Jestliže například Československu patří
v rámci zemí RVHP pokud jde o rozsah výzkumu
a vývoje i o výši na tomto úseku zhodnocovaných
finančních prostředků, třetí
místo za Sovětským svazem a Německou
demokratickou republikou, řada dalších zemí
RVHP - zejména Polská, Maďarská a Bulharská
lidová republika v současné době podstatně
zrychlují tempo rozvoje svých výzkumných
a vývojových základen a náš náskok
postupně snižují. A jestliže jsem tu argumentoval
tím, že každá koruna investovaná
do vědy, výzkumu a vývoje přináší
v národním důchodu dvojnásobek, i
tento - jistě velmi výhodný poměr
- má značně daleko k světové
špičce, která vykazuje výsledky jeden
a půlkrát až dvakrát vyšší.
Stejně jako v celém našem národním
hospodářství, je proto nutno i v této,
jinak značně specifické oblasti, pečlivě
zkoumat, kde a jaké rezervy zůstávají
plně nevyužity v dnešním stavu a na dnešní
úrovni, i jak celou tuto sféru orientovat, řídit
a organizovat, aby její efektivnost byla co největší
a projevovala se především tam, kde to z hlediska
národohospodářských a celospolečenských
perspektiv nejvíce potřebujeme.
Je jistě prospěšné a pro další
rozvoj naší ekonomiky výhodné, že
se naší výzkumné a vývojové
základně podařilo už dát základní
rysy jednotné soustavy, takže je ji dnes možno
plánovitě a koordinovaně zaměřit
k uskutečňování cílů
státní vědecké a technické
politiky bez ohledu na podřízenost jednotlivých
výzkumných a vývojových pracovišť
z hlediska federativního uspořádání,
výrobně hospodářských jednotek
a dalších organizačních forem i jednotlivých
stupňů řízení.
To ovšem současně znamená, že tu
dvojnásobně důležitou roli hraje plán,
systém řízení, formy organizace práce
a vyhodnocování průběžných
i konečných výsledků. Od úrovně
a kvality plánu, od úrovně a kvality řízení,
od progresívnosti uplatňovaných forem práce
odvisí mobilnost celé této rámcově
spjaté, ale vnitřně velmi diferencované
a dosud zdaleka ne plně a opravdu jednotně a cílevědomě
využívané soustavy.
Abychom si aspoň částečně upřesnili
představu o její členitosti, stačí
si uvědomit, že například Akademii věd,
o níž se v souvislosti s vědeckovýzkumnou
činností hovoří nejčastěji,
patří z uvedených více než 2000
pracovišť, pouze 117. A pokud jde o podíl z celkového
počtu pracovníků, uplatňujících
se v oblasti výzkumu a vývoje, představuje
Československá akademie věd, včetně
Slovenské akademie, pouhých 9 %. Další
3,1 % připadá na vysoké školy a většina,
konkrétně zbývajících 62,6
% pracuje ve výzkumných a vývojových
pracovištích jednotlivých resortů a
podniků.
Jsme-li už u těchto čísel, stojí
zato podívat se vedle kvantity i na kvalitu. Nejvyšší
podíl vysoce kvalifikovaných pracovníků
nalézáme, což je pochopitelné, v ČSAV,
která vykazuje 19 % vědeckých a přes
38 % vysokoškolsky kvalifikovaných pracovníků.
Značně horší je tento podíl v
ústavech a na pracovištích jednotlivých
resortů a nejnižší v podnikových
výzkumných a vývojových pracovištích.
Například v oblasti hutnictví a strojírenství
pracuje ve výzkumu a vývoji pouze 1,2 % vědeckých
a 22 % vysokoškolsky kvalifikovaných pracovníků.
Že je tu nejvýš žádoucí příliv
mladých vysokoškolsky vzdělaných, odborně
i ideologicky fundovaných kádrů, není
jistě třeba zdůrazňovat. Jejich potřeba
vystupuje tím víc, že v oblasti výzkumu
a vývoje vystupuje do popředí stále
naléhavěji faktor času. Má-li tu totiž
dále růst efektivnost, nestačí už,
aby byl výzkum a vývoj pouze schopen řešit
daný úkol na potřebné úrovni,
ale aby jej vyřešil v co možná nejkratším
čase a v co nejširší komplexnosti.
Faktor času, o němž jsem se nyní zmínil
při uvedeném dílčím problému,
sehrává ovšem stále výraznější
roli jak v celé výzkumné a vývojové
soustavě, tak v uplatňování jejích
výsledků ve výrobě. Přitom
nezbytnou podmínkou prospěšně fungujících
vztahů v řadě výzkum vývoj
- výroba je předstih vědy před technikou
a předstih techniky před bezprostřední
výrobou. Což viděno zpětně, podtrhuje
význam základního výzkumu, neboť
právě v jeho možnostech a schopnostech je získávat
vědě a technice potřebný předstih.
Odpovědnost za plánování, řízení
a kontrolu základního výzkumu nese u nás,
a to už od svého zřízení v r.
1952 Československá akademie věd. Za uplynulých
20 let prodělal systém řízení
základního výzkumu řadu změn
a ČSAV na tomto poli získala mnoho cenných
teoretických i praktických zkušeností,
které jsou v souladu se závěry XIV. sjezdu
Komunistické strany Československa uplatněny
v dnešním systému, který vykazuje řadu
příznivých tendencí. Došlo k
nespornému posílení funkce plánu,
kontroly jeho plnění i hodnocení dosažených
výsledků, i zvýšení vlivu ústředních
orgánů na zaměření státních
programů základního výzkumu, a tím
i k užšímu, i když stále ne dostatečnému
sepětí základního výzkumu se
společenskou praxí.
Zároveň však trvají i některé
problémy a nedostatky. O řadě z nich se podrobné
zmiňovala zpravodajská zpráva poslance ing.
Billa, nebudu je proto opakovat. Z hlediska základního
výzkumu uvedu proto připomínku jedinou. Ačkoliv
je ČSAV pověřena řízením
a koordinací základního výzkumu, nemá
dostatečný vliv na hmotné a finanční
zabezpečení státních programů
základního výzkumu jako celku, tj. včetně
úkolů řešených v jiných
resortech. Stejně tak nemá dostatečný
vliv na odměňování výzkumných
úkolů řešených v rámci
státních programů základního
výzkumu.
Efektivnost vědecké práce, kvalita i množství
poznatků a objevů není závislá
pouze na lidském činiteli, ale stále více
závisí na vybavenosti pracovišť základními
fondy, vědeckými přístroji a výpočetní
technikou. Je nutno pamatovat i v oblasti základního
výzkumu na nezbytnou výstavbu a vybavení
progresívními vědeckými přístroji.
Rychlý rozvoj vědy a techniky a uplatnění
jejich poznatků v procesu rozšířené
socialistické reprodukce je dnes nejen důležitým
faktorem v rozvoji národního hospodářství
každého z členských států
RVHP, ale i jejich ekonomického společenství
jako celku.
Problematika, kterou se tu dnes zabýváme, je nejen
velmi rozsáhlá, mimořádně složitá
a náročná, ale i svrchovaně aktuální.
Přistupovat k ní lze z mnoha hledisek a na řadě
úrovní. Souhrnně platí však pro
ni, a to jako nejcharakterističtější
směrnice naší současné vývojové
etapy, výrok Leonida Brežněva, hovořící
o nutnosti "organicky spojit vymoženosti vědeckotechnické
revoluce s přednostmi socialistické hospodářské
soustavy". - Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
SL dr. R. Nejezchleb: Ďakujem poslancovi Machoňovi.
Slovo má ďalej poslanec Janec a pripraví sa
poslanec Konečník.
Poslanec ing. I. Janec: Budovanie ekonomicky vyspelej socialistickej
spoločnosti predpokladá vytvorenie vyspelej ekonomickej
štruktúry vyspelého národného
hospodárstva, ktorého organickou súčasťou
je i socialistická poľnohospodárska veľkovýroba,
schopná uspokojovať sústavne rastúce
nároky spoločnosti na zdroje výživy
a priemyselné suroviny.
Poľnohospodárstvo je jedným z dôležitých
odvetví národného hospodárstva, od
ktorého do značnej miery závisí úspešný
rozvoj celého ekonomického komplexu. Postavenie
poľnohospodárstva a potravinárskeho priemyslu
je dané jeho prvoradou úlohou, a to je zabezpečenie
výživy obyvateľstva. Preto i XIV. zjazd KSČ
a aprílové plénum ÚV KSČ v
roku 1972 sústredili pozornosť na dôsledné
pokračovanie v intenzifikácii poľnohospodárskej
výroby a na ďalšie rozvíjanie procesu
spriemyselnenia poľnohospodárstva pri plnom využití
vedeckotechnického pokroku tak, aby vlastná poľnohospodárska
produkcia maximálne uspokojovala rastúce potreby
obyvateľstva základnými potravinami.
Správa ministra ČSSR pre technický a investičný
rozvoj o zameraní vedeckotechnického rozvoja v poľnohospodárstve
a potravinárskom priemysle, ktorú prerokovával
Výbor Snemovne ľudu pre poľnohospodárstvo
a výživu dňa 25. 9. 1973, a aj správa,
ktorú dnes prerokovala Snemovňa ľudu, vychádza
z formulácií uvedených základných
smerov a zhŕňa hlavné črty a obsahuje
zameranie vedeckotechnického rozvoja a činnosť
vedeckovýskumnej základne v odvetví poľnohospodárstva
a výživy.
Vedeckotechnický rozvoj je jedným zo základných
faktorov rozhodujúcich o plnení stále rastúcich
úloh na úseku poľnohospodárstva a výživy.
Vedeckotechnický rozvoj je orientovaný predovšetkým
na riešenie problémov maximálnej sebestačnosti
v základných poľnohospodárskych produktoch,
na efektívne nahrádzanie pracovnej sily novou technikou
a na realizáciu prestavby nášho poľnohospodárstva
a potravinárskeho priemyslu na vysoko industrializovanú
bázu.
Na efektívne uplatňovanie vedy a techniky v praxi
a na urýchlenie vedeckotechnického rozvoja poľnohospodárstva
a potravinárskeho priemyslu vyžaduje sa okrem iného
aj vytvorenie potrebných kapacitných, technických
a ekonomických podmienok v dodávateľských
priemyselných odvetviach, hlavne v strojárstve,
v chemickom priemysle a stavebníctve, ktoré rozhodujú
o možnostiach rýchlej aplikácie poznatkov vedy
v praxi s rozvíjaním sa nových smerov organizácie
výroby a zvyšovaním jej koncentrácie
s využitím kooperačných a integračných
foriem.
Mnohé výsledky, ktoré sa dosiahli v poľnohospodárstve,
nasvedčujú, že orientácia vedeckotechnického
rozvoja je správna a treba v nej naďalej intenzívne
pokračovať.
Treba však pripomenúť niektoré problémy
a otázky, ktoré treba s ohľadom na potreby
praxe riešiť.
V rastlinnej výrobe ide predovšetkým o celý
komplex vedeckovýskumných riešení, ktoré
by viedli k podstatnému zvyšovaniu produkcie zrnín
s maximálnym využitím biologických vlastností
výkonných odrôd s návrhom na optimálnu
výživu a agrotechniku. lde o nové šľachtiteľské
metódy založené na hlbších genetických
poznatkoch, na odolnosti proti chorobám a škodcom,
na vysokej hladine živín a na komplexnej mechanizácii.
Je potrebné urýchlene šľachtiť jednoklíčkovú
cukrovku, pretože podľa informácií k výraznému
zvýšeniu používania tohto osiva by malo
dôjsť až po roku 1975 a súčasne
s tým tiež riešiť repu sejací stroj.
V súvislosti s postupným zväčšovaním
bonov je žiadúce urýchliť rozpracovanie
systému minimalizácie agrotechnických opatrení
pri použití pesticídov.
V živočíšnej výrobe treba klásť
osobitný dôraz na získanie podkladov pre vytvorenie
systému veľkovýrobných foriem chovu
dobytka s vysokou intenzitou a hospodárnosťou výrob
tak, aby vedeckovýskumné poznatky umožnili
typovú výstavbu veľkokapacitných fariem
a dosiahnutie perspektívnych parametrov úžitkovosti,
koncentrácie a produktivity práce.
Osobitnú pozornosť treba venovať vytvoreniu nového
typu hovädzieho dobytka pre veľkovýrobné
technológie a vysokú koncentráciu, dosiahnutie
komplexnej väzby na rastlinnú výrobu pri riešení
uceleného systému kŕmenia a doriešenie
mechanizácie jednotlivých pracovných procesov.
Dôležitým predpokladom pre budovanie vysokých
koncentrácií v chove ošípaných
je doriešenie účelnej manipulácie a
hospodárneho využitia výkalov. Je tu snaha
o využitie zahraničných skúseností,
ktoré sa často dostávajú do protikladu
s čs. hygienickými normami.
Vo výskume a vývoji poľnohospodárskej
techniky treba v súčasnosti venovať pozornosť
vyriešeniu nedostatku vhodných typov dojacích
zariadení s vysokou výkonnosťou, vrátane
chladiarenského zariadenia, lebo práve v procese
získavania a uchovávania mlieka sú v súčasnosti
najväčšie rezervy v raste produktivity práce.
Veľmi dôležitou a naliehavou úlohou, po
ktorej vyriešení prax volá, je urýchlená
realizácia poľnohospodárskeho nákladného
automobilu s nosnosťou 10 ton, vrátane nástaviek
a prívesov.
To bolo niekoľko vybraných problémov, ktorým
by sa mala venovať pozornosť zo strany všetkých
zainteresovaných partnerov. Samozrejme, že problémov,
ktoré bude treba v ďalších rokoch postupne
riešiť, je o mnoho viac.
Obdobne i potravinársky výskum rieši veľmi
závažné úlohy, kde získané
poznatky majú prispieť k zníženiu strát
výživnej hodnoty poľnohospodárskej suroviny
pri jej spracovaní na kvalitné potravinárske
výrobky a k zavádzaniu nových technológií
a širšieho sortimentu výrobkov.
I keď v uplynulom roku došlo k ďalšiemu sústredeniu
výskumu na rozhodujúce problémy, v celom
rade prípadov sa ešte nepodarilo získať
potrebný predstih výskumu pred potrebami praxe.
Nepodarilo sa najmä podstatne urýchliť výstavbu
experimentálnych závodov na overovanie výsledkov
výskumu.
K zvýšeniu efektívnosti výskumnej práce
prispieva i rozširujúci sa systém plánovania
realizačných výstupov a kontroly ich plnení.
Možno konštatovať, že to prispelo i k zlepšeniu
situácie v odovzdávaní výsledkov výskumu
do praxe.
V celom rade prípadov sa však spomaľuje realizácia
poznatkov vedy do praxe, najmä tam, kde je potrebné
osobitné zariadenie na overenie pre nedostatok stavebnej
kapacity a dodávok technologických zariadení
a pod. Tu treba venovať maximálnu pozornosť opatreniam
smerujúcim k skráteniu dosial dlhej cesty medzi
vývojom prototypu a sériovou výrobou.
Jednou z možností ako vlastnými silami urýchliť
využívanie výsledkov výskumu v praxi
je užšia spolupráca riešiteľov výskumných
úloh s užívateľmi výsledkov výskumu.
Je preto žiadúce, aby už v oponentných
radách jednotlivých úloh boli zastúpené
budúce užívateľské organizácie,
prípadne výrobcovia nových strojov a zariadení.
K účinnému a rýchlemu rozširovaniu
poznatkov výskumu do praxe, najmä s ohľadom na
špecifický charakter poľnohospodárskej
výroby veľmi účinne prispieva i systematická
propagačná a poradenská činnosť,
spojená s vydávaním metodík na zavádzanie
výsledkov výskumu do praxe.
Veríme, že vedeckotechnický pokrok v odvetví
poľnohospodárstva a výživy umožní
v budúcom období vyrovnať charakter práce
v poľnohospodárstve, potravinárskom komplexe
s prácou moderného priemyslu, čím
sa poľnohospodárstvo plne zapojí do procesu
dynamického rastu a rozvoja celého národného
hospodárstva. /Potlesk./
Předsedající místopředseda
SL dr. R. Nejezchleb: Ďakujem poslancovi Ing. Jancovi.
Teraz bude hovoriť poslanec Konečník.
Poslanec J. Konečník: Vážené
súdružky, súdruhovia poslanci, otázky
vedeckotechnického rozvoja všetkých oblastí
nášho národného hospodárstva
sa čím ďalej tým viac dostávajú
do popredia a naše stranícke a štátne
orgány, ministerstvá a podniky sa nimi musia veľmi
konkrétne zaoberať.
Všetky, v poslednom období vydané dokumenty
k tejto problematike na jednej strane kladne hodnotia dosiahnuté
výsledky oproti minulým rokom, no rozpačite
konštatujú neplnenie úloh na I. polrok 1973.
Je to tak napr. v správe ministerstva pre technický
a investičný rozvoj zo 6. septembra t. r. O nedostatkoch
hovorí i správa Federálneho štatistického
úradu z 21. 8. 1973. Sú tu i ďalšie dokumenty
a napokon i denná tlač.
Dovoľte mi, súdružky a súdruhovia poslanci,
na okraj tejto problematiky vysloviť niekoľko poznámok.
V prvom rade nechcem chváliť to, čo bolo urobené
dobre, za to patrí vďaka všetkým tým,
čo sa na dobrej práci podieľali a podieľajú.
V správe Federálneho štatistického úradu
sa hovorí, že za I. polrok 1973 je ohrozené
18,8 % výskumných a vývojových úloh.
Možno pre útechu správa udáva, že
za porovnateľné obdobie minulého roku to bolo
20,9 %. Nie je lepšia situácia v samotnej realizácii,
alebo v tzv. realizačných výstupoch. Realizovať
za I. polrok len 36,4 % z plánu je málo a ročné
zabezpečenie realizačných výstupov
na 77,4 % je veľmi nízke. Bolo by pravda zaujímavé
vedieť i to, koľko tým stratilo naše národné
hospodárstvo, koľko nadčasových hodín
sa odpracovalo, aby sa tieto straty vo výrobe nahradili.
Bolo by správne pozrieť sa do podnikov, v ktorých
voľná sobota je skôr výnimkou ako pravidlom,
a skúmať, z čoho u nich táto situácia
vyplýva. Môže niekto namietnuť: objektívne
príčiny, áno, sú aj také, najmä
v styku s kapitalistickými krajinami, ale čo nekvalitné
alebo oneskorené subdodávky u nás, vadná
dokumentácia, nezladenosť plánov, projekčná
nepripravenosť atď., atď.