Ministr vnitra ČSSR doc. PhDr. J. Obzina, CSc.: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, dovolte, abych jménem vlády Československé socialistické republiky vám předložil k projednání a schválení Smlouvu mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o režimu na československo-sovětských státních hranicích, o spolupráci a vzájemné pomoci v hraničních otázkách, která byla podepsána v Praze dne 10. února tohoto roku.

Jde o dokument značného politického i státního významu, který zákonně upravuje okruh otázek souvisejících se společnými státními hranicemi obou států. Smlouva je výsledkem dlouhodobé spolupráce příslušných orgánů obou našich států a vychází především ze zkušeností při realizaci dosud platné smluvní úpravy z roku 1956. kterou nahrazuje. To proto, že řada ustanovení smluvních dokumentů z roku 1956 vyžaduje upřesnění s přihlédnutím k současnému stavu na společných státních hranicích, jakož i k soudobým zkušenostem při vyznačování linie hraniční čáry a kontroly jejího průběhu v terénu. Rovněž byly na základě zkušeností z každodenní spolupráce rozšířeny úkoly hraničních zmocněnců a dalších pohraničních orgánů tak, aby všechny potřebné otázky mohly být řešeny operativně a v zájmu obou stran na základě tradičních soudružských vztahů.

Smluvně se zřizuje společná československo-sovětská komise a vymezují její úkoly při řešení otázek souvisejících se společným přezkušováním průběhu hraniční čáry a vypracováváním příslušných technických hraničních dokumentů.

Smlouva zabezpečuje i další okruh otázek, jejichž nutnost řešení vyplývá ze samotné povahy státních hranic. Jde zejména o režimová opatření, spojená s využíváním zemědělské půdy, včetně myslivosti, s využíváním komunikací na státních hranicích a o případy společného postupu při živelných a jiných mimořádných událostech na státní hranici.

Předkládaný smluvní dokument tedy upravuje v potřebném rozsahu řešení všech otázek, které se mohou v praxi na společných státních hranicích vyskytnout a zajišťuje, aby nejen nedocházelo k poškozování zájmů žádné ze smluvních stran, nýbrž byla poskytnuta možnost maximálního prospěchu oběma.

Je tedy, stručně řečeno, tato Smlouva významnou součástí komplexních opatření spjatých se statutem a režimem na státních hranicích. A protože plně odpovídá vzájemným politickým vztahům obou našich zemí i potřebám každodenního života našeho lidu, bude jistě ze srdce všemi přivítána, neboť je dalším stavebním kamenem na pevných základech, které byly položeny právě před 30 lety československo-sovětskou Smlouvou přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci, které jsme zde tak manifestačně a politicky aktuálně připomněli.

Proto, vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, prosím jménem vlády Československé socialistické republiky o váš souhlas s předloženou Smlouvou mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik.

Předseda FS A. Indra: Děkuji ministru Obzinovi za výklad k vládnímu návrhu.

Společnou zpravodajskou zprávu za výbory Sněmovny lidu přednese poslanec Andrej Džupina.

Zpravodaj poslanec SL A. Džupina: Vážený súdruh predseda, súdružky a súdruhovia poslanci, v podkladoch pre rokovanie o európskej bezpečnosti bola ako jeden zo základných princípov socialistickými štátmi zdôraznená požiadavka nemeniteľnosti štátnych hraníc. Tento princíp jednoznačne vyznel i v pražskej Deklarácii o mieri a bezpečnosti z januára 1972.

Naše štáty vychádzajú z toho, že v Európe boli otázky hraníc už v dávnej i nedávnej minulosti dôvodom nespočetných vojen, z ktorých dve sa stali svetovými. Nové reality vznikli v dôsledku druhej svetovej vojny, vrátane hraničných otázok a stali sa zdrojom studenej vojny. Snaha o zmenu hraníc a neuznávanie súčasného stavu by neviedli k žiadúcemu uvoľňovaniu medzinárodného napätia vzťahov. Preto treba vítať uzavreté dohody medzi Poľskom a ZSSR s Nemeckou demokratickou republikou.

Naša štátna hranica je proti predvojnovému stavu z najväčšej časti hranicou pevnou a mierovou. Naše hranice oddeľujú síce štáty, ale nie socialistické spoločenstvo štátov, ktoré idú cestou svetového pokroku v duchu marxisticko-leninského učenia. Takýto stav zaručuje všetkým socialistickým štátom trvalú záruku nedotknuteľnosti ich hraníc, cez ktoré však existujú internacionálne vzťahy, prehlbuje sa vzájomné priateľstvo, spolupráca, výmena skúseností, odovzdávanie nových technických poznatkov.

I keď je naša spoločná hranica so Sovietskym zväzom kratším úsekom hranice s druhým štátom, je zo všetkých najvýznamnejšia. Je to hranica so štátom, ktorý ako prvý na svete začal budovať socializmus, so štátom, ktorý bol ochotný pomôcť našej republike pri ohrození fašizmom a ktorý nesúhlasil s potupným Mníchovom a politicky i materiálne podporoval boj našich národov za štátnu a národnú slobodu a ktorému sme vďační za oslobodenie v roku 1945. Materiálna pomoc v neúrodnom roku 1947 prúdila cez spoločnú hranicu a bola jedným z najpádnejších dôvodov pre podporu robotníckej triedy v boji s buržoáziou v predfebruárových politických boj och.

Spoločná hranica so Sovietskym zväzom sa stala miestom, ktorým stále prechádza životná tepna náš ho hospodárstva, umožňujúca neustály vzostup životnej úrovne všetkého nášho ľudu, pokojné a mierové budovanie socialistickej vlasti. Pretože na oboch stranách hraníc sú národy so spoločnými záujmami, ich názory ne môžu byť rozdielne. Preto v záujme obidvoch strán sa spoločnému plénu Snemovne ľudu a Snemovne národov predkladá na súhlas zmluva, ktorá rieši režim na spoločnej hranici, jej priebeh, udržiavanie označení, styky poverených splnomocnencov a celý rad ďalších otázok.

Zmluva nie je ničím novým, čo by zásadne menilo doterajšiu prax styku a režimu na spoločnej hranici. Je pripravená na základe predošlých zmlúv, ktoré sa osvedčili, avšak je potrebné ich doplniť podľa súčasných potrieb stále sa rozširujúcich stykov.

Branný a bezpečnostný výbor, Zahraničný výbor a Ústavnoprávny výbor Snemovne ľudu prerokovali predloženú Zmluvu na svojich decembrových schôdzkach. Výrazom ich súhlasu so Zmluvou je skutočnosť, že v žiadnom z týchto výborov neboli k zneniu Zmluvy prednesené žiadne pripomienky.

Stanoviská výborov boli jednoznačne súhlasné.

Branný a bezpečnostný výbor, Zahraničný výbor a Ústavnoprávny výbor Snemovne ľudu navrhujú spoločnej plenárnej schôdzke Snemovne ľudu a Snemovne národov súhlasiť so Zmluvou medzi Československou socialistickou republikou a Zväzom sovietskych socialistických republík o režime na československo-sovietskych štátnych hraniciach, o spolupráci a vzájomnej pomoci v hraničných otázkach, podpísanou v Prahe dňa 10. februára 1973.

Předseda FS A. Indra: Děkuji s. Džupinovi. Nyní prosím společného zpravodaje výborů SN poslance Josefa Jelínka.

Zpravodaj poslanec SN J. Jelínek: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, dovolte, abych při projednávání Smlouvy o režimu na československo-sovětských státních hranicích zdůraznil význam společné hranice jediným příkladem, který zvláště v současné době podtrhuje význam této mírové hranice, která nejen pro nás, ale i další socialistické státy má životní význam. Zatímco v kapitalistickém světě hrozí energetická krize, projevující se v nedostatku nafty, a to vlivem postojů ke konfliktu izraelsko-arabskému, zatímco cena nafty na světových trzích neustále stoupá, socialistický tábor v tomto směru nepociťuje nejmenší potíže. Ze Sovětského svazu proudí naftovodem k nám celá řeka, která umožňuje nepřetržité plynulé zásobování našich zpracovatelských kapacit, zabezpečuje výrobu pohonných hmot pro energetiku a dopravu a přispívá k dalšímu rozvoj i celého našeho chemického průmyslu. Na hranicích čs. - sovětských nikdo nepočítá s možnostmi přerušení toku ropy, ale naopak oba sousedící státy mají zájem, aby dodávky byly co nejvyšší a jimi se zvětšovala ekonomická síla socialistických států a konečně v neposlední řadě i obranná schopnost států socialistického společenství.

Zmínil jsem se pouze o jedné z cest, která mezi našimi státy je v nepřetržitém provozu. Jsou však další, neméně významné. Tato bohatá frekvence na hranicích čs. - sovětských potřebuje však určitá pravidla a normy. Projednávaná smlouva je zabezpečí v potřebné míře. Proto výbory branný a bezpečnostní, zahraniční a ústavně právní Sněmovny národů s ní vyjádřily na svých schůzích plný souhlas a doporučují též plénu Federálního shromáždění souhlasit se Smlouvou mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o režimu na československo-sovětských státních hranicích, spolupráci a vzájemné pomoci v hraničních otázkách, podepsanou v Praze dne 10. února 1973.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Jelínkovi. Do rozpravy se přihlásil poslanec Ladislav Néméth.

Poslanec SL L. Néméth: Vážený súdruh predseda Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, ochrana štátnych hraníc socialistického štátu sa stala nevyhnutnosťou, ako jedna z foriem ochrany socialistických vymožeností pracujúcich. Túto skutočnosť potvrdzuje aj päťdesiatročná história Sovietskeho zväzu, ktorá vychádza jednoznačne z princípu práva národov na sebaurčenie a zdôrazňuje, že v štáte, kde zvíťazil socializmus, sa bude režim hraníc určovať demokraticky v záujme ochrany socializmu.

V. I. Lenin považoval štátne hranice za historickú kategóriu, ktorá vzniká súčasne so vznikom tried a štátu, ktorá podlieha zmenám a rozvoju súbežne s rozvojom a zmenami spoločensko-historických podmienok. Preto pri riešení jednotlivých otázok týkajúcich sa štátu a jeho hraníc odporučoval nehľadieť len na úzke národné záujmy, ale v širších súvislostiach, a to riadiť sa záujmami medzinárodného robotníckeho a komunistického hnutia.

V súčasnej epoche, keď existujú dve svetové sústavy, je otázka štátnych hraníc a režimu na nich veľmi dôležitá. Som veľmi rád, že môžem hovoriť o takej štátnej hranici, ktorá nerozdeľuje, ale spája dva rovnoprávne štáty so spoločnými národnými záujmami svetovej socialistickej sústavy, čoho dôkazom je aj dnes jubilujúca tridsaťročná skutočnosť zakotvená v zmluve o pevnom priateľstve a spojenectve medzi ČSSR a ZSSR.

Z predloženého vládneho návrhu, ktorým sa predkladá Federálnemu zhromaždeniu ČSSR na súhlas Zmluva medzi Československou socialistickou republikou a Zväzom sovietskych socialistických republík o režime na československo-sovietskych štátnych hraniciach, spolupráci a vzájomnej pomoci v hraničných otázkach, je zrejmé, že ide o nový zmluvný dokument, ktorý upravuje činnosť jednotlivých častí Zmluvy, ktorú dnes prerokúvame.

Je pravda, ako to aj dôvodová správa uvádza, že problematika spoločných štátnych československo-sovietskych hraníc, riešená predošlými dodatkovými protokolmi, ktoré vznikli od roku 1956, už v celom rade otázok dostatočne neriešili problémy, existujúce na týchto hraniciach a ktoré v súčasnej dobe majú už novú kvalitu.

Tieto dôvody potvrdzujú význam novej Zmluvy medzi ČSSR a ZSSR o režime na československo-sovietskych štátnych hraniciach, spolupráci a vzájomnej pomoci v hraničných otázkach tak, ako to uviedol s. minister vnútra vo svojej dôvodovej správe.

Doterajšia činnosť orgánov Federálneho ministerstva vnútra, ako aj praktické skúsenosti z plnenia úloh vyplývajúcich zo starej zmluvy sú veľmi dobré. Z poznatkov, ktoré som získal priamo u týchto orgánov, ale aj z vlastných, kde som si mohol aj sám overiť, lebo som skoro v dennom styku na štátnej hranici v Čiernej nad Tisou, môžem konštatovať, že doterajšia činnosť tak našich, ako i sovietskych orgánov na československo-sovietskych hraniciach pri plnení doterajšej zmluvy sa hodnotí veľmi pozitívne, a to v tom, že tak naše orgány ministerstva vnútra, ako i sovietske orgány, ktoré spoločne riešia úlohy, boli tieto doteraz vždy plnené a splnené k obojstrannej spokojnosti v duchu doterajšej zmluvy, a nielen v duchu dohody, ale treba povedať, že riešenie bolo v zásadách pevného spojenectva, priateľstva a proletárskeho internacionalizmu. Je to možné dokumentovať i takými skutočnosťami, ktoré sa mi stali známe, že neboli také prípady, aby ich neboli vyriešili hraniční splnomocnenci ČSSR a ZSSR priamo na mieste, keď si to vyžadovali potreby tejto zmluvy, alebo aby ich museli riešiť vyššie služobné orgány ministerstva vnútra, prípadne Komitetu gosudarstvenoj bezopasnosti.

Návrh novej zmluvy, ako i stará zmluva predpokladala, že pri jej plnení sa vyžaduje od oboch zmluvných strán pomoc a široká podpora obyvateľov pohraničných oblastí - okresov, dedín aj iných hospodárskych organizácií sídliacich a pôsobiacich v týchto oblastiach.

Skúsenosti z tejto spolupráce občanov a organizácií s orgánmi vykonávajúcimi a plniacimi bezprostredne úlohy z tejto zmluvy sú veľmi dobré a máme celý rad konkrétnych príkladov, zvlášť u pracujúcich a obyvateľov v Čiernej nad Tisou, ale aj v Čope.

I tieto skutočnosti svedčia o tom, že občania žijúci v týchto oblastiach, sú si vedomí, že štátne hranice nerozdeľujú národy, ale naopak, že ich spájajú a stmeľujú s rovnakým cieľom spoločne budovať krajší a šťastnejší zajtrajšok pre blaho našich národov, že sú to hranice sociálnej istoty a istoty svetového mieru, že ich právne vedomie zodpovedá danej vývojovej etape našej spoločnosti, v ktorej prerokúvame nový vládny návrh Zmluvy medzi ČSSR a ZSSR o režime na československo-sovietskych štátnych hraniciach, spolupráci a vzájomnej pomoci v hraničných otázkach.

Nová Zmluva upravuje režim a úlohy v časti V. a VI. komplexne oproti starej zmluve. Bude však potrebné, aby sa úlohy plynúce z týchto častí Zmluvy v praktickej činnosti zodpovedných orgánov chápali a realizovali tak, ako to má na mysli nová Zmluva.

Súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci, zistené poznatky z plnenia doteraz platnej zmluvy o prerokúvanom probléme i o úlohách, ako som už uviedol, sú pozitívne. Kladne sa hodnotí spolupráca orgánov Federálneho ministerstva vnútra ČSSR a pohraničných vojsk ZSSR v tejto oblasti, ako aj spolupráca a pomoc obyvateľov v pohraničných oblastiach.

Za vládny návrh, ktorým sa predkladá Federálnemu zhromaždeniu ČSSR na súhlas Zmluva medzi ČSSR a ZSSR o režime na československo-sovietskych štátnych hraniciach, spolupráci a vzájomnej pomoci v hraničných otázkach, podpísaná v Prahe 10. februára 1973, budem preto hlasovať.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Némethovi.

Hlásí se ještě někdo z poslanců do rozpravy? Není tomu tak.

Soudím, že závěrečných slov není třeba. Můžeme tedy, jestli s tím souhlasíte, soudružky a soudruzi, přistoupit k hlasování o předloženém vládním návrhu.

Kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí s návrhem? /Hlasuje se./ Děkuji.

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Je někdo proti? /Nikdo./

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů.

Kdo z nich souhlasí s návrhem? /Hlasuje se./ Děkuji.

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Konstatuji, že Federální shromáždění ČSSR souhlasí se Smlouvou mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o režimu na československo-sovětských státních hranicích, spolupráci a vzájemné pomoci v hraničních otázkách, která byla podepsána v Praze 10. února 1973.

Nyní máme projednat vládní návrh, kterým se předkládá k vyslovení souhlasu Federálnímu shromáždění