Omluveni poslanci:

- Sněmovny lidu

Adamová, Axman, Beľko, Biľak, Cabalková, Dzúr, Exner, Jakeš, Jánská, Kratochvíl, Lichner, Löbl, Michalík, Musil, Neuman, Ondřich, Pešek, Pirč, Pirošík, Polák J., Seidlová, Svačina, Šimek J., Švestka, Uher, Vojtíšková

- Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice

Baryl, Fojtík, Gratcl, Kempný, Kovalčík, Mařík, Mušal, Šimon, Trávníček

- Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice

Černák, Gregor, Janík, Malina, Muržic, Sevejáni, Šalgovič, Šiška, Šucha, Válek, Zabová, Zozulák

Předseda FS A. Indra: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vítám vás na 14. společné schůzi obou sněmoven Federálního shromáždění Československé socialistické republiky.

Dovolte mi, abych i vaším jménem přivítal členy a kandidáty předsednictva ÚV KSČ, členy sekretariátu ÚV KSČ, vedené generálním tajemníkem s. Gustávem Husákem. (Potlesk.)

Vítám členy federální vlády v čele s předsedou vlády s. Štrougalem (potlesk), představitele orgánů Národní fronty, společenských organizací a všechny ostatní hosty.

Jsme rádi, že se našeho zasedání dnes účastní vzácný host, tajemník prezídia Nejvyššího sovětu SSSR s. Georgadze, kterého srdečně vítáme. (Potlesk.)

Soudružky a soudruzi, předsednictva Sněmovny lidu a Sněmovny národů ve schůzích 8. října navrhla konat společnou schůzi sněmoven s pořadem, který jste obdrželi na pozvánkách.

Má někdo z vás doplňující návrh nebo připomínky k návrhu předsednictev svých sněmoven? (Nikdo se nehlásil.) Není tomu tak.

Podle účasti jsou obě sněmovny v souladu s článkem 40 odst. 1 a 2 ústavního zákona o čs. federaci schopny se usnášet.

Nejdříve prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo souhlasí s návrhem předsednictva sněmovny na konání společné schůze s navrženým pořadem? (Hlasuje se.) Děkuji vám.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Sněmovna lidu schválila návrh jednomyslně.

Nyní prosím poslance Sněmovny národů. Kdo z nich souhlasí s návrhem svého předsednictva na konání společné schůze sněmoven s navrženým pořadem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Je někdo proti? (Nikdo.) Není tomu tak.

I Sněmovna národů schválila návrh jednomyslně.

Obě sněmovny se v souladu s článkem 45 odst. 2. ústavního zákona o čs. federaci usnesly na konání společné schůze a schválily její pořad.

Dovolte mi, soudružky a soudruzi některá sdělení před zahájením jednání.

Dopisem z 26. září sdělil předseda vlády ČSSR v zastoupení presidenta republiky, že svolává dnem 1. října 1974 Federální shromáždění k podzimnímu zasedání.

Dopisem z 9. října zaslal předseda vlády ČSSR k vyslovení souhlasu Protokol o změnách statutu Rady vzájemné hospodářské pomoci a Úmluvy o právní způsobilosti, výsadách a imunitách Rady vzájemné hospodářské pomoci, podepsané v Sofii 21. června 1974.

Nyní, prosím, vyslechněte informaci o činnosti předsednictev a výborů sněmoven.

Předsednictva sněmoven ve schůzích dne 8. října t. r. zhodnotila 12. a 13. společnou schůzi, projednala organizačně politické zajištění samostatných schůzí sněmoven a společné schůze sněmoven, jakož i stanoviska svých výborů ke zprávě o plnění státního plánu a rozpočtu v roce 1974 a ke zprávě o vývoji populace v našem státě. Zvláštní pozornost věnovala předsednictva návrhu na projednání státního rozpočtu čs. federace na rok 1975 ve výborech sněmoven.

Předsednictvo Sněmovny lidu projednalo též informaci o zajišťování závěrů červencového pléna ÚV KSČ z roku 1973 ve výborech sněmovny.

Výbory sněmoven projednávaly především vládní návrhy zákonů, které jsou na programu dnešní společné schůze, a přípravu samostatných schůzí svých sněmoven. Ekonomické výbory se zabývaly zprávou o plnění státního plánu a státního rozpočtu v roce 1974 a zprávou o populačním vývoji a přijaly k nim jednotná stanoviska.

Jednotlivé výbory dále projednaly:

Ve společné schůzi výborů pro průmysl, dopravu a obchod obou sněmoven byly na pořadu dílčí zprávy výrobních resortů o splnění národohospodářského plánu a státního rozpočtu v prvním pololetí letošního roku.

Výbory pro plán a rozpočet připravily návrh způsobu projednávání státního rozpočtu federace na rok 1975 ve výborech, který předložily svým předsednictvům.

Dále se výbory zabývaly rozborem hospodaření státních hospodářských organizací a organizací zahraničního obchodu za rok 1973.

Výbor pro plán a rozpočet Sněmovny národů zhodnotil v září účinnost zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění o poskytování půjček se státním příspěvkem mladým manželům. Přitom konstatoval, že opatření plní stanovené cíle a není třeba podmínky půjček měnit.

Dále výbor provedl kontrolu realizace závěrů, které přijala Sněmovna národů v minulém roce, k plnění plánu bytové výstavby.

Na programu jednání branných a bezpečnostních výborů byla informace o poznatcích poslanců Slovenské národní rady a Federálního shromáždění z plnění úkolů branné výchovy a výměna získaných zkušeností.

Kulturní výbor Sněmovny lidu jednal o zvyšování kvalifikace kádrů v dopravě a o některých poznatcích v kultuře cestování a přijal k nim své stanovisko.

Kulturní výbor Sněmovny národů projednal závěry z průzkumu účinnosti socialistické výchovy na školách. Poslanci konstatovali, že příslušná usnesení byla na všech stupních rozpracována a postupně se pozitivně projevila ve výchovné práci a vzdělávacím procesu jednotlivých typů škol. Došlo ke zlepšení spolupráce školy s rodinou, zvýšení vlivu společenských organizací a národních výborů na mládež, zlepšila se účinnost působení sdělovacích prostředků v tomto smyslu.

Výbory pro zemědělství a výživu projednaly zprávu o postupu realizace koncepčního řešení surovinové a technologické základny krmivářského, průmyslu a přijaly k ní své stanovisko. Doporučují v něm ministerstvu zemědělství a výživy ČSSR a dalším příslušným ústředním orgánům, aby toto stanovisko bylo využito v rámci přípravy 6. pětiletého plánu.

Na programu schůze výboru pro sociální politiku Sněmovny lidu byla zpráva o výsledku poslaneckého průzkumu o poskytování zdravotní péče matkám a novorozencům na území hlavního města Prahy a hlavního města Slovenska Bratislavy. Zjištění byla zapracována do stanoviska předkládaného předsednictvu Federálního shromáždění.

Výbor pro sociální politiku Sněmovny národů projednal výsledky poslaneckého průzkumu k působení zákona o rodině z hlediska vlivu rodiny na výchovu dětí.

Tolik tedy informace o činnosti předsednictev a výborů sněmoven.

Má někdo z poslanců k těmto informacím připomínky nebo dotaz? (Nikdo se nehlásil.) Není tomu tak.

Můžeme tedy přistoupit k projednávání schváleného programu.

Jako prvý bod projednáme

Prosím ministra financí Československé socialistické republiky ing. Leopolda Léra, CSc., aby jménem vlády odůvodnil předložený návrh.

Ministr financí ČSSR ing. L. Lér, CSc.: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vláda Československé socialistické republiky předkládá k projednání a ke schválení návrh zákona o zemědělské dani, který nově upravuje zdaňování v jednom z významných odvětví našeho národního hospodářství a který má nahradit dosavadní systém zemědělské daně uplatňovaný od roku 1967.

Komunistická strana Československa a vláda věnují mimořádnou a trvalou pozornost všem základním otázkám našeho zemědělství. Základním mezníkem byl zde zejména IX. sjezd KSČ v květnu 1949, který opíraje se o zásady Leninova družstevního plánu vytyčil generální linii výstavby socialismu na vesnici cestou budování JZD a státních statků.

Pro další intenzívní rozvoj zemědělství stanovil základní politicko-ekonomické cíle především XIV. sjezd KSČ jeho úkoly byly podrobně rozpracovány zejména dubnovým plénem ÚV KSČ v roce 1972. Cílevědomá a dlouhodobá zemědělská politika KSČ se plně projevila i v dosažených výsledcích.

Za uplynulých 25 let byla v zemědělství při výrazné pomoci státu, dělnické třídy a celé společnosti vybudována mohutná a výkonná výrobní základna, která při rozvoji iniciativy pracovníků v zemědělství je schopna nejen zabezpečovat současné úkoly, ale skýtá dostatečný základ a prostor pro další intenzívní rozvoj socialistické zemědělské velkovýroby.

O dynamice růstu zemědělské výroby svědčí nejlépe ta skutečnost, že při výrazném snížení počtu pracovníků téměř na polovinu a při poklesu zemědělského půdního fondu, se zvýšil objem hrubé zemědělské produkce ve srovnání s rokem 1948 téměř na dvojnásobek. Zvlášť výrazně stoupla v posledních letech produkce obilí, které v letošním roce je téměř o polovinu vyšší než v roce 1970. Dosažené výsledky předními zemědělskými závody prokazují, že je reálné postupně v průběhu několika let dosáhnout soběstačnosti ve výrobě zrnin, jak to též vyzvedl generální tajemník naší strany s. Husák při národních dožínkách v Praze. U celé řady zemědělských produktů tomu tak již je v současné době.

Na dosažené výsledky v rozvoji zemědělské výroby má kromě stále se prohlubující organizátorské a řídící práce přímý vliv především větší mechanizace, chemizace, široké uplatnění výnosných odrůd obilí, zejména sovětské pšenice, růst odborné kvalifikace pracovníků v zemědělství i postupné realizace a aplikace vědeckovýzkumných poznatků v celé oblasti zemědělství. Hodnota základních prostředků v zemědělství dosáhla v uplynulém roce již 142 mld korun, což je proti roku 1965 skoro o polovinu více. Zemědělská výroba se stále více přibližuje úrovni a charakteru průmyslové výroby.

O výrazné podpoře rozvoje zemědělské výroby stále lepším zabezpečováním jeho materiálových potřeb průmyslem svědčí i to, že za první 4 roky současné pětiletky bude celkový objem investic proti plánu vyšší o 5,5 mld Kčs, to je o více než 11 % a dosáhne tak skoro 47 mld Kčs.

Na vybudování materiálně technické základny zemědělství věnuje společnost značné finanční prostředky. Jen za první 3 roky 5. pětiletky bylo poskytnuto zemědělství formou mimocenových nástrojů na přímých dotacích a subvencích 14,5 mld Kčs, z toho JZD skoro 7 mld Kčs.

Kromě těchto dotací jsou ze státního rozpočtu nově uhrazovány i cenové rozdíly při dovozu některých základních surovin, zejména krmiv a hnojiv, jejichž rozsah dosáhl pouze za prvních 7 měsíců letošního roku již více než 2 mld Kčs a celoročně dosáhne asi 4 mld Kčs, což ve srovnání s předchozím rokem je dvakrát více. Cenové rozdíly přitom stále stoupají. Tak např. cena dovážené rybí moučky se v uplynulém období zvýšila na trojnásobek, cena fosfátů na dvaapůlnásobek. U pokrutin jsou ceny více než dvojnásobné apod. Proto vystupuje v současné době zvláště do popředí úkol se všemi těmito surovinami co nejlépe hospodařit a současně hledat další vlastní zdroje. O tom, že je to možné, svědčí výsledky předních zemědělských podniků.

Dynamický rozvoj zemědělské výroby i finanční pomoc státu se příznivě odráží i v důchodové situaci převážné části zemědělských podniků.

Fondy výstavby a rezervní fondy u JZD a státních statků se zvýšily v roce 1973 na 13,2 mld Kčs, zatímco v roce 1967 činily jen 6,4 mld Kčs. V důsledku zlepšení důchodové situace i získání vlastních prostředků se u JZD výrazně omezily potřeby úvěru. Investiční úvěry poklesly ze 7,14 mld Kčs v roce 1967 na 4 mld Kčs v roce 1973, provozní úvěry ke konci roku 1973 činily pouze 1,7 mld Kčs, což činí necelá 4 % z oběžných prostředků. Přitom značná část družstev úvěry nepotřebuje, má poměrně vysoké vklady u Státní banky a pobírá aktivní úroky.

Příznivý vývoj důchodové situace zemědělských podniků se projevuje pozitivně i v úrovni odměn pracovníků, zejména družstevníků, a v jejich životní úrovni.

V roce 1973 se dále zvýšil celkový objem odměn v JZD o více než 700 mil. Kčs, tj. o 4,8 %. Průměrná úroveň odměn v JZD se sbližuje s průměrnými odměnami v celém národním hospodářství. Zatímco v roce 1970 činila na srovnatelné základně (to znamená při započtení průměrné daně ze mzdy) průměrná měsíční odměna v národním hospodářství korun 1937 a v JZD korun 1685, v roce 1973 to bylo v národním hospodářství korun 2161 a v JZD korun 2075. Přitom v měsíčních odměnách družstevníků jsou zahrnuty pouze příjmy ze společného hospodaření.