Domnívám se, že si všichni můžeme vážit toho, že v našich obchodech je v údobí složité hospodářské situace v kapitalistických zemích vcelku dostatek zboží. Víme o přechodně se vyskytujících nedostatcích a víme, že stranické orgány, federální vláda, vlády republik a národní výbory je rozvážně, postupně, plánovitě a důkladně řeší. Je potěšitelné, že zejména v duchu listopadového pléna ÚV KSČ se odstranění přechodné nedostatkovosti některých druhů zboží na našem trhu stává živým, základním denním úkolem obchodu a výrobců spotřebního a potravinářského zboží. Zkušenosti nás všech ukazují, že v naší zemi jsme si vždy uměli poradit s nedostatky. Socialistické Československo je dnes úrovní spotřeby na špici světových statistik. V poválečných letech jsme byli o jednu třetinu pod normou průměrné spotřeby potravin. A již v padesátých letech došlo k nasycení potřeby kalorií. Sedmdesátá léta již představují ve výživě vysoký standard. Dnes spotřebováváme průměrně asi 78 kg masa na jednoho obyvatele ročně, tj. více než např. ve Velké Británii, Švédsku, Švýcarsku, Rakousku atd., spotřebováváme více než 120 litrů mléka na osobu, což od. povídá spotřebě v Anglii, Německé spolkové republice atd.

Předseda vlády s. Štrougal zde uvádět přesvědčující konkrétní čísla o mohutném vzestupu vybavenosti našich domácností zbožím dlouhodobé spotřeby. Chtěl bych ještě dodat, že naše domácnosti jsou v úrovni vybavenosti televizory, vysavači, pračkami, ledničkami a jinými předměty na úrovni nejvyspělejších zemí světa.

Uvedl jsem několik faktů, která dokumentují nejen skutečnost, co jsme v historicky krátké době věcně dokázati, ale která také dokumentují i význam politickomorální hodnoty celé naší socialistické společnosti, která jsou nadějnou devizou pro rozvoj našich zítřků.

Zítřek, soudružky a soudruzi, to je pro nás také dnešek naší práce. A my, dnes, v jubilejním roce 30. výročí osvobození naší země Sovětskou armádou, všichni víme, jak lidé naší země, lidé této žijící generace, pod vedením Komunistické strany Československa, posunuli náš život, i přes různé nedostatky, obdivuhodně vpřed. Jsem přesvědčen, že naše dělnická třída, rolníci, inteligence a všichni pracující dokáží uplatňovat svou osvědčenou iniciativu a že tento životadárný nástroj pokroku budou dnes i zítra dále a trvale rozvíjet ku prospěchu všeho našeho pracujícího lidu. Děkuji.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Humlovi, po přestávce vystoupí jako první poslankyně Tvrzniková.

Protože prodlužujeme dohodnutou řečnickou lhůtu v rozpravě, nezbývá než zkrátit přestávku. Začneme s další částí našeho jednání v 15.45 hod.

(Jednání přerušeno v 15.26 hod.)

(Jednání opět zahájeno v 15.44 hod.)

Předseda FS A. Indra: Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v přerušeném jednání. Slovo má poslankyně Tvrzniková, připraví se poslanec Brabec.

Poslankyně SL M. Tvrzniková: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, v lednu a únoru letošního roku byla prakticky ve všech výborech Sněmovny lidu a Sněmovny národů zevrubně projednávána zpráva generálního prokurátora ČSSR a předsedy Nejvyššího soudu ČSSR o výsledcích dosažených při realizaci opatření k snížení hospodářské kriminality a ostatních protispolečenských jevů v ekonomické oblasti. Zpráva je kontrolním materiálem o stavu plnění opatření, kterou v souladu se závěry XIV. sjezdu Komunistické strany Československa a listopadového pléna ústředního výboru z roku 1974 přijala ke zvýšení ochrany socialistické ekonomiky federální vláda, vláda České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, Federální shromáždění, národní rady a ústřední orgány společenských organizací.

Vracím-li se v souvislosti s dnes projednávanou problematikou právě k této, většině z nás známé zprávě, je tomu tak proto, že zpráva řešila otázky svým dopadem a šíří daleko přesahující pouhé otázky kriminality. Příčiny protispolečenských jednání namířených proti socialistické ekonomice jsou totiž v podstatě totožné. Rozdílné jsou jen následky. Např. porušování hospodářské, finanční a pracovní kázně, kde příčinou je zpravidla nelegální preferování místních, skupinových nebo rezortních zájmů, může mít jen někdy kriminální následky. Vždy však má za následek škody, které se projevují v nejrůznějších oblastech, počínaje černými nebo neúměrnými mzdami, přes úplatky a korupci až k výbuchům, haváriím a požárům nebo škodám na životech a zdraví nebo podvodů při plánování či kontrole plnění plánu.

Škody, které nám tím vznikají, jsou finančně těžko vyjádřitelné, patrně jde každoročně řádově o miliardy. Těžko vyjádřitelné jsou však škody v morálně politické oblasti, a to zejména v případech nedostatků obecně rozšířených a obecně známých. Např. úplatkářství a jiné formy korupce, tvorba nelegálních fondů. různé formy poškozování státních financí, spekulativní zisk jednotlivců i organizací, vyskytujících se tzv. fušek a melouchů, škody způsobené technologickou a jinou nekázni. Tyto jevy jsou zpravidla podmíněny nerespektováním zákonů a jiných předpisů. Jejich hromadnější výskyt nebo to, že při nich bývají angažování i různí odpovědní pracovníci, mívá za následek politické škody v kolektivech pracujících a na veřejnosti vůbec, v níž se namnoze porušování zákonů některými jednotlivci zejména z řad odpovědných hospodářských pracovníků vydává za důsledek socialistického způsobu hospodaření vůbec, nebo kádrové politiky strany.

Tak se stává, že v některých kolektivech dochází k deformaci právního vědomí občanů, zejména mladých, u nichž se často otevřeně uplatňuje dvojí morálka a dvojí účelový přístup k zákonům, což může vést k nerespektování zákonů i v ostatních, neekonomických oblastech, k psychické labilitě a ztrátě jistot, demonstrované buď tzv. chuligánským chováním nebo flegmatickou pasivitou. Závažné je, že tento stav vede v mezilidských vztazích k oživování přežitků spočívajících v představě, že i v socialistické společnosti lze životní úroveň zvyšovat jinak než poctivou společensky užitečnou prací.

l když nejde o jevy pro naši společnost typické, ale spíše o negativní výjimky, nelze podcenit jejich závažnost danou dlouhodobostí působení, skrytostí jejich existence a přitažlivostí špatných příkladů.

Přitom právě oblast posunu právního vědomí a nerespektování socialistické kázně bývá středem pozornosti nepřátelské propagandy a ideologické diverze. Boj proti cizí nepřátelské propagandě v této oblasti komplikuje zejména, že aplikace socialistického práva je veřejností včetně odpovědných hospodářských a jiných pracovníků chápána spíše jen jako nástroj represe, než.jako jeden z důležitých pozitivních nástrojů rozvoje společnosti, zejména její ekonomiky. To vede kromě jiného k nesprávné představě, že povinnost střežit dodržování zákonů a jiných předpisů náleží jen bezpečnosti, prokuratuře nebo soudům. Přistoupí-li k tomu někdy i okázale projevovaná neznalost práva a jeho podceňování, pramenící někdy z maloburžoazního radikalismu, jsou ideologicky připraveny podmínky k porušování občanské a zejména hospodářské kázně.

Snaha o kázeň v naší společnosti, zejména v ekonomice, není jen formálním požadavkem, ale přímo materiální nutností docílit, aby boj proti škodlivým nedostatkům a rušivým jevům pramenícím z porušování zákonů nebo z neúcty k nim se stal nedílnou součásti každodenní práce hospodářských pracovníků a jiných řídicích orgánů. Tito pracovníci by měli být brání k odpovědnosti nejen v případě neplnění plánu, ale i v případě porušování zákonů a jiných předpisů, např. v oblasti pracovní kázně, dodržování předpisů o bezpečné práci, protipožárních opatření, ochrany prostředí apod. Zejména by se jim pak mělo častěji připomínat ustanovení §§ 72 a 74 zákoníku práce, podle nichž základním předpokladem úspěšného plnění úkolů organizace je socialistická pracovní kázeň, která záleží v uvědomělém plnění úkolů a je založena na vztazích, soudružské spolupráci, a vzájemné pomoci pracovníků a především na jejich uvědomělém postoji k práci.

Zákon ukládá všem pracovníkům, a vedoucím pracovníkům speciálně, jako neoddiskutovatelnou povinnost, dbát o dodržování pracovní kázně a právních předpisů a zásad socialistického jednání při společné práci.

Vždyť naše společnost nesvěřuje vedoucím pracovníkům jen nesmírné hmotné hodnoty, ale přenáší na ně i část pravomoci a péče nad tím nejcennějším bohatstvím, nad lidmi. A v této souvislosti nelze přehlédnout, že třetinu života trávíme v pracovním procesu, v socialistickém pracovním procesu, v němž morálně politická složka je neméně důležitá než výrobní. Právě při dnešním jednání jsem připomněla nedávno projednanou zprávu generálního prokurátora a předsedy Nejvyššího soudu proto, že obsahuje analýzu a vážné varování o lhostejnosti některých pracovníků k morálně politické složce našich výrobních vztahů a zejména malé aktivitě při ukládání ekonomických sankci a zejména při vyvozování důsledků z nedodržování ustanovení zákoníku práce a hospodářského zákoníku.

Nemůže jít zdaleka jen o upevňování kázně řadových pracovníků, ale i vedoucích pracovníků všech stupňů, protože naše zákony a zásady socialistické morálky musí platit pro každého. Platí-li jen někde nebo pro někoho, nebo jsou-li účelově přizpůsobovány místním, skupinovým nebo resortním zájmům, neplní své poslání, ba naopak dosahují opačného účinku a oslabuji důvěru v naši společnost, která však nepochybně má a bude mít dostatek možností, aby prosadila dodržování zákonů, které si sama dává. Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Tvrznikové. Slovo má poslanec Brabec, připraví se poslanec Rusov.

Poslanec ON A. Brabec: Vážené Federální shromáždění, soudružky a soudruzi, v závěrech, které byly přijaty na listopadovém zasedání ÚV KSČ bylo zdůrazněno, že péče o dobrou úroveň a o pestrost vnitřního trhu, jehož problematikou se chceme z hlediska naplňování závěrů XIV. sjezdu strany na podzim t. r. ve Sněmovně národů zvlášť zabývat, zůstává naléhavým politickým úkolem.

Mám za to, že tento požadavek platí v neztenčené míře i pro úroveň služeb obyvatelstvu poskytovaných a jimi placených. Vždyť tyto služby jsou také jedním z významných prostředků uspokojování různých potřeb našich občanů a jsou i neméně důležitým prostředkem usměrňování a odčerpávání kupní síly obyvatelstva a v tomto směru i dílčí protiváhou jeho peněžních příjmů. Jedním z úkolů vlády je pečovat o uspokojování potřeb občanů a o rovnováhu peněžních příjmů a výdajů obyvatelstva.

Jako poslance nás proto přirozeně zajímá, jaký vzestup zaznamenávají tyto placené služby v celkové bilanci peněžních příjmů a výdajů obyvatelstva, a zvláště pak jak se vyvíjí jejich podít na cetkových výdajích obyvatelstva. Zatím dostupné údaje naznačují, že v období let 1973-1974 zaznamenaly tyto výdaje stoupající tendenci, avšak jejich podíl na peněžních výdajích obyvatelstva klesá. To jistě není žádoucí.

Službami tohoto druhu se u nás zabývají především komunální podniky, dále výrobní družstva a podniky místního průmyslu. V závěrech přijatých pro období páté pětiletky bylo uloženo rozšířit tyto služby o 25-30 % a zaměřit se zejména na služby ulehčující práci ženám v domácnosti, na zkvalitňování osobní a údržbářskoopravárenských prací, na zakázkovou výrobu pro obyvatelstvo a v souladu s růstem počtu osobních automobilů též na opravárenskou a servisní základnu motoristů.

Tyto záměry byly v plánu rozvoje do roku 1975 rozvedeny do konkrétní podoby, která např. předpokládá, že bude zvýšen objem služeb v prádelnách o 25-30 %, v čistírnách o 20 %, oprav předmětů dlouhodobé spotřeby o 35 % a služeb v oblasti autoopravárenství dokonce o 60-80 %.

Vývoj tržeb za služby a práce provedené pro obyvatelstvo má stoupající tendenci hlavně u výrobních družstev a prokazuje nepochybně snahu naplnit závěry, které přijal XIV. sjezd KSČ.

Při těchto příznivých výsledcích však nedochází k žádoucímu rozvoji ve struktuře služeb. Jde zejména o službu prádelen, čistíren a barvíren, kde není dosahováno plánovaných předpokladů a kde se také podniky více orientují na péči o potřeby socialistického sektoru. Pokud jde o práce pro obyvatelstvo, působí na růst těchto služeb hlavně námitky vůči kvalitě a dodací lhůtě, jejíž hlavní příčinou, pokud nejde o případy porušení předepsané technologie. je v řadě míst ještě nízké vybavení podniků odpovídajícími základními prostředky.

U oprav předmětů dlouhodobé osobní spotřeby se objem služeb v minulém roce zvýšil a přibližuje se plánovanému růstu. Zde je však třeba brát v úvahu, že růst vybavenosti našich domácností novými předměty dlouhodobé spotřeby a vliv postupující inovace výrobků nebo prodloužení záručních lhůt u některých výrobků nutně ovlivňují potřebu provádění placených oprav.

U ostatních druhů služeb zůstává, až na práce úklidové či desinfekční, tempo přírůstku rovněž nízké, a to zvláště ve službách holičských, kadeřnických i ve fotoslužbě.

Výjimkou je v tomto vývoji autoopravárenství, které se ze všech druhů služeb nejvíce přibližuje plánovanému růstu. Nesporný vliv na to má jistě značný růst prodeje osobních automobilů na vnitřním trhu a bohužel i stále značný podít silničních autohavárií.

Provedené rozbory a naše vlastní poznatky ukazují, že jednou z příčin, pro které není všude dosahováno žádoucí úrovně služeb, či pro které setrvávají nedostatky, na které nám jako poslancům občané poukazují, tkví v ještě málo rozvinuté materiálně technické základně a ne vždy v zcela vyhovujících kapacitách provozu, které služby poskytují, či v jejich nerovnoměrném rozmístěni.

Další část problémů vytvářejí vlivy materiálně technického zásobování a v tom směru zvlášť opatřování náhradních dílů.