizování
národních komitétů mezinárodních
vědeckých organizací. K Akademii je přidruženo
42 vědeckých společností, které
mají 127 poboček, 228 odborných skupin a
19 500 členů.
V zásadních vědeckých otázkách
je Akademie hlavním poradcem vlády. Za svou činnost
odpovídá vládě a podává
jí každoročně o své činnosti
zprávu.
Řídící, plánovací, koordinační
a kontrolní činnost v oblasti základního
výzkumu vykonává ČSAV v nejužší
spolupráci s příslušnými institucemi,
resorty a vysokými školami.
Zásadní směrnicí, jež vyplývá
z usnesení XIV. sjezdu KSČ je uskutečnit
takové změny v pojetí plánovaných
úkolů, abychom náš základní
výzkum ještě účinněji
svázali s potřebami společenského
a ekonomického rozvoje, zvýšili efektivnost
vědecké práce, odpovědně vybírali
úkoly, na které soustředíme tvůrčí
potenciál vědeckých pracovníků,
lépe využívali spolupráce a integračních
tendencí. V připravovaných prognózách
bylo vymezeno 32 hlavních směrů, ve kterých
čs. základní výzkum může
zaujímat přední postavení v procesu
integrace čs. vědy.
Plán základního výzkumu je součástí
jednotného státního plánu rozvoje
vědy a techniky a je propracován v potřebných
vazbách na plány technického rozvoje. Jsou
v něm stanoveny cíle a kontrolovatelné etapy,
promítá se v něm spolupráce a dělba
práce s vědci socialistických zemí.
Účelnost úkolů a stupeň koncentrace
kapacit jsou posuzovány při vstupní oponentuře,
které se účastní vedle vědců
i odborníci z praxe. Oponovány jsou i dosažené
výsledky. V září 1971 byly konstituovány
Rady státních programů základního
výzkumu, vymezena jejich působnost při plánování,
koordinaci a kontrole.
Aby se zvýšil přímý vliv spolupracujících
a realizátorských ministerstev jsou v Radách
zástupci resortů. Řídícím
orgánem v oblasti základního výzkumu
je presidium, které předkládá návrhy
plánu vládě. Úkoly v oblasti ekonomických
věd jsou ještě vedeny v evidenci ve státním
programu ekonomického výzkumu Rady ekonomického
výzkumu při Státní plánovací
komisi.
V současné době se pracuje na přípravě
směrnic pro 6. pětiletý plán v oblasti
základního výzkumu v souladu s usneseními
vlády č. 73/1971 a 284/1972 a směrnicemi
federálního ministerstva pro technický a
investiční rozvoj. Dostatečný předstih
umožní kvalitní zpracování návrhu.
Je využíváno prognostických prací,
vypracovaných jak v ČSAV, tak oběma národními
ministerstvy školství. Návrh plánu bude
koordinován s Akademií věd SSSR a budou v
něm promítnuta příslušná
usnesení RVHP.
Kapacitní podíl akademií a resortů
se asi nebude příliš lišit od dnešního
stavu, v němž na Akademii připadá 55
%, na resorty školství 28 % a zbytek na ostatní
resorty. Také rozdělení do 8 programů,
které překrývají svou tématikou
většinu významných vědních
oborů, zůstane zachováno. Vymezený
čas mi nedovoluje zacházet do podrobností.
Bližší informace byly obsaženy ve Zprávě
k otázkám základního výzkumu
v Československé socialistické republice,
kterou soudruzi poslanci obdrželi.
Musíme dosáhnout toho, aby základní
výzkum řešil v potřebném předstihu
a v úzké spolupráci s vědci socialistických
zemí i takové problémy, které současná
praxe ještě nenastoluje, ale které budou rozhodovat
o budoucím úspěchu. V tom musí rozhodující
roli sehrát plán, který je základním
nástrojem řízení. Musí se tak
stát jak v jeho celkové orientaci a obsahové
náplni, tak v kvalitě jeho propracování
ve všech vazbách na plán rozvoje národního
hospodářství, jehož je nedílnou
součástí. Pro základní výzkum
je zvlášť potřeba zdůraznit souvislost
s pracemi na prognózách dlouhodobého vývoje.
Chci se ještě krátce zmínit o výchovné
činnosti Akademie a vztahu k vysokým školám.
Téměř 90 % členů ČSAV
zároveň plní pedagogickou funkci na vysokých
školách. V řídících orgánech
Akademie je více než polovina vysokoškolských
učitelů a v orgánech Rad státních
programů základního výzkumu je 38
zástupců ministerstev školství České
socialistické republiky a Slovenské socialistické
republiky. Rovněž v radách stěžejních
úkolů je výrazný podíl vysokoškolských
pracovníků. 660 vědeckých pracovníků
z ústavů ČSAV přednáší
na vysokých školách. Mezi ČSAV a ministerstvy
školství je dnes úzká a soudružská
spolupráce.
Československá akademie věd věnuje
i přímé výchově mladých
adeptů vědy na svých pracovištích
velkou pozornost. Nutí ji k tomu i současné
nepříznivé věkové složení
pracovníků ČSAV. Akademie vychovává
230 řádných aspirantů a 440 v jiných
formách výchovy. Tyto počty bude nutno zvyšovat
s ohledem na značný počet těch, kteří
v příštích 10 - 15 letech odejdou do
důchodu. Vychovává i pracovníky pro
instituce mimo Akademii. Výchovná kapacita není
však plně využita. Jedním z důvodů
je i malý zájem. Nejde samozřejmě
jen o počet. Hlavní zájem je o talenty z
celého území ČSSR. Výběr
talentů se provádí hlavně ve spolupráci
s vysokými školami. Osvědčují
se však i jiné formy. Tak např. v roce 1972
pracovalo v ústavech Akademie 430 studentů jako
pomocné vědecké síly, 420 studentů
zde připravovalo své diplomové práce
a přes 1000 jich bylo u nás na prázdninové
praxi. Velký význam měla smlouva, kterou
uzavřela Československá akademie věd
a obě ministerstva školství a Socialistický
svaz mládeže o spolupráci při soutěži
o nejlepší studentskou vědeckou práci.
Vypracovali jsme i komplexní program politicko-ideové
výchovy, v němž vedle základního
kursu v marxisticko-leninské filosofii klademe důraz
na studium klasiků, na konzultace, semináře,
zaměřené k filosoficko-metodickým
otázkám vědních oborů. Politicko-ideová
výchova byla v minulosti zanedbávána. Dnes
víme, že ve spojení politické a odborné
úrovně máme zatím ještě
nedostatky, ale i velké rezervy.
Nejvážnější problém je praktická
realizace výsledků, která u nejvýznamnějších
úkolů je plánována. Tam, kde nelze
předem určit realizátora, nutno zajistit
živé spojení s praxí, zabezpečit
včas potřebné informace a přímou
spolupráci s výrobou. Takové spojem již
existuje a bylo konkretizováno i v dohodách s výrobními
podniky. Je to nutné, neboť jak řekl předseda
federální vlády s. Štrougal na XIV.
sjezdu KSČ "existuje i v technickém rozvoji
logická dělba práce a není rozumné
očekávat, že vědecký pracovník
sám dovede své myšlenky až do výroby".
Často se zapomíná i na to, že vedle
základního výzkumu je tu široká
základna aplikovaného výzkumu, z níž
základní výzkum tvoří jen 12
%, takže krátkodobými úkoly se může
zabývat jen zcela výjimečně a pro
jejich řešení není ani vybaven. Přehled
o dosažených výsledcích vypracovává
Československá akademie věd každoročně
v Anotacích výsledků, které rozesílá
v dostatečném počtu institucím, školám
a závodům. Jak potvrzuje zkušenost, setkávají
se tyto zprávy s živým ohlasem odborníků
z praxe.
přes známé obtíže se zaváděním
výsledků lze uvést řadu dobrých
příkladů, které dokládají,
že vědecké poznatky mohou být s prospěchem
využívány ve výrobní praxi.
. Tak např. výzkum v elektronové optice umožnil
výrobu špičkových elektronových
mikroskopů a spektrometrů jaderné magnetické
resonance, o něž je zájem v zemích RVHP.
Výzkum metod komplexní automatizace umožňuje
realizovat mnoha parametrové regulátory, které
se samy nastaví na optimum a jejichž využití
je perspektivní při řízení
kontinuálních procesů výroby.
Propracované způsoby fázové regulace
středně vlnných rozhlasových vysílačů
umožnily pokrýt velká území kvalitním
rozhlasovým signálem na jediném kmitočtu.
Byly vysoce oceněny ministerstvem spojů SSSR. Spolupráce
vědců na jednotné řadě asynchronních
motorů přispěla podstatně k vytvoření
jich nové řady.
Výzkum lopatkových mříží
pro vysoké rychlosti umožňuje zlepšení
účinnosti posledních stupňů
parních turbín velkých výkonů.
Veliký význam a praktický dopad měl
výzkum dolování v kritických hloubkách,
výzkum speciálních druhů ocelí
a kompositních materiálů, výzkum polovodičů,
insekticidů, virových chorob. výzkum makromolekulárních
látek, katalyzátorů, chemických reakcí
a procesů aj.
Krátce bych se chtěl zmínit o podílu
a úloze vysokých škol v oblasti výzkumu.
Úloha a obsah vědecké činnosti na
vysokých školách vychází ze zásady
jednotné pedagogické a vědecké činnosti,
zakotvené v zákoně o vysokých školách.
Obě činnosti se vzájemně prolínají
a doplňují. Proto se vědecká práce
na vysokých školách neomezuje jen na řešení
konkrétních vědeckých úkolů,
ale je pojmem podstatně širším. Kromě
řešení konkrétních plánovaných
úkolů, jež navazují na potřeby
socialistické výstavby a hospodářského
rozvoje, jde o studium logické struktury vědních
oborů, jehož nutnost vyplývá z potřeb
pedagogické činnosti, dále je tu kritická
vědecká činnost, příprava vědeckých
monografií a učebnic, vypracování
expertiz, projektů, přímá spolupráce
s technickou a hospodářskou praxí na jejích
současných úkolech, účast v
soutěžích, účast ve vědeckých
orgánech a společnostech apod. Protože pedagogická
činnost se vztahuje téměř na všechny
vědní obory, je na vysokých školách
pěstována věda vlastně ve všech
disciplinách. Vysoké školy od samotného
vzniku poznatky nejen šířily, ale vlastní
činností je i vytvářely. V současnosti
představují vysoké školy svými
vědeckopedagogickými pracovníky tvůrčí
potenciál, jehož vědeckou produkci je možné
a také nutné vytvářením podmínek
dále zvyšovat.
Hlavním posláním vysokých škol
je ovšem výchova a vzdělávání
mládeže k odborné a vědecké činnosti,
vycházející z marxisticko-leninského
světového názoru. Formování
člověka schopného po všech stránkách
aplikovat a rozmnožovat poznané je důležitou
cestou, kterou se vědecké poznatky dostávají
do praxe a je přímou součástí
procesu reprodukce pracovní síly. Musí se
dít v předstihu před vývojem pracovního
procesu, což je možné jen tehdy, jsou-li učitelé
vědecky fundovaní a sami vědecky pracují.
Současný stav se vyznačuje relativně
velkým podílem vysokých škol na řešení
úkolů všech druhů výzkumných
plánů, tedy státních programů
základního výzkumu /28 %/, státních
programů technického rozvoje, ekonomického
výzkumu, úkolů resortního plánu
i vyžádaných úkolů mimo tyto
plány. úkolů z oblasti pedagogiky, psychologie,
ekonomiky vzdělávaní aj. Podle objemu jsou
na prvém místě úkoly povahy technické,
pak lékařské, dále zemědělské
a veterinární, přírodovědecké
a společenskovědní. Vysoké školy
se podílejí intenzívně na organizátorské
a koordinační činnosti ve vědě
a vypracovaly koncepci svého dalšího rozvoje
do roku 1985 i rozsah a způsob spolupráce s ČSAV
a ostatními vědeckými institucemi. Vysoké
školy se zapojují jako důležitá
součást výzkumné i vývojové
základny našeho státu, dobře fundovaná
pracovníky a postupně stále lépe vybavovaná
pro tuto práci. V dalším rozvoji bude plně
využito zkušeností ze sovětských
škol. Se zřetelem na to, že hlavním úkolem
zůstává výchova, připadá
z pracovního času na vědeckou činnost
u vědeckopedagogických pracovníků
1/3, u pracovníků bez vědecké hodnosti
1/5. S těmito čísly je také počítáno
v plánu.
Těsné spojení s vědou zajišťuje
úspěšné provedení obsahové
a strukturální modernizace výuky i vytváření
podmínek proto, aby v rámci studijního programu
mohl student své schopnosti tvořivě rozvíjet.
Studentské vědecké kroužky, konference,
zapojování do vědeckých pomocných
sil a demonstrátorů, to jsou dnes již osvědčené
formy, v nichž studenti získávají základní
metodické poznatky z vědecké práce.
Socialistický svaz mládeže na vysokých
školách rozvíjí široké úsilí
organizovat tvůrčí odbornou a vědeckou
činnost vysokoškoláků, spojuje ji s
ideově politickou prací, s péčí
o talentované studenty, za plné podpory vedení
škol, ministerstev školství, Československé
akademie věd, Československé vědeckotechnické
společnosti aj. Naplňování těchto
úkolů je důležitou součástí
výchovného a vzdělávacího procesu
a plně odpovídá epoše vědeckotechnické
revoluce.
Celá vzdělávací soustava je současně
mocný a přímý nástroj ideologický.
Revolučnost, stranickost, třídnost, demokratičnost,
socialistický humanismus, to jsou leninské rysy
socialistické vzdělávací soustavy.
Dát co největší vzdělání
co největšímu počtu mládeže
a pracujících, ale ne jako cíl, nýbrž
jako prostředek, který umožňuje rozmach
kultury, vědy a techniky a ekonomiky. O takovou soustavu
usiluje naše strana a vláda s vědomím,
že mezi výchovou, vědou, kulturou a technikou
je a musí být jednota, a že jedna bez druhé
nemůže dosáhnout pokroku.
Ještě několik slov o prohlubování
integrace vědeckých potenciálů socialistických
zemí - o dělbě práce a koordinace
výzkumů v rámci zemí RVHP. Mezinárodní
spolupráce ve vědě, v oblasti základního
výzkumu, vychází z těchto zásad:
Styky musí napomáhat a urychlovat řešení
úkolů státního plánu i rozvoji
čs. vědy a techniky. Při zachování
zásady vzájemných výhod a rovnoprávnosti
i nezbytnosti smluvních dohod, plánovitosti a třídnosti
musí styky přispívat k mírovému
soužití národů a bezpečnosti.
Rozhodující je úzká spolupráce
s vědeckými institucemi socialistických zemí,
především SSSR, a to především
na úkolech komplexního programu, na dohodnutých
úkolech mnohostranné spolupráce mezi akademiemi
socialistických zemí a na úkolech dvoustranné
spolupráce rovněž s akademiemi socialistických
zemí.
V souladu se závěry XIV. sjezdu KSČ musíme
provádět aktivní integrační
politiku vědeckých potenciálů zemí
RVHP a zajišťovat rychlý pokrok ve vědě
i technice. Důsledně zavádět plánovitost,
dělbu práce, podílet se na budování
a využívání mezinárodních
vědeckých ústavů socialistických
zemí. To jsou dnešní úkoly. Takový
postup je životně důležitý proto,
že kapacitní možnosti zemí jako je naše,
jsou omezené, což se zřetelně projevuje
při přechodu na velké komplexní programy
a projekty. Ostatně je takový postup účelný
i pro velké země tam, kde cíle jsou u všech
zúčastněných společné.
Je možno říci, že podíl čs.
vědy na mezinárodní spolupráci je
jak rozsahem, tak i kvalitou pozitivní a účinný,
a že také základní výzkum není
na proces integrace nepřipraven. Prvá etapa mnohostranné
spolupráce mezi akademiemi, která těsně
předcházela integraci socialistické vědy,
byla uzavřena 15. 12. 1971, bilaterální spolupráce
existuje od založení Československé
akademie věd. Podle této smlouvy se podílejí
všechny akademie socialistických zemí na řešení
11 úkolů z oblasti fyziky, chemie, lékařství,
ekonomie i společenských věd.
K těmto úkolům a k programům přistupuje
nyní Komplexní program, narýsovaný
RVHP a schválený vládou ČSSR. Tento
program dává procesu integrace vědeckých
a rozvojových potenciálů plánovitý
charakter a znamená nástup k vyšším
formám spolupráce a dělby práce. Zatím
není rozsah účasti jak ČSAV, tak resortů
na komplexním programu definitivně uzavřen.
Bude zapotřebí rozvinout další úsilí,
aby naše spolupráce na komplexním programu
odpovídala našim potřebám a usnesením
stranických a vládních orgánů.