Jedním z důležitých syntetických ukazatelů efektivnosti práce podniků je zisk jako hlavní zdroj příjmů státního rozpočtu kromě příjmů daně z obratu, daně ze mzdy, příjmů z činnosti rozpočtových a hospodářských organizací. Je rovněž jedním z důležitých syntetických ukazatelů efektivnosti práce podniků, a tím i dalšího rozhodujícího příjmu do státního rozpočtu. Na splnění plánovaného zisku je nutno dodržet stanovenou nákladovost. O nákladovosti, zejména o materiálových nákladech, bych se chtěl podrobněji zmínit.

Státní závěrečný účet federace za rok 1974 konstatuje, že nastal v oblasti snižování vlastních nákladů jistý pokrok, který je nutno kvitovat zejména již z toho důvodu, že tato sféra od roku 1969 do roku 1972 nebyla úspěšná. Podle dosažené skutečnosti za rok 1974 poklesl podíl materiálových nákladů proti plánu o 0,44 %, což představuje v absolutní hodnotě 3,513 mld Kčs.

Na tomto úspěchu se podílejí jednotlivé rozhodující resorty různou měrou. Tak příkladně zatímco federální ministerstvo paliv a energetiky dosáhlo proti plánu úspory 1,26 %, federální ministerstvo dopravy, federální ministerstvo hutnictví a těžkého strojírenství a federální ministerstvo všeobecného strojírenství ještě mírně překročila svoje plánované úkoly v oblasti snižování materiálových nákladů.

Podle tohoto globálního pozitivního pohledu na dosaženou skutečnost v roce 1974 však neznamená, že když vcelku došlo k úspoře materiálových a jiných nákladů, že se již podařilo odhalit všechny rezervy a vyčerpat všechny možnosti. Je nadále nutné se ubírat ještě razantněji právě cestou snižování materiálových nákladů, neboť každá míra snížení nákladů se objeví v podnikové sféře posílením jak vlastních podnikových fondů pro rozvoj podniku, tak možností nadplánovanými odvody zisku a tím posílit i příjmovou oblast státního závěrečného účtu.

Na základě podrobného rozboru státního závěrečného účtu federace za rok 1974 zůstává skutečností, že i přes určitý pokrok ve snižování materiálových nákladů hlavní funkci na překročení zisku o 7,6 % proti plánu zajišťuje výrazné tempo překračování plánovaných upravených výkonů.

I když tato cesta je rovněž jednou z hlavních, která zabezpečuje velmi významně ekonomickou funkci ve výrobní sféře, podobné úsilí se musí i napřít do oblasti snižování materiálových nákladů. Existují ještě mnohé rezervy, o nichž bych se chtěl zevrubněji zmínit.

Jedna z nich je ve zvýšení úrovně vnitropodnikového řízení. Nedostatečně rozpracovaný a realizovaný systém vnitropodnikového řízení v některých podnicích vyžaduje zejména určit konkrétní odpovědnost za hospodaření s materiálem, zlepšit normy spotřeby a rozpis spotřeby materiálu již v etapě přípravy výroby. Máme dost dobrých příkladů, jak to dělat lépe.

V některých podnicích nejsou v pořádku kalkulace, zejména nejsou rozepsány hlavní úkoly ve výrobě do kalkulací a není důsledně kontrolováno jejich plnění. Často nejsou plánované kalkulace chápány jako součást plánu, chybí jejich návaznost na stanovený plán nákladů, jsou zpracovány opožděně a nejsou opřeny o progresívní normy spotřeby a výkonů. Pracující dílen a provozů nejsou dostatečně seznamováni s ekonomickými výsledky svého pracovního úseku a tyto výsledky nejsou spojovány s hmotnou zainteresovaností tak, aby pracující byli odměňováni i za konkrétní úspory materiálů a kvalitu výrobků.

Dobrých výsledků bylo dosahováno zejména v těch případech, kde byla zajištěna vazba hmotné zainteresovanosti na dodržování norem spotřeby a úsporách nákladů a kdy na tuto sféru byla soustavně orientována také socialistická soutěž.

Je dále zřejmé, že na základě šetření malou progresivitu úspory vlastních nákladů ovlivňují i změny kvality a zmetkovitosti výroby. Na tento problém zřetelně působí nedodržování pracovní a technologické kázně, použití nesprávných technologií výroby, nízká úroveň vstupní, výstupní i mezioperační kontroly.

Vysoké ztráty v nákladech a celkové hospodárnosti také vznikají podnikům za penále a pokuty - jako např. za nesplnění smluvních závazků, nedodržení dojednaných termínů, při zdržení nakládky a vykládky zboží a materiálů. V této oblasti jsou skryté velké rezervy v ekonomice podniků. Jsou to ztráty, které se objevují ve značné míře v neplánovaných nákladech. Za rok 1974 zaplatily státní a družstevní organizace úhrnem více než 2 mld Kčs na pokutách a penále.

To je více proti roku 1973 o 1,53 %, největší měrou podílí se průmysl 1366 tis. Kčs - indexem proti minulému roku 104,8 %, doprava indexem 123 %, spoje 135 %, zemědělství 106 %, ale i věda a výzkum indexem 145 % a řada dalších organizací.

Řada těchto neplánovaných a mnohdy zbytečných nákladů vyplývá i ze současné situace v odběratelskododavatelských vztazích. Dalo by se předpokládat, že úspěšné splnění kvantitativních i kvalitativních ukazatelů plánu bude mít příznivý vliv na dodavatelskoodběratelské vztahy mezi podniky a na problémy, které z těchto vztahů vyplývají. Vývoj však ukazuje, že dodavatelsko odběratelské vztahy v některých případech značně pokulhávají za úrovní minulých let, silně ovlivňují efektivnost a zvyšování nákladů. To konečně dokazuje i výše uvedený růst pokut a penále.

V souvislosti s tímto problémem je i vzrůst nákladů za přepravné o 9,3 % proti roku 1973. Výrobní sféra ve snaze zamezit výpadkům ve výrobě volí opatřování úzkých profilů a materiálů mnohdy za každou cenu, bez důsledného ekonomického ohledu na náklady. Domnívám se proto, že odběratelskododavatelské vztahy v souvislosti s celkovou efektivností musí být nadále ve velké pozornosti centrálních orgánů, aby tak bylo soustavně plněno usnesení listopadového pléna ÚV KSČ k této oblasti a zamezení snižování efektivnosti národního hospodářství.

Zdůraznil jsem již, že značné rezervy přes dosažení celkových pozitivních výsledků národního hospodářství jsou v oblasti materiálových nákladů. Některé podniky se však již se zmíněnými problémy dobře vypořádávají. Pozitivním jevem kupř. na okrese Beroun jsou Králodvorské železárny, závod Sokolovský, které proti plánovanému snížení materiálových a jiných nákladů ve výši 1,81 % ve skutečnosti dosáhly 2,34 %. Toto významné snížení bylo dosaženo především úsporou vsázkového materiálu a z titulu snížení ztrát ze zmetků. Tato skutečnost ovlivnila příznivě plánovanou tvorbu zisku částkou 4 mil. Kčs. Podobně tomu bylo i u Králodvorských cementáren Antonína Zápotockého, podniku, jenž je nositelem Řádu práce, který překročil plánovanou tvorbu zisku rovněž vlivem úspory materiálových a jiných nákladů.

Zvláštní zmínku o komplexním využití materiálu zasluhují Gramofonové závody Loděnice. Připravují do výroby již ověřenou novou formu lisování desek o průměru 30 cm a nižší váze. Je reálně uvažováno s ročním přínosem úspory nákladů ve výši 1,8 mil. Kčs, především u základní suroviny - kopolymerů.

Je však třeba zdůraznit, že jsou i metodické vlivy, které zkreslují vývoj materiálových nákladů. Spotřeba materiálu je závažným způsobem ovlivňována stále se rozšiřujícími kooperačními vztahy mezi podniky uvnitř VHJ a resorty i mimo resort. Je to zákonitý vývoj. Při nedostatku pracovních sil je racionální a účelná kooperace důležitou cestou dalšího rozvoje výroby a ekonomiky a je třeba počítat s tím, že bude docházet ke značnému rozšíření specializace výroby i v měřítku mezistátním, zejména v rámci RVHP.

Ovšem tyto tendence prohlubování specializace výroby působí na samotnou oblast materiálových nákladů jako nepříznivý faktor. V čem to spočívá? Specializací výroby a rozšiřováním kooperace se zvyšuje spotřeba materiálu a materiálové náklady vzhledem k tomu, že celá hodnota kompletačních a kooperačních dodávek je u odběratele zaúčtována do materiálových nákladů. Přitom v hodnotě těchto nakupovaných výrobků je nejen spotřeba základních surovin a materiálů, ale i mzdy, režie a určitý podíl zisku. A právě o tyto složky hodnoty subdodávky, tj. mzdy, režie a zisk, se zvyšuje celková úroveň materiálových nákladů u odběratele.

Tím kooperace přináší s sebou na jedné straně určité kumulování materiálových nákladů, na druhé straně růst výroby, zvyšování produktivity práce a celkové zvýšení efektivnosti. K podobné situaci dochází rovněž v případech, kdy se vyrábějí nové složitější, technicky dokonalejší výrobky, např. použití automatizačních, regulačních, motorických a bezpečnostních prvků apod. Jako příklad lze uvést numericky řízené stroje.

Materiálové náklady u těchto strojů jsou vyšší minimálně o cenu tohoto řídícího zařízení, a i když je velkoobchodní cena těchto strojů upravena o stejnou hodnotu, podíl materiálových nákladů z velkoobchodní ceny u těchto strojů se zvýšil. Objem zisku dotčen nebyl, ale úroveň materiálových nákladů je relativně i absolutně vyšší.

Bylo by možno jmenovat další podobné příklady, jako nové plynové sporáky s lepším regulačním a bezpečnostním zařízením, tyrystorové vysavače, nové zemědělské stroje apod.

V těchto případech postihu zmíněných negativních dopadů kooperace na zvyšování nákladů potřeb finálně objednávající podnik jako administrativní dopad překročení vlastních nákladů, a tím i v přepočtu regulace mezd a čerpání mzdových fondů. Zde by bylo třeba vydat zcela jasné metodické pokyny, které by upravily tento současný stav.

Rovněž nikoliv zanedbatelným problémem je oslabování dynamického snižování vlastních nákladů v důsledku nesprávného financování některých oblastí společenské spotřeby. Některé organizace nerespektují nebo nedodržují ustanovení příslušných právních norem a financují podniková společenská zařízení z provozních nákladů, nikoliv z příslušných podnikových fondů, jejichž tvorba je právě k těmto účelům zřizována.

Např. pouze v jednom podniku v mém volebním obvodu za rok 1974 činil doměrek za neoprávněné krácení bilančního zisku v důsledku nesprávně čerpaných prostředků z provozních nákladů ve výši 579 tis. Kčs. V této oblasti je třeba zvýšit účinnost vnitropodnikových kontrolních orgánů.

Jednou z velmi rozhodujících oblastí na snižování celkových nákladů je bezesporu dobře organizovaná a řízená iniciativa pracovních kolektivů. Na dosažených výsledcích celkové hospodárnosti i v oblasti snižování nákladů má bezesporu nemalou zásluhu iniciativa lidí. Tuto skutečnost ocenilo listopadové zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa i plenární schůze Ústřední rady odborů. Potvrzují to i konkrétní výsledky v oblasti snižování materiálových a jiných nákladů, kde za rok 1974 bylo dosaženo celkové úspory za všechna odvětví národního hospodářství 1,5 mld Kčs. V tomto směru rozvoje pracovní iniciativy dosáhli dobrých výsledků pracující v chemickém, papírenském a sklářském průmyslu, v zemědělství a v kovoprůmyslu.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, uvedenými příklady jsem chtěl ukázat, že naše národní hospodářství disponuje i v oblasti nákladů, zejména materiálových, nemalými rezervami. Jejich využití v dalším období by se mělo pro státní rozpočet stát významným zdrojem příjmů, ale také zdrojem úspor ve výdajích za nákup materiálů a surovin ze zahraničí. Pro jejich mobilizaci musíme vyvinout maximální úsilí. Nakolik se podaří v tomto směru dosáhnout úspor a prosadit co největší efektivnost, o tolik bychom ještě mohli rychleji rozvíjet naše národní hospodářství a také celkovou životní úroveň obyvatelstva.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Hůlovi. Hovoří poslanec Renczes připraví se poslanec Tomášik.

Poslanec SN A. Renczes: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci! Výbory pre poľnohospodárstvo a výživu oboch snemovní prerokovali na svojom spoločnom zasadnutí záverečný účet kapitoly Federálneho ministerstva poľnohospodárstva a výživy za rok 1974 a posúdili súčasne spoločenskú účelnosť a efektívnosť prostriedkov vkladaných zo štátneho rozpočtu do tohto odvetvia. Keď hodnotíme štátny záverečný účet za rok 1974, tak môžeme konštatovať, že v minulom roku pokračovala tendencia predchádzajúcich rokov v rozvoji a dosahovaných výsledkov v podnikoch a organizáciách úseku poľnohospodárstva a výživy ako celku a že plníme direktívy XIV. zjazdu KSČ - zabezpečiť prírastok spotreby základných potravín z vlastných zdrojov.

V roku 1974 sa i v náročných klimatických podmienkach zvýšila druhá poľnohospodárska produkcia o 2,3 mld Kčs v porovnaní s rokom 1973, ktorá sa odzrkadlila i v rastúcej trhovej poľnohospodárskej produkcii do štátnych fondov o 4,5 %. To umožnilo dodať pre vnútorný trh o 4 % viac potravín než v roku predchádzajúcom. Tieto výsledky i pri nesplnení plánom predpokladanej rastlinnej produkcie o 1,5 % a prekročenie živočíšnej výroby o 1,1 % znamenajú, že sa poľnohospodárska a potravinárska výroba rozvíja rýchlejším tempom, než sa predpokladá pre 5. päťročný plán, a presahujú úlohy pre cieľový rok tejto päťročnice. Pokračuje proces koncentrácie a špecializácie poľnohospodárskej výroby, žiadúcim smerom sa menia výrobné vzťahy na základe rozvíjajúcich sa výrobných síl.

Dosahované výsledky vo výrobnej oblasti sa premietli i cez vyššiu materiálovú náročnosť vyvolanú podmienkami roku 1974 v posilnení finančno-ekonomickej situácie podnikov, predovšetkým jednotných roľníckych družstiev. Je objektívnou skutočnosťou, že niektoré odbory potravinárskeho priemyslu nedosiahli práve vplyvom mimoriadnych podmienok také ekonomické výsledky ako v predchádzajúcich rokoch. Je pozitívnym javom, že v odvetví poľnohospodárstva a výživy v značnej miere predstihol rast produktivity práce prírastok osobnej spotreby.

Všetky tieto skutočnosti znamenajú i aktívny prínos organizácie v poľnohospodárstve a potravinárskom priemysle k celkovému upevňovaniu a ďalšiemu rozvoju ekonomiky Československej socialistickej republiky i k výsledkom uvedeným v štátnom záverečnom účte čs. federácie a súhrne štátnych rozpočtov.

Keď však hlbšie analyzujeme výsledky roku 1974, hlavne v štruktúre výroby, predovšetkým rastlinnej, tak je zrejmé, že sú i problémy, ktorých riešenie posunie doterajší vývoj rýchlejšie dopredu. Prvoradým z problémov vo vzťahu k záverom novembrového pléna ÚV KSČ t. j. dosiahnuť zvýšenie sebestačnosti vo výrobe potravín, je efektívnejšie využívanie jednotlivých výrobných faktorov. Z toho vychádza i akčný program Federálneho ministerstva poľnohospodárstva a výživy. Opatrenia, ktoré sú obsahom tohto akčného programu, smerujú k vytváraniu predpokladov pre intenzívnejšie a efektívnejšie využívanie poľnohospodárskeho pôdneho fondu a zabezpečenie rovnováhy v rozvoji rastlinnej a živočíšnej výroby, hlavne pokiaľ ide o hospodárenie s obilím a ostatnými krmivami, pre zvýšenie produkcie cukrovej repy, olejnín, ovocia a zeleniny, pre zabezpečenie kvalitatívnych potrieb vnútorného trhu potravinárskymi výrobkami. Obsahom súhrnu akčných opatrení je i oblasť materiálno-technického zabezpečenia na úseku techniky a investičnej výstavby a zvýšenie úrovne zhodnocovania intenzifikačných faktorov vo výrobnom procese. Pozornosť sa v nich venuje i účasti vedy a techniky v riadiacom a výrobnom procese, zdokonaleniu metód plánovitého riadenia, ďalšiemu rozvoju kooperačných a integračných vzťahov, oblasti vývoja a kvalifikácii pracovných síl a ich pracovných podmienok a životného prostredia. Zámery akčného programu Federálneho ministerstva poľnohospodárstva a výživy sú navzájom spojené s akčnými programami ministerstiev poľnohospodárstva a výživy Českej a Slovenskej socialistickej republiky.

Táto celoštátne platná charakteristika vývoja poľnohospodárstva a jej ďalších úloh vyplývajúcich z novembrového pléna v plnom rozsahu platí aj pre okres Dunajská Streda, ktorý v roku 1974 úspešne pokračoval vo výrobnom a ekonomickom rozvoji, reprezentoval 59,1 q celookresného priemeru hektárových úrod pšenice, 57 q jačmeňa, 482,7 q cukrovej repy, 3513 litrovou dojivosťou, 57 dekovými dennými prírastkami ošípaných a podobnými výsledkami aj v iných úsekoch. Ťažiskové úlohy, na ktoré sme zamerali naše akčné opatrenia, sú ďalšie zvýšenie produkcie zrnín - a to hlavne kukurice - zvýšenie produkcie bielkovín rozhodujúcim znížením zberových a skladovacích strát viacročných krmovín, rozšírenie osevných plôch cukrovej repy, zlepšenie efektívnosti využitia jadrových krmív, zefektívnenie využitia výrobných fondov, prehĺbenie kooperačných vzťahov a všeobecné zlepšenie úrovne organizačných a riadiacich činností. Tieto vytýčené úlohy vyvolali veľmi pozitívny ohlas a iniciatívu medzi pracujúcimi poľnohospodárstva nášho okresu. Akčné opatrenia sa stali vo všetkých poľnohospodárskych podnikoch naozaj vecou širokých más, na ktoré reagovali individuálnymi a kolektívnymi záväzkami, aktivizovaním socialistického súťaženia a brigád socialistickej práce. Základné organizácie v každom podniku dôsledne kontrolujú a vyhodnocujú plnenie akčných opatrení pri súčasnom odhalení stále novších rezerv. Tejto vysokej politickej angažovanosti a budovateľskému elánu môžeme ďakovať, že akčné opatrenia sa v celookresnom meradle dobre plnia a boli vytvorené predpoklady pre to, aby sa vytýčený trend výrobno-ekonomického rastu vo všetkých podnikoch docielil.