Socialistické země jsou ochotny k rozvoji takových vztahů, které budou vzájemně prospěšné, které budou přinášet prospěch nám a zároveň budou podchycovat i zmíněnou zainteresovanost kapitalistických zemí. V tom je politické pozadí úsilí socialistických států o široký rozvoj ekonomické spolupráce. Vycházíme z přesvědčení, že právě ona by se mohla stát důležitou materiální základnou mírového soužití.

Jestliže Sovětský svaz, Československo i další socialistické země kladou důraz na "rozsáhlé a dlouhodobé" ekonomické vztahy s kapitalistickými zeměmi, pak politický smysl toho je jasný: jsou to rozsáhlé, dlouhodobé a pevné vztahy míru. Zajímavou ilustrací k této otázce jsou slova známého amerického průmyslníka Hammera, který při četných cestách a obchodech v socialistických zemích řekl: "Pro nás, podnikatele, se podepsání takovéto dlouhodobé a rozsáhlé dohody /jednalo se o rozsáhlou dlouhodobou surovinovou dohodu/ rovná dohodě o mírovém soužití. K tomu, aby byla realizována k oboustrannému prospěchu našich zemí/ myslí se mezi USA a SSSR/, musí mezi našimi zeměmi existovat trvalý mír."

Československo i druhé socialistické země mají tedy zájem na rozvoji různých forem ekonomické spolupráce s kapitalistickými státy, zejména tam, kde nám tato spolupráce umožní urychlit vědeckotechnický pokrok, dosáhnout větší efektivnosti. Proto podporujeme nejen normální obchodní kontakty, ale i rozvoj kooperačních vztahů, výměnu patentů, licencí apod.

Ze strany kapitalistických zemí se někdy staví otázka tak, jakoby rozvoj hospodářské spolupráce byl věcí jednostranného zájmu socialistických zemí, jako bychom prý bez této spolupráce nedovedli zajistit další rozvoj našich ekonomik. Stačí snad uvést malou historickou paralelu z vlastních zkušeností Československa. Ještě v roce 1948 byl náš zahraniční obchod převážně orientován na kapitalistické země. Když pak proti nám vyhlásily politiku embarga, hospodářskou blokádu, nebylo to pro nás snadné. Ukázalo se však, že síla a schopnosti socialistické ekonomiky, našeho lidu, pomoc Sovětského svazu a mezinárodní solidarita byly mnohem silnější než vliv kapitalistického embarga. Ani v tehdejších složitých podmínkách nedokázaly zabránit všestrannému rozvoji našeho národního hospodářství. A není snad třeba ani zdůrazňovat, jak naivní jsou představy, že by naše ekonomika byla nějak "existenčně závislá" na vztazích se Západem dnes, kdy je mnohonásobně silnější, zdravá, spojená tisícerými svazky bratrské spolupráce se zeměmi RVHP.

Nicméně musíme i nadále počítat s tím, že vedle reálných ekonomických zájmů sledují kapitalistické země při spolupráci s námi i různé zájmy politické. Otevřeně o tom hovoří někteří přední činitelé kapitalistického světa. Ostatně i na Konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě se někteří jeho představitelé méně zajímají o to, jak skutečně odstranit překážky v rozvoji obchodu, jako spíše o to, jak obcházet náš monopol zahraničního obchodu, naše socialistické instituce.

Dobře jsme si vědomi těchto snah a prosazujeme důsledné uplatňování zásady nevměšování do vnitřních věcí druhých zemí, přísného respektování jejich zřízení, jejich zákonů. Přesto je třeba otevřeně si položit otázku, jak máme postupovat v ekonomické spolupráci s kapitalistickými zeměmi, abychom na krajní mez ohraničili jakákoliv možná "rizika" této spolupráce. Vyžaduje to důsledně uplatňovat tři základní postuláty:

Za prvé se musíme opírat o pevnou, stále těsnější internacionální jednotu a spolupráci zemí socialistického společenství, zejména se Sovětským svazem. To je podmínka všech podmínek, to je kategorický základ a předpoklad každého rozšiřování kontaktů v ekonomické, kulturní i jiné oblasti s kapitalistickým světem.

Jestliže se pravice v roce 1968 orientovala na zlepšování vztahů s kapitalistickými zeměmi, ale zároveň oslabovala svazky se socialistickými zeměmi, narušovala je, útočila proti nim, potom každý krok k rozšíření vztahů s kapitalistickými zeměmi ohrožoval vlastní zájmy socialismu. My však jdeme, chceme jít a půjdeme právě opačně.

Máme-li tedy prohlubovat ekonomické kontakty s kapitalistickými zeměmi - a my touto cestou chceme jít - předpokládá to především upevňovat a urychlovat celý proces mezinárodní socialistické integrace. Budeme-li postupovat společně, opírat se o tuto integraci, potom se ekonomická spolupráce s kapitalistickými zeměmi stane nástrojem míru - a pro nás i nástrojem faktického urychlení výstavby socialismu.

Druhým postulátem je všestranně upevňovat a posilovat vedoucí roli strany. Jestliže pravice se orientovala na otevřenější vztahy vůči kapitalistickým zemím a zároveň rozbíjela vedoucí úlohu strany, rozkládala stranu zevnitř, pak samozřejmě každý krůček směrem k této větší spolupráci se Západem ohrožoval naši vnitřní socialistickou frontu. Jestliže však budeme další politiku v tomto směru opírat o důsledné upevňování vedoucí role strany - potom dokážeme spolehlivě zajistit a rozvinout zájmy socialismu.

A konečně třetím postulátem je velmi bedlivě vážit jak obsah, tak i formy spolupráce. Chceme-li dosáhnout pozitivních výsledků, musíme pochopitelně postupovat pružně, nevyhýbat se efektivnějším formám. Zároveň však je třeba ve všech oblastech velmi přesně znát meze, za nimiž by spolupráce přestávala být vzájemně výhodnou záležitostí a mohla by se stát nástrojem pronikání cizorodých vlivů.

Budeme-li všechny tyto tři postuláty důsledně dodržovat, budeme-li vždy spojovat, tak jak nás to učil V. I. Lenin, náležitou principiálnost s pružností, potom bude ekonomická spolupráce s kapitalistickými zeměmi prospěšná jak pro nás, pro výstavbu socialismu, tak pro další upevnění míru v Evropě a ve světě.

Soudružky a soudruzi poslanci, za minulý rok se dále výrazně posílilo mezinárodní postavení naší republiky, zvýšila se její autorita a vážnost ve světě. Je tomu tak především díky úsilí našeho pracujícího lidu, který úspěšně uskutečňuje program XIV. sjezdu Komunistické strany Československa. Dále proto, že se opíráme o pevnou internacionální jednotu zemí socialistického společenství, o jejich stále rostoucí vliv na veškeré mezinárodní dění. A je tomu tak konečně i proto, že se rozvíjí iniciativa a akceschopnost československé zahraniční politiky. Pod vedením ÚV KSČ, za jeho aktivní účasti, se v tomto směru dále výrazně zvýšila aktivita jak vlády tak Federálního shromáždění. V tomto úsilí podle direktiv strany mají jak vládní, společenské, tak parlamentní orgány v koordinaci se socialistickými zeměmi dále pokračovat.

Hlavním klíčovým úkolem naší zahraniční politiky je neustále upevňovat jednotu zemí socialistického společenství, především však prohlubovat vzájemnou spolupráci se Sovětským svazem. Rozvoj těsné internacionální spolupráce s evropskými socialistickými státy dosáhl takové úrovně, na které dosud nikdy nebyl. Mimořádně důležité závěry v oblasti zahraničně politické, hospodářské a ideologické přijalo letošní krymské setkání nejvyšších představitelů komunistických a dělnických stran. Rozhodující důraz klademe nyní na to, aby naše spolupráce se socialistickými státy měla maximálně dělný, konkrétní charakter, aby reálně řešila společné problémy života, a to jak pokud jde o výstavbu socialismu, tak i mezinárodní vývoj.

Chtěl bych v této souvislosti zvlášť připomenout pozitivní výsledky, které jsme v letošním roce dosáhli v oblasti československo-jugoslávských vztahů. Velmi úspěšná návštěva s. Gustáva Husáka v Jugoslávii uzavírá jedno období ve vzájemných vztazích a otevírá etapu plnější a oboustranně užitečné spolupráce, A zde je mnoho námětů, které se již konkrétně projednávají a některé jsou před uzavřením. V tomto duchu se chystáme přijmout v nejbližších dnech návštěvu předsedy Svazové výkonné rady soudruha Džemala Bijediče.

Podstatného pokroku jsme v uplynulém roce dosáhli v dalším rozvoji těsné spolupráce s mimo evropskými státy. Návštěvy generálního tajemníka ÚV KSČ soudruha Husáka na Kubě, v Mongolské lidové republice a v Korejské lidově demokratické republice, návštěva stranické a vládní delegace Vietnamské demokratické republiky vedené soudruhem Pham van Dongem v Československu, se staly výrazným impulsem k dalšímu všestrannému prohloubení vzájemné soudružské spolupráce.

Důležitým úkolem naší zahraniční politiky je - trpělivě a neúnavně rozvíjet proces zmírňování napětí na evropském kontinentě, všemožně usilovat o to, aby z někdejšího kontinentu napětí a krizí se přeměnil v kontinent mírového soužití.

Od samotného počátku jsme aktivně podporovali svolání celoevropské Konference o bezpečnosti a spolupráci. Její smysl vidíme především v prosazení a zakotvení takových zásad vztahů mezi všemi evropskými státy - a spolu s nimi i USA a Kanadou - které by respektovaly rozdílnost společenských systémů i vnitřní rozmanitost našeho kontinentu, osobitost jednotlivých zemí a zároveň vytvořily pevné a spolehlivé základy míru, bezpečnosti a vzájemně výhodné spolupráce. Přijetí takových zásad na nejvyšší úrovni by mělo dalekosáhlý význam pro současnost a budoucnost Evropy.

Přes pokusy určitých kruhů na Západě vytvářet kolem konference ovzduší pochyb a spekulací a přes snahy zneužívat její platformy k jiným cílům odrážejí jednání v Ženevě svým pracovním charakterem skutečnost, že tato konference je objektivně nezbytná, potřebná a užitečná pro všechny zúčastněné země.

Přistupujeme k ní nanejvýš konstruktivně, prosazujeme spolu s přáteli požadavek vysoké efektivnosti jednání, aby se co nejdříve dosáhlo úspěšných výsledků a pozitivního řešení těch problémů, kde jsou zájmy evropských zemí společné či alespoň souběžné. V otázkách vzájemně výhodné spolupráce jsme ochotni postupovat s náležitou pružností, hledat její nové, účinnější formy, Bereme přitom v úvahu rozdílnost společenského zřízení a právní soustavy druhých zemí a důsledně se řídíme požadavkem nevměšování se do vnitřních věcí. Totéž však očekáváme a vyžadujeme od svých západních partnerů. To je také jediná cesta k dohodě.

Při jednání o snížení ozbrojených sil a výzbroje ve střední Evropě, která byla nedávno zahájena ve Vídni, vycházíme z toho, že pozitivní trend v mezinárodních vztazích vytvořil i pro ně příznivé podmínky. ČSSR vystupuje ve Vídni v těsné součinnosti s dalšími socialistickými zeměmi ve snaze dosáhnout toho, aby zmírnění politického napětí v Evropě bylo doplněno i uvolněním ve vojenské oblasti, snížením ozbrojených sil a výzbroje, přičemž má být podle našich zásad zachována stejná bezpečnost i nynější poměr sil.

Za podstatný přínos mírovému vývoji v Evropě pokládáme Smlouvu o vzájemných vztazích mezi ČSSR a Spolkovou republikou Německa, kterou jsme před dvěma dny podepsali se spolkovým kancléřem panem Brandtem a ministrem zahraničí panem Scheelem. To je další důležitý článek v systému smluv, které byly uzavřeny mezi Spolkovou republikou Německa a Sovětským svazem, Polskem i NDR, jakož i k otázce západního Berlína.

Víte dobře, vážené soudružky a soudruzi poslanci, že jednání o tuto smlouvu bylo značně vleklé a složité a že ještě od jejího parafování uběhla dlouhá řada měsíců a proběhla řada složitých jednání. Nicméně, smlouva je nyní podepsána a mezi oběma zeměmi jsou navázány diplomatické styky. Na stránkách buržoazního tisku se vedou urputné spory o tom, kdo prý vlastně vyhrál. Podle našeho názoru je to jasné: uzavření smlouvy je stejně tak úspěchem mírumilovné politiky Československa, jako je úspěchem realistických rysů politického kursu vlády Spolkové republiky Německa, A především je to výrazné vítězství míru, mírového soužití a sousedské spolupráce v Evropě, je to společný přínos k tomu, aby náš kontinent šel cestou míru a vzájemně prospěšné spolupráce.

Nedomníváme se, že další vývoj vzájemných vztahů se Spolkovou republikou Německa bude bez problémů. Z naší strany jsme však ochotni přistupovat k dalšímu rozvoji styků konstruktivně, s dobrou vůlí i zájmem o efektivní spolupráci respektující přijaté závazky vzájemné i mezinárodní a důsledně vycházející z principů nevměšování do vnitřních věcí. Upřímně si přejeme, abychom v tomto úsilí našli stejnou snahu i ze strany našich partnerů. Takováto stanoviska zcela otevřeně vyjádřila při jednání naše delegace, vedená soudruhem Husákem.

Nemálo snahy a ochoty jsme věnovali dosažení korektních vztahů s Rakouskem, K podpisu jsou připraveny dvě smlouvy, týkající se řešení různých otázek na společných hranicích. ČSSR má i nadále zájem vyřešit dosud otevřené otázky, včetně majetko-právních, vzájemné vztahy plně normalizovat a rozvíjet je k oboustrannému prospěchu. Bude-li i na rakouské straně stejný zájem, dobrá vůle i dobré ovzduší, pak i zde jsou otevřeny dveře k příznivému vývoji.

Pokud jde o další evropské země, dobře se rozvíjejí zejména naše vztahy s Finskem, které jsou příkladem uplatňování zásad mírového soužití a oboustranně výhodné spolupráce. Naše nedávná návštěva ve Finsku, která navazovala na výrazný pokrok, jehož se dosáhlo v minulých letech především vzájemnou návštěvou presidentů obou republik, ukázala velké možnosti. Zejména v oblasti obchodní, hospodářské a technické spolupráce, ale rovněž na poli kulturním, školském i v jiných oblastech jsou pro to příznivé podmínky.

Určitého pokroku bylo dosaženo ve vývoji vztahů s řadou vyspělých kapitalistických zemí. Máme upřímný zájem dále rozvíjet tyto vztahy, využít nemalých dosud existujících možností, rozšiřovat oboustranně prospěšnou spolupráci, ať už jde o Francli, Itálii, Japonsko nebo i další země.

V souvislosti s celkovým uvolněním ve světě došlo v letošním roce i ke zlepšení našich styků se Spojenými státy americkými. Počátkem července, jak je známo, přijel k nám na oficiální návštěvu státní tajemník USA. Za jeho pobytu v Praze byla podepsána konzulární úmluva mezi námi a USA, která je dosud nejvýznamnějším krokem v současném procesu postupné normalizace.

Jedním z konkrétních výsledků této návštěvy jsou i jednání o majetkoprávních otázkách. Přesto, že pokračují obtíže, věříme, že se podaří uzavřít vzájemně přijatelnou dohodu.

Koncem října bylo diplomatickou cestou zahájeno jednání o vědeckotechnické a kulturní spolupráci s USA, jak se na tom dohodli oba ministři zahraničních věcí. Připravujeme i jednání o smluvní úpravě obchodních styků, která by vedla k odstranění existující diskriminace našeho obchodu a především k navrácení doložky nejvyšších výhod.

Předmětem naší vážné pozornosti je Střední východ, kde je stále ohrožována mezinárodní bezpečnost a mír pokračující agresívní, expanzionistickou politikou vládnoucích kruhů Izraele.

Československo podporuje spravedlivé požadavky arabského lidu a je pro politické řešení krize na základě rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Jsme přesvědčeni, že jejich splnění by konečně umožnilo nastolit v této oblasti spravedlivý a trvalý mír při respektování zákonných práv všech států a národů, včetně arabského palestinského lidu. Následující ženevská konference, jak věříme, dá tomuto jednání určitý řád a snad ukáže reálnější vyhlídky na stabilnější mírové uspořádání v této části světa.

V uplynulém období došlo k značnému prohloubení vzájemně prospěšné spolupráce Československa s Indickou republikou, jejíž zahraniční politika významně přispívá k upevnění míru a k rozvoji mezinárodní spolupráce v Asii i na celém světě a s níž nás pojí tradiční, historicky založené přátelství. Při nedávné návštěvě generálního tajemníka ÚV KSČ s. dr. Gustáva Husáka, který byl v Indii velmi srdečně přijat, se plně potvrdil soulad či blízkost názorů na celý okruh soudobých mezinárodních problémů i široké reálné možnosti dále rozvíjet vzájemně prospěšnou spolupráci na všech úsecích. Při této příležitosti byla podepsána dosud nejrozsáhlejší ekonomická dohoda o vzájemné spolupráci mezi Indií a Československem a byly projednány další náměty, kterými se nyní pečlivě zabýváme.

Čs. zahraniční politika, soudružky a soudruzi, vstupuje do dalšího roku své práce v podmínkách, které na ni kladou mimořádné a stále se stupňující nároky. Požadavek vysoké efektivnosti naší zahraniční politiky vyžaduje soustřeďovat rozhodující síly i prostředky na hlavní otázky a usilovat o jejich aktivní a iniciativní řešení tak, jak to odpovídá zájmům míru, zájmům socialismu, zájmům naší socialistické vlasti.