Dávám tedy hlasovat. Kdo je pro to, aby navržení poslanci a poslankyně byli členy volební komise, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Konstatuji, že navržení členové volební komise byli jednomyslně zvoleni.

Soudružky a soudruzi poslanci, projednáme nyní další bod pořadu, kterým je

Podle § 22 odst. 1 zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění se volba člena předsednictva Federálního shromáždění provádí tajným hlasováním.

K provedení tajné volby jsme zvolili šestičlennou volební komisi.

K provedení volby vám bude rozdán hlasovací lístek. Pro případnou úpravu hlasovacího lístku je zde v přilehlé místnosti umístěna plenta.

Prosím, aby volební komise určila předsedu a připravila se k plnění svých úkolů.

Soudružky a soudruzi poslanci, přistoupíme k volbě člena předsednictva Federálního shromáždění.

Návrh na člena předsednictva Federálního shromáždění spolu s odůvodněním přednese místopředseda ústředního výboru Národní fronty Československé socialistické republiky poslanec Tomáš Trávníček.

Prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda ÚV NF ČSSR prof. dr. T. Trávníček, CSc: Vážená Sněmovno lidu Federálního shromáždění, vážené soudružky a soudruzi poslanci, na základě ústavního zákona o čs. federaci č. 143/1968 Sb. hlava IV čl. 62 odst. 4 a volbou generálního tajemníka ÚV KSČ s. dr. Gustáva Husáka prezidentem republiky zanikl jak jeho poslanecký mandát ve volebním obvodu č. 13 pro volby do Sněmovny lidu, tak současně i jeho členství v předsednictvu Federálního shromáždění.

Vzhledem k této skutečnosti předsednictvo ústředního výboru Národní fronty ČSSR předkládá jednání Sněmovny lidu FS společný návrh, aby členem předsednictva Federálního shromáždění za Sněmovnu lidu byl zvolen s. Vasil Biľak, poslanec ve volebním obvodu č. 192 pro volby do Sněmovny lidu, člen předsednictva a tajemník ústředního výboru Komunistické strany Československa.

Vzhledem k všeobecně známým mimořádným zásluhám s. Biľaka o Komunistickou stranu Československa, československý stát, socialistickou společnost nepovažuje předsednictvo ÚV Národní fronty za nutné podrobnější zdůvodnění tohoto návrhu.

Předseda SL V. David: Děkuji poslanci Trávníčkovi.

Soudružky a soudruzi poslanci, máte k předloženému návrhu dotazy nebo další návrhy? (Nebyly.)

Můžeme tedy přistoupit k volbě, která bude provedena tajným hlasováním.

V této chvíli je v sále přítomno 171 poslanců. Prosím volební komisi, aby zajistila vydání hlasovacích lístků.

Prosím poslance Sněmovny lidu o provedení tajné volby.

(Probíhá tajná volba.)

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, byly všem poslancům rozdány hlasovací lístky? (Ano.) Přeje si ještě někdo z poslanců provést volbu? (Nikdo.)

Prohlašuji tedy volbu člena předsednictva Federálního shromáždění za skončenou a prosím, aby volební komise sečetla hlasy.

Navrhuji, abychom po dobu, kdy bude volební komise plnit svoji povinnost, projednávali pátý bod programu, kterým je

Soudružky a soudruzi, písemný návrh předsednictva Sněmovny lidu máte k dispozici (je to tisk 32/SL). Předsednictvo navrhuje pořizovat místo dosavadních doslovných zápisů ze schůzí předsednictva a výborů sněmovny zápisy obsahové. Důvody pro tuto změnu jsou obsaženy v písemném návrhu. Poznamenávám, že obdobný návrh bude projednávat i Sněmovna národů.

Soudružky a soudruzi, ptám se, zda máte k předloženému návrhu připomínky, doplňující nebo pozměňující návrhy. (Nikdo se nehlásil.) Nemáte.

Podle zjištění je přítomno v sále 150 poslanců Sněmovny lidu. Dávám o návrhu předsednictva Sněmovny lidu na pořizování obsahových zápisů ze schůzí předsednictva a výborů Sněmovny lidu hlasovat.

Kdo souhlasí s uvedeným návrhem, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se hlasování. (Nikdo.)

Návrh předsednictva sněmovny byl schválen.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, nyní budeme projednávat hlavní bod pořadu, kterým je

Soudružky a soudruzi, problematikou paliv a energie se zabýváme ve Sněmovně lidu prakticky od počátku letošního roku. Tato odvětví mají v naší společnosti nesporně velký význam, palivo-energetické hospodářství je úzce spjato s rozvojem celého národního hospodářství a jeho strukturou a významně přispívá k vytváření materiálních hodnot našeho národního hospodářství. Na plynulém zásobování národního hospodářství palivy a elektřinou do značné míry závisí, jak úspěšně plníme úkoly vyplývající ze závěrů XIV. sjezdu Komunistické strany Československa a národohospodářských plánů.

XIV. sjezd strany stanovil pro odvětví paliv a energie náročné úkoly. Při dnešním našem jednání bychom měli posoudit, jak jsou tyto úkoly prakticky zabezpečovány, jak se v oblasti paliv a energetiky využívá výsledků vědeckotechnického rozvoje a jak se konkrétně zabezpečují závěry listopadového zasedání ÚV KSČ z loňského roku, především program úspor ve spotřebě všech druhů paliv a energie, zejména s ohledem na obtížnější politicko-ekonomické podmínky při jejich opatřování. Posoudíme rovněž, jak jsou vytvořeny předpoklady pro řešení palivoenergetických zdrojů a potřeb národního hospodářství a obyvatelstva v příštím období.

Dnešní jednání je příležitostí také k tomu, abychom vzdali čest příkladné, uvědomělé a obětavé práci velkého kolektivu horníků, energetiků, plynařů, naftařů, geologů a pracovníků rudného hornictví, jejichž zástupci se dnešního jednání zúčastní, a abychom ocenili iniciativu brigád socialistické práce a kolektivů racionalizačních brigád, které jsou na prvním místě v rozvoji socialistické soutěže.

V dnešní schůzi posoudíme též pracovní a sociální podmínky, pracovní odvětví a úroveň výchovy zejména dorostu v učňovských zařízeních a odborných školách i jak se v nich realizují závěry červencového zasedání ÚV KSČ z roku 1973. Pozornost budeme věnovat jistě i otázkám odstraňování a zmírňování důsledků těžby paliv a výroby energie na životní prostředí.

Výbory i poslanci sněmovny přistupovali k projednávání otázek paliv a energetiky a k přípravě dnešní schůze velmi odpovědně. Dlouhodobá a cílevědomá práce našich výborů a také organizátorská činnost předsednictva sněmovny vyústí v dnešní plenární schůzi.

Soudružky a soudruzi, úvodní slovo k předložené písemné zprávě přednese ministr paliv a energetiky Československé socialistické republiky soudruh Vlastimil Ehrenberger. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr paliv a energetiky ČSSR ing. V. Ehrenberger, CSc.: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, pracující resortu federálního ministerstva paliv a energetiky přivítali rozhodnutí Sněmovny lidu projednat problematiku rozvoje našich odvětví.

S vědomím velké odpovědnosti jsme v resortu připravovali "Zprávu o plnění politickohospodářských úkolů při zajišťování paliv a energie a o jejich významu pro další rozvoj socialistické společnosti", kterou jsem předložil v dubnu letošního roku orgánům Sněmovny lidu.

Dnešnímu plenárnímu zasedání předcházela jednání ve výborech, na nichž jsme měli možnost nejen odpovědět na dotazy ke zprávě, ale i vyslechnout četné připomínky a náměty z průzkumů na našich pracovištích, závodech, stavbách a ústavech. Považujeme tento způsob přípravy pléna za velmi vhodný, poněvadž zajišťuje vysoký stupeň vzájemné informovanosti.

Některé údaje o úkolech resortu na šestou pětiletku jsme postupem času zpřesňovali. To však nic nemění na podstatě hodnocení a tendencích perspektivního vývoje palivoenergetického komplexu, jak jsou ve zprávě uvedeny.

Vážené soudružky, vážení soudruzi, rozvoj ekonomiky každé společnosti je do značné míry závislý na stupni rozvoje vlastní palivoenergetické základny. Proto strana a vláda ČSSR věnují trvalou pozornost rozvoji těžby tuhých paliv i výstavbě elektrárenských a plynárenských zdrojů. Plně bylo a je využíváno velmi prospěšné a stále intenzívnější spolupráce se socialistickými zeměmi, především se Sovětským svazem.

V uplynulých třiceti letech se palivoenergetická odvětví prudce rozvíjela. Lze to dokumentovat na několika číslech. Tak například v roce 1975 se ve srovnání s rokem 1948 zvýšila:

- těžba uhlí ze 40 na 113 mil. tun, tedy téměř 3X

- dodávky topných plynů ze 600 mil. na mld m³, více než 13X

- výroba elektřiny ze 7,5 na 59 mld kWh, téměř 8X

- instalovaný výkon elektráren z 2,6 na téměř 14 Gigawatt, více než 5X

- spotřeba tepla z 27 na 110 mil. gigakalorií, více než 4X.

Těchto výsledků by nebylo dosaženo bez vynaložení značných investičních, materiálových, pracovních a devizových prostředků. Pro ilustraci uvedu, že letos pracuje v resortu paliv a energetiky téměř 300 tis. pracovníků a hodnota základních a oběžných prostředků dosahuje částky téměř 160 mld Kčs.

Uplynulých 30 let znamenalo i výrazné posílení palivoenergetické základny Slovenské socialistické republiky, kde byly vloženy značné prostředky do rozvoje uhelného, naftového, plynárenského i energetického průmyslu.

Růst potřeby prvotních energetických zdrojů byl zabezpečován z vlastních zdrojů, jejichž podíl se však snižoval dovozem ropy a plynu, jehož trend poměrně rychle rostl. Jestliže v roce 1955 činil podíl dovozu na celkových prvotních zdrojích 12 %, pak v roce 1970 to bylo již 26 % a v roce 1975 se očekává až 35 %.

V důsledku růstu průmyslového potenciálu naší republiky, zvyšování úrovně mechanizace a automatizace a zvyšování životní úrovně se za dvacet let množství prvotní energie na jednoho obyvatele zdvojnásobilo a v roce 1975 dosáhne 6,8 tun měrného paliva.

Nelze však nevidět, že účinnost našeho energetického potenciálu by mohla být vyšší. I když energetická náročnost na tvorbu společenského produktu trvale klesala, ČSSR v porovnání s průmyslově vyspělými státy ještě stále vykazuje vysokou spotřebu energie.

Příčiny tohoto stavu spočívají především ve struktuře průmyslu, vysoké energetické náročnosti spotřebičů a v některých případech ve stále neuspokojivém přístupu k racionalizaci spotřeby.

Vážené soudružky, vážení soudruzi, dříve než přejdu k hlavnímu problému rozvoje našich palivoenergetických odvětví v páté a šesté pětiletce, dovolte mi poukázat na rozdílnost ve vývoji palivoenergetického hospodářství v kapitalistických státech na jedné a v socialistických zemích na druhé straně. Bude to účelné pro zdůraznění našich cílů a výhod integrovaných socialistických ekonomik.

Jedním z nejvážnějších příznaků hospodářského vývoje průmyslově vyspělých kapitalistických států v posledních dvou až třech letech je zostření energetické krize, která koncem roku 1973 otřásla základy kapitalistického hospodářství. Zárodky energetické krize vznikaly již v průběhu šedesátých let, kdy největší naftové monopoly, spojené v mamutí nadnárodní kartel, udržovaly ceny středovýchodní ropy na nízké úrovni. Ještě v roce 1969 byla cena ropy na západních trzích 1,3X nižší než ceny energetického uhlí. Nízké ceny a nesporné výhody ušlechtilých paliv změnily výrazně strukturu energetických bilancí vyspělých kapitalistických států. Vedly k těžké odbytové krizi vlastního uhelného průmyslu a výrazně zvýšily energetickou závislost západních států na dovozu ropy z rozvojových zemí.

V roce 1970 činil podíl dovozu ropy na celkových potřebách ropy v USA 21 %, v západní Evropě 97 % a v Japonsku téměř 100 %.

Souběžně s tímto prudkým rozvojem světových zdrojů a potřebou ropy se rozvojové země začaly bránit proti využívání a drancování svého přírodního bohatství. Znárodňování zahraničních naftových společností, rostoucí aktivita vlastních státních těžebních podniků a konsolidace zemí sdružených v Organizaci zemí exportujících ropu se staly důležitými nástroji v boji za spravedlivé ceny ropy a likvidaci kořistnického koncesního systému. Výsledkem jednotného postoje těchto zemí bylo zhruba trojnásobné zvýšení cen ropy v roce 1973. Energetická krize znovu demonstrovala slabiny kapitalistické ekonomiky.

V současné době se kapitalistické státy programově orientují na snížení závislosti na dovozu paliv a energie, a to jednak cestou podpory rozvoje tuzemských tradičních i netradičních zdrojů, jednak opatřeními vedoucími k maximální racionalizaci spotřeby ve všech fázích energetického procesu.

Problémy, které v této oblasti řeší společenství socialistických států, mají kvalitativně jiný základ. Vyplývají především z rychlých temp rozvoje ekonomik socialistických států a z postupného vyčerpávání snadno dostupných zásob ropy a plynu v evropské části SSSR.

Zatímco vyspělé kapitalistické státy teprve nastupují k vypracování národních a mezinárodních programů, Rada vzájemné hospodářské pomoci na svém nedávném červnovém zasedání již projednávala předběžnou koncepci dalšího rozvoje palivoenergetické základny členských zemí. Schválila plán mnohostranných integračních opatření, který zahrnuje tak významné akce, jako například výstavbu dálkového plynovodu Orenburg a výstavbu mezisystémového vedení 750 kV pro přenos elektrické energie.

V letech 1975 - 1980 se podle společně přijatých opatření mají zvýšit dodávky paliv a energie ze SSSR do bratrských států RVHP o 43 % proti současné pětiletce. V těchto dodávkách má rozhodující podíl ropa, ropné produkty a zemní plyn.