V popředí našeho trvalého zájmu byla a je výstavba hlavního města Prahy a Bratislavy. V obou městech jsme v této pětiletce přistoupili k zásadnímu a komplexnímu řešení otázek bydleni, dopravy a životního prostředí, a to z hlediska dlouhodobé perspektivy. Jde o mimořádně náročné úkoly, které si vyžadují nebývalou koncentraci investičních prací a dodávek a rozsáhlé přesuny stavebních kapacit z ostatních krajů. I když patrně nebudou zcela splněny některé plánované úkoly, zejména v Praze, podařilo se v této pětiletce soustředit kapacity tak, že rozsah stavebních prací bude v Praze i v Bratislavě zhruba dvojnásobný proti předcházející pětiletce. V nastoupené linii je třeba pochopitelně pokračovat i v příštím pětiletí.

Tyto výsledky ovšem neznamenají, že se nám už podařilo zvládnout celý cyklus reprodukce základních prostředků.

Vzdor velkým tlakům se sice podařilo regulovat do určité míry zahajování staveb, avšak stále velký počet rozestavěných akcí je jednou z hlavních příčin dlouhých lhůt výstavby a zpožděných terminů, v nichž jsou některé kapacity uváděny do provozu. Přestože se růst rozpočtových nákladů zpomaluje, stále nemůžeme být spokojeni, zvláště ve srovnání se zahraničím, s vývojem měrných investičních nákladů na jednotku výroby a kapacity.

Pro investiční politiku má klíčový a zásadní význam stanovení celkového rozsahu a struktury investic, které musí být v nezbytném souladu s reálnými možnostmi ekonomiky i s podmínkami realizace jednotlivých investičních akcí.

Proto musíme a budeme preferovat stavby s rychlou návratností, především takové, které nám pomohou řešit situaci v zahraničním obchodě a na vnitřním trhu. U všech staveb pak musí vždy platit hledisko národohospodářské efektivnosti. To znamená, že i investiční akce, které jsou pro národní hospodářství životně důležité, je třeba stavět jen za nezbytně nutné náklady.

Při stanovení celkového objemu investiční výstavby, zvláště pro období šesté pětiletky, musíme být střízliví a pečlivě zvažovat naše možnosti, zejména s ohledem na zajistitelné zdroje, na naše investiční záměry v zahraničí a na plynulý vzestup životní úrovně.

S tím ovšem souvisí správný přístup k vyššímu využití stávajících základních fondů. Tato nezbytnost zatím dostatečně neproniká do vědomí všech vedoucích pracovníků, jak o tom především svědčí podklady, předložené výrobně hospodářskými jednotkami a resorty pro přípravu návrhů směrnic šesté pětiletky. Propočty efektivnosti se zde nahrazují jen a jen prosazováním požadavků na nové investice bez ohledu na jejich reálnost a efekt pro společnost. Je naprosto neodpovědné vymáhat nové investice, aniž by byly plně využity všechny možnosti stávajících výrobních zařízení.

Optimálnímu využití základních fondů je třeba podřídit i rozmístění bytové výstavby. Vůbec je nutné požadovat jako podmínku pro zahájení investiční akce nejen řádnou projektovou přípravu, ale i důkaz o nákladech, době výstavby a zvláště o zabezpečení pracovních sil pro její budoucí provoz. Právě v této otázce je mnoho neodpovědnosti jak ze strany investorů, tak některých národních výborů, které velmi neodpovědně vydávají potvrzení o budoucím zajištění pracovních sil. Mnoho z investičních akcí je dnes uváděno do provozu s polovičními i s nižšími stavy pracovních sil, než byly přislíbeny.

Racionalizovat investiční výstavbu musíme i v nevýrobní sféře. Je sice pravda, že zde nemůžeme měřit návratnost investic stejně jako u výroby, avšak nelze dále přihlížet k tomu, jak investiční náklady v této oblasti neúměrně rostou. Budeme proto důsledně prosazovat u škol, nemocnic a všech dalších objektů občanské výstavby typizaci a opakování osvědčených, již realizovaných projektových řešení s cílem dosáhnout výrazného snížení měrných nákladů na jednotku kapacity.

Usilujeme o rozšíření dodavatelských kapacit, o přiměřené vybavování stavebních i montážních organizací novou technikou i pracovníky. Orientujeme se přitom zejména na posilování kapacit pro dokončovací cyklus na rozestavěných akcích. Současně ovšem je třeba řádně využívat pracovní dobu i novou náročnou nákladnou techniku. V duchu těchto vyšších nároků ovlivňujeme investiční výstavbu dnes a budeme řídit její přípravu i v příští pětiletce.

Soudružky a soudruzi poslanci, v úvodu jsem již charakterizoval rozvoj našeho zemědělství v této pětiletce. Činíme všechna opatření k tomu, abychom letos i v dalších letech zvýšili výrobu obilí, zlepšili hospodaření s tímto nenahraditelným fondem, abychom stupňovali intenzitu rostlinné výroby na veškeré půdě a tak posílili krmivovou základnu, zvláště produkci krmiv s vysokým obsahem bílkovin, která většinou dovážíme za stále vyšší ceny.

Dovolte, abych se v této souvislosti dotkl pouze dvou aktuálních otázek.

Je známo, že Československo je tradičním vývozcem cukru, jehož hodnota, zvláště v poslední době - a prognózy ukazují, že tomu tak bude i nadále - prudce vzrůstá. S úrovní výroby cukru však v této pětiletce nemůžeme být spokojeni. V uplynulých čtyřech letech byla cukrovka pěstována v průměru na 193 000 ha při výnosu 346 q z ha. Výroba cukru z 1 ha činila pouze 37,3 q, což je značně pod evropským výnosem. Výnosy cukrovky v jednotlivých letech značně kolísají. Je skutečností, že úkol v nákupu cukrovky v uplynulých čtyřech letech splnilo jen 14 z 51 řepařských okresů.

Vážným problémem, který ovlivňuje celkovou produkci cukru, je postupný pokles cukernatosti řepy, a to zhruba z 18 %, dosahovaných počátkem šedesátých let, na 14,5-15 % v posledních letech. Nepříznivě tu působí nedostatky v celkové výživě cukrovky, stále nízký počet jedinců na 1 ha a v důsledku pozdního setí i zkrácená doba vegetace. Neuspokojivá je rovněž vlastní výtěžnost cukru, která je ovlivněna dlouhodobým skladováním a pozdním zpracováním cukrovky.

Význam cukrovky a cukru pro naši ekonomiku nás vede k tomu, že jsme přijali opatření ke zvýšení výroby i kvality cukrovky. Počítáme už v letošním roce s rozšířením osevních ploch cukrovky o 10 000 ha a s celkovou produkcí cukru zhruba 840 000 tun. Kladem je, že snaha o vytvoření příznivých podmínek k zabezpečení tohoto úkolu se stala záležitostí všech stupňů řízení zemědělství, i většiny zemědělských podniků. Nejde pouze o výrobu cukru, jde i o jeho spotřebu. Musíme lépe hospodařit s vyrobeným cukrem, především v potravinářském průmyslu. Je to účelné nejen z hlediska ekonomického, ale i z hlediska racionální výživy obyvatelstva a zdraví lidu.

Rozvoj zemědělství je umožňován postupující koncentraci, specializací a kooperací. V současné době je v provozu již 334 společných zemědělských podniků, které dosahují několikanásobně vyšší produktivity práce, a to i při větši kulturnosti práce a pracovního prostředí.

Zvláště v posledních dvou letech pokročila koncentrace tak, že z 6270 družstev na počátku roku 1971 s průměrnou výměrou zemědělské půdy 640 ha se snížil jejich počet v současné době na 2800. Průměrná výměra jejich zemědělské půdy vzrostla na 1470 hektarů. Také počet státních statků se za tuto dobu snížil z 336 na 290 a průměrná výměra se zvýšila ze 4260 na 5000 ha zemědělské půdy.

Tedy proces slučování především družstev poněkud předstihl naše původní záměry a klade mnohem větší nároky na vnitropodnikové řízení, na řízení vůbec, na organizaci výroby a práce. Těmto otázkám právě tak jako nejefektivnějšímu rozvoji kooperačních forem mezi zemědělskými podniky navzájem a mezi podniky v zemědělství a ve zpracovatelském průmyslu i postupné přestavbě materiálně technické základny celého zemědělství věnujeme proto zvýšenou pozornost a řešíme ji a můžeme ji řešit jen v souladu s celospolečenskými možnostmi.

Soudružky a soudruzi, významné místo v úsilí o vyšší výkonnost naši ekonomiky patří otázkám hospodárnosti. Ve všech oblastech našeho života, doslova na každém pracovišti, v každé činnosti je možno dosáhnout existujícími materiálními, energetickými, palivovými, finančními i lidskými zdroji mnohem vyššího hospodářského efektu a většího společenského prospěchu.

Základním předpokladem pro vyšší hospodárnost je podstatně účinnější a promyšlenější organizace práce, seriózní ekonomická kalkulace každého zamýšleného opatření, důsledné respektování reálných možností naší společnosti, soustavný boj proti plýtvání a velikášství a proti umrtvování vytvořených hodnot. Je zapotřebí - jak říká listopadové plénum ÚV KSČ - vytvářet všude takové ovzduší a podmínky, aby každý projev nehospodárnosti byl nejen kritizován, ale především důsledně řešen.

Státní plán i rozpočet na rok 1975 obsahuji soubor některých opatření ke zvýšení hospodárnosti. Zaměřujeme úsilí na omezování neproduktivních a nevýrobních nákladů, na upevnění kázně při vynakládání celostátních a podnikových prostředků. Bylo by však nesprávné omezovat se jen na tyto problémy. Je nezbytně nutné, aby všechny řídící orgány velmi konkrétně propracovaly celý komplex opatření, jak myšlenku soustavného zvyšování hospodárnosti učinit neodlučitelnou součástí našeho každodenního myšlení a chování, jak každé rozhodnutí podrobit kritickému hodnocení, zda konkrétní vynakládání prostředků je nutné, zda skutečně dosahujeme žádoucích výsledků.

V této souvislosti bych rád ocenil úsilí Revolučního odborového hnutí, Socialistického svazu mládeže i dalších organizaci při hledání cest účinnějšího hospodaření palivy, energií, surovinami a materiály, se zásobami, při rozvíjení úsilí o komplexní socialistickou racionalizaci a o rozvoj zlepšovatelského hnutí.

Dosavadní úvahy o možnostech dalšího rozvoje v šesté pětiletce totiž jednoznačně ukazují, že přísnější hospodárnost se musí mnohem výrazněji než dosud podílet na růstu našich zdrojů. Bude to, soudružky a soudruzi, úkol značně obtížný, ale nezbytný. K jeho splnění musíme využít všech dostupných nástrojů a možností, které dnes máme.

Odkrývání rychle mobilizovatelných rezerv má nejen význam ekonomický a finanční, ale je třeba zvlášť zdůraznit širší politický dosah ve výchově a působení na postoje pracujících i řídících kádrů. Proto na základě společné výzvy ústředního výboru strany, vlády, Ústřední rady odborů a ústředního výboru Socialistického svazu mládeže zaměřujeme iniciativu pracujících a závazky k 30. výročí osvobození především na zvyšování efektivnosti a odhalování rezerv.

S velkým ohlasem se setkává výzva bratislavského Slovnaftu, zaměřená na úsporu paliv a energie, domácích i dovážených surovin a materiálů, pracovních sil a na ochranu životního prostředí. V jednotných zemědělských družstvech a na státních statcích nacházejí rovněž velkou odezvu závazky Jihomoravského a Západoslovenského kraje ke zvýšení a zhospodárnění zemědělské výroby. Tato iniciativa, která je projevem snahy pracujících aktivně se podílet na řešení aktuálních problémů ekonomiky, právem zasluhuje našeho vysokého ocenění a co nejširšího rozšíření.

Soudružky a soudruzi poslanci, trvalou součástí práce vlády ČSSR v uplynulém období byla snaha rozvíjet všechny funkce socialistického státu, plně využívat předností federativního státoprávního uspořádání, zvyšovat účinnost práce státního aparátu, zdokonalovat právní řád a legislativní činnost.

Federativní uspořádání má za sebou prvních 5 let existence. Získané zkušenosti jednoznačně prokazují, že toto řešení vzájemných vztahů mezi našimi národy přispívá k upevnění společného státu a vedlo k odstranění řady třecích ploch, které v minulosti bránily hlubšímu vzájemnému porozumění. Mnohému jsme se za tuto relativně krátkou dobu naučili a zlepšili jsme vzájemnou spolupráci federálních a národních orgánů. Všechny vážnější otázky jsou rozhodovány na základě vzájemného posouzení a dosažená úroveň vzájemné součinnosti působí v obou směrech příznivě. Orgánům federace umožňuje rozhodovat se znalostí potřeb a problémů každé z obou republik a národní orgány na straně druhé lépe a plastičtěji poznávají obecný, celospolečenský zájem, v jehož rámci uplatňují svou působnost.

Dnešní doba, kdy do popředí vystupuje požadavek všestranného posílení společenského i pracovního uvědomění, kázně a výkonnosti, klade větší nároky na právní řád a na dodržování socialistické zákonnosti. Proto jsme za účinné podpory a pomoci Federálního shromáždění věnovali trvalou a každodenní péči zdokonalování právního řádu.

Návrhy zákonů předložené Federálnímu shromáždění v období od prosince 1973, kdy jsme posledně podávali zprávu o plnění vládního prohlášení, ilustrují úsilí vlády o postupné zdokonalování zákonodárství. Z nejdůležitějších byly projednány zákon o zemědělské dani, zákon o Sboru národní bezpečnosti, nový celní zákon i návrhy na změny a doplnění zákonů o dráhách a vnitrozemské plavbě.

Byly též zpracovány zásady zákona o zemědělském majetku, vycházející z předpokládané orientace dalšího. rozvoje zemědělské výroby. Pracuje se též na přípravě nového lesního zákona a Federálnímu shromáždění byly předloženy zásady novelizace zákona o civilním letectví.

Projednali jsme nařízení o organizaci výrobních hospodářských jednotek a o jejich statutech. Tato úprava vytváří lepší předpoklady pro posílení řídící funkce středních článků řízení a takové změny v organizačním uspořádání výrobně technické základny, které budou účinněji napomáhat integračnímu procesu, koncentraci výroby a potřebným strukturálním přeměnám.

Do závěrečného stadia vstupuje příprava zákona o územním plánování a stavebním řádu.

V nynějším období usilujeme o zdokonalení právních předpisů zvláště v oblasti investic, materiálně technického zásobování a mezinárodní spolupráce a kooperace. Považujeme za správné zjednodušit nižší právní normy ve vybraných oblastech hospodářského práva, v letošním roce je prověřit, a ty, které jsou překonané, nadbytečné a málo účinné, zrušit.

V poslední době byly v orgánech obou sněmoven projednávány zprávy o vývoji kriminality. U většiny trestných činů dochází k určitému poklesu. Rozbor ukazuje, že opatření je třeba zaměřit na boj proti kriminalitě mladých lidí ve věku od 15 do 24 let, která podstatně ovlivňuje vývoj kriminality jako celku.