Průmyslová výroba je proti roku 1970 vyšší téměř o 30 %. Postupně jsme uskutečňovali plánované strukturální změny, především rychlejším růstem strojírenství a chemického průmyslu.

Vcelku dobrých výsledků dosáhlo stavebnictví. Objem stavebních prací vzrostl proti roku 1970 o 38 %, což bylo dosaženo mimo jiné vyšším počtem pracovníků jak stanovil plán.

Podstatněji jsme pokročili při vyrovnávání ekonomické úrovně obou národních republik. Úroveň společenského produktu vytvořeného jedním pracovníkem ve Slovenské socialistické republice dosáhla v loňském roce 94 % úrovně České socialistické republiky proti 88 % v roce 1970. Objem základních prostředků je proti roku 1970 vyšší o 340 mld Kčs, tj. o 22 %. Zvýšila se dále technická úroveň i vybavenost výroby. Abychom dále zvýšili úlohu osobní hmotné zainteresovanosti na vyšších výkonech kvalitě práce i na růstu kvalifikace, byly již ve více než 1000 podnicích hlavních výrobních odvětví, ve kterých pracuje přibližně 2,5 mil. lidí, jako součást komplexní socialistické racionalizace uplatněny podmínky nové mzdové soustavy. V souladu s linií XIV. sjezdu Komunistické strany Československa pokračuje v uspokojování hmotných a kulturních potřeb, v upevňování společenských a životních jistot.

Peněžní příjmy obyvatelstva rostly po 5,5 % ročně a průměrná mzda v národním hospodářství se za 4 roky zvýšila o více než 15 %. Protože jsme stabilizovati hladinu maloobchodních cen, stouply reálné příjmy obyvatelstva ve stejném rozsahu. Rychlým zvyšováním pracovních příjmů družstevních rolníků byl v podstatě ukončen dlouhodobý proces vyrovnávání těchto odměn s průměrnými mzdami v ostatních odvětvích.

Vývoj peněžních příjmů výrazně ovlivnil důchodovou situaci rodin. Podstatně se snížil počet rodin s nízkými příjmy na hlavu, takže v současné době výrazně převažují rodiny se středním a vyšším příjmem. Podle odhadu bude letos v pásmu nad 1000 Kčs měsíčního příjmu na hlavu více než 70 % domácnosti, zatímco na začátku pětiletky to byla zhruba polovina. To má pochopitelně i svůj odraz v růstu životního standardu, ve vytváření nové struktury výdajů a v zaměření koupěschopné poptávky.

Za poslední čtyři roky se viditelně zlepšilo zásobování potravinářským zbožím, a to při stále rostoucí spotřebě masa, v níž jsme v průměru na obyvatele na jednom z předních míst v Evropě. Zlepšila se i skladba výživy pokud jde o spotřebu dalších biologicky hodnotných potravin. Podíl průmyslového zboží na maloobchodním obratu přesáhl poprvé v posledních letech 50 % a dosáhl v loňském roce 52 %.

Výsledkem tohoto vývoje je, že i přes některé potíže se rychle zvyšuje vybavenost domácností předměty dlouhodobé spotřeby. Dnes má např. chladničku už 75 % rodin, pračku téměř 100 %, televizi 93 %, osobní automobil připadá na 10 obyvatel. Vysoká je rovněž spotřeba textilu, konfekce, obuvi a dalších průmyslových výrobků.

Za této situace rostou nároky spotřebitelů a jejich zájem o nové, moderní a kvalitní průmyslové výrobky. Proto v součinnosti s vládami obou republik věnujeme mimořádnou pozornost růstu a struktuře dodávek průmyslového, především strojírenského spotřebního zboží pro tržní fondy, zvyšování jeho technické úrovně a obměny sortimentu. To klade přirozeně velké nároky jak na pružnost našeho obchodu, tak především na výrobu, kde jde nejen o dostatek zboží, ale především o jeho kvalitu a sortiment. Zpřísňujeme též podmínky, aby mimotržní spotřebitelé zbytečně neodčerpávali pro potřeby organizací zboží z vnitřního trhu a zaměřujeme se zároveň na účelnější využívání prostředků, určených na dovoz spotřebního zboží.

Významný krok jsme učinili v bytové výstavbě. Za léta páté pětiletky jsme již postavili 469 000 bytů, do nichž se nastěhovalo přes 1,5 miliónu občanů. Počtem a úrovní stavěných bytů jsme se dostali na dobrou evropskou úroveň.

Nemalé prostředky jsme vynaložili na růst společenské spotřeby obyvatelstva, která je jedním z charakteristických rysů životní úrovně za socialismu. V loňském roce dosáhla na 1 obyvatele už 6150 Kčs ročně, což je o 1330 Kčs více než v roce 1970. Také v tomto roce počítáme s jejím dalším růstem.

V posledních letech se zvyšuje nejrychleji objem prostředků, které věnujeme na společenskou pomoc rodinám s dětmi a mladým manželstvím. Dnes už představuje 7 % z národního důchodu, takže v tomto směru jsme na předním místě ve světě.

Výsledky této politiky se velmi příznivě projevují na populačním vývoji. Jestliže se na 1000 obyvatel ještě počátkem páté pětiletky narodilo 16 dětí, bylo jich v roce 1974 již 20, což je jedna z nejvyšších úrovní populace v Evropě.

Chci vás ujistit, soudružky a soudruzi poslanci, že ústřední výbor strany, federální vláda a Ústřední rada odborů jsou rozhodnuty a mají k tomu všechny před poklady, uskutečnit všechny závěry které v oblasti životní úrovně stanovil XIV. sjezd strany.

Za námi jsou tedy 4 roky páté pětiletky a vstoupili jsme do její závěrečné fáze. I při velmi střízlivém posuzování nás dosavadní výsledky opravňují k závěrům, že si vytváříme dobrou a solidní výchozí základnu do příštích let. I výsledky prvních dvou měsíců letošního roku ukazují, že nástup do závěrečného roku páté pětiletky je příznivý.

Dosažené výsledky hospodářského a společenského rozvoje v Československu i v bratrských socialistických zemích velmi výrazně vystupují ve srovnání s kapitalistickým světem, který dnes prožívá svou nejtěžší cyklickou krizi od 30. let.

Všechny stránky všeobecné krize kapitalismu se zostřují, nerovnoměrnost hospodářského rozvoje se prohlubuje, klesá průmyslová výroba, roste nezaměstnanost a inflace, energetická krize vyostřuje rozpory mezi vyspělými kapitalistickými státy a rozvojovými zeměmi. Většina kapitalistických států řeší tento vývoj na úkor životní úrovně a sociálních jistot pracujících. Pochopitelně i my musíme řešit důsledky krizových jevů kapitalistické ekonomiky a prudkého vzestupu cen na kapitalistických trzích. Pro Československo, které, jak známo, má nedostatek vlastních zdrojů surovin, omezený rozsah půdy a nedostatek volných pracovních sil, jsou důsledky nových podmínek ve světě zvláště citlivé. Přitom jsou zesíleny tím, že v našich podmínkách se na tvorbě národního důchodu ve značném rozsahu podílí právě zahraniční obchod.

Přesto jsme přesvědčeni, že lepším využitím vnitřních zdrojů jsme s to postupně překonávat tyto problémy, aniž bychom zpomalili další rozvoj a aniž bychom snižovati životní úroveň našeho lidu. Z těchto hledisek zajišťujeme úkoly letošního roku a s těmito cíli přistupujeme k přípravě návrhu šesté pětiletky.

Jestliže hodnotíme dosavadní vývoj ekonomiky jako vcelku úspěšný, nechceme přitom zastarat nedostatky a problémy, které v naší ekonomice přetrvávají a které i nově vznikají. Vedle investiční výstavby, která přes určité zlepšení zůstává stále nejslabším článkem rozvoje, je to zejména stále nízká souhrnná efektivnost reprodukčního procesu, nízká technická úroveň řady výrob a výrobků a současným potřebám neodpovídající účinnost řízení. Projevem toho jsou mimo jiné nevyužité možnosti v zahraničním obchodě, nedostatečné využívání základních prostředků, živé práce, energie a materiálů a známé problémy v dodavatelskoodběratelských vztazích.

To vše představuje velké rezervy, jejichž důslednější využití umožní dosáhnout ještě lepších výsledků.

Soudružky a soudruzi, naléhavé potřeby a životní zájem země vyžadují věnovat zvýšenou pozornost zapojení naší ekonomiky do mezinárodní dělby práce. Nevyplývá to jen z nedostatečné surovinové základny a relativně úzkého rámce vnitřního trhu, jehož rozsah neumožňuje budovat v některých odvětvích optimální velikost výrobních kapacit, ale také z toho, že bychom jinak - stejně jako každý jiný malý nebo střední stát - nemohli držet krok s rychlým vývojem v období vědecko-technické revoluce. Vhodnou a efektivní strukturu ekonomiky nelze v našich podmínkách uskutečňovat, ba ani koncipovat jinak než v rámci mezinárodního socialistického společenství.

Plnění základních úkolů a záměrů v oblasti československých vnějších ekonomických vztahů v prvních čtyřech letech pátého pětiletého plánu bylo vcelku příznivé. Zapojení čs. ekonomiky do mezinárodní dělby práce se dále prohloubilo.

Vývoj těchto vztahů byl v posledních dvou letech ovlivněn především tím, že došlo k prudkému růstu cen paliv, surovin a potravin na kapitalistických trzích, kde nakupujeme asi čtvrtinu celkové naší potřeby surovin.

V souladu s našimi pravidly plánovitého řízení národního hospodářství nepromítáme tento cenový růst u převážné většiny druhů surovin i dalšího zboží do hospodaření výrobních organizací. Naše výrobní podniky nakupují tyto suroviny od zahraničního obchodu za nezvýšené ceny a rozdíl je uhrazován ze státního rozpočtu.

Abychom čelili této situaci, přijali jsme řadu opatření ke zvýšení vývozu, k dosažení úspor v dovozu a ke zlepšení celkové práce zahraničního obchodu, jejichž cílem je zejména zvýšit jeho celkovou efektivnost a hlavně dosáhnout vyšších vývozních cen. V uplynulém roce jsme si v praxi ověřili, že tyto cíle jsou reálné a přinesly také pozitivní výsledky. Přesto však v tomto období k zabezpečení růstu dovozu pro výrobní spotřebu, pro investiční výstavbu i pro vnitřní trh jsme byli nuceni čerpat část devizové rezervy, vytvořené v předcházejících letech.

Jedním ze základních faktorů, který přispěl ke stabilitě našeho hospodářského rozvoje i ve ztížených podmínkách, byla stále rostoucí výměna zboží a soustavně se prohlubující spolupráce se socialistickými zeměmi, především se Sovětským svazem. Její další prohlubování považujeme za rozhodující pro zabezpečení dynamického vývoje čs. ekonomiky.

Budeme proto také pokračovat v účasti na společných akcích k využívání přírodního bohatství, zvláště na území Sovětského svazu. V tomto směru byla již uzavřena řada významných dohod. Z nich na prvním místě nutno jmenovat mnohostrannou dohodu o společné výstavbě plynovodu z oblasti Orenburg na západní hranici Sovětského svazu. Dále jsou to dohody o spolupráci při rozvoji těžby železnorudných surovin, výroby některých ferroslitin, při výstavbě Kijevbajevského osinkového kombinátu i dvoustranná dohoda o účasti na výstavbě závodu na výrobu fosforečných hnojiv Amofos v Estonské sovětské socialistické republice. Významným přínosem k řešení perspektivních energetických potřeb bude realizace dohody o výstavbě mezistátního přenosového vedení o napětí 750 kW a příslušným rozvodem. Integrační záměry zakládají i některé další dohody. Je to zvláště spolupráce se Sovětským svazem při výrobě zařízení jaderné energetiky a s Německou demokratickou republikou o spolupráci v oboru olefinové chemie.

Tyto projekty, k jejichž uskutečňování přispíváme nemalými kapacitami, pracovními silami, finančně i technicky, jsou významným přínosem pro krytí potřeb energii a surovin pro naše národní hospodářství, což nám dlouhodobě vytváří potřebné záruky a základní podmínky dalšího rozvoje.

V souvislosti se závažnými změnami na světových trzích dohodly se členské státy RVHP provádět každoročně, počínaje rokem 1975, nezbytné úpravy kontraktních cen, očištěných pochopitelně od konjunkturálních vlivů kapitalistických trhů. Je to nezbytné i k zabezpečení dalšího rozvoje vzájemně výhodné dělby práce a růstu výměny zboží. I za těchto podmínek bude dovoz paliv a surovin ze socialistických zemí, zvláště ze Sovětského svazu, pro Československo jak z hlediska cenového, tak zvláště z hlediska spolehlivosti a dlouhodobé stability dodávek výrazně výhodnější než z kapitalistických států.

Nová situace na světových trzích klade zvýšené nároky na řízení vnějších ekonomických vztahů a vyžaduje, aby všechny státní a hospodářské orgány pracovaly s větším výhledem a zvláště prohlubovaly výrazně koncepčnost v řízení těchto vztahů, jak pokud jde o jejich strukturu, tak i zaměření k rozhodujícím zemím.

Základní koncepce v tomto směru jsou vypracovány. Je však třeba je v praxi ověřovat, tvořivým způsobem propracovávat tak, aby z hlediska hospodářské politiky přinášely dnes i v budoucnu co největší efekt.

V letošním roce musíme zvlášť důrazně působit k tomu, aby všechny státní a hospodářské orgány a organizace věnovaly mimořádnou pozornost zvyšování vývozu.

To platí ve zvýšené míře ve vztahu k členským státům RVHP, zejména Sovětskému svazu. Musíme učinit vše pro to, aby realizace našich závazků odpovídala stanoveným termínům, dohodnutému množství a kvalitě.

Zlepšení rovněž vyžaduje plnění dodávek pro vývoz do kapitalistických států, kde nelze opakovat situaci z minulého roku, kdy plánované dodávky nebyly v některých resortech plněny a jejich celková úroveň zůstala zhruba na úrovni předchozího roku. V některých odvětvích byly dodávky pro vývoz dokonce nižší než v roce 1973.

Zvyšování vývozu, které je jedním z nejnaléhavějších úkolů celého národního hospodářství, klade mimořádně vysoké nároky zejména na strojírenství, chemický a spotřební průmysl. Počítáme s tím, že bude nutné urychlit modernizaci a rekonstrukci některých výrob, především ve strojírenství a spotřebním průmyslu, zvýraznit specializovaný profil našeho strojírenství vhodnými vývozními programy a rozvíjet ty vybrané obory chemického a celulózo-papírenského průmyslu, které se opírají o optimální chemické zpracování ropy a dřevní hmoty jako domácí suroviny.

Zkušenosti z realizace komplexního programu zdůrazňují nutnost klást do budoucna větší důraz především na posílení plánovitosti jako základního nástroje k urychlení integračních procesů, kooperace a specializace. Rozšiřováním společného plánování, uplatněním mezinárodního plánu integračních opatření a promítnutím dohodnutých společných akcí do pětiletých plánů, včetně rozvoje vědy a techniky, můžeme dosáhnout většího a rychlejšího efektu ve společných ekonomických projektech, na nichž se naše národní hospodářství podílí a bude podílet.

Všechna tato opatření musí vést ke zvýšení tvorby zdrojů, účelnějšímu vynakládání prostředků a ke zlepšení struktury hospodářství, jeho odvětví a oborů.

Soudružky a soudruzi, trvalou pozornost věnujeme investiční výstavbě, která má důležité místo v reprodukčním procesu. Vzhledem k tomu, že do ní vkládáme značný podíl z národního důchodu, bylo naše úsilí zaměřeno k tomu, aby její přínos byl co nejvýraznější.

V tomto směru jsme se zabývali v uplynulém období, zejména zlepšením plánování investic, odběratelsko dodavatelskými vztahy, celkovou efektivností investičního procesu a jednotlivých investic, hmotnou zainteresovaností jeho účastníků a některými problémy přímého řízení.

Byli jsme přitom vedení snahou ovlivnit nejen výsledky páté pětiletky, ale zvláště připravit podmínky pro zlepšení na nejzávažnějších úsecích investiční výstavby v šesté pětiletce.

V prvních čtyřech letech této pětiletky byly uvedeny do provozu tak významné stavby, jako tranzitní plynovod, těžební kapacity na 9 miliónů tun uhlí za rok, první linka pražského metra, kapacity na výrobu 770 tisíc tun cementu za rok, panelárny na výrobu 1 330 000 m³ panelů a řada dalších. Rozestavěny jsou elektrárny o výkonu 6600 MW, cementárny na kapacitu 3 200 000 tun cementu, významné stavby v metalurgii, ve strojírenství a v chemickém průmyslu, které budou uvedeny do provozu v roce 1975 nebo v prvních letech šesté pětiletky.

Zvýšenými dodávkami jednotlivých strojů jsme vytvořili lepší podmínky pro modernizaci a rekonstrukci existujících provozů i komplexní socialistickou racionalizaci.

Budou značně překročeny investiční objemy v zemědělství v souladu s dosaženou vyšší úrovní zemědělské výroby a s nastoupenou cestou koncentrace a specializace a s tím spojenou výstavbou velkokapacitních výrobních jednotek.

V této pětiletce překročíme směrnici XIV. sjezdu KSČ, postavit nejméně 500 000 bytů, o 90 000-100 000 bytů. V bytové výstavbě se nám rovněž podařilo překonat živelný vývoj růstu cen. Při překračování plánované výstavby bytů se však dostatečně neplní úkoly v občanské a technické vybavenosti sídlišť a není ještě vždy zajišťován potřebný předstih podmiňujících investic.