Vo svetle takýchto požiadaviek na úroveň centrálneho riadenia odvetví hutníctva a strojárstva sa ukázalo, že by nebolo správne problematiku ne riešiť a odkladať a neprikročiť v pravý čas k potrebným organizačným opatreniam. Výsledkom sú, súdružky a súdruhovia, predložené vládne návrhy zákonov.

Pri úvahe, ako najvhodnejšie vymedziť vecnú náplň okruhu pôsobnosti každého z oboch ministerstiev, ponúkala sa možnosť zveriť jednému rezortu riadenie hutníctva a druhému riadenie celého strojárstva. Takéto riešenie pôsobí na prvý pohľad ako jednoduché a účelné. Značná rozsiahlosť, rôznorodosť a špecifická zložitosť problematiky spojenej s riadením strojárstva viedla však k záveru, že také riešenie by bolo polovičaté, pretože by neumožnilo riadiť jednotlivé strojárske odbory, prípadne výrobné hospodárske jednotky tak konkrétne a tak diferencovane, ako sa to ukazuje potrebným.

Preto sa navrhuje spojiť v jednom federálnom ministerstve riadenie hutníctva a ťažkého strojárstva, t. j. tých strojárskych odborov, ktoré majú tradične úzke vzťahy k metalurgickej výrobe, a ostatné strojárske odbory riadiť z Federálneho ministerstva všeobecného strojárstva. Konkrétne to znamená, že okrem hutníctva železa a neželezných kovov, ťažby rúd a magnezitu budú do oblasti Federálneho ministerstva hutníctva a ťažkého strojárstva patriť stroje a zariadenia pre energetiku, pre metalurgický, chemický, stavebný a potravinársky priemysel, koľajové dopravné prostriedky, transportné a vzduchotechnické zariadenia, čerpadlá a armatúry, silnoprúdová elektrotechnika a regulačná a meracia technika. Z význačnejších úsekov, ktoré bude riadiť Federálne ministerstvo všeobecného strojárstva, treba uviesť automobilový priemysel, letecký priemysel, stroje a zariadenia pre poľnohospodárstvo, slaboprúdovú elektrotechniku, obrábaciu, tvarovaciu techniku a stroje a zariadenia pre rôzne odvetvia ľahkého priemyslu.

Súdružky a súdruhovia poslanci,

zároveň s vládnym návrhom ústavného zákona, ktorým sa zriaďujú obe nové ministerstvá, predkladá vláda ČSSR i návrh potrebných úprav zákona č. 133/1970 Zb. o pôsobnosti federálnych ministerstiev. V návrhu sa nahrádzajú ustanovenia upravujúce pôsobnosť doterajšieho Federálneho ministerstva hutníctva a strojárstva tak, že sa pre každé z oboch novozriaďovaných ministerstiev vymedzuje pôsobnosť oddelene. Návrh zachováva v podstate štruktúru a koncepciu zákona č. 133/1970 Zb., ktorá sa osvedčila. Treba poznamenať, že sa na novozriaďované federálne ministerstvá vzťahujú i úvodné a záverečné ustanovenia kompetenčného zákona, ktoré platia pre všetky federálne ministerstvá.

Súčasným predložením návrhu na úpravu zákona o pôsobnosti federálnych ministerstiev vláda ČSSR sleduje cieľ, aby sa zároveň so zriadením oboch federálnych ministerstiev v plnom rozsahu a presne vymedzila aj ich pôsobnosť, aby sa tak utvorili všetky právne predpoklady pre ich úspešnú činnosť.

Ako deň, keď majú oba navrhované zákony nadobudnúť platnosť a účinnosť, sa uvádza v predložených vládnych návrhoch 1. január 1974. Je to účelné z hľadiska plánovacieho, rozpočtového i organizačného. Umožní to uzavrieť v doterajšej organizácii plánovací a rozpočtový rok 1973 a bez prerušenia dokončiť práce na rozpise štátneho plánu rozvoja národného hospodárstva na rok 1974.

Vážený súdruh predseda Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky poslankyne a vážení súdruhovia poslanci.

vláda ČSSR predložila návrh na zriadenie oboch federálnych ministerstiev a na úpravu ich pôsobnosti s presvedčením, že ide o opatrenie, ktorého nevyhnutnosť je daná rozsahom, zložitosťou i kľúčovým významom hutníctva a strojárstva. Vláda ČSSR sa bude usilovať o to, aby sa toto opatrenie neprejavilo ako bežná reorganizácia, ale aby bolo reálnym krokom k utvoreniu podmienok pre lepšie a konkrétnejšie riadenie významného odvetvia národného hospodárstva, odvetvia, pred ktorým stoja v blízkej budúcnosti stále náročnejšie a dôležitejšie úlohy.

Vážený súdruh predseda Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky poslankyne a vážení súdruhovia poslanci.

v súlade s výsledkami prerokovania oboch vládnych návrhov v spoločných schôdzkach ústavnoprávnych výborov a výborov pre priemysel, obchod a dopravu oboch snemovní Federálneho zhromaždenia odporúčam v mene vlády ČSSR, aby ste láskavo oba vládne návrhy zákonov na dnešnom zasadnutí snemovní schválili.

Předseda FS A. Indra: Děkuji místopředsedovi vlády s. Lacovi za výklad k návrhům zákonů.

Společným zpravodajem výborů SN je poslanec Vladimír Mařík. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj poslanec SN dr. Mařík: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, oba vládní návrhy zákonů - ústavního zákona i novelu zákona o působnosti federálních ministerstev - projednaly na včerejší společné schůzi výbory ústavně právní a pro průmysl, dopravu a obchod SN a vyslovily s nimi jednomyslný souhlas.

Výbory se ztotožňují s tím, že nezbytnost nové organizace centrálního řízení hutnictví a těžkého strojírenství a všeobecného strojírenství je plně odůvodněna potřebou řízení těchto rozsáhlých a složitých oblastí naší ekonomiky z hlediska jejich dalších perspektiv. Potřeba účinnějšího řízení vyplynula i z jednání listopadového zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa, na němž byly zároveň vytyčeny další úkoly pro úspěšné dovršení páté pětiletky tak, aby byly vytvořeny příznivé podmínky pro plynulý přechod do šesté pětiletky.

Strojírenství je - jak známo - rozhodující materiální základnou pro rozvoj a modernizaci všech ostatních odvětví národního hospodářství. Musíme vidět vlivy, které na jeho dynamiku působí a jsou stále v prudkém pohybu. Za posledních 10 let vzrostla jen strojírenská výroba - bez hutí - téměř na dvojnásobek; zatímco v roce 1962 činila roční produkce samotného strojírenství 56 miliard korun, dosáhla v roce 1972 výše 111 miliard korun. K tomu přistupuje i potřeba správného řízení statisíců kvalifikovaných kádrů.

Shodli jsme se ve výborech, že by nebylo proto nic chybnějšího než pohlížet na předkládaná opatření jako na pouhou organizační, kádrovou či administrativní záležitost. Jde - podle zdůvodnění vlády - i podle názoru jmenovaných výborů o objektivně potřebná a racionálně uvážená opatření, pro něž dnes mluví mnoho důvodů a které budou zítra mnohem naléhavější.

Nelze přehlížet úspěchy, kterých jsme dosáhli při řízení strojírenské výroby a při rozvoji řady technicky náročných oborů. Ovšem stále stojíme před zásadními strukturálními a rozvojovými úkoly, jejichž příprava i uskutečňování jsou o to více složité, oč jsou neodkladnější, tak jako je neodkladný nástup vědeckotechnické revoluce.

Právě naše metalurgie a strojírenství jsou onou gigantickou dílnou vědeckotechnické revoluce, která neprobíhá vně naší ekonomiky, ale je nedílnou součástí společenských socialistických přeměn.

Tyto zcela převažující motivy odůvodňují potřebu prohloubit centrální řízení hutnicko-strojírenského komplexu v našem národním hospodářství tak, aby tyto úkoly mohly být řešeny s větší konkrétností a se zřetelem na technickou a technologickou specifičnost jednotlivých výrobních oborů, podle navržené dělby. Přitom výbory SN zdůraznily, že bude nutno zajišťovat účelné meziresortní vztahy.

Jak bylo v důvodové zprávě místopředsedy vlády s. Laco k návrhu ústavního zákona uvedeno, vyžaduje zřízení federálního ministerstva přijetí ústavního zákona FS ve smyslu článku 81 odst. 2 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., ve znění zákona č. 125/1970 Sb. přijetí tohoto ústavního zákona samo o sobě neznamená žádnou ústavně právní změnu.

Právní režim federální soustavy řízení se ukázal jako životný, správný a vyhovující. Každá změna ústředního článku řízení na úrovni federálního ministerstva může být prováděna jen formou ústavního zákona, aby se jeho vahou zajistila žádoucí stabilita, a aby se změny prováděly jen v závažných případech, jako je tomu v dané situaci. Bylo by však nesprávné vzbuzovat představy, jako by se otevíral precedens pro jiné úpravy.

Působnost obou zřizovaných ministerstev se provádí navrhovanou změnou a doplněním zákona č. 133/1970 Sb. tak, aby to odpovídalo komplexní náplni obou ministerstev. Nahrazuje se dosavadní široká působnost a vymezuje se nově její dělba, přičemž se i na nově zřízená ministerstva budou logicky vztahovat obecná a závěrečná ustanovení kompetenčního zákona.

Aby se zřízeným ministerstvům vymezila jejich konkrétnější působnost, budou po schválení vlády vydány jejich statuty.

Z pověření výboru ústavně právního a výboru pro průmysl, dopravu a obchod doporučuji Sněmovně národů schválit jak vládní návrh ústavního zákona o zřízení federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství a federálního ministerstva všeobecného strojírenství, tak vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, a to ve znění předloženém vládou ČSSR.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Maříkovi. Za výbory Sněmovny lidu přednese zpravodajskou zprávu poslankyně Františka Pilátová. Prosím, aby se ujala slova.

Zpravodajka poslankyně SL F. Pilátová: Soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, odvolávám se na zprávu předsedy ústavně právního výboru SN dr. Maříka a chtěla bych jen několika slovy ji doplnit.

Ústavně právní výbory, jakož i jiné výbory obou sněmoven Federálního shromáždění při své práci věnují stálou pozornost i otázkám nutnosti zvyšování úrovně, účinnosti a kontroly řídící práce na všech stupních řízení. Uvědomujeme si, že s posílením závaznosti státního plánu roste i význam řídící a organizátorské práce při zabezpečování hospodářské politiky, a to od ministerstev až po ty nejnižší články dole, jak to zdůraznil XIV. sjezd strany. Mimo to s. Husák na listopadovém plenárním zasedání ÚV KSČ zdůraznil, že zdokonalování řízení, zejména v ekonomice, je pro všechny články ekonomiky každodenním úkolem.

I z tohoto hlediska jsme posuzovali vládní návrh ústavního zákona a návrh novely zákona o působnosti ministerstev a doporučujeme schválit oba vládní návrhy.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Pilátově.

Do rozpravy nedošla žádná písemná přihláška. Ptám se, zda někdo z poslanců Sněmovny lidu a Sněmovny národů nežádá o slovo k těmto návrhům? /Nikdo se nehlásil./

Soudím, že můžeme přistoupit k hlasování, a to o každém návrhu budeme hlasovat zvlášť. Zjišťuji, že obě sněmovny jsou usnášení schopné, protože je přítomno v Sněmovně národů 66 poslanců zvolených v ČSR a 69 poslanců zvolených v SSR. Ve Sněmovně lidu je přítomno 166 poslanců.

Nejdříve budeme hlasovat o návrhu ústavního zákona o zřízení federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství a federálního ministerstva všeobecného strojírenství.

K přijetí ústavního zákona a jeho změny je podle čl. 41 ústavního zákona o čs. federaci potřebný souhlas třípětinové většiny všech poslanců Sněmovny lidu, jakož i stejné většiny všech poslanců Sněmovny národů zvolených v ČSR a všech poslanců zvolených v SSR.

Prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu. Kdo souhlasí s návrhem ústavního zákona o zřízení federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství a federálního ministerstva všeobecného strojírenství, podle doporučení zpravodajky Sněmovny lidu, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Pro ústavní zákon hlasovali všichni přítomní poslanci Sněmovny lidu. Sněmovna přijala ústavní zákon.

Prosím nyní o hlasování poslance Sněmovny národů, kteří byli zvoleni v ČSR. Kdo souhlasí s návrhem ústavního zákona, podle doporučení společného zpravodaje, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

S návrhem souhlasí všichni přítomní poslanci SN zvolení v České socialistické republice, tedy více jak třípětinová většina.

Kdo z poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice souhlasí s návrhem ústavního zákona podle doporučení zpravodaje, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo? /Nikdo./

S návrhem souhlasí také všichni přítomní poslanci Sněmovny národů zvolení v SSR. Také Sněmovna národů ústavní zákon přijala.

Vzhledem ke shodným usnesením sněmoven, mohu konstatovat, že Federální shromáždění schválilo ústavní zákon o zřízení federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství a federálního ministerstva všeobecného strojírenství.

Nyní budeme hlasovat o návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev.

Jelikož stav přítomnosti je nezměněn, jsme schopni se usnášet.

Kdo z poslanců Sněmovny národů souhlasí s návrhem zákona? /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se hlasování? /Nikdo./ Děkuji.

Sněmovna národů zákon schválila.

Kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí s návrhem zákona? /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Také Sněmovna lidu zákon schválila.

Zjišťuji, že Federální shromáždění schválilo zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 133/1970 Sb. o působnosti federálních ministerstev.

Dalším bodem schváleného pořadu je

Jménem vlády ČSSR odůvodní návrh ministr vnitra s. Jaromír Obzina, kterého prosím, aby se ujal slova. Dávám mu slovo.