Poslanci Strany slovenskej obrody vo Federálnom zhromaždení i celá Strana slovenskej obrody, ktorá nemá inú než socialistickú tradíciu a stála vždy v Národnom fronte na platforme budovania socializmu, vidí vo vládnom vyhlásení, v programe vlády, v opatreniach a metódach jej práce záruku, že úlohy formulované XIV. zjazdom KSČ a zakotvené v piatom päťročnom pláne rozvoja národného hospodárstva, i keď to, prirodzene, nepôjde vždy hladko a samočinne, môžeme v celom rozsahu splniť a že sa tento program stretne v najširších vrstvách občianstva s plným porozumením a podporou. Urobíme pre jeho realizáciu všetko, čo bude v našich silách. /Potlesk./

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Polákovi. Uděluji slovo poslanci Maříkovi, připraví se poslanec Vilém Nový.

Poslanec JUDr. RSDr. V. Mařík: Vážený soudruhu presidente, soudružky a soudruzi poslanci, je osvědčenou zvyklostí naší socialistické demokracie, že při pohledu do budoucna posuzujeme dosavadní záměry a poměřujeme je dosavadními činy a výsledky.

Dovolte, abych v tomto kontextu připomněl slova s. Štrougala ze zprávy vlády, přednesené ve Federálním shromáždění loni dne 29. května. Soudruh předseda vlády tehdy mj. prohlásil:

"... vážné narušení ekonomického vývoje v posledních letech není třeba řešit ani za cenu jeho stagnace, ani na účet pracujících."

Málokdy byla vláda této země postavena před tak složitý úkol a přitom tak v krátké době před veřejnou kontrolu mas pracujících, zda tento příslib bude naplněn. Lze konstatovat, že v atmosféře usilovné výstavby a při ověřování těchto předsevzetí ve výhni života byl program konsolidace uskutečněn.

Proto náš lid přistoupil k volbám orgánů státu vskutku státnicky a prokázal, že právě tak jako vláda slouží lidu, že náš lid jde s touto socialistickou vládou.

Volbami skončil definitivně v propadlišti dějin antisocialistický "program" pravicových oportunistů a zvítězil program Národní fronty, jehož strůjcem a hlavním ručitelem je Komunistická strana Československa. Z těchto rozhodujících kritérií také vychází stanovisko ROH k předloženému vládnímu prohlášení.

Uplynulé období přineslo řadu poznatků a pozitivních rysů, které musíme jako další odkaz pro politickou práci mezi lidmi a pro koncepci pro hospodářství dále rozvíjet.

Především je to poznatek, že musí dojít k hlubšímu sepětí a součinnosti národních výborů, jako orgánů moci lidu, s odborovými organizacemi v závodech. Předvolební kampaň v celé šíři potvrdila životnost a zralost teze o rostoucím poslání odborů, jak ji rozvinul na XIV. sjezdu strany s. Gustáv Husák, když vyzvedl, že "kolem odborů je podílet se na správě státu i rozvoji hospodářství". Nejde tu o žádné zasahování jedněch orgánů do postavení a pravomoci druhých ani o postátnění odborů či "poodborářstění státu", ale o součinnost v zájmu rozvoje závodů, obcí, měst a okresů. Věc vlády dělnické třídy je nedělitelná. Správa veřejných věcí a rozvoj hospodářství a socialistické demokracie je společným životním zájmem dělnické třídy, družstevního rolnictva a socialistické inteligence.

Jde o to, aby se všichni pracující pozvedli jako společenští spoluvlastníci a vykonavatelé pracovních úkonů k aktivní úloze spoluorganizátorů hospodářství, k úloze hospodářů. Hlavním zdrojem jsou tvůrčí schopnosti a aktivita pracujících, zlatý to poklad a záruka úspěšné cesty. Je na místě, že vláda ve svém programovém prohlášení s touto iniciativou počítá.

V čele pracovní iniciativy stáli především horníci. Havíři Severočeského hnědouhelného revíru a horníci ostravsko-karvínského revíru překonali v letošním roce 57 rekordů světové, evropské i celostátní úrovně. Vyspělá technika v rukou kvalifikovaných a nadšených dělnických kolektivů posunuje hranice produktivity. Tito metodu využití mechanizace podle hesla "dřinu strojům" je potřeba uplatňovat na všech pracovištích.

Obdobně dobrých výsledků dosáhli v soutěžení i železničáři, pracovníci v zemědělství, textilním, sklářském a chemickém průmyslu, ve strojírenství, ve stavebnictví a v dalších odvětvích jak v českých zemích, tak i na Slovensku.

V nově připravovaných směrnicích vlády a Ústřední rady čs. ROH chceme položit těžiště na kvalitativní ukazatele v plnění plánu, na snižování spotřeby materiálu a energie, zvyšování kvality a efektivnosti výroby. Tím jsou charakterizovány i závazky 24 pražských závodů, závazky odborářek z 10 významných podniků na počest VIII. všeodborového sjezdu.

Při současném stavu v investiční výstavbě zastáváme názor, že priorita investiční a bytové výstavby v Severočeském kraji, v Praze a v Bratislavě musí být věcí pomoci všech krajů z celé republiky.

Osvědčují se sdružené socialistické závazky, jako na elektrárně Počerady. Mělník, na Metru, kombinátu Vřesová, které pomáhají rozvíjet iniciativu, ale někdy bohužel nahrazují mezery v dodavatelských vztazích.

Vzniká situace, kdy máme nedostatek desetitisíců pracovníků, a na druhé straně máme 400 000 "nezaměstnaných" zlepšovatelů a novátorů, nezaměstnaných proto, že jim chybí v řadě odvětví konkrétní tématické úkoly a také cílevědomá pomoc. Měl by se dokončit návrh nového zákona o objevech, vynálezech a zlepšovacích návrzích, který by odpovídal potřebám hospodářství a také více stimuloval iniciativu zlepšovatelů, vynálezců a šiřitelů nových metod práce.

Stále náročnější způsob řízení výroby, pronikání proudů vědeckotechnické revoluce, vyžaduje rozvíjet účinnější formy účasti lidí na řízení. Skoncovat s formalismem, že pracující jsou seznamováni až s hotovými plány a nedostávají vždy příležitost podílet se na jejich přípravě a na tvorbě kvalitativních ukazatelů a norem a na odhalování rezerv.

Při tvorbě komplexní racionalizace je nutno počítat též s takovými činiteli, jako jsou účinky techniky a nové technologie, dělba práce, pozorovací schopnosti člověka, a dosáhnout, aby programy racionalizace nebyly jednostranné, technokratické, ale aby počítaly s člověkem.

Program aktivizace Revolučního odborového hnutí orientuje všechny odborové orgány a organizace k tomu, aby napomáhaly úspěšnému plnění úkolů na všech pracovištích. Ale pravomoc odborů, jak se někdy chápe, nelze pojímat izolovaně, bez souvislosti s politickým a hospodářským životem. Musíme ukazovat, že správné uplatňování pravomoci a odpovědnosti odborové organizace napomáhá vedení podniku v jeho činnosti, při zavádění pořádku do mezd a norem, při upevňování pracovního řádu a současně umožňuje správně obhajovat oprávněné zájmy pracujících. Je ovšem třeba, aby si hospodářští vedoucí osvojovali ty zásady, které jsou ve vládním prohlášení, že totiž soudružská spolupráce mezi vedením organizace a odborovými orgány a respektování práv odborů je podmínkou rozvíjení socialistických výrobních vztahů.

Revoluční odborové hnutí oceňuje také ve vládním prohlášení to, že hospodářské orgány mají řešit oprávněné sociální, kulturní a ostatní potřeby a zájmy pracujících. Tyto pozitivní tendence nás jako odbory nezbavují práva posuzovat kriticky mnohé problémy a dávat náměty a stanoviska vládě. ÚRO doporučuje a spolu s vládními orgány hodlá připravit zásady dlouhodobého plánování sociálního rozvoje podnikových kolektivů. Nestačí totiž plánovat výrobu, vnášet vědu do techniky, ale vnášet vědu i na člověka.

Odbory budou podporovat úsilí vlády o zlepšování životních podmínek pracujících žen, aby se tyto mohly plně věnovat výkonu svého zaměstnání, péče o rodinu a veřejným funkcím.

Vývoj pracovní úrazovosti v tomto roce ukazuje, že při sjednoceném úsilí odborových a hospodářských orgánů lze dosáhnout příznivějších výsledků. Přesto je denně mimo pracovní proces pro pracovní úrazy na 13 000 pracovníků. Příznivěji se vyvíjí stav chorob z povolání zásluhou vyspělé zdravotnické prevence a hygieny, avšak bude potřebí ještě více pozornosti věnovat průmyslovým škodlivinám.

Ústřední rada odborů spolu s vládou hodlá dále působit na zvyšování odpovědnosti hospodářských orgánů, státního odborného dozoru i aktivity odborových orgánů a připravuje v příštím roce pololetní prověrku bezpečnosti práce a podmínek pracujících žen.

Stojíme však dnes před novým faktem, před úrazovostí nepracovní, která se zvýšila za tři čtvrtletí t. r. o 8,4 % a vysoko přesahuje úrazovost pracovní.

Stále se setkáváme i s kritikou na nedostatečné uspokojování pracujících osobními ochrannými prostředky, pracovními oděvy a obuví. To, co bylo v letošním roce po kritice ze strany předsednictva ÚRO učiněno rozhodnutími federální vlády, české a slovenské vlády, je cenný začátek. Opatření vlád jsou správná, avšak musí se dostat až do výrobních závodů, musí být zajištěna výroba ochranných pomůcek, ochranných obleků a obuvi v dostatečném množství i kvalitě.

Po zkrácení pracovní doby a zavedení pětidenního pracovního týdne patříme v tomto směru mezi nejpřednější státy. Zkrácená pracovní doba je však ve značné míře znevažována a někdy zdražována vysokou přesčasovostí, mnohdy neodůvodněnou, i ztrátami v organizaci směn v normální pracovní době.

Další otázkou týkající se životních potřeb pracujících je závodní stravování. V závodních jídelnách se v současné době stravuje jen 18 % pracujících. V předcházejících několika létech byla situace ještě daleko nepříznivější. Naším cílem musí být širší účast pracujících v závodním stravování, bohatší a pestřejší formy stravování v odpoledních a nočních směnách. Fond kulturních a sociálních potřeb je tady částečným východiskem. Závodní stravování nemůže zůstat popelkou, ale důstojným faktorem v péci o dělníky, pracující ženy a ostatní zaměstnance.

Soudružky a soudruzi poslanci, současný stupen rozvoje vyžaduje, abychom v přípravách VIII. všeodborového sjezdu věnovali formování socialistického životního s tylu, sebevzdělávání, růstu kvalifikace, i správnému využívání volného času mnohem více pozornosti.

Naše společnost a zejména odbory, věnují rekreaci pracujících všestrannou péci a vynakládají na ni nemalé finanční prostředky. Závodní rekreace, výběrové a dětské rekreace ROH se za poměrně nízkou úhradu ročně účastní 2 120 000 lidí. To jsou vymoženosti, o nichž se pracujícím v kapitalistických zemích ani nezdá. Tak jako volby do zastupitelských sborů dovršují konsolidaci ve státní sféře, tak současné volby do dílenských a závodních výborů ROH dávají předpoklad plnější aktivity odborového hnutí v závodech.

Drtivá většina pracujících dává na výročních schůzích a ve volbách svou důvěru komunistické straně, programu aktivizace ROH, těm zástupcům pracujících, kteří jsou oddanými stoupenci socialismu a proletářského internacionalismu a jsou ochotni dobrovolně pracovat pro věc celku.

Program činnosti vlády ČSSR vyjadřuje dělnickou politiku Komunistické strany Československa. Proto ROH vkládá pod prohlášení vlády také pečeť důvěry a iniciativou pracujících je podpisuje a stvrzuje. /Potlesk./

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci dr. Maříkovi, slovo má poslanec Nový. Připraví se poslanec Pospíšil.

Poslanec V. Nový: Vážený soudruhu presidente, vážené Federální shromáždění, dovolte mi, abych učinil několik poznámek k dnešnímu programovému prohlášení federální vlády, resp. k jeho zahraničně politické části. Pokládám, stejně jako zahraniční výbory obou sněmoven, politickou orientaci a aktivitu naší vlády za správnou a zasluhující naši jednoznačnou podporu. Je to politika, která je v plném souladu s linií XIV. sjezdu KSČ a která odpovídá zájmům našich národů, jejich ušlechtilým tužbám, která slouží věci socialismu, pokroku a míru v Evropě a ve světě. Snad mi bude dovoleno říci, že k tomuto názoru se hlásí celé naše Federální shromáždění a zdrcující většina našeho pracujícího lidu.

Základní koncepce naší zahraniční politiky, založená na obraně míru a mírové spolupráci, na solidaritě a podpoře spravedlivého boje všech utlačených a za svou svobodu bojujících národů, hluboce koření v samotných základech a povaze našeho socialistického zřízení. Tuto naši zahraničně politickou koncepci se snažily v letech 1968-1969 revidovat a změnit domácí a zahraniční pravicové a protisocialistické síly. Neuspěly a uspět ani nemohly, protože by musely rozbít samotné základy našeho socialistického státního zřízení a přervat jeho přirozené mezinárodní svazky, které nás spojují se Sovětským svazem a celým socialistickým společenstvím. V tomto zápase s pravicí a protisocialistickými silami šlo také o naší zahraniční politiku, o to, zda se tento stát stane či nestane znovu objektem manipulací temných sil imperialismu. Dnes už se milióny lidí přesvědčily o tom, že bylo nutno spiknutí nepřátelských sil rozbít, aby mír, bezpečnost a socialistický rozvoj této země byl zachován. Ti z pohlavárů pravice, kteří utekli na Západ a slouží nyní v žoldu imperialistů proti naší zemi, bezděky ukázali, kam by zavedli a kde by dnes bylo celé Československo, kdyby jejich plány vyšly.

Jedním z největších plodů našeho vítězství nad pravicovými a protisocialistickými silami je nejen plné znormalizování, ale nebývalé upevnění našich přátelských a spojeneckých svazků se Sovětským svazem a zeměmi socialistického společenství. Dokladem toho je naše nová smlouva se Sovětským svazem, v níž je vyslovena zásada, že obrana socialismu je společnou věcí všech socialistických zemí. Upevnili jsme tím bezpečnost naší republiky a její mezinárodní postavení tak, že - ať chtějí nebo nechtějí - musí to respektovat i ti nejzarytější nepřátelé naší socialistické republiky.

Stejně je také zcela zákonité, že trvalým základem naší zahraniční politiky je nerozborné přátelství a bratrská spolupráce se Sovětským svazem a s dalšími spojeneckými socialistickými zeměmi, a upevňování jednoty socialistického společenství na zásadách socialistického internacionalismu. Správnost této naší základní orientace je historicky prověřená a zapustila nevyvratitelné kořeny v srdcích i myslích našeho lidu. Gottwaldovo "Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak" má stálou a neměnnou platnost.

Jsme hrdi na to, že jsme spojencem takové země, jako je Sovětský svaz a že s ním bojujeme bok po boku za socialismus, pokrok a mír ve světě. Právě poslední období opětovně a přesvědčivě ukazuje národům celého světa, že je to Sovětský svaz, který je hlavní oporou světového míru a pokroku.

Bez nadsázky lze říci, že rok 1971 bude označován v historii mezinárodních vztahů za rok velké mírové ofenzívy Sovětského svazu.

Mírový program XXIV. sjezdu KSSS přináší konkrétní návrhy směřující k likvidaci existujících válečných ohnisek, k odražení aktů agrese a mezinárodní zvůle, k uskutečnění zásadního obratu ve směru uvolnění napětí a trvalého míru v Evropě, k dosažení pokroku v oblasti odzbrojení, k plné likvidaci zbytků kolonialismu a k prohlubování vzájemně výhodné spolupráce ve všech oblastech se státy, které o to rovněž usilují. Na tento program navazuje i nás XIV. sjezd KSČ.

Jde o návrhy, které jsou v životním zájmu národů celého světa a proto je Československá socialistická republika vysoce oceňuje a aktivně podporuje.

Sovětský svaz jako vždy, tak i tentokrát nezůstal pouze u deklarací, ale neprodleně přešel k nástupu za realizaci těchto návrhů a cílů. Jen výčet všech iniciativních kroků SSSR na nejrůznějších mezinárodních fórech či všech uskutečněných návštěv a setkání vedoucích představitelů Sovětského svazu by byl tak dlouhý, že to přesahuje rozsah tohoto vystoupení. Mezi návštěvami sovětských představitelů má nepochybně mimořádný význam oficiální návštěva generálního tajemníka ÚV KSSS L. I. Brežněva na pozvání francouzského presidenta Pompidoua ve Francii. Jde o příklad důsledného a komplexního uplatnění zásad mírového soužití ve vztazích mezi dvěma zeměmi s rozdílným společenským zřízením.