1. spolu s ostatními socialistickými zeměmi zajistit příznivé mezinárodní podmínky pro vybudování socialismu;

2. prohloubit jednotu a semknutost socialistických zemí;

3. podporovat národně osvobozenecké hnutí a všestranně spolupracovat s mladými rozvíjejícími se státy;

4. důsledně hájit zásadu mírového soužití a bojovat proti nebezpečí nové války.

Srovnáme-li uvedené cíle s předchozím vývojem československo-mongolských vztahů, nutno jak v cílech, tak i v praxi konstatovat jejich kontinuitu, důslednost a principiálnost. Kontinuita na jedné straně a důslednost a principiálnost na druhé straně ovšem v žádném případě neznamenají, že v oblasti mezinárodních vztahů napříště zůstane všechno neměnné. Neměnnými zůstávají pouze stěžejní zásady a hlavní cíle. Mění se však důraz, který se na tu nebo onu otázku v tom kterém období klade.

Soudružky a soudruzi poslanci, socialistické státy a jejich zahraniční politika hájily a nadále hájí zásadu, že mír je nedělitelný. Text vládního návrhu Smlouvy nenechává nikoho na pochybách, že tento dokument, i když má povahu dvoustranného ujednání, sleduje tento humánní cíl. Myšlenka nedělitelného míru a s ní související universialita však není příčinou, ale důsledkem skutečnosti, že zachování univerzálního míru a nastolení mírových vztahů mezi všemi státy vyjadřuje přání naprosté většiny lidu států, tvořících celé mezinárodní společenství.

Jsem přesvědčen, že československo-mongolská smlouva je dostatečným důkazem toho, že my a naši mongolští přátelé si přejeme v duchu své internacionální politiky, v duchu Charty OSN, v duchu deklarace přátelských vztahů a spolupráce mezi státy univerzální a nedělitelný světový mír.

Soudružky a soudruzi poslanci, XX. století je věkem hlubokých a dalekosáhlých přeměn ve světě, jehož malou součást tvoří naše dva státy. Vývoj v uplynulých 25 letech jak v Mongolsku, tak v Československu, to na řadě skutečností dokázal. Smlouva, kterou dnes projednáváme, se orientuje na příští dvacetiletí, které může být rozhodující pro budoucnost všeho lidstva. Je naší společnou povinností podněcovat úsilí směřující k tomu, aby budoucí svět byl světem socialistickým. Domnívám se, že postupnou a cílevědomou realizací záměrů vycházejících z ducha a litery Smlouvy lze takovému vývoji účinným způsobem napomáhat.

Z toho důvodu, vážený soudruhu velvyslanče, vážení hosté, soudružky a soudruzi poslanci, hlasováním vyjádřím spolu s vámi svůj souhlas se Smlouvou o přátelství a spolupráci mezi ČSSR a Mongolskou lidovou republikou, podepsanou v Ulánbátaru dne 18. června letošního roku s. Cedenbalem, Husákem a Štrougalem.

Předsedající I. místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem poslanci Neumannovi. Písomné prihlášky do rozpravy sú vyčerpané. Žiada ešte niekto z poslancov o slovo? /Nikdo./ Končím teda rozpravu. Pýtam sa ministra Chňoupka, či si žiada záverečné slovo. /Ministr Chňoupek: Nie./ Ďakujem.

Môžeme teda pristúpiť k hlasovaniu. V zasadacej sieni je teraz prítomných 152 poslancov snemovne ľudu, 55 poslancov Snemovne národov zvolených v ČSR a 56 poslancov Snemovne národov zvolených v SSR. Obidve snemovne sú podľa ústavného zákona o čs. federácii uznášania schopné.

Pristúpime k hlasovaniu o návrhu uznesenia, ktorým Federálne zhromaždenie ČSSR súhlasí so Zmluvou o priateľstve a spolupráci medzi Československou socialistickou republikou a Mongolskou ľudovou republikou, podpísanou v Ulánbátare dňa 18. júna 1973. Najprv prosím o hlasovanie poslancov snemovne národov. Kto z poslancov Snemovne národov súhlasí s návrhom uznesenia podľa odporúčania spoločného spravodajcu, nech zdvihne ruku. /Hlasuje se./ Ďakujem.

Je niekto proti? /Nikdo./

Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikdo./

Snemovna národov súhlasí s návrhom uznesenia.

Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne ľudu. Kto z poslancov Snemovne ľudu súhlasí s návrhom uznesenia podľa odporúčania spoločného spravodajcu, nech zdvihne ruku. /Hlasuje se./

Je niekto proti? /Nikdo./

Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikdo./

Takisto Snemovňa ľudu súhlasí s návrhom uznesenia.

Vyhlasujem, že Federálne zhromaždenie ČSSR súhlasí so Zmluvou o priateľstve a spolupráci medzi Československou socialistickou republikou a Mongolskou ľudovou republikou, podpísanou v Ulánbátare dňa 18. júna 1973. /Potlesk./

Ako ďalší bod prerokujeme

Za vládu ČSSR odôvodní návrh minister zahraničných vecí Ing. B. Chňoupek. Udeľujem mu slovo.

Ministr zahraničních věcí ing. B. Chňoupek: Vážený súdruh podpredseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci,

súčasnú medzinárodnú situáciu napriek posledným udalostiam, izraelskej agresii na Blízkom a Strednom východe a kontrarevolučnému puču v Chile, celkove charakterizuje vývoj smerujúci k zmierňovaniu medzinárodného napätia, k hlbokej prestavbe medzinárodných vzťahov na zásadách mierového spolunažívania.

Jedným zo základných predpokladov toho, aby pozitívny trend svetového vývoja získal trvalý charakter, je - ako konštatovala tohtoročná krymská schôdzka prvých tajomníkov komunistických a robotníckych strán socialistických krajín - neprestajne upevňovať jednotu socialistických štátov, nakoľko táto jednota je základnou oporou všetkých pokrokových mierových síl vo svete v ich boji proti silám imperializmu a reakcie, ktoré sa stále ešte nechcú zmieriť s priaznivým vývojom medzinárodných vzťahov. Súdruh L. I. Brežnev vo svojom nedávnom prejave na Svetovom kongrese mierových síl v Moskve preto plným právom zdôraznil, že sa ani nedá doceniť podiel, ktorý na terajších kladných zmenách majú sily socializmu a socialistického spoločenstva.

Jedným z najvýznamnejších nástrojov upevňovania jednoty a akcieschopnosti krajín socialistického spoločenstva - a to nielen z hľadiska ich obranyschopnosti, ale aj z hľadiska politického - je Varšavská zmluva. Jednostajné posilňovanie spolupráce socialistických štátov s cieľom ďalej upevňovať ich medzinárodné postavenie a bezpečnosť, patrí preto k základným kameňom našej zahraničnej politiky, ktorej hlavné ciele vytýčil XIV. zjazd KSČ a ktorú rozpracovali plenárne zasadnutia ústredného výboru strany a celý rad dokumentov Predsedníctva ÚV KSČ i čs. vlády. Na tomto spoločnom úsilí, ktorého neoddeliteľnou súčasťou je činnosť orgánov Varšavskej zmluvy, sa aktívne podieľa aj naša republika. Táto účasť prirodzene vyžaduje aj zmluvnú úpravu niektorých otázok, ktoré s tým bezprostredne súvisia.

Preto dňa 24. apríla 1973 podpísali v Moskve zástupcovia členských štátov Varšavské zmluvy Dohovor o právnej spôsobilosti, výsadách a imunitách Štábu a ďalších orgánov velenia Spojených ozbrojených síl, aby bolo možné uskutočňovať niektoré zásadné ustanovenia Varšavskej zmluvy o priateľstve, spolupráci a vzájomnej pomoci zo dňa 14. mája 1955.

Tento Dohovor prihliada k požiadavke maximálnej integrácie spoločného úsilia pri zabezpečovaní obrany socialistických štátov. Je prejavom starostlivosti o to, aby Štábu a technickému výboru sa poskytovali vhodné podmienky a zabezpečilo sa hladké plnenie ich úloh, a to tak v sídle štábu, ktorým je Moskva, ako aj na území všetkých štátov Varšavskej zmluvy, pokiaľ na ich území vykonávajú svoje funkcie. Podkladom pre vypracovanie Dohovoru boli Smernice o vykonávaní vojenskej služby dôstojníkov, generálov a admirálov v orgánoch velenia a Dohovor o právnej spôsobilosti, výsadách a imunitách RVHP, ktorý socialistické štáty dojednali na uľahčenie hospodárskej spolupráce 14. decembra 1959.

Dohovor poskytuje Štábu štatus právnickej osoby, aby mohol svojím menom uzatvárať dohody, získavať majetkové práva a vytváral si materiálne podmienky pre svoju prácu. Na tomto základe Štáb bude požívať dohodnuté výsady a imunity, jeho miestnosti, majetok a dokumenty budú nedoknuteľné a v každom štáte bude požívať tiež finančné imunity, pokiaľ ide o priame dane, dávky a poplatky. Predmety služobnej potreby sa oslobodzujú od cla a obmedzenia pri vývoze a dovoze.

Takisto funkcionári štábu a ďalší pracovníci budú požívať výsady a imunity, a to ponajviac obdobné výsadám a imunitám funkcionárov RVHP podľa spomínaného Dohovoru z r. 1959. Rozsah výsad a imunít je rôzny, pokiaľ ide o niektoré kategórie funkcionárov a ďalších pracovníkov. Náčelník štábu a jeho námestníci budú v celom rozsahu požívať všetky imunity, aké sa poskytujú v štátoch diplomatom podľa pravidiel medzinárodného práva. Ostatní a tí funkcionári a pracovníci, ktorí budú vykonávať svoje funkcie mimo hraníc svojej vlasti, budú mať výsady a imunity vypočítané v čl. 4 Dohovoru, a to: nedoknuteľnosť písomností, osobných batožín, colné výhody, oslobodenie od osobných daní a poplatkov, imunitu voči zatknutiu a vyňatiu z právomoci súdnej a správnej pre činnosť vykonávanú vo funkcii. Podľa Dohovoru neplatia imunity vo vzťahoch medzi funkcionármi a orgánmi štátu, ktorého sú občanmi. Štáb armád zmluvných štátov bude zasielať generálnym štábom jednotlivých armád menné zoznamy pracovníkov, ktorých ZSSR do štábu pridelil a ktorí v Dohovore s generálnymi štábmi jednotlivých armád budú výsady a imunity požívať.

Uskutočňovanie Dohovoru bude spadať do kompetencie mnohých rezortov a tiež pôsobnosti orgánov oboch republík. Z tohto dôvodu prerokovali pred vyslovením súhlasu vládou ČSSR tento Dohovor tiež vlády ČSR a SSR a vyslovili s návrhom Dohovoru súhlas.

Dohovor podlieha ratifikácii a pretože jeho obsah sa dotýka československého právneho poriadku, vyžaduje súhlas Federálneho zhromaždenia.

Vážený súdruh podpredseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, zmluvný dokument, o ktorom dnes rokujeme, vytvorí ďalší dôležitý článok v sústave zmlúv, ktoré zabezpečujú nielen našu štátnu suverenitu, nezávislosť a bezpečnosť, ale aj predpoklady pre ďalší úspešný boj socialistického spoločenstva na čele so Sovietskym zväzom za medzinárodný mier a bezpečnosť.

Odporúčam preto, aby ste s predloženým Dohovorom o právnej spôsobilosti, výsadách a imunitách štábu a ďalších orgánov velenia Spojených ozbrojených síl členských štátov Varšavskej zmluvy, podpísaným v Moskve dňa 24. apríla 1973 vyslovili na základe článku 36 ústavného zákona 143/1968 Zb. o československej federácii v znení ústavného zákona č. 125/1970 Zb. svoj súhlas.

Předsedající I. místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem ministrovi Chňoupkovi za výklad k vládnemu návrhu.

Vládny návrh prerokovali výbory branný a bezpečnostný a zahraničný oboch snemovní.

Za výbory Snemovne ľudu prednesie spoločnú spravodajskú správu poslanec František Veselý. Prosím, aby sa ujal slova.

Zpravodaj poslanec SL ing. F. Veselý: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, podpora, ochrana a zabezpečení všech vymožeností, které dosáhly národy socialistických států svým hrdinským úsilím, obětavou prací lidu těchto států, jsou jejich společnou internacionální povinností. Za tím účelem byla uzavřena v roce 1955 Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci, podepsaná ve Varšavě 14. května 1955.

Varšavská smlouva je politickým i vojenským svazkem evropských socialistických států. Rozvíjí se a dotváří ve stále účinnější systém koordinovaného a integrovaného úsilí těchto států v oblasti mezinárodních vztahů i v oblasti zabezpečování ochrany socialismu vojenskými prostředky. Smlouva v sobě sjednocuje politické i vojenské prostředky a možnosti internacionálního společenství socialistických zemí na obranu míru, bezpečnosti národů a socialismu před agresivitou světového imperialismu. Je rozvinuta v organismus, který plní významnou integrující politickou úlohu, která se projevuje v koordinaci jednotného politického postupu socialistických zemí i jednotné vojensko-politické koncepce obrany před vojenskými útoky a v trvale pozitivním politickém vlivu internacionálního společenství socialistických zemí na vývoj světových vztahů.

Možnosti a přímý vliv Varšavské smlouvy na řešení politických i vojenských problémů současného světa roste v závislosti na tom, jak roste a sílí ekonomická oblast socialismu, jak se upevňuje politická jednota socialistických zemí a jak vzrůstá vliv socialismu ve světě.

Podle článku 5 Varšavské smlouvy bylo vytvořeno spojené velení ozbrojených sil, do kterého jsou účastníky smlouvy vyčleňováni vhodní velitelé a štábní pracovníci k plnění společných úkolů. Ačkoliv toto spojené velení existuje od podepsání Varšavské smlouvy a plní nepřetržitě své poslání, nebylo do dnešního dne ve všech potřebných směrech vyřešeno jeho postavení.

Ve štábu i jeho dalších orgánech jsou zařazeni a dlouhodobě pracují příslušníci všech spojeneckých armád, kteří tudíž pracují v mezinárodním orgánu mimo území vlastního státu. Postrádají však dosud právní normy, které by řešily jejich postavení, výsady a imunity, jak je to obvyklé u zastupitelských orgánů a bylo již uplatněno i v orgánech RVHP.

Je třeba říci, že dosavadní praxe v uvedených otázkách byla uplatňována ve značné míře ve smyslu předkládaného dokumentu, avšak nemohla postihnout vše v potřebném rozsahu.

Úmluvu o právní způsobilosti, výsadách a imunitách Štábu a dalších orgánů velení Spojených ozbrojených sil členských států Varšavské smlouvy, podepsanou v Moskvě dne 24.4.1973 projednaly výbory Sněmovny lidu branné a bezpečnosti, zahraniční a ústavně právní. Poslanci výborů považují za běžné řešení obvyklé ve vztazích socialistických států. Předpokládají, že prohlubování integrace socialistických států povede k obdobnému postupu i v jiných oblastech činnosti a spolupráce.

Poslanci všech uvedených výborů sněmovny se při projednávání Úmluvy vyjádřili kladně k jejímu schválení a kromě souhlasných vyjádření nepřednesli na schůzích výborů žádné pozměňovací návrhy nebo připomínky.

Vzhledem k tomu, že poslanci výborů branných a bezpečnostních, zahraničních a ústavně právních Sněmovny lidu považují Úmluvu za politicky i věcně správnou a potřebnou pro plynulou činnost spojeného velení Varšavské smlouvy, navrhují plénu FS Úmluvu schválit.

Předsedající I. místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem poslancovi Veselému.

Za výbory Snemovne národov prednesie spoločnú spravodajskú správu poslanec Milan Samončík.

Zpravodaj poslanec SN M. Samončík: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, vládny návrh Dohovoru o právnej spôsobilosti, výsadách a imunitách Štábu a ďalších orgánov velenia Spojených ozbrojených síl členských štátov Varšavskej zmluvy, podpísaný v Moskve 23. apríla 1973, prerokovali branné a bezpečnostné výbory Snemovne ľudu a Snemovne národov na spoločnej schôdzke. Rovnakým spôsobom tento návrh prerokovali i zahraničné a ústavnoprávne výbory. Na žiadnej z uvedených schôdzok výborov neuplatnili poslanci pripomienky, ktoré by ovplyvnili alebo smerovali k zmenám, či už po stránke vecnej či štylizačnej.