Evropské státy RVHP si vzájemně pomáhají i při krytí potřebného elektrického výkonu a elektrické práce v národních elektrizačních systémech. Významnou roli v tomto směru sehrává centrální dispečerská organizace propojených elektrizačních soustav zemí RVHP se sídlem v Praze.

Předseda rady ministrů SSSR soudruh Kosygin prohlásil na posledním zasedání RVHP v Budapešti, že palivosurovinový problém se svým charakterem definitivně stal internacionálním.

Lze jej proto řešit jenom společným úsilím a tak zabezpečit další plynulý a dynamický rozvoj společenství států RVHP.

Základní směry koncepce dlouhodobého programu dalšího rozvoje palivoenergetické základny členských zemí RVHP do roku 1990 lze shrnout do těchto úkolů:

1. Půjde o zjištění ekonomicky zdůvodněných potřeb v jednotlivých druzích paliv a energie.

2. Půjde o rozšíření spolupráce při geologickoprůzkumných pracích s cílem zabezpečit potřebné zásoby paliv, zejména nafty a plynu.

3. Musí jít o maximální využívání vlastních palivových a hydroenergetických zdrojů. Zvýšené těžby uhlí bude třeba využít hlavně pro výrobu elektrické energie. S tím souvisí vybavení uhelného průmyslu nejmodernější dobývací a úpravárenskou technikou.

4. Bude nutno ve všech zemích zvýšit výrobu elektřiny s cílem zvýšit energetickou vybavenost práce.

5. Řešení energetického problému vyvolává nutnost věnovat maximální pozornost rozvoji jaderné energetiky. Z celkové výroby elektrárenské energie by mělo být v roce 1990 vyrobeno v atomových elektrárnách přibližně 20 %.

Socialistické státy jsou si plně vědomy, že včasné vytvoření podmínek pro rozvoj jaderné energetiky v příštích desetiletích bude mít klíčový význam. Proto zintenzivňují a sjednocují úsilí vědeckých, projekčních a konstruktérských kádrů na vypracování společného plánu rozvoje výrobní základny jaderného strojírenství a vytvoření speciálních stavebně montážních organizací pro výstavby jaderných elektráren. Významnou roli při řešení výroby reaktorů bude mít kromě SSSR i ČSSR a NDR.

6. Postupně se vytváří jednotná elektroenergetická soustava států RVHP. V podstatě jde o vytvoření technických předpokladů pro umožnění značného, dosud nebývalého přenosu elektrické energie na velké vzdálenosti. V rámci jednotné elektroenergetické soustavy tepelné, vodní a jaderné elektrárny, rozložené na území členských států RVHP a Jugoslávie, budou pracovat do jednoho systému s cílem dosáhnout maximálního mezisystémového efektu a vzájemnou potřebnou výpomoc.

7. Půjde o to posoudit a rozmístit energeticky a surovinově náročné nové výrobní kapacity poblíž zdrojů energie a surovin a tím šetřit na přepravních nákladech. Tyto kapacity by zainteresované země budovaly společně.

8. Musí jít o realizaci opatření, která sledují maximální úspory při spotřebě všech druhů paliv a energie. Že je to možné, dokazují výsledky některých průmyslově vyspělých kapitalistických států, kde spotřeba paliva a energie na jednotku konečné produkce je nižší než v členských zemích RVHP.

A konečně jde o lepší a rychlejší využívání výsledků vědy a techniky a o vzájemnou spolupráci členských zemí v této oblasti. Vědecký výzkum se musí intenzivněji zaměřit na možnosti přímé přeměny tepelné, chemické, atomové a zářivé energie v energii elektrickou, na možnosti laciných zdrojů transformace a akumulace sluneční energie, dále na výzkum generátorů s vyššími výkony a vyššími koeficienty energetické účinnosti apod.

Uvedl jsem jen základní směry koncepce připravovaného dlouhodobého cílového programu rozvoje palivoenergetického komplexu členských zemí RVHP. Tento program bude podrobně rozpracován a konkretizován. Československá palivoenergetická politika musí z něj vycházet při formování svých dalších postupů a cílů.

Dovolte mi, soudružky a soudruzi, několik slov k plnění některých základních úkolů v oblasti palivoenergetického hospodářství, které nám uložila Směrnice XIV. sjezdu KSČ.

Především jsme měli postupně obnovit plynulé zásobování národního hospodářství a domácností palivy, energií a teplem.

Můžeme konstatovat, že tohoto cíle bylo dosaženo. Trvá však značné napětí ve výkonové bilanci elektřiny a svítiplynu. Musíme v této souvislosti zaznamenat, že v náš prospěch tentokrát působily i mimořádně příznivé klimatické podmínky.

Je třeba zároveň říci, že situace před zimním obdobím 1975/76 je složitější, než tomu bylo loni. Pro napjatost kapacit železniční přepravy došlo ke značnému snížení zásob uhlí, zejména v elektrárnách a uhelných skladech. Resort paliv a energetiky se proto připravuje na letošní zimu mimořádně pečlivě.

Projednali jsme a připravili řadu opatření ke zvýšení těžby uhlí a zabezpečení jeho přepravy. Ze 2,5 mil. tun uhlí, které chceme vytěžit nad plán, budou zásobeny uhelné sklady, kde v důsledku prodeje nestoupají zásoby uhlí tak, jak je žádoucí.

Z nadplánované těžby bude dále přednostně zajišťována doprava, kampaňový průmysl a v neposlední řadě elektrárny, které musí usilovat o maximální výrobu elektřiny a nahrazení snižovaných kvót z dovozu.

V oblasti topných plynů chceme dosáhnout vedle mobilizace výrobních zdrojů co největšího naplnění podzemních zásobníků. Proto jsme už ve třetím čtvrtletí projednali s odběrateli limity spotřeby tak, abychom mohli v tomto období vtlačit co nejvíce plynu do zásobníků a využít ho v zimním období.

Pokud jde o elektrickou energii, je nutné včas uvést nové kapacity do provozu a zabezpečit jejich spolehlivý výkon a vyrovnat bilanci elektřiny na čtvrté čtvrtletí. V tomto období bude nutné omezit značně narůstající spotřeby velkoodběratelů.

Podle směrnic pátého pětiletého plánu mělo být v období 1971 - 1975 vytěženo 561 mil. tun uhlí. Skutečnost bude asi o 3 mil. tun nižší, ale to je v souladu s potřebou, kterou snížily mírné zimy a postupující racionalizace spotřeby.

Významným činitelem při zabezpečování plynulého zásobování národního hospodářství palivy a energií bylo vcelku úspěšné plnění státního programu racionalizace spotřeby paliv. Jeho cíle byly překročeny zhruba o 10 % a za pátou pětiletku bude na úrovni roku 1975 dosaženo relativní roční úspory paliv proti roku 1970 v množství 7,6 mil. tun měrného paliva.

Je to jistě úspěch, ale srovnání energetické náročnosti naší ekonomiky s jinými, naznačuje další možnosti. Státní plán s nimi počítá. V roce 1980 mají relativní roční úspory dosáhnout dalších 10 mil. tun měrného paliva oproti roku 1975. To je ovšem společný úkol nás všech. Cestu vidíme v dalším rozvoji efektivních nosných výrobních programech, v projekci nových staveb, v konstrukci spotřebičů energie, v úrovni řízení energetického hospodářství na každém závodě.

Národní hospodářství staví před naše uhelné revíry úkol maximálně a v patřičné struktuře pokrývat i jeho další požadavky. Tento úkol se odráží i v podstatně vyšších nárocích na rovnoměrnost při přistavování železničních vagónů, na vyšší spolehlivost základních technologických zařízení pro povrchové dobývání, na dodávky posuvných výztuží a náhradních dílů, pneumatického nářadí, pryžových pásů i hutních materiálů pro zabezpečení vyššího objemu přípravných a skrývkových prací.

Sjezdové úkoly jsou zabezpečovány také v plynárenství, kde pokračuje výstavba podzemních zásobníků, špičkových zdrojů výroby svítiplynu, dálkových plynovodů a místních sítí.

Jednou z nejvýznamnějších staveb páté pětiletky bylo vybudování československé části tranzitního plynovodu. První větev zajišťuje dodávky zemního plynu ze Sovětského svazu do Německé demokratické republiky, Rakouska, Německé spolkové republiky, Itálie, Francie a do Československa. První větev je dlouhá 1060 km. Již v roce 1975 byla zahájena druhá etapa výstavby tranzitního plynovodu, aby jeho celková přepravní kapacita stoupla na 38 mld m³/rok v roce 1980.

XIV. sjezd Komunistické strany Československa uložil vyrobit v roce 1975 62 až 63 mld kWh elektřiny. Proti předpokladům pětiletky dosáhne výroba přibližně 59 mld kWh. V energetice se nedaří realizovat investiční program páté pětiletky. Z přidělených 33 mld Kčs investic bude vyčerpáno pouze 26 mld Kčs. Příčina je především v tom, že prudký nárůst objemu investic se nepodařilo projekčně a dodavatelsky plně zajistit. Usilujeme i tady o rozhodný obrat.

Problematika investiční výstavby se kumuluje zejména do roku 1975, kdy má být uvedeno do provozu nových 1400 kW elektrárenských výkonů. Uvedení části nových bloků do provozu v elektrárně Nováky IV a v Dětmarovicích je vážně ohroženo. Vzniká obava, že plánovaných 400 MW výkonů nebude v zimě k dispozici. Soudružky a soudruzi, i když analýza dosaženého je důležitá, chtěl bych obrátit vaši pozornost k přípravě směrnice pro šestý pětiletý plán.

Je třeba říct, že v předešlých letech, kdy v kapitalistickém světě došlo k explozi světových cen a všeobecné inflaci, platily mezi zeměmi RVHP stabilní ceny. Sovětský svaz nezměnil ceny dodávaných paliv, energie, obilí ani dalších základních surovin a materiálů.

Znovu se tak potvrdilo, že hospodářská spolupráce v rámci zemí RVHP, a především se Sovětským svazem, je pro nás pevnou a velmi výhodnou základnou dalšího hospodářského rozvoje.

Musíme však říci, že pro nás skončilo období, kdy bylo možno získávat paliva, energii a suroviny relativně snadno za nízké ceny.

To je nová závažná skutečnost, ze které musíme v hospodářskopolitické činnosti vyvozovat dlouhodobé závěry a se kterou musíme počítat i při přípravě plánu návrhu směrnice šestého pětiletého plánu.

Skutečnost, že za období let 1976 - 1980 budou představovat investiční prostředky na rozvoj palivoenergetické základny přibližně 80 mld Kčs, a ceny ropy a zemního plynu budou vyšší v závislosti na růstu pořizovacích nákladů, nutně vyvolává potřebu správného ocenění nároků na paliva a energii v celé naší společnosti. Zcela nevyhnutelným se stává vyšší zhodnocování paliv a energie ve výrobních procesech a důsledné zaměření na racionalizaci ve spotřebě.

Orientace na vyšší využívání vlastních zdrojů znamená vytvářet v uhelném průmyslu podmínky pro zajištění těžby uhlí v roce 1970 v objemu 120 - 125 mil. tun, z toho 94 - 97 mil. tun hnědého uhlí. Náročné úkoly v těžbě bude však možné zabezpečit pouze za toho předpokladu, že bude v plném rozsahu realizován rozsáhlý investiční program ve všech uhelných revírech.

Největší tempo růstu investiční výstavby se předpokládá v rozhodujících uhelných revírech, v Severočeském a Ostravskokarvinském.

V Severočeském hnědouhelném revíru se zvýší těžba o 10 mil. tun. Protože některé doly dožívají, budeme muset vybudovat nové těžební kapacity v rozsahu přibližně 20 mil. tun ročně. Podobně v Ostravskokarvinském revíru je v zájmu splnění těžebních úkolů nutné téměř na všech provozovaných dolech otevřít nová patra a zajistit výstavbu nových kapacit. K zabezpečení výroby koksu v příští pětiletce je nutné postavit nový koksárenský závod.

V oblasti elektroenergetiky se předpokládá, že celková brutto spotřeba elektrické energie má v roce 1980 dosáhnout minimálně 83,5 mld kWh. Odpovídá to průměrným ročním přírůstkům 5,1 %. Je to zatím nejnižší procento průměrných přírůstků elektrické energie ze všech předchozích pětiletek.

V šesté pětiletce má být uvedeno do provozu přibližně 3,8 tis. MW nových elektrárenských kapacit, z toho parních 2100, vodních 800 a atomových 900 MW.

Pro udržení kontinuity výstavby elektrárenských kapacit, které budou ovlivňovat bilanci elektřiny až v sedmé pětiletce, počítáme v šesté pětiletce s rozestavěním zejména atomové elektrárny V 3 a V 4 v Dukovanech, jaderné elektrárny s odběrem tepla v Praze a Brně, parní elektrárny Opatovice II, vodní elektrárny Dlouhé Stráně a vodního díla na Dunaji.

V příští pětiletce budou uvedeny do provozu tři nové mezistátní spoje, představované 400 kV vedením do Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky a do Maďarské lidové republiky.

Účastí na výstavbě přenosu 750 kV ze SSSR do MLR získá ČSSR navíc 1,2 mld kWh ročně a současně zvýšení dovozu energetického výkonu.

V rozvoji distribučních sítí se projevuje nedostatek stavebně montážních kapacit v energetice.

Za těchto okolností existuje jediná možnost, a to pečlivý výběr nejdůležitějších investic, na které budou vydělené prostředky a soustředí se na ně tolik úsilí, aby byly co nejdříve realizovány. Velmi obtížná je příprava investičního programu v oblasti teplárenství. Národní výbory a resorty kladou totiž často nesplnitelné požadavky, a to jak z hlediska investičních možností, tak i fondu ušlechtilých paliv.

V návrhu šesté pětiletky se zvažuje reálnost zajištění teplárenského provozu v rozsahu zhruba 6 mld Kčs, což představuje asi dvě třetiny požadavků. Potřeba řešit stále rostoucí nároky na teplo v koncentrovaných osídleních a průmyslových aglomeracích nás vede k využití jaderné energie formou výstavby jaderných elektráren s odběrem tepla. Resort v současné době posuzuje možnosti užití takového zdroje pro Prahu, Brno a Bratislavu.

V souladu s dlouhodobou koncepcí postupného zlepšování struktury palivoenergetické bilance ČSSR ve prospěch ušlechtilých forem paliv a energie v šesté pětiletce bude nadále růst podíl plynných paliv.

Rozhodující bude dovoz zemního plynu ze Sovětského svazu. Po vybudování mezinárodního tranzitního plynovodu v ČSSR a mezistátního plynovodu Orenburg má dosáhnout celková výše zdrojů zemního plynu v roce 1980 téměř 9 mld m³. Na tento růst zdrojů navazuje výstavba podzemních zásobníků, výstavba dálkových plynovodů a místních sítí. Půjde zejména o to, aby plynárenská výstavba byla od roku 1978 připravena na přenos a distribuci zemního plynu z Orenburského naleziště.

Z hlediska užití zemního plynu budeme se orientovat hlavně na jeho použití pro technologické účely a potřeby obyvatelstva.

Při zásobování obyvatelstva topnými plyny poroste význam propan-butanu. V šesté pětiletce budou řešeny hlavní problémy skladování a distribuce v rozsahu vydělených investičních limitů.

Celkem se předpokládá, že do roku 1980 stoupne počet odběratelů svítiplynu a zemního plynu z 1,5 mil. na 2 mil. 100 tis. a počet odběratelů propan-butanu dosáhne 1 mil. 100 tis. Rozvoj plynárenství bude také současně přispívat ke zlepšování životního prostředí.

Vážené soudružky, vážení soudruzi,

k plnění rozsáhlého programu investiční výstavby v šesté pětiletce je základní podmínkou zajištění plánovaného růstu všech druhů energie. Dá se dokonce říci, že splnění investičního plánu resortu paliv a energetiky podmíní splnění výrobních úkolů všech odvětví národního hospodářství.

Resortu paliv a energetiky byl vydělen objem investičních prostředků na šestou pětiletku bez výstavby plynovodu Orenburg v rozsahu 80 mld Kčs. Z toho pro Slovenskou socialistickou republiku více než 25 mld Kčs. Ve srovnání s pátou pětiletkou představuje zvýšení investiční činnosti o 40 %.

Musím otevřeně říci, že máme veliké obavy o splnění těchto investičních záměrů.

Z hlediska resortu uděláme vše, co je v našich silách. Výsledky dosavadních odběratelskododavatelských jednání při sestavování návrhu plánu na rok 1976 a podkladů pro šestou pětiletku na úrovni podniků, výrobně hospodářských jednotek a resortu však signalizují, že dosavadní nepříznivé tendence v této tak důležité oblasti trvají.