Ja viem, že tento problém nie je typický iba pre túto oblasť činnosti a že s otázkami získavania a správneho výberu informácií, atd. zápasia všade na svete a vo všetkých oblastiach činnosti. Preto je tým dôležitejšie ujasniť si aj v oblasti zlepšovateľského a vynálezcovského hnutia, aké predpoklady na tomto úseku vytvára predložený návrh zákona, prípadne aké predpoklady budú musieť príslušné orgány ešte vytvoriť. Tento návrh zákona napríklad v § 142 písm. g/ ukladá Úradu pre vynálezy a objavy povinnosť viesť ústredné fondy svetovej patentovej literatúry, zabezpečovať budovanie, výmenu a sprístupňovanie fondov informácií a napokon aj viest a usmerňovať činnosť siete odborných informačných stredísk vo zverenej oblasti.

Ústredné orgány federácie a republík /§ 144 písm. b/ majú za úlohu" organizovať a starať sa o využívanie a zabezpečovať rozširovanie objavov, vynálezov, zlepšovacích návrhov a priemyslových vzorov na úseku im zverenom". Obdobne organizácie podľa § l45 majú za úlohu vytvárať v súlade s potrebami národohospodárskych plánov podmienky pre rozvoj tejto oblasti a tvorivých schopností pracujúcich.

Do návrhu zákona sú teda zakotvené základné, všeobecné úlohy, ktoré sa týkajú aj zabezpečenia potrebných informácií, hlavne pre zlepšovateľov a vynálezcov, čo treba oceniť. Pravda, tieto povinnosti vyplývajú aj z doterajšieho postavenia a funkcie uvedených orgánov. Napriek tomu nemáme včas zabezpečené také informácie, aby sme nepracovali na vynálezoch, ktoré sú už vo svete hotové, a aby sme na závodoch neriešili problémy, ktoré sú už vyriešené v iných našich závodoch alebo odvetviach. Nie je to jednoduché, ale v podstate pôjde o dva okruhy informácií:

1. O získavanie a spracúvanie toku informácií o objavoch a vynálezoch zo zahraničia, kde musíme využiť medzinárodnú spoluprácu. O tejto problematike sa zmienil vo výbore pri rokovaní o zásadách tohto zákona už súdruh minister Ing. Šutka. Denne sa vo svete rodia desiatky a stovky vynálezov, a preto je potrebný stále väčší počet odborníkov, aby overili, či problém, ktorý potrebujeme riešiť, nie je už niekde vyriešený, alebo naopak pri posudzovaní prihlášky vynálezu u nás overiť, či už niekde nie je taký vynález prihlásený. Takéto informácie potrebuje každý štát. Pritom napríklad v Sovietskom zväze majú pochopiteľne na získavanie a spracúvanie týchto informácií podstatne väčší počet kvalifikovaných pracovníkov než my. Preto napríklad dohoda o spolupráci so Sovietskym zväzom prinesie nám v tomto smere nesporne veľký úžitok a ušetrí mnoho práce pri obstarávaní pohotových a kvalifikovaných informácií o nových patentoch a vynálezoch vo svete.

2. Obdobne bude potrebné premyslieť a zdokonaliť aj úsporný, avšak spoľahlivý tok informácií a ich výmenu u nás doma medzi závodmi pre zlepšovateľov, alebo presnejšie povedané, pre tých, ktorí sa môžu zlepšovateľmi stať. Tento druh informácií nie je podľa môjho názoru zatiaľ zachytený, ale bude sa musieť vymyslieť určitý spôsob. Čo mám na mysli? Navštívila som napríklad niektoré naše železničné prekladištia. Väčšina tovaru, či už ide o debny, stroje alebo drevo, práve tak ako o menšie balíky, všetko sa prekladá s vynaložením veľkého množstva ručnej práce, niekedy zvyšovanej aj nedostatočnou organizáciou práce. Pritom v niektorých výrobných odvetviach, či už v strojárstve alebo v hutách, alebo v obuvníckom a textilnom priemysle je mechanizácia celého radu obdobných úkonov už vyriešená a stačilo by, aby o tom vedeli na príslušných prekladištiach. Potom by ich iste využili alebo prispôsobili aj vo svojej práci. Dopravu uvádzam len ako príklad, lenže práve tak je to aj medzi jednotlivými výrobnými odvetviami.

Vážené súdružky a súdruhovia, chcem zdôrazniť, že nestačí sa uspokojiť len s prijímaním opatrení, ako hotové vynálezy a zlepšovacie návrhy využiť. Bola by som rada, keby sa nám podarilo vytvárať také podmienky, aby sa rodilo čo najviac nových vynálezov a zlepšovacích návrhov a aby sa nám podstatne zväčšil počet vynálezcov a zlepšovateľov.

Na záver by som chcela vysloviť presvedčenie, že starostlivé a kvalifikované plnenie úloh vyplývajúcich z tohto zákona sa stane jedným z dôležitých predpokladov pre rozvoj tohto hnutia. Odporúčam preto, aby sme návrh zákona schválili tak, ako to navrhli spravodajcovia.

Ďakujem vám za pozornosť. /Potlesk./

Předsedající místopředseda FS dr. B. Kučera: Děkuji poslankyni Babilonské. Slovo má poslanec Slováček, připraví se poslanec Pšenička.

Poslanec SL M. Slováček: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vládní návrh předkládaného zákona byl projednán v kulturních výborech Sněmovny lidu a Sněmovny národů, přičemž poslanci vznesli své připomínky s doporučením, aby byly zakotveny do zákona tak, jak to vyžaduje ochrana společenských a autorských zájmů a respektování potřeb unifikace právních předpisů s předpisy socialistických států a plánovaná komplexní socialistická racionalizace.

Nový zákon vychází z potřeb, jak si je vynucuje celá řada změn v struktuře naší ekonomiky i dnešní federativní uspořádání státu, zejména v souvislosti s dalším rozvojem vědeckotechnické revoluce a využíváním jejích výsledků pro zvýšení produktivity práce, efektivnost našeho hospodářství a pro komplexní socialistickou racionalizaci. Nový zákon vytváří také dobré předpoklady pro rozvoj hnutí vynálezců a zlepšovatelů na všech úsecích socialistické výroby, která zaznamenala zejména v letech 1968-1969 značný pokles. V této době zjišťujeme i stagnaci ve vynálezech a zlepšovacích návrzích v porovnání s léty předešlými.

Pokles iniciativy pracujících šel ruku v ruce s postupným oslabováním plánu jako nástroje řízení, s úplným rozpadem třetí pětiletky a s postupným oslabováním politickovýchovné a masově politické práce. To se hodilo do plánu pravicových a kontrarevolučních sil, které neměly zájem na rozvoji našeho hospodářství a na zvyšování životní úrovně našeho lidu a hlavně usilovaly o postupné oslabování iniciativy pracujících a později o úplnou likvidaci vedoucí úlohy dělnické třídy. Tím chtěly dokázat neživotnost socialistického zřízení.

Ovšem vývoj po dubnu 1969 a zejména pak po XIV. sjezdu KSČ, po všeobecných volbách na všech stupních našich zastupitelských sborů ukázal, jak se hluboce zmýlili ti, kteří usilovali o likvidaci našeho socialistického zřízení. Naopak závazky na počest 50. výročí založení KSČ, závazky k XIV. sjezdu a v celém období po něm a jejich výsledky ukazují, že náš pracující lid dal pádnou odpověď.

Jako malý příklad lze uvést porovnání hnutí vynálezců a zlepšovatelů n.p. "Prestro" Uherský Brod, kde zlepšovatelské hnutí a jeho výsledky se podstatnou měrou podílí na plnění náročných úkolů podniku, a to zejména ve snižování vlastních nákladů, zvyšování mechanizace, zlepšování pracovního prostředí a bezpečnosti práce. Z tohoto důvodu je mu věnována patřičná péče a vytvářeny podmínky pro jeho stálý rozvoj. V tomto podniku má zlepšovatelské hnutí již svou tradici, i když nejslabší aktivita je zde také poznamenána obdobím let 1968-1969. Od roku 1970 má však opět stoupající tendenci, tak jak uvádí následující přehled o zlepšovatelském hnutí v tomto podniku:

V roce 1966 bylo přihlášeno 126 zlepšovacích návrhů, v roce 1967 to bylo 102 zlepšovací návrhy, v roce 1968 119 zlepšovacích návrhů, v roce 1969 81 zlepšovací návrh, v roce 1970 210 zlepšovacích návrhů, v roce 1971 250 zlepšovacích návrhů a v I. pololetí 1972 je to 146 zlepšovacích návrhů a skutečné úspory dosahují 363 tis. Kčs.

Na odměnách bylo vyplaceno 11 763 Kčs. Z přehledu je patrno, že v letošním roce bude zde podáno opět více zlepšovacích návrhů než v roce předchozím. Proti letům 1966-1969 je to až o 200 % více. Půjde nám samozřejmě o to, abychom sledovali též jejich kvalitu a efektivnost.

Z čeho tato aktivní činnost hnutí vynálezců a zlepšovatelů v této pětiletce vyplývá? Je to především plánovité řízení našeho hospodářství, které stanoví všem organizacím limity na výrobu, která se pak nemůže obejít bez požadavku uplatňování zásad rozvoje technické revoluce. Dále je to aktivita a iniciativa vynálezců a zlepšovatelů, jež jsou hlavními faktory při plnění těchto stanovených úkolů zaměřených na kvalitu výroby. Ještě větší význam pro růst produktivity, hospodárnosti a hlavně pokroku rozvoje mají morální podněty, kterým je v socialistické společnosti dán velký prostor, a proto je nezbytné působit na výchovu socialisticky pracujících lidí, aby se svým zainteresováním podíleli na rozvoji modernizace a automatizace výroby.

I když zlepšovatelskou iniciativu posuzujeme především z hlediska zvyšování efektivity naší ekonomiky, nesmíme zapomínat i na její politickou stránku, tj. musíme ji také chápat jako prostředek k upevňování vedoucí úlohy dělnické třídy, k lepšímu vykonávání její politické moci. Je to škola, která vychovává ke zvyšování odpovědnosti dělnické třídy jako kolektivního vlastníka výrobních prostředků. Tato tvůrčí aktivita je impulsem a příkladem pro další pracující a vytváří podmínky pro rozvoj nového, socialistického člověka. Vyplývá to též ze závěrů říjnového pléna ÚV KSČ k ideologickým otázkám.

Proto se domnívám, že plánovitý a cílevědomý rozvoj kolektivního zlepšovatelského hnutí je nejen příkazem racionálního hospodaření, ale též důležitým politickým příkazem doby.

Toto všechno nemůže pochopitelně vyřešit nově upravený zákon, který má zajistit jen právní podstatu objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů, chrání a oceňuje autora a stanoví podmínky, které musí přihlášený předmět splňovat, a to především podmínky technicko-ekonomické, musí být pokrokový a společensky prospěšný.

K dalšímu rozvoji novátorského a zlepšovatelského hnutí je třeba především cílevědomé politicko-výchovné práce, která nám vytváří morální stimuly. Musíme však vyřešit i stimuly ekonomické, tj. urychleně zajistit, aby odměňování těchto pro společnost důležitých prací, námětů a podnětů se přiblížilo k úrovni odměňování v ostatních zemích RVHP. Musíme prosazovat v praxi, aby iniciativa vynálezců a zlepšovatelů byla orientována na sepětí s plánem podniků a zejména pak s racionalizačními úkoly.

Z těchto úvah o významu zákona o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech vychází i doporučení kulturních výborů Federálního shromáždění, aby dnešní plenární zasedání předkládaný návrh zákona schválilo tak, aby dnem 1.1.1973 nabyl účinnosti a aby našim vynálezcům a zlepšovatelům dal právní jistotu a možnost ocenění jejich iniciativy, která vytváří vědeckotechnický potenciál, jenž pomůže rozvoji technické revoluce a splnění náročných úkolů této pětiletky tak, jak nám je vytyčil XIV. sjezd Komunistické strany Československa. Proto poslanci kulturních výborů obou sněmoven budou pro tento návrh hlasovat. Děkuji vám za pozornost. /Potlesk./

Předsedající místopředseda FS dr. B. Kučera: Děkuji poslanci Slováčkovi, slovo má poslanec Pšenička, připraví se poslanec Jozef Polák.

Poslanec SN Z. Pšenička: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, bylo zde již hovořeno o tom, jakou úlohu v oblasti ekonomiky, zejména v rozvoji zavádění nové techniky a zvyšování produktivity práce by mělo a nezbytně v budoucnu musí sehrát zlepšovatelské a vynálezecké hnutí. Je nesporné, že vyvolání a podchycení tvůrčí iniciativy všech pracovníků je stálým zdrojem nových nápadů, návrhů, nových technologií i nových výrobků. Tyto možnosti jsou ve všech odvětvích, na každém závodě i pracovišti.

Přes hluboký pokles celkového počtu podaných zlepšovacích návrhů i jejich ekonomického efektu, zejména v letech 1967-1969 a při určitém zlepšení v roce 1970 a 1971, představují dosažené úspory značných hodnot, zejména v odvětvích, kde jsou pro to vytvářeny alespoň trochu příznivé podmínky. Dovolte mi, abych se na příkladu odvětví energetiky zmínil o některých výsledcích i problémech zlepšovatelského a vynálezeckého hnutí.

V odvětví energetiky bylo v roce 1971 podáno celkem 2207 vynálezů a zlepšovacích návrhů, ze kterých bylo 1240 přijato a 1104 již zavedeno do provozu. Skutečné úspory z realizovaných vynálezů a zlepšovacích návrhů představují více než 28 mil. Kčs, což je o 3 mil. Kčs více než v roce 1970. Za přijaté vynálezy a zlepšovací návrhy bylo vyplaceno na odměnách celkem přes 1 mil. Kčs, což přes vyšší úspory dosažené v roce 1971 je méně o 280 tis. Kčs, než bylo vyplaceno v roce 1970.

Je zřejmé, že nebyly využity ani stávající možnosti podpořit i touto cestou zlepšovatelské hnutí, zejména drobných zlepšovatelů, i když nižší podíl odměn byl zčásti ovlivněn i nižší hodnotou realizovaných zlepšovacích návrhů a vynálezů.

Úměrná úspora na jeden přijatý vynález a zlepšovací návrh v roce 1971 činila 23 068 Kčs a průměrná odměna 890 Kčs.

Zdá se, že i poměr mezi průměrnou odměnou a průměrnými dosaženými úsporami je dost nepříznivý a vyžaduje, aby se odměny za vynálezy a zlepšovací návrhy zvýšily. Můžeme proto uvítat, že ve vládním návrhu zákona o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech, který dnes projednáváme, se předpokládá zvýšení odměn pro vynálezce a zlepšovatele. Regulování výše odměn bude ponecháno v pravomoci vlády, aby je mohla operativně podle potřeby upravovat a používat jako důležitý nástroj rozvoje zlepšovatelského hnutí.

Jak jsme dnes už slyšeli, po schválení tohoto zákona se počítá se zvýšením těchto odměn v průměru o 30 % proti současnému stavu. Myslím, že můžeme tento postup plně podpořit.

Ke zvýšení účinnosti vynálezeckého a zlepšovatelského hnutí je mimo jiné potřeba včas a systematicky je zaměřovat na nejdůležitější úkoly a do potřebného směru. Jedním z takových nástrojů, jak už dnes bylo o tom hovořeno, jsou včas a správně formulované tématické úkoly vyhlašované na jednotlivých stupních řízení.

V odvětví energetiky bylo v roce 1971 vyhlášeno 293 tématických úkolů. Z nich bylo 92 vyřešeno a 36 zavedeno do provozu. Na odměnách bylo vyplaceno zhruba 115 000 Kčs.

Nechtěl bych zde zdůvodňovat, zda byly ve vztahu k výrobním úkolům a tématickým problémům energetiky správně zaměřeny. Když se však nad uvedenými údaji zamyslíme, ukazuje se, že byla vyřešena zhruba 1/3 a zavedeno zhruba 12 % z těchto úkolů. Toto nízké procento vyřešených a zavedených tématických úkolů do provozu je bezesporu nízké. Ukazuje, že buď nebyly navrženy reálné úkoly, nebo byly přeceněny možnosti daného pracovního kolektivu. Rozhodnutí o tom, jaká byla skutečná příčina, vyžaduje podrobný rozbor. Porovnáme-li však počet podaných zlepšovacích návrhů v odvětví energetiky s celkovým počtem vyhlášených tématických úkolů, je zřejmé, že tvůrčí iniciativa a aktivita vynálezců a zlepšovatelů nebyla zaměřena na tyto úkoly, že je poznamenána živelností a že bude třeba ji pečlivě a cílevědomě usměrnit a zaměřit v dalším období na ty úkoly, které z hlediska potřeb energetiky je nutno urychleně řešit.

V odvětví energetiky se projevují i některé nedostatky, které se vyskytují ve většině odvětví. Je to značný počet nevyřízených návrhů a také výrazný podíl je v zamítnutých řešeních. Zabezpečit včasné vyřizování zlepšovacích návrhů - to je vnitřní záležitostí podniků a je také v jejich možnostech.

Druhým typickým nedostatkem je značně dlouhá doba od přihlášení vynálezu nebo zlepšovacího návrhu do jeho zavedení do výroby nebo do provozu. Odstranění tohoto nedostatku má řadu příčin, a to jak v podnicích, tak v řadě případů i mimo podniky. Myslím, že bez snahy a zodpovědného přístupu všech zainteresovaných orgánů se ani novým zákonem neodstraní.

Když už jsem uvedl odvětví energetiky jako příklad pro objasnění některých problémů i úspěchů ve zlepšovatelském a vynálezeckém hnutí, chtěl bych říci i celkový souhrnný názor na zlepšovatelské hnutí v tomto odvětví.