Znovu je těmito návrhy dokumentována péče a zájem naší komunistické strany o rozvoj vědy, techniky, kultury, umění, publicistiky, znovu je zdůrazněno, jak významné místo je jim v naší společnosti dáváno.

Znovu je také odhalována pokryteckost a neopodstatněnost obav o osudy naší inteligence, vědy a uměni, které se opět oživily po krizových letech, chtěly vzbuzovat nedůvěru v politiku nového vedení Komunistické strany Československa a vytvářet propast mezi pracujícími rukou a ducha.

Předložené návrhy zákonů však také znovu dokumentuji, jak velikou důvěru dává naše komunistická strana a všechen náš pracující lid vědcům, technikům, umělcům i novinářům. Zvláště po nedávných krizových letech, kdy někteří z nich zklamali, je to výrazem velké moudrosti a marxistického přístupu naší KSČ k těmto otázkám. Ona vždy ukazovala naší inteligenci širokou, čestnou cestu, cestu spolu s lidem této země, cestu velkého rozmachu a možností vpravdě svobodné tvůrčí práce, práce osvobozené od honby za zisky, za živobytím, tvůrčí práce sloužící těm nejvyšším humanistickým cílům - míru, lepšímu, bohatšímu, zdravějšímu životu člověka.

A proto, doplňujeme-li dnes toto vysoké uznání místa vědy a umění v našem životě a naší společnosti i zvýšením peněžitých odměn, čekáme, že ti, kterých se to týká, zamyslí se při této příležitosti spolu s námi nad svou velikou odpovědností, že nezůstanou dlužní pokrokovým tradicím naší vědy (vzpomeňme Zdeňka Nejedlého, prof. Heyrovského, Szántó, Bechyně), našeho umění (V. Vančuru, Vítězslava Nezvala, L. Novomeského), naší publicistiky (vzpomeňme Jana Švermy a Julia Fučíka, Ľudovíta Štúra, Ladislava Sáry, zvláště samotného Klementa Gottwalda).

Nejlepší představitelé naší vědy a publicistiky stáli vždy na straně pokroku, pracujícího lidu a jeho boje za národní a sociální spravedlnost a nejlepší z nich dokázali spojit vědu, angažovanou veřejnou činnost, umění i publicistiku.

Naši vědci i umělci by si měli uvědomit i svou velkou zodpovědnost před světem této doby zápasu dvou sociálních systémů; vždyť přínos společnému dílu socialismu a míru, který je schopna přinést naše země, není zanedbatelný!

Domnívám se, že je třeba, aby i ti, kteří budou rozhodovat o udělování cen, přistupovali k tomuto úkolu s plnou odpovědností. Kritéria by měla být náročná z hlediska současného i perspektivního. Zvláště v umění a publicistice by měli důsledně sledovat přínos navrhovaných děl našim socialistickým a internacionálním cílům. Měli by posuzovat umělce z širších hledisek jeho dlouhodobé umělecké i veřejné angažovanosti, jeho postojů, řekla bych nejen "jevištních", ale všedních, občanských. Neměli by se nikdy nechat svést povrchním pohledem, módností (byť "světové") náhle zazářivší hvězdičky, jak tomu někdy bylo v minulosti.

Nejde nám přece o jakékoliv umění a kulturu! Snad nebude na škodu, připomenu-li dodnes živá slova s. Klementa Gottwalda, která řekl na sjezdu národní kultury v dubnu 1948: "Náš lid potřebuje novou kulturu dneška, žijící dneškem a pomáhající dnešku. Potřebuje kulturu, vědu, literaturu, divadlo, film a hudbu, prodchnuté naší vírou ve šťastnou budoucnost země, posilující nás v práci, zápasu a ukazující nám cestu vpřed!"

Soudružky a soudruzi poslanci, navrhované ceny oceňují ty nejvyšší výsledky a výkony, průkopnické činy! Ony ukazují cestu dalším statisícům našich pracujících. Sebevětší vědecký objev, technické novátorství bez těch statisíců pracovníků uvádějících je v život, neznamenaly by nic. Sebekrásnější umělecké dílo, které by nevzbudilo v statisících lidí ušlechtilý cit, touhu po lidském činu, zapadlo by beze stopy. Sebevtipnější a sebeobratnější publicistika, nepomůže-li dobré věci, nezíská-li čtenáře pro ušlechtilé cíle naší společnosti, nenaučí-li ho rozeznávat přátele a nepřátele socialismu, je zbytečná. V síle celku, vedeného a inspirovaného tvůrčími činy socialistických průkopníků ve vědě, technice, umění i publicistice, jen to je cesta vpřed! To je vlastní úkol laureátů Státních cen Klementa Gottwalda a Československé novinářské ceny.

Dovolte, soudružky a soudruzi, abych na závěr vzdala čest a dík těm stovkám našich vědců, techniků, umělců a novinářů, jednotlivcům i kolektivům, kteří takto svůj úkol pochopiti a jako laureáti a nositelé vysokých státních cen a uznání významně pomohli a pomáhají v budování nové socialistické společnosti a ve výchově nového sociaiistického člověka.

Předsedající I. místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem poslankyni Seidlovej za jej vystúpenie.

Hlási sa ešte niekto o slovo? (Nikdo.)

Vyhlasujem rozpravu za skončenú. Chce vystúpiť so záverečným slovom podpredseda vlády s. Lúčan? Nie. Spravodajcovia? Nie. Môžeme pristúpiť k hlasovaniu.

Budeme hlasovať o každom vládnom návrhu zvlášť. Zisťujem, že v zasadacej sieni je prítomných 170 poslancov Snemovne ľudu, 65 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike a 58 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike.

Snemovne sú schopné sa uznášať, pretože sú splnené podmienky článku 40 ods. 1 a 2 ústavného zákona o československej federácii.

Najprv budeme hlasovať o vládnom návrhu zákona o udeľovaní štátnych cien Klementa Gottwalda (tlač 85).

Kto z poslancov Snemovne ľudu súhlasí s predloženým návrhom zákona podľa odporučenia spoločného spravodajcu, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.)

Zdržal sa hlasovania? (Nikdo.) Ďakujem.

Snemovňa ľudu prijala zákon jednomyseľne.

Teraz prosím o vyjadrenie poslancov Snemovne národov.

Kto súhlasí s predloženým návrhom zákona podľa odporučenia spravodajcu? (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.)

Zdržal sa hlasovania? (Nikdo.) Ďakujem.

Pretože i Snemovňa národov prijala zákon jednomyseľne, môžem konštatovať, že Federálne zhromaždenie Československej socialistickej republiky súhlasným uznesením oboch svojich snemovní schválilo zákon o udeľovaní štátnych cien Klementa Gottwalda.

Teraz budeme hlasovať o vládnom návrhu zákona o udeľovaní Československej novinárskej ceny (tlač 86).

Kto z poslancov Snemovne ľudu súhlasí s návrhom zákona podľa odporučenia spoločného spravodajcu? (Hlasuje se.)

Je niekto proti?

Zdržal sa hlasovania? Nikto. Ďakujem.

Snemovňa ľudu schválila zákon jednomyseľne.

Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov.

Kto z poslancov tejto snemovne súhlasí s predloženým návrhom zákona podľa odporučenia spoločného spravodajcu? (Hlasuje se.)

Je niekto proti?

Zdržal sa hlasovania? Nikto.

Snemovňa národov schválila zákon tiež jednomyseľne.

Konštatujem, že Federálne zhromaždenie Československej socialistickej republiky súhlasným uznesením oboch snemovní schválilo zákon o udeľovaní Československej novinárskej ceny.

Súdružky a súdruhovia, na programe sú dva vládne návrhy, ktoré sa týkajú problematiky Medzinárodnej organizácie práce Podľa schváleného programu bude teraz súčasne prerokovaný.

Vládny návrh, ktorým sa Federálnemu zhromaždeniu Československej socialistickej republiky

a) predkladá na súhlas Dohovor Medzinárodnej organizácie práce č. 122 o politike zamestnanosti, prijatý na 46. zasadaní Medzinárodnej konferencie práce dňa 9. júla 1964 v Ženeve;

b) dáva na vedomie výpoveď Dohovoru Medzinárodnej organizácie práce č. 44 o opatreniach pri nezamestnanosti, prijatý na 18. zasadaní Medzinárodnej konferencie práce dňa 23. júna 1934 v Ženeve, ktorého výpoveď Československou socialistickou republikou bola dňa 7. júna 1974 zapísaná generálnym riaditeľom Medzinárodného úradu práce (tlač 84) a

Vládny návrh, ktorým sa predkladá Federálnemu zhromaždeniu Československej socialistickej republiky na súhlas Listina o zmene ústavy Medzinárodnej organizácie práce, prijatá na 57. zasadaní Medzinárodnej konferencie práce v roku 1972 v Ženeve (tlač 87)

Za vládu Československej socialistickej republiky odôvodní oba návrhy minister práce a sociálnych vecí súdruh Michal Štanceľ. Prosím, aby sa ujal slova.

Ministr práce a sociálních věcí ČSSR M. Štanceľ: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci!

Vláda ČSSR predložila Federálnemu zhromaždeniu na súhlas Dohovor Medzinárodnej organizácie práce č. 122 o politike zamestnanosti a zároveň s tým dáva mu na vedomie výpoveď Dohovoru Medzinárodnej organizácie práce č. 44 o opatreniach pri nezamestnanosti; súčasne vláda predkladá Federálnemu zhromaždeniu na vyslovenie súhlasu Listinu o zmene ústavy Medzinárodnej organizácie práce, prijatej na 57. zasadaní.

Významnou zložkou činnosti Medzinárodnej organizácie práce je ustanovenie medzinárodných noriem z oblasti práce a sociálneho zabezpečenia, ktoré Medzinárodná konferencia práce prijíma vo forme dohovorov a odporučení. Táto odborná činnosť Medzinárodnej organizácie práce však veľmi úzko súvisí s politickými a ideologickými otázkami, ktoré sa premietajú do všetkých úsekov činnosti tejto organizácie.

Na poli Medzinárodnej organizácie práce dochádza ku konfrontácii medzi riešením sociálnych problémov pracujúcich v rôznych spoločenských sústavách. Argumenty socialistických krajín v tejto diskusii sa môžu oprieť o celkom konkrétny a preukázateľný pokrok na všetkých úsekoch hospodárskeho a spoločenského života. Rozvojové krajiny sa pritom stále viac opierajú o skúsenosti socialistických krajín. Toto súťaženie spoločenských systémov na poli Medzinárodnej organizácie práce má však za následok, že ktorákoľvek, aj keď zdanlivo okrajová otázka sociálneho a ekonomického postavenia pracujúcich sa tu stáva predmetom otvoreného politického a ideologického boj a. V tomto politickom a ideologickom boji je vecou prestíže štátov so socialistickým zriadením ukázať pred svetovou verejnosťou, že je v ňom zabezpečená vysoká miera sociálnej spravodlivosti a dôsledný, všestranný rozvoj osobnosti. To možno medzi iným dokumentovať aj ratifikáciou dohovorov Medzinárodnej organizácie práce.

Vážené súdružky poslankyne a vážení súdruhovia poslanci! Považoval som za nutné uviesť úvodom na vysvetlenie dôvody, ktoré vládu viedli k predloženiu návrhov, ktoré práve prerokúvame. Zmienim sa o nich iba stručne, pretože všetko je v návrhoch, ktoré ste obdržali.

Dohovor č. 122 o politike zamestnanosti z roku 1964 rieši otázky zabezpečenia práce pre všetkých, ktorí môžu a chcú pracovať. Jeho prijatie Medzinárodnou organizáciou práce možno hodnotiť ako jeden z úspechov socialistických štátov v tejto organizácii. Dohovor doteraz ratifikovalo 49 členských štátov Medzinárodnej organizácie práce, zo socialistických štátov 9 vrátane Sovietskeho zväzu. Československá socialistická republika pristupuje k ratifikácii tohto Dohovoru až teraz preto, že niektoré naše predpisy neboli v úplnom súlade s ustanoveniami tohto Dohovoru.

Taktiež návrh na výpoveď Dohovoru Medzinárodnej organizácie práce č. 44 o opatreniach pri nezamestnanosti je charakterizovaný v predloženom materiále. Československo Dohovor ratifikovalo v čase, keď iný pokrokovejší medzinárodný dohovor nebol k dispozícii. Až Dohovor č. 122 o politike zamestnanosti, o ktorom som práve hovoril, vyjadril nové poňatie tejto problematiky, že nezamestnanosti treba predchádzať vytvorením podmienok pre plnú a trvalú zamestnanosť.

U nás nie je potrebné ani aktuálne vydávať akékoľvek právne predpisy o podporách pre nezamestnaných, pretože ich nemáme. Skôr naopak. V rozpore s týmto faktickým stavom bola naša republika v posledných rokoch stále intenzívnejšie napádaná, že sme u nás takéto nepotrebné predpisy nevydali. A preto vláda dňa 7. júna 1974 Dohovor vypovedala.