Vážené súdružky a súdruhovia! Dosahované výsledky v odvetví poľnohospodárstva a výživy i predpoklady vytvorené pre jeho ďalší rozvoj ukazujú, že z hľadiska celospoločenského boli prostriedky do poľnohospodárstva vkladané zo štátneho rozpočtu účelne a prospešne. Preto výbory pre poľnohospodárstvo a výživu oboch snemovní schválili štátny záverečný účet kapitoly Federálneho ministerstva poľnohospodárstva a výživy. Odporúčam schváliť i štátny záverečný účet československej federácie za rok 1974.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Renczesovi. Slovo má poslanec Tomášik, připraví se poslanec Zedník.

Poslanec SN F. Tomášik: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky, vážení súdruhovia poslanci! Chcel by som hovoriť o niektorých otázkach týkajúcich sa rozpočtových vzťahov a výsledkov práce na úseku zahraničného obchodu v minulom roku.

Úlohy plánu zahraničného obchodu boli v roku 1974 mimoriadne náročné. Preto sa domnievam, že výsledky, ktoré náš zahraničný obchod pri prekročení plánovaného objemu vývozu a dovozu dosiahol a ktoré viedli k tomu, že obchodná bilancia skončila lepšie oproti predpokladanému plánu, môžu byť až na objem dovozu strojov z kapitalistických štátov označené za priaznivé.

Pri porovnaní s predchádzajúcim rokom sa celkový obrat zahraničného obchodu zvýšil v roku 1974 o 24,2 % a z toho obrat s krajinami socialistického tábora o 14,5 % a obrat s kapitalistickými štátmi o 37,7 %.

Vývoj výmeny tovaru s krajinami socialistického tábora bol v plnom súlade so zámermi sústavného zvyšovania objemu vzájomného obchodu s týmito krajinami a predstavoval vyše 53 % celkového obratu v našom zahraničnom obchode. Vyšší vzrast dovozu oproti rastu vývozu bol v súlade s plánovaným znížením aktívneho salda, ale štrukturálne sa v niektorých reláciách odchýlil od plánovaných predpokladov.

Na úseku výmeny tovaru s kapitalistickými štátmi bola situácia odlišná. Výmena tovaru prebiehala v intenciách dlhodobých obchodných dohôd a predpokladov priemyselnej kooperácie podporujúcej prehlbovanie hospodárskych vzťahov, stála však pod závažným vplyvom rastúcej inflácie. Vzrast hodnoty dovozu o takmer 36 % bol ovplyvnený hlavne vysokým vzostupom cien dovážaných surovín, polotovarov a výrobkov, zatiaľ čo skutočný rast dovozu v hmote bol iba asi 10 %.

Závažné je, že z hľadiska tovarovej štruktúry sa podiel strojov a zariadení na našom vývoze do krajín socialistického tábora i kapitalistických štátov znížil a stal sa problémom narušujúcim našu obchodnú a platebnú bilanciu.

V súvislosti so zhoršujúcou sa ekonomickou situáciou kapitalistických krajín a pri pokračujúcom inflačnom vývoji dotýkajúcom sa úrovne docieľovaných cien bolo závažnou úlohou zahraničného obchodu a výroby vyrovnať vzrast cien nami dovážaného tovaru zodpovedajúcim zvýšením cien výrobkov vyvážaných do kapitalistických štátov.

Iste s veľkým uspokojením môžeme pri príležitosti schvaľovania štátneho záverečného účtu podľa dosiahnutých výsledkov konštatovať, že rast dovozných cien vo výške 12,8 mld Kčs sa až na 250 mil. Kčs podarilo vyrovnať rastom cien našich vyvážaných výrobkov. Významný vzostup cien o takmer 10 % bol zaznamenaný pri našich strojárskych výrobkoch a v rozsahu 10-20 % aj pri nestrojárskych výrobkoch. Môžeme preto hovoriť, že sa podarilo využiť cenový vzostup na zahraničných kapitalistických trhoch a že na tomto efekte sa podieľali nielen položky cenove zvlášť citlivé, ale významnou mierou i hotové výrobky. V súvislosti s týmto vývojom došlo i k významnejšiemu zlepšeniu reprodukčných nákladov, ktoré dosiahlo viac než 14 %.

V zložitej situácii pôsobenia rôznych cenových vplyvov sa ako menej pružný prostriedok dodávateľsko-odberateľských vzťahov a tlaku na efektívnosť výroby a na kvalitu reprodukčného procesu ukázal systém cenových zrážok a prirážok. Preto bolo správne, že z tohto poznatku boli včas vyvodené potrebné závery a znovu zavedené do praxe pre účely hodnotenia ukazovatele vzťahu výroby k zahraničnému obchodu, vyjadrené na báze veľkoobchodných cien. Tým došlo k významnému opatreniu kvalitatívneho charakteru, ktoré najmä umožňuje spresniť analýzu odchýlok, ku ktorým dochádza pri zaisťovaní úloh štátneho plánu na úseku vonkajších ekonomických vzťahov.

Procesy, ktoré prebiehali a stále ešte v kapitalistickom svetovom hospodárstve prebiehajú, nám nie sú pri našej účasti na svetovej deľbe práce, charakterizovateľné vzhľadom na pasívne saldo obchodu v skupine surovín a palív nutnosťou vyrovnať toto saldo aktívom obchodu s hotovými výrobkami, nijako ľahostajné. Nútia nás poznať svetový vývoj a jeho tendencie a aktuálnosť ich dosahu. Čo treba pritom dosiahnuť, to zdôraznilo novembrové plénum ÚV KSČ z roku 1974.

Súhlasím s tým, čo zdôraznil súdruh minister, t. j. ďalej zvyšovať efektívnosť všetkých odvetví podieľajúcich sa na exporte nášho tovaru a vyrábať štrukturálne, v patričnom podieli a najmä s použitím domácich surovín výrobky, ktorých cena je na zahraničnom trhu vysoká a ktoré svojou technickou úrovňou budú schopné v tvrdej zahraničnej konkurencii obstáť a potreby efektívneho zapojenia našej ekonomiky do medzinárodnej deľby podporovať.

Myslím si, že to musí byť čím skôr, lebo narastajú poznatky, že abnormálny rast cien, trvajúci už viac ako 2 roky, čiastočne stratil na svojej intenzite a že v niektorých prípadoch majú ceny i zostupnú tendenciu, zvlášť pri obmedzovaní produkcie pri energetickej kríze a pri snižovaní kúpnej sily veľkej časti obyvateľstva.

Chcel by som ešte dodať niekoľko slov aj k dovozu strojov a zariadení z kapitalistických štátov. Nejde iba o to, že jeho plán nebol v minulom roku splnený, ale ďaleko viac o skutočnosť, že ku koncu roka 1974 dosiahol objem dovezených a do montáže nedodaných strojov pomerne vysokú sumu 4,1 mld Kčs. Zo strojov a zariadení dovezených z kapitalistických štátov nebolo pre tzv. záväzné úlohy v investičnej výstavbe dodaných do montáže pre stavebnú nepripravenosť a iné príčiny takmer 13 %. Pritom však napr. pre akciu "Bukoza Vranov" vo Východoslovenskom kraji boli dovezené stroje a zariadenia za 270 mil. Kčs a z nich nebolo dodaných do montáže za 250 mil. Kčs.

S takým stavom sa zaiste nemožno uspokojiť. Napriek všetkým prijatým opatreniam sa ešte nedarí, a to hlavne na rozsiahlejších investičných akciách, začínať asi do šiestich mesiacov montáž zhruba pri 23 % dovážanej techniky a v kategórii tzv. strojov do rozpočtu nezahrnutých asi pri 7 % dovážaného zariadenia.

Je pochopiteľné, že oneskorenými montážnymi prácami dochádza k predĺženiu celkovej doby výstavby a že vznikajú straty na produkcii. K tomu môže navyše pristupovať i strata záručných lehôt, problémy opráv a iné takéto veci.

Včasné uvedenie dovezenej techniky do prevádzky predstavuje jednu z veľkých rezerv našej ekonomiky. Preto sa treba usilovať všetkými dostupnými prostriedkami o jej mobilizáciu. Moje poznatky nasvedčujú, že podmienky zlepšovania doterajšieho stavu treba hľadať predovšetkým vo sfére, ktorá už mnohokrát bola predmetom našej pozornosti, a to v dosiahnutí potrebnej výšky úrovne riadenia celého investičného procesu a vo výške náročnosti postupu a zodpovednosti všetkých stupňov riadenia.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Tomášikovi. Hovoří poslanec Zedník, připraví se poslanec Mrázik.

Poslanec SL J. Zedník: Vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky a soudruzi poslanci, pozitivní výsledky, které byly v rozvoji našeho národního hospodářství v roce 1974 dosaženy, jsou významným dokladem úsilí našich pracujících o na plnění úkolů, které souvisejí se zabezpečením dalšího rozvoje naší socialistické společnosti ve složitých vnějších a vnitřních podmínkách a které byly konkretizovány v příslušných politických závěrech a dokumentech.

Nepochybně se na nich podílely též výsledky práce naší vědeckovýzkumné a vývojové základny a míra praktické aplikace dosažených poznatků, zvláště pokud jde např. o uplatnění nových hmot či konstrukcí znamenajících úsporu energie, surovin a materiálu, dále o přípravu nových technologií výroby sledujících vyšší technickou úroveň a kvalitu výrobků nebo o postupy vedoucí k dosažení vyšší produktivity práce.

Na zabezpečení dalšího rozvoje vědy a techniky jsme v roce 1974 vynaložili 3,5 % užitého národního důchodu, resp. celkem 12,4 mld Kčs. Výsledky dosažené v plnění výzkumných a vývojových úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky a v plnění realizačních výstupů vládou schválených však nebyly v minulém roce příznivější než v roce předcházejícím.

Z podkladů ke státnímu závěrečnému účtu, hodnotících čerpání prostředků na vědeckotechnický rozvoj a dosažené výsledky vyplývá, že na úseku výzkumu a vývoje bylo z celkového počtu 620 programovaných i mimoprogramovaných výzkumných a vývojových úkolů splněno v plánovaném rozsahu jen 510 úkolů, tedy 82 %. Snaha o realizaci jednotlivých úkolů narážela na různé nedostatky, zvláště v kooperaci a průběhu vývoje oproti výchozím předpokladům, v dodávce různých materiálů a strojů a zčásti i na nedostatky různých výrobních a stavebních kapacit pro ukončení vývoje.

Protože uplatnění výsledků vědy a výzkumu není jen věcí samotného výzkumu, byla v plánu rozvoje vědy a techniky věnována značná pozornost též otázce tzv. realizačních výstupů. Na tomto úseku bylo celkem 616 programovaných a neprogramovaných výstupů, avšak do praxe jich bylo uvedeno jen 451. To znamená jen 73 %, což je relativně slabší naplnění než v roce 1973.

Obě skutečnosti v plnění plánu, na které poukazuji, znamenají, že procento nesplněných a také nerealizovaných úkolů zůstalo i v roce 1974 ještě značně vysoké. Zdá se, že stále ještě se v ně které naší organizaci a na některém stupni řízení nepřistupovalo k zajišťování výzkumných a vývojových úkolů tak, jako se přistupuje k jiným částem plánu a zvláště k zajišťování výrobních úkolů. Plán rozvoje vědy a techniky jakoby stále ještě netvořil u těchto organizací zcela rovnocennou část celkového plánu rozvoje a z jeho nenaplnění nebyly vyvozovány stejné závěry, jako z neplnění plánované výroby a dodávek.

Chtěl bych k této situaci připojit několik vlastních poznatků. Především, že činnost výzkumných pracovišť se rozrůstá do šíře. Vedle vlastní činnosti zajišťují obvykle ještě řadu dalších činností, jako je provádění laboratorních zkoušek, školení odborných pracovníků, provádění průzkumu prospěšnosti a zhodnocování technické úrovně přihlášek vynálezů, normalizační práce, činnost informačních středisek, činnost zkušeben apod.

Kromě toho značná část pracovníků je vázána přímou realizací různých poznatků v podnicích a zpracováním prognóz a koncepce rozvoje oboru. Bylo by třeba zvážit rozsah těchto prací, aby se jednotlivá pracoviště mohla intenzívněji věnovat vlastní výzkumné práci. Problém je o to složitější, že velmi obtížně se zajišťují noví kvalifikovaní pracovníci pro výzkum, neboť výzkumná pracoviště nemají k dispozici byty a tento problém by bylo třeba řešit.

Také hmotná zainteresovanost na realizaci vědeckotechnického rozvoje stále nesehrává takovou roli, jako by bylo žádoucí. Pramení to z toho, že u odpovědných pracovníků na generálních ředitelstvích i na podřízených organizacích je v podstatě jednoletá a že naopak u výzkumných pracovníků víceletá, tj. od počátku řešení výzkumného úkolu až do jeho realizace a navazuje na několikaleté programy technického rozvoje a komplexní socialistické racionalizace. Bylo by proto potřebné, aby byly hodnoceny nejenom akce, které se v hodnoceném roce realizují, ale i stav akcí, které se teprve připravují, propracovávají, počínají realizovat apod., a klást daleko větší důraz na rozšíření realizace výzkumných úkolů.

Snad největším současným rozporem je, že místo toho, aby docházelo k posilování vývojových kapacit, dochází k jejich postupnému snižování. Často se na úkor technického rozvoje a tedy i perspektivy podniku řeší rozpory, které vznikají ve výrobním procesu, např. na základě nerovnoměrnosti výroby apod. Dochází k tomu, že kvalifikovaní dělníci a technici z vývojové dílny, vývojové konstrukce, nářaďovny a technologie se na dlouhou dobu a ve velkém rozsahu formou tzv. brigád využívají pro řešení rozporů a nedostatků ve výrobním procesu, či při ohrožené výstavbě podniku.

Dnes neexistují výzkumné úkoly, které by měly čistě technologický charakter a nemusela být přitom současně řešena i organizace práce a hlavně nové pracovní prostředky, stroje a zařízení a tyto někým vyráběny. Velmi svízelnou situaci má u nás konfekční průmysl, který nemá potřebné zázemí ani v oděvním strojírenství v tuzemsku, ani v oděvním strojírenství zemí socialistického tábora. Náš n. p. Minerva, který aspoň zčásti konfekční stroje vyráběl, tuto výrobu omezuje a nebude v nejbližších letech vyrábět pro konfekční výrobu velmi potřebná mikropracoviště, která byla v poslední době vyvinuta.

Účelnou mechanizaci výroby také není možno zajistit pouze stroji a zařízením vyráběným sériově, ve strojírenském odvětví. V určitém rozsahu jeví se účelná kusová výroba některých strojů a zařízení, které přinášejí vysokou produktivitu práce, ale jsou potřebné pouze v několika málo kusech pro celý obor, zvláště ve spotřebním průmyslu.

Značnou brzdou pro zrychlení výzkumu a vývoje je neutěšený stav v zásobování výzkumných ústavů a vývojových pracovišť materiály určenými pro výzkum a vývoj modelů a prototypů. Tak např. jde o hydraulické prvky, transformátory, mikrospínače, pomocná relé, elektromagnety atd., které by bylo třeba dodat v kratších lhůtách než jsou normální plánovací lhůty. Podniky však berou objednávky na ně pouze do nezávazné evidence a ve výzkumu a vývoji je ztrácen drahocenný čas a vynakládáme zbytečně mimořádné úsilí, poněvadž materiály obvykle nelze ničím nahradit.

K podpoře lepších podmínek práce naší vědeckotechnické základny a práce na úseku vědeckotechnického rozvoje bych chtěl uvést ještě jeden poznatek. Především, že i pro tuto oblast je důležité, aby její vybavení bylo na vysoké úrovni a investice pro ni budované dokončovány včas. Není např. dobrým vysvědčením pro n. p. Armabeton Praha, že jím prováděná výstavba Ústavu teorie informace a automatizace v Praze 8, o rozpočtovém nákladu 61 mil. Kčs, probíhá od roku 1967. Tato budova měla být původně uvedena do provozu již v roce 1970, později v roce 1974, nyní přešla již do devátého roku výstavby a právem si na takový stav stěžuje Československá akademie věd a kulturní výbory sněmoven.