Nemalé jsou i problémy s kvalifikaci pracovníků. Podniky je řeší obvykle výchovou vlastního učňovského dorostu, ale takových profesí, jako jsou kominíci, klempíři či obuvníci, není stále dostatek.

Rozbory úrovně služeb také ukazuji, jak některé podniky se hodně orientuji na rozšiřování obchodní činnosti, při níž prodávají tytéž výrobky jako státní obchod, např. v kusovém textilu, konfekci či v restaurační činnosti. Snáze si tak získávají tržby, ale od svého vlastního poslání ve společnosti se přitom vzdalují.

Svůj vliv na úroveň služeb má i proces strukturálních změn a tempa jeho realizace. U některých výrob navržených na zrušení se v činnosti dále pokračuje a předpokládané záměry v rozšiřování nových služeb se neuskutečňují.

Rychlejšímu rozvoji služeb brání i některé, ne vždy vhodně uplatňované ekonomické nástroje např. při každém, ne zcela podloženém snižování podílu materiálových a jiných nákladů, stanovení vyššího tempa růstu zisku než výkonů či snižování podílu mezd na výkonech. V zásadě je třeba vidět, že každý nedostatek v rozvoji a úrovni služeb snižuje v očích veřejnosti jinak již vysoký stupeň dosažené životní úrovně.

Národní výbory, které jsou hlavně nositeli tohoto rozvojového úkolu a jimž přísluší pečovat o komplexní budování sektoru místních služeb, věnují jejich problematice a jejich souvislostem se zlepšováním životních podmínek obyvatelstva velkou pozornost. Svědčí o tom řada přijatých opatření, která vyplynula z provedených rozborů a která byla projednávána jak s příslušnými podniky, tak s nadřízenými orgány. Je třeba si vážit každého úsilí a práce těch, kteří se snaží problémy rozvoje služeb zvládnout a kteří se o dobré výsledky zasluhují. Snad jen by se měli někde vážněji zamýšlet nad tím, proč ke splnění toho, co bylo povinností, došlo až po připomínkách či dokonce stížnostech občanů.

V letošním roce lze udělat ještě mnohé pro kvalitní zlepšení služeb placených obyvatelstvem a pro naplňování výchozích záměrů, týkajících se jejich rozvoje, pokud je v žádoucí struktuře ohroženo. Je třeba přitom vycházet ze závěrů listopadového pléna ÚV KSČ a mít na zřeteli, že rozvoj těchto služeb je záležitostí všech řídících orgánů.

Pokud jde o některé nedostatky v této oblasti, nemusela by většina z nich při zvýšené náročnosti, svědomitosti a odpovědnosti vůbec vznikat. Jednou z možných cest dalšího zvyšování úrovně a rozsahu služeb je především koncentrace sil a prostředků na rozšiřování takových služeb, o kterých obyvatelé projevují zvýšený zájem. Nejde jen o možné sdružování prostředků různých orgánů a organizací na novou výstavbu a nemusí jít ani o výstavbu velkých domů služeb. Jde také o nahrazování nákladné výstavby zcela nových a někdy snad až příliš velkých a nákladných objektů cestou účelné adaptace objektů, které již přestaly sloužit svému původnímu účelu a které lze z hlediska perspektivní zástavby ještě dobře využit. Potvrzuje to řada zkušeností z míst, kde národní výbory získaly starší objekty a za pomoci občanů je dokázali v poměrně krátké době adaptovat a vyřešit s jejich pomocí např. umístění dalších druhů nových služeb.

Tak, jak se mění způsob života, se přirozeně nabízejí i některé nové formy a druhy služeb. Některé se ve své podstatě opírají např. o zkracování lhůt či provádění prací přímo u zákazníka a zejména o organizaci sběru a rozvoje oprav předmětů dlouhodobé osobní spotřeby pro obyvatele obcí. Patří mezi ně i stále významnější ochota poskytovat hlavně pohotovostní služby, zejména v autoopravárenství ve dnech pracovního klidu, příp. po pracovní době, a to hlavně na některých důležitých dopravních tazích, jak to v našem Východočeském kraji dělají např. ve Vysokém Mýtě.

Za nejpůsobivější formu považuji zřizování a rozšiřování vzorových provozoven služeb. Takových, které nám mohou sloužit za vzor po všech stránkách estetických a kvalitativních a které mohou být také vybaveny spolehlivou a plně využitelnou progresívní technikou. Takové provozovny tvoří názorný příklad schopný strhnout s sebou ostatní podniky.

Soudružky a soudruzi, oblasti obchodu bylo věnováno samostatné diskusní vystoupeni, dovolte mi však přesto jednu otázku. V souladu s rozvojem výroby zvyšuje se i životní úroveň našeho lidu. Rok od roku stoupají reálné příjmy občanů, ať už jsou to příjmy v rodině anebo u jednotlivců, rostou i výdělky a platy a nikoho u nás nesužuje bič nezaměstnanosti. S růstem těchto příjmů zvyšuje se prudce i poptávka po předmětech dlouhodobé spotřeby, jako je nábytek, automatické pračky, stavební a instalační materiál na výstavbu rodinných domků apod.

Moje otázka tedy zni: jak se počítá perspektivně s uspokojováním stále rostoucí potřeby těchto výrobků a jaká opatření přijímá, anebo přijme vláda v této souvislosti?

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Brabcovi. Slovo má poslanec Rusov, připraví se poslankyně Čermáková.

Poslanec SN ing. K. Rusov: Vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážený soudruhu předsedo vlády, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vláda Československé socialistické republiky ve zprávě o plnění programového prohlášení předkládá bilanci výsledků, kterých jsme při uskutečňování úkolů vytyčených XIV. sjezdem Komunistické strany Československa dosáhli na všech úsecích politického, hospodářského i kulturního života. Dosáhli jsme úspěchů, které nás opravňují k hrdosti, neboť to jsou výsledky práce všeho našeho lidu, který pod vedením Komunistické strany Československa je organizátorem i realizátorem své socialistické přítomnosti i budoucnosti. Politika naší strany, zaměřená na další rozvoj naší socialistické vlasti má podporu všeho lidu, protože je to politika reálná, důsledně marxisticko-leninská, opírající se o pevné přátelství, spolupráci a spojenectví se Sovětským svazem a ostatními socialistickými státy. Výsledky, kterých jsme v uplynulém období dosáhli na úseku ekonomického, politického a kulturního života, jsou pozitivní a nemalé a dokazují přednosti socialistického zřízení. V současné době, kdy ve vyspělých kapitalistických státech stále více se projevují příznaky krize, náš lid úspěšně splnil úkoly čtvrtého roku pětiletého plánu a nastoupil k plnění úkolů posledního roku pětiletky. Nelze však přitom ani na okamžik zapomínat, že žijeme v třídně rozděleném světě a že výsledky naší socialistické výstavby je nutné zabezpečovat proti možnému ohrožení ze strany imperialismu.

Přestože mírové vztahy socialistického tábora a hlavních mocností kapitalistického světa se díky principiální politice Sovětského svazu stále prohlubují, nelze se s dosaženým stavem uspokojovat, protože proces uvolňování napětí mezi státy vyžaduje neustálý postup vpřed. Konkrétně o této otázce hovořili s. Brežněv a s. Husák na jednání XI. sjezdu Maďarské socialistické dělnické strany a zdůraznili, že v politice uvolňování napětí budeme pokračovat, aby se již nikdy nemohly opakovat hrůzy války.

Za krátkou dobu oslaví náš lid 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou a vyvrcholení národně osvobozeneckého boje v Čechách a na Slovensku. Dále oslavíme 20. výročí uzavření Varšavské smlouvy. Znovu si připomeneme, že za naši národní a státní svobodu a nezávislost vděčíme našemu velkému příteli a spojenci - Sovětskému svazu, který vítězstvím nad fašistickým Německem ve druhé světové válce přinesl svobodu porobeným národům, mezi nimi i národům naši země. V historii našich národů máme četné důkazy o tom, že orientace naší politiky na pevné přátelství a spojenectví se Sovětským svazem je rozhodující a základní linií. Pevné svazky se Sovětským svazem a ostatními socialistickými státy, které našly svůj výraz v uzavřené Varšavské smlouvě, jsou zárukou našeho dalšího mírového života.

Vycházeje z tohoto závěru, uložil XIV. sjezd naší strany zvyšovat a upevňovat obranyschopnost naší vlasti v rámci jednotného úsilí států Varšavské smlouvy v nerozborném přátelství a spojenectví se Sovětským svazem na principech proletářského internacionalismu, přičemž, jak řekl s. Husák na XIV. sjezdu KSČ: "Obrana naší svobody a socialistických vymoženosti je trvalým úkolem celé společnosti, nejen ozbrojených sil, ale i všech státních, společenských organizací a institucí, které zabezpečují úkoly obrany země komplexně v jednotném branném systému státu".

Přes pozitivní výsledky politiky mírového soužití, dosahované cílevědomým a koordinovaným úsilím Sovětského svazu a ostatních socialistických zemí, pokračují v našem bezprostředním sousedství rozsáhlé vojenské přípravy Severoatlantického paktu. Na středoevropském válčišti je nejsilnější uskupení ozbrojených sil NATO, z nichž podstatná část je rozmístěna v blízkosti našich západních hranic.

Jsou to především moderní prostředky jaderného napadení operačně taktického dosahu armády Spojených států amerických a Německé spolkové republiky, řízené střely LANCE a PERSHING, letouny - nosiče. V jižní části NSR je silné uskupení pozemního vojska USA a NSR. Bylo zahájeno posílení amerického pozemního vojska v Evropě o další dvě brigády, z nichž jedna je rozmisťována v blízkosti našich hranic, a západoněmecké velení připravuje výstavbu dalších několika brigád.

Vcelku se v NATO klade v rámci intenzívní modernizace ozbrojených sil důraz na zkvalitňování jaderných i konvenčních sil. Přes prohlubující se ekonomické obtíže kapitalistických států jsou vojenské rozpočty členských zemí paktu plně zabezpečovány a rostou. Vojenské výdaje se v rámci paktu v letošním roce zvýší o 11 %, z toho v NSR o více než o 7 % a ve Spojených státech amerických asi o 10 %.

Tyto skutečnosti nesporně prokazují, že se agresivní charakter Severoatlantického paktu nemění. a to nás zavazuje k bdělosti a dalšímu všestrannému upevňování obranyschopnosti země.

Československá lidová armáda vynaložila a vynakládá veškeré úsilí k tomu, aby úkoly uložené ji XIV. sjezdem KSČ, byly úspěšně splněny. Naše armáda, která je budována na pevných ideových marxisticko-leninských a internacionálních základech, je v současné době, díky neustáté péči naší strany a vlády, vybavena a doplňována moderní bojovou technikou a dokonalejšími zbraněmi. Dále se zvýšila a upevnila bojová a mobilizační pohotovost a připravenost vojsk.

Vedle této, specificky armádní činnosti a úkolů, o kterých mluvit soudruh předseda vlády ve svém vystoupení, však ČSLA plní i úkoly vyplývající ze zákona č. 73/1973 Sb., o branné výchově, a to jak v pomoci státním orgánům, tak i v pomoci společenským organizacím Národní fronty, jimž připadlo v branné výchově významné místo. V této činnosti vycházíme z předpokladu. že spolehlivá obrana země, která je představována syntézou všech politických, materiálních, ekonomických, vědeckých a kulturních sil společnosti, vyžaduje soustavnou organizovanou přípravu všech státních orgánů, společenských organizací, celého státního území a všech občanů s cílem, zabránit potenciálnímu nepříteli rozpoutat válku jako prostředek k dosažení svých politických cílů.

Před několika měsíci jsme na společném zasedání výborů branných a bezpečnostních Sněmovny národů a Sněmovny lidu projednávali otázku plnění úkolů branné výchovy v Slovenské socialistické republice. Konstatovali jsme, že bylo dosaženo kladných výsledků v realizaci úkolů vyplývajících ze základních oblastí jednotného systému branné výchovy obyvatelstva. Úspěšně byly splněny úkoly v branné výchově na školách, v přípravě branců a v branné přípravě záloh. Tyto úspěchy jsou výsledkem dobré práce funkcionářů všech stupňů i správného pochopení cílů branné výchovy obyvatelstvem.

Obdobné pozitivní zkušenosti mám i ze svého poslaneckého obvodu, kde jsem se na schůzi poslanců v Plzni, na okresním aktivu v Tachově i v Chebu a na řadě aktivů věnovaných projednání výsledků listopadového pléna přesvědčil o tom, že obyvatelé Tachovska a Chebska správně chápou politiku naší strany a podporují ji svými pracovními výsledky i vysokou politickou angažovaností. Všem pak leží na srdci otázka zabezpečení mírového pokojného života jako hlavního předpokladu další úspěšné výstavby socialismu v naší zemi.

Proto také činnost naší armády, jak na úseku bojové a politické přípravy, tak i na úseku pomoci státním orgánům a společenským organizacím při provádění branné výchovy, je zaměřena k podpoře a zabezpečení splnění úkolů směřujících k dalšímu upevňování obranyschopnosti naší vlasti a v tomto směru se naše armáda významně podílí na zabezpečování úkolů uvedených v programovém prohlášení vlády ČSSR.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, lid naší země pod vedením Komunistické strany Československa vyvíjí značnou aktivitu k splnění všech náročných úkolů stanovených hospodářským plánem, neboť je si dobře vědom toho, že jak dnes bude pracovat, tak bude zítra žít a že na úspěšném plnění úkolů v našem hospodářství je závislý i růst hmotné a kulturní úrovně a životních jistot našeho lidu. Hlavním úkolem naší armády zůstává nedovolit nepříteli ohrozit naši socialistickou vlast a naše socialistické společenství, a zabránit jakýmkoliv pokusům imperialismu ohrozit budování socialismu v naší krásné vlasti. Děkuji vám za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Rusovovi. Prosím poslankyni Čermákovou a připraví se poslední z písemně přihlášených řečníků, poslanec Bocek.

Poslankyně SN H. Čermáková: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážené Federální shromáždění, ve svém vystoupení k plnění programového prohlášení vlády ČSSR ze 17. prosince 1971 se chci zaměřit na úsek tělesné výchovy a sportu.

Kulturní výbory Federálního shromáždění kromě problematiky kultury, školství, hromadných sdělovacích prostředků se zajímají i o problematiku tělesné výchovy a sportu. Poslanci kulturních výborů jsou si vědomi toho, že v období budování vyspělé socialistické společnosti se stává tělesná výchova a sport důležitým nástrojem komunistické výchovy a je nezastupitelnou součástí životního stylu občanů socialistického státu. Zejména pro mládež, její zdraví, fyzický vývoj i výchovu má tělesná výchova mimořádnou důležitost. Tělesná výchova přispívá i k plnění kulturně výchovné a ekonomické funkce státu a zvyšuje obranyschopnost lidu. XIV. sjezd KSČ upozornil na skutečnosti, které charakterizují současný stav naší tělovýchovy, jak v projevu generálního tajemníka ÚV KSČ s. dr. Husáka, tak ve sjezdové rezoluci. Proto kulturní výhory obou sněmoven, vedeny snahou projednávat tyto otázky se znalostí věci a kvalifikovaně, ustavily desetičlennou pracovní skupinu pro problematiku mladé generace a tělesné výchovy. Tato pracovní skupina prováděla průzkumy a na základě získaných zkušeností předkládala zprávy kulturním výborům.