Pracujem v strojárskom podniku a viem, ako to chodí u nás. Ak je ohrozené plnenie plánu len o jedno percento, je na podniku, ako sa ľudovo hovorí, vietor, no zdá sa, že neplnenie plánov vedy a techniky sa berie viac na vedomie, tu zrejme niet vinníka.

Myslím si, že v celej oblasti plánov vedy a techniky je čo prehodnocovať a naprávať. Po preštudovaní príslušných dokumentov sa zdá, že vieme, kde sú chyby, a vieme aj to, ako ich odstraňovať, ale odstraňovanie nedostatkov je pomalé a minulé chyby pretrvávajú tvrdošijne stále.

Vedeckovýskumná základňa v našej republike nie je malá. 195.000 pracovníkov, z toho 82.000 pracovníkov s vysokoškolským vzdelaním nie je málo. Je to armáda, za ktorou by malo byť vidieť viacej práce. Výdaje na výskum a vývoj sú tiež značné a v r. 1972 robili 11 miliárd Kčs. No ekonomická efektívnosť 1: 2 je nízka a s takouto efektívnosťou sa budeme dostávať na svetovú špičku len veľmi pomaly. Je chyba, že naša vedeckovýskumná základňa sa zaoberá doslova obrovským sortimentom výroby, máme ďalej v niektorých podnikoch trpaslíčie vedeckovýskumné základne, ktoré nemajú technické predpoklady k dosiahnutiu pozoruhodnejších výsledkov. Myslím si teda, že by bolo potrebné bližšie sa tiež pozrieť na celú organizáciu vedeckovýskumnej základne a dosiahnuť pružnosť v riadení a v každom prípade vyššiu efektívnosť. Osobitnú pozornosť by si podľa mojich poznatkov zasluhovala vedeckovýskumná základňa v oblasti chémie a osobitne v odbore plastických hmôt. Napriek pomerne vysokému rastu výroby a spotreby plastických hmôt sú tu vážne nedostatky. Môžem to doložiť na skúsenostiach z nášho podniku, že ak tento nedostane potrebný materiál z kapitalistických štátov, polovica plastikárne sa zastaví. Znamená to, že nevyrábame ešte to, čo potrebujeme na zhotovenie kvalitného finálneho výrobku.

Obdobne je to s výrobou strojov na spracovanie plastických hmôt. Nechce sa mi veriť, že by naše strojárstvo nedokázalo vyrobiť kvalitné lisy na plastické hmoty, veď vyrábame stroje omnoho zložitejšie a presnejšie a pravdu povediac, necíti sa človek dobre, ak vidí obrovskú dielňu zaplnenú lismi z Rakúska. Vzhľadom na plánovaný rast spotreby plastických hmôt do šiestej päťročnice by bolo potrebné aj túto otázku zvážiť a lisy, samozrejme kvalitné, robiť v rámci RVHP.

V poslednom čase sa veľa hovorí o nutnosti inovácie výrobného programu a zdá sa, že toto okrídlené slovo našim podnikom začína robiť ťažkosti. Pochopiteľne, že našou snahou musí pritom byť, aby väčšina našich nových výrobkov dosahovala svetové parametre v zhodnotení použitých materiálov, kvalite, trvanlivosti a estetickom vzhľade.

Nadriadené orgány predpisujú v pláne podnikom percento inovácie výrobného programu, čo všeobecne je správne. My však v praxi obnovujeme výrobky, ktoré sú naozaj morálne aj kvalitatívne zastarané, preto že s nimi stále ešte prenikáme na svetový trh a tak nechceme obnovovať všetko, teda aj výrobky, pri ktorých nie je predpoklad vývozu, a ktoré napriek tomu, že sú staré, slúžia spotrebiteľovi veľmi dobre. Nechcem tým povedať, že by sme nemali aj tieto výrobky zlepšovať, ale treba veľmi zodpovedne a konkrétne určovať, čo budeme robiť prvé a čo druhé atď. Treba taktiež vedieť, že inovácia výrobného programu odčerpáva značné kapacity najmä vývojovej základne, kapacity návodovní a ďalších útvarov, že je veľmi nákladná a efektívnosť sa niekedy rovná nule - aj takýchto prípadov by sa našlo dosť.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, takmer zo dňa na deň naliehavejšie sa ukazuje potreba socialistickej integrácie a tesnej spolupráce so socialistickými štátmi. Pôjde, pravda, o to, aby komplexný program socialistickej integrácie bol dôsledne premieňaný na drobné, zameraný na veľmi konkrétne ciele a aby jeho realizácia bola uskutočňovaná s vysokou osobnou zodpovednosťou. Myslím, že mnohé veci sa veľmi úspešne vyriešili v poslednom čase, treba však povedať, že i tu sme dosť dlho prešľapovali na mieste a tak ako my aj iné socialistické štáty pochopili, že len spoločnými silami a dobre koordinovanými plánmi aj v otázkach základného výskumu a technického rozvoja sa môžeme rýchlo dostať dopredu. Domnievam sa pri tom, že máme určité možnosti ako to robiť, aj sa pozrieť, ako to robia kapitalisti a čo robia dobre v tejto oblasti a čo môžeme realizovať aj my.

Na záver, súdružky a súdruhovia poslanci, by som chcel zdôrazniť jedno: Do celej oblasti vedecko-technického rozvoja treba zaviesť vysokú náročnosť, vysokú záväznosť plánu a osobnú zodpovednosť. Konštatovania a rámcové smernice, ktoré by nikoho k ničomu nezaväzovali, nám nebudú mnoho platné. Vďaka výskumníkom, vývojárom a realizátorom za to, čo bolo urobené dobre, a nebolo toho málo, potrebujeme však ešte viacej a som presvedčený, že to dokážeme, aby sme naplnili základnú líniu XIV. zjazdu KSČ, pre nás a pre celý socialistický tábor.

Předsedající místopředseda SL dr. R. Nejezchleb: Ďakujem. Slovo má teraz poslanec Kugler, pripraví sa poslanec Belko.

Poslanec ing. F. Kugler: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, celý společenský rozvoj je v současné době charakterizován stále rozsáhlejšími změnami životních podmínek a zejména výrobních sil. Je to způsobeno bouřlivým rozvojem vědy a techniky, který se promítá především do výroby. Rozvoj vědy však vyžaduje stále rozsáhlejší, složitější, finančně, kádrově i materiálně náročnější výzkumy. Tento objektivní proces však přesahuje možnosti malých ekonomických celků a států a vyžaduje stále výraznější mezinárodní vědeckotechnickou spolupráci a integraci. Státy se socialistickým společenským zřízením mají pro tuto spolupráci daleko lepší předpoklady než kapitalistické státy, neboť společenské vlastnictví výrobních prostředků umožňuje tyto úkoly řešit komplexně jak uvnitř vlastní ekonomiky, tak i ve vzájemné spolupráci. Komplexní program prohlubování socialistické ekonomické integrace, který byl schválen na XXV. zasedání RVHP, také obsahuje celý oddíl věnovaný spolupráci v oblasti vědy a techniky. Tento program stanoví cesty a formy, jak tuto spolupráci rozvíjet. Mají to být jednak vzájemné konzultace o základních otázkách vědeckotechnické politiky, zpracování vědeckotechnických prognóz na 10 až 15 let, společně plánované zpracování jednotlivých důležitých vědeckých a technických problémů zainteresovanými státy, kooperace a koordinace výzkumů, výměna výsledků a progresívních zkušeností a hlubší spolupráce v přípravě vědeckých kádrů apod. Je třeba ocenit tento komplexní program, ale důležité je jeho plnění. Spolupráce mezi zeměmi RVHP v této oblasti trvá už 20 let, takže začala už dříve, než byl schválen komplexní program, Za uplynulých 20 let si členské země vyměnily více než 80 tisíc dokumentací a více než půl miliónu odborníků. Přitom Československá socialistická republika od ostatních zemí obdržela jen v roce 1972 více než 1400 významných dokumentací, které jsou využívány anebo se jejich využití připravuje.

Do ČSSR a z ČSSR do členských států bylo vysláno jen v roce 1972 asi 20 000 odborníků na výměnu zkušeností. Vedle výměny zkušeností a výměny hotových prací začaly se rozvíjet i vyšší formy spolupráce, zejména v posledních letech. Za minulých 5 let se uskutečnil společný výzkum, který zahrnuje téměř 700 vědeckovýzkumných témat. Byla navázána řada vzájemných vztahů a pravidelnější spolupráce mezi jednotlivými vědeckovýzkumnými ústavy a pracovišti, z nichž některé už přinesly konkrétní společné výsledky. Například Ústav fyzikální metalurgie ČSAV v Brně ve spolupráci s Výzkumným ústavem fyziky kovů Akademie věd USSR v Kyjevě vyvinul nový typ přístroje pro studium elektronové struktury kovových materiálů.

Je třeba také ocenit velmi dobrou koncepčně zaměřenou spolupráci Ústavu termomechaniky ČSAV s některými ústavy socialistických zemí, zejména s Institutem těplo i maso obměna v Minsku, se kterým společně řeší významné úkoly základního výzkumu v oblasti výměny tepla.

Zajímavá je i spolupráce Vysoké školy chemicko-technologické v Praze se zahraničními výzkumnými pracovišti v socialistických zemích, která umožňuje vzájemné využívání přístrojové techniky. Na všech vědeckých pracovištích a výzkumných pracovištích, která jsme v rámci přípravy na dnešní jednání navštívili, jsme se setkali s určitými formami mezinárodní spolupráce a kontakty s obdobnými pracovišti v zemích RVHP. Obdobně i ze studia podkladů vyplývá stejná zkušenost. Setkali jsme se ale také i s tím, že byl ve výzkumném ústavu vyvinut nový, účelový a velmi potřebný stroj, který se v zemích RVHP nevyrábí. Presto se u nás s jeho výrobou nepočítá a není ani doposud projednáno jeho předání do výroby v ostatních členských zemích RVHP. To ukazuje na nekoordinovanost činnosti výzkumu s výrobou a vytváření podmínek pro efektivní využívání výsledků vědy a techniky mezi členskými zeměmi RVHP.

Podíváme-li se však celkově na program mezinárodní spolupráce v oblasti vědy a techniky, na využívání možností, které tato spolupráce dává, nemůžeme být zdaleka spokojeni. Současný stav v této oblasti neodpovídá ani potřebám rozvinutých ekonomik členských zemí RVHP, ani potřebám rychlého rozvoje vědeckotechnické revoluce. Jaké jsou tedy příčiny, tak jak jsme se s nimi seznámili, které bránily nebo brání rychlejšímu rozvoji spolupráce v této oblasti? Kromě skutečnosti, že nemáme zpracované vědeckotechnické prognózy na nezbytných 10 - 15 let a jejich provázání až do plánu na jednotlivé úseky, což je dáno řadou i objektivních příčin, je zde i rada subjektivních bariér. Jednak doznívají ještě důsledky let 1968 - 1969, kdy byly uměle utvářeny zábrany pro rozvoj spolupráce se zeměmi RVHP, zejména v oblasti vědy a techniky. Tato spolupráce byla směrována zejména na Západ. Toto období způsobilo určitou mezeru ve vývoji spolupráce, zaviněnou především Československem ve vztahu k ostatním zemím.

Druhou takovou závažnou překážkou a bariérou je stále trvající malá informovanost v oblasti dokumentační a informační služby. Stále nemáme vyvinut uspokojivý efektivní systém získávání a předávání odpovídajících informací o stavu a postupu výzkumu a vývoje v potřebných oblastech. Je pochopitelné, že tuto otázku nemůžeme řešit izolovaně sami, ale že budeme iniciativně napomáhat vytváření společného informačního systému v rámci zemí RVHP, který jedině může na odpovídající odborné úrovni i technickou pohotovostí splnit požadavky moderního výzkumu a vývoje.

V řadě případů jednou z příčin omezování spolupráce bylo i neuspokojivé zabezpečení po hmotné stránce, zejména v oblasti devizových prostředků. Bude třeba, aby současně s úkoly a dohodami o spolupráci bylo řešeno i hmotné zajištění této spolupráce devizovými prostředky.

Subjektivní přístup k mezinárodní spolupráci, který, abych to řekl lidově, vychází ze stanoviska chránit si svůj píseček, svoje vlastní pracoviště a z toho důvodu nepřiznat, že pracuji na úkolech, které jsou již jinde uspokojivě vyřešeny, zůstává i nadále jednou z dosud trvajících překážek. Její odstranění vyžaduje mimo jiné zvýšit vědomí určité technické zodpovědnosti, ale také i politickou úroveň vědeckých pracovníků. Politické uvědomění zůstává vůbec jedním z důležitých předpokladů rychlejšího rozvoje mezinárodní spolupráce v oblasti vědy a techniky. Mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, kterou jsem získal při prováděných poslaneckých průzkumech ve výzkumných ústavech ať už v ČSAV nebo v resortních nebo podnikových ústavech, případně na vysokých školách, že tam, kde zejména vedoucí pracovníci všech stupňů mají politicky jasno a jsou také přesvědčeni o nezbytnosti spolupráce v rámci zemí RVHP, tam je výrazně lepší spolupráce se zeměmi RVHP připravována a má již své pozitivní výsledky.

Nechtěl bych zevšeobecňovat z poměrně malého počtu ověřených případů, ale přece jen z těchto poznatků vyplývá, že u výzkumných a vývojových pracovišť jde o převážně nižší formy spolupráce s členskými zeměmi RVHP, tj. o seznámení s programem, o vzájemné návštěvy a konzultace, výměnu zkušeností a v některých případech i o společná řešení. Nepřevažuje zatím zdaleka dělba práce a soustředění společných sil na cílevědomé, plánovitě zaměřené komplexní výzkumné práce na základě dlouhodobých plánů a podle potřeb naší společnosti. Takové práce, které by byly zárukou, že i v oblasti vědy a techniky budou co nejefektivněji získávány a využívány nové poznatky a objevy. Pro zlepšení na tomto úseku bude zřejmě potřeba zpracovat vlastní koncepci zapojení našich vědeckých a výzkumných kapacit do mezinárodní dělby práce v RVHP, vycházející z kvalifikovaného zhodnocení naší vědeckotechnické základny. Bude to také vyžadovat připravit společné řešení ucelených výzkumných a vývojových programů, doplněné dohodami o spolupráci na těchto úkolech mezi orgány ČSAV, vysokými školami a ostatními vědeckými pracovišti, ať už resortními nebo podnikovými. Tato řešení i dohody pak bude nutno promítnout do plánu a zabezpečit je tak jako všechny ostatní výrobní úkoly.

Umožníme tak zpracování společných dlouhodobých vědeckotechnických prognóz, které by zajišťovaly správné zaměření a stabilitu vědeckotechnických záměrů a jejich společnou plánovitou realizaci s ostatními zeměmi RVHP. Jsem toho názoru, že nemůžeme takovýto kvalifikovaný a ucelený návrh jako podklad pro jednání se zeměmi RVHP zpracovat v centru bez aktivní a iniciativní průběžné spolupráce a účasti kvalifikovaných vědeckých pracovníků a celých kolektivů. Bude třeba, aby ze všech pracovišť na úseku vědy a techniky stále vycházely impulzy, náměty a kvalifikovaná doporučení na zaměření výzkumné činnosti, na cesty řešení vědeckých problémů i zdůvodnění předpokládaných směrů vývoje v jednotlivých oborech a úsecích činnosti. Jedině takto je možno využít nejširšího aktivu vědeckotechnických pracovníků pro přípravu reálných, pro všechny země RVHP přijatelných forem spolupráce a tvorbu programů.

Když jsem hovořil o zpracování dlouhodobých vědeckotechnických prognóz pro jednotlivá odvětví a úseky, chtěl bych doporučit, aby zvláštní pozornost byla věnována rozpracování programu spolupráce v oblasti vědy a techniky i spotřebního průmyslu a služeb. Tato oblast, kterou zajišťují jednak centrálně řízené organizace a jednak organizace národních výborů, bude vyžadovat vytvoření ucelené koncepce naší vlastní, ale bude vyžadovat velmi podrobné projednání spolupráce s ostatními zeměmi RVHP. Jde totiž o to, že tato oblast se bude ve všech členských zemích RVHP rozvíjet rychleji než ostatní odvětví na jedné straně a současně její komplexní řešení umožní výrazné úspory pracovních sil, což je pro naši současnou situaci velmi důležité.

Na závěr bych chtěl vyjádřit přesvědčení, že samozřejmě nestačí jen správně vytyčit směry rozvoje a stanovit úkoly, ale musíme s plnou zodpovědností a houževnatostí zajišťovat co nejrychlejší a nejefektivnější jejich splnění v souladu s potřebami dalšího úspěšného rozvoje zemí socialistického tábora. Pro tuto spolupráci musíme získat všechny pracovníky vědy a techniky, protože jen takovýmto přístupem mohou splnit svoji významnou úlohu v naší společnosti.

Předsedající místopředseda SL dr. R. Nejezchleb: Ďakujem poslancovi Kuglerovi. Ďalej hovorí poslanec Belko. Pripraví sa poslanec Slavík.

Poslanec ing. J. Belko: Vážené súdružky, súdruhovia poslanci, vážení hostia, pre rýchlejšie riešenie a realizáciu technického po roku považujem za dôležité vytváranie priestoru pre masové, pritom plánovité využívanie tvorivej iniciatívy, zameranej na riešenie technicko-organizačných otázok pôsobiacich pozitívne na zhospodárňovanie výroby. V tomto smere popri iných spoločenských organizáciách má veľký význam práca ČSVTS, združujúca vo svojich radoch vedeckotechnickú inteligenciu a popredných robotníkov, ktorí v rámci dobrovoľnej činnosti prispievajú rôznymi formami k realizácii technickej politiky. Vo svojom vystúpení chcem stručne hovoriť o niektorých formách práce ČSVTS s poukázaním na konkrétne výsledky dosiahnuté v ekonomickej oblasti.

V rámci svojho poslania a v súlade s programom schváleným na IV. zjazde, ČSVTS zameriava úsilie svojich členov predovšetkým na komplexnú socialistickú racionalizáciu, na zvyšovanie technickej úrovne a kvality výrobkov, pričom veľkú pozornosť venuje starostlivosti o tvorbu a ochranu životného a pracovného prostredia. Na základe výsledkov vedy a techniky, v súlade s cieľmi vytýčenými XIV. zjazdom KSČ dbá, aby tieto boli zahŕňané do národohospodárskych plánov a programov vedeckotechnického rozvoja, do plánov komplexnej socialistickej racionalizácie, usiluje sa o maximálnu väzbu komplexného programu socialistickej ekonomickej integrácie členských štátov RVHP.

Veľmi zaujímavé sú výsledky dosahované jej členmi v ekonomickej oblasti. Sú to výsledky, ktoré v konkrétnej podobe ukazujú, ako sa podieľa táto spoločenská organizácia na realizovaní úloh vedeckotechnického programu a hospodárskej politiky strany v súčasnosti. Napr. na úseku komplexnej socialistickej racionalizácie prebieha tohto roku už III. ročník celoštátnej súťaže o najlepšie tvorivé a realizačné výsledky. Súťaž je organizovaná vo dvoch formách, a to ako súťaž vyhľadávacia a súťaž rozširovacia. Cieľom prvej formy súťaže je upozorniť n riešenie technických alebo organizačných problémov s krátkou dobou realizácie. Ide predovšetkým o také návrhy, ktoré je možné rozšíriť v iných závodoch, pochopiteľne s preukázateľným ekonomickým efektom.