Těchto několik základních číselných údajů je jasným svědectvím, jak rozsáhlá a všestranná je péče společnosti o každého našeho občana, a státní závěrečný účet federace, který dnes projednáváme, tak dokumentuje a konkretizuje plnění závěrů XIV. sjezdu Komunistické strany Československa v oblasti rozvoje životní úrovně.

Ráda bych se ještě vrátila k výdajovým položkám v oblasti důchodového zabezpečení. Chtěla bych je dát do souvislosti s usnesením dubnového pléna ÚV KSČ, vlády a Ústřední rady odborů, ke zdokonalení soustavy důchodového zabezpečení, které jsme všichni s velkou radostí uvítali. Vždyť jeho uvedení do života přijetím nového zákona bude znamenat pro více než 3 milióny důchodců zvýšení životní úrovně a všem pracujícím přinese další upevnění životních a sociálních jistot.

Je oceněním práce starších generací, které se mnohdy za složitých podmínek podílely na budování socialismu, je výrazem všestranné péče Komunistické strany Československa o naše občany.

Právě proto, že připravovaná úprava důchodů je velmi aktuálním tématem, je na místě připomenout, že i současná péče v oblasti sociálního zabezpečení je už dnes velmi rozsáhlá a má vysokou úroveň. Například máme u nás více než 570 ústavů sociální péče s více než 50 tis. místy. Provozní výdaje činí na ubytovací den v ústavech pro dospělé 41,50 Kčs a měsíčně představují více než 1260 Kčs na osobu.

Rozsáhlá podpora je také poskytována ve formě tzv. obecné doplňkové péče, kterou zabezpečují přímo národní výbory. Roční vydání činilo více než 260 miliónů, z toho například necelých 40 % byly výdaje na stravování důchodců.

Takováto finanční politika státu, rozvíjející životní úroveň, se pak konkrétně promítá i do hospodaření národních výborů. Chtěla bych to dokumentovat na příkladech z mého volebního obvodu v Praze 4.

Na zvýšení životní a kulturní úrovně občanů čtvrtého pražského obvodu bylo vynaloženo v loňském roce 342 mil. Kčs. Z toho na oblast kulturních a sociálních opatření bylo vydáno přes 60 %, konkrétně 220 mil. Kčs, z toho na zdravotnictví včetně nákladů na léky 102 mil. Kčs.

Výdaje na sociální zabezpečení přesáhly částku 15 mil. Kčs V nich jsou zdánlivě nevelké položky, které však z hlediska životních podmínek našich starých občanů představují pomoc, bez níž by mnozí z nich nemohli vůbec prožívat klidné stáří.

Tak například výdaje spojené s pečovatelskou službou činily asi 1,5 mil. Kčs. V porovnání s miliardovými částkami, jež byly vydány v oblasti sociálního zabezpečení, je to částka nepatrná. Ale její význam můžeme ocenit, jen když si dovedeme za ní představit stovky a tisíce hodin nelehké práce pečovatelek, spojené s úklidem, nákupem, prováděním osobní hygieny těm, kteří tuto pomoc od společnosti nezbytně potřebují. Takovýchto obětavých pečovatelek má obvod 170, z nich 140 jsou dobrovolnými pracovnicemi.

Neméně náročná je práce spojená s poskytováním obědů důchodcům. Jen za loňský rok jich bylo vydáno na 140 tis. a z toho více než 15 tis. jich bylo rozváženo dokonce přímo do bytů důchodců nebo do klubů.

Za těmito strohými čísly je neúnavná práce velkého kolektivu lidí, zabezpečujících v okrese péči o děti, mládež i rozsáhlou pomoc našim starým občanům.

Nechtěla bych svým vystoupením však vzbudit dojem, že v této oblasti jsme bez problémů, že nemáme co zlepšovat, zkvalitňovat a dále prohlubovat.

Z práce v mém volebním obvodu vidím, že musíme péči o naše staré občany věnovat trvale zvýšenou pozornost, zejména dále rozšiřovat sociální služby. Je jistě potěšitelné, kolik lidí se u nás dožívá vysokého stáří. Z toho skoro každý osmý se dožívá osmdesáti let. Je to krásný věk. Přináší s sebou ale i řadu různých problémů, které nejsou vždy naši staří občané schopni sami řešit. Tam, kde nemůže pomoci rodina, plní tuto funkci v celém rozsahu společnost. A aby ji plnila dobře, to záleží na každém z nás.

Bude třeba, aby národní výbory i za pomoci nás poslanců, daleko aktivněji přistupovaly k řešení vážných sociálních problémů, ať již jde o přesnější znalosti sociální potřebnosti starých občanů, o rozšiřování pečovatelské služby, budování domovů důchodců a rozšiřování tak dobře v praxi osvědčených domů pečovatelských služeb.

Tato rozsáhlá péče a její další zkvalitňování, kterou náš stát zabezpečuje v oblasti sociálního zabezpečení, zdravotnictví a ostatních oblastech společenské spotřeby, je však podmíněna dobrými ekonomickými výsledky. Na všechny vymoženosti socialistické společnosti si musíme vydělat. Jiné zdroje než výsledky naší práce nemáme. To si musíme uvědomovat.

Proto se neobejdeme bez pracovní iniciativy a aktivního přístupu k plnění plánovaných úkolů národohospodářského plánu, a s hodnotami, které vytvoří ruce dělníků, techniků, vědců, nás všech, musíme nakládat jako dobří hospodáři.

Myslím, že závěrečný účet, který dnes projednáváme a máme schválit, je dokladem, že v loňském roce jsme hospodařili dobře a že výsledky práce byly využity ve prospěch lidu. Proto doporučuji závěrečný účet federace ke schválení. Děkuji.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Kohoutové. Hovoří poslanec Szénási, připraví se poslanec Vondrouš.

Poslanec SN F. Szénási: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky, súdruhovia, vážení poslanci! Dôležitým článkom budovania socializmu v našej vlasti je investičná výstavba. Budovaním nových a modernizáciou starších výrobných a výskumných zariadení sa zavádzajú do praxe moderné a racionalizačné prvky. Uskutočnenie vedeckotechnickej revolúcie bez investičnej výstavby nie je možné.

Taktiež uznesenia XIV. zjazdu KSČ, smerujúce k zvyšovaniu životnej úrovne našich pracujúcich, možno dosiahnuť len budovaním nových zariadení pre pracujúcich, bytov atď.

Celková hodnota v minulom roku vykonaných investičných prác a dodávok vrátane akcií "Z" a samotného obyvateľstva dosiahla hodnotu 131,3 mld Kčs, čo znamená že bolo preinvestované viac o 11,3 mld Kčs než v roku 1973.

Rozpočtová politika v roku 1974 počítala v tejto oblasti s potrebou dosiahnuť plné finančné zabezpečenie hmotného objemu investícií uvažovaných v štátnom pláne a vytýčila dosiahnuť maximálnu mobilizáciu vlastných zdrojov investora.

Prostriedkom na to bola predovšetkým nevyhnutná redistribúcia zdrojov vo vnútri výrobno-hospodárskej jednotky a cesta lepšieho využívania investičných úverov.

Výsledky dosiahnuté v minulom roku ukazujú, že zámer pôsobiť najmä na vyššiu efektívnosť pomocou použitých investičných úverov sa podaril.

Z predložených nám materiálov a z výkladu s. ministra vyplýva, že použitá suma nového investičného úveru na realizáciu úloh v investičnej výstavbe ústredne riadených hospodárskych organizácií dosiahla 21,3 mld Kčs. Je to v porovnaní s doterajšími rokmi päťročnice najviac a znamená, že sa podarilo zabezpečiť úlohu danú uznesením federálnej vlády, ktorým bola pre rozhodujúce hospodárske odvetvia určená povinná minimálna účasť úverových zdrojov na krytie finančnej potreby na investície.

Investičný úver smeroval hlavne do oblasti hutníctva, strojárstva a na rozvoj palivo-energetickej základne, ďalej do oblasti chémie, stavebníctva, spotrebného priemyslu a poľnohospodárstva.

Lepšie využitie úverov a vlastných zdrojov investorov prispeli k zaisteniu plynulého financovania investičnej výstavby. Súčasne priaznivo ovplyvnilo aj čerpanie investičných dotácií zo štátneho rozpočtu a prispelo k tomu, že výška týchto dotácií zostala i napriek značnému rastu investičnej výstavby na úrovni minulého roku, a tak sa mohla časť prostriedkov štátneho rozpočtu uvoľniť pre iné odvetvie národného hospodárstva.

Okrem toho kladne pôsobilo na modernizáciu základných prostriedkov poskytovanie výhodných racionalizačných úverov vo výške 800 mil. Kčs. Bolo to najmä v oblasti strojárstva, stavebníctva a spotrebného priemyslu. Škoda, že tento druh finančnej pomoci nemá takú odozvu aj v iných rezortoch.

Napriek týmto kladným javom sa vyskytli aj mnohé nedostatky v investičnej výstavbe. Na tieto poukázalo aj novembrové plénum Komunistickej strany Československa.

Tu by som chcel podotknúť, že finančné limity na investičnú výstavbu pre poľnohospodárstvo by mohli byť vyššie, nakoľko vo väčšine poľnohospodárskych podnikov by sa vyžadovalo modernizovať základné prostriedky, ktoré v mnohých prípadoch nevyhovujú moderným požiadavkám veľkovýroby. Zo skúseností vieme, že v mnohých prípadoch prepadajú investičné prostriedky, nakoľko nie sú preinvestované, no mnohé poľnohospodárske závody by ich vedeli účelne využiť.

Keď sa pozeráme na organizáciu investičnej výstavby, vidíme, že mnohé okolnosti ju zdražujú, najmä zlé využívanie pracovného času, nedôslednosťou v práci sa termíny odovzdávania stavieb predlžujú, čím vznikajú značné národohospodárske škody.

Veľa nedostatkov je v projekčnej pripravenosti stavieb, v dodávateľsko-odberateľských vzťahoch. Sú to nedostatky, ktoré nie vždy možno riešiť finančnými prostriedkami. Tieto nedostatky treba riešiť dobrou organizáciou práce, prístupom ľudí k práci.

Bude treba venovať väčšiu pozornosť tiež spracovaniu režimu jednotlivých stavieb v súlade so štátnym plánom a tento režim záväzne plniť.

Zvlášť pokladám za závažné, že sa neustále zvyšujú rozpočtové náklady stavieb. Podľa dostupných podkladov dosiahlo zvýšenie týchto nákladov pri 537 stavbách 8,7 miliárd Kčs. V porovnaní s rokom 1973 je to skoro dvojnásobná suma a je najvyššia za doterajšie roky päťročnice.

Vecné zmeny sa podieľajú na zvýšení nákladov sumou 4,9 miliárd Kčs, t. j. 57 %. Majú na nich podiel nedostatky predprojektovej prípravy investorov, dodávatelia stavieb aj projektanti skvalitňovaním pôvodných projektov.

Nie vždy však zmeny v projektoch majú zlepšujúce parametre. Možno konštatovať, že sa pri vecných zmenách zhoršil podiel zlepšujúcich sa parametrov oproti minulým rokom.

Vlastné cenové vplyvy sa podieľajú na zvyšovaní nákladov 2,2 mld Kčs, t. j. 18 %. Sú to najmä dôsledky podmienok dovážaného strojného zariadenia, kapacít a profesií.

Ďalšie závažné nedostatky, ktoré sa podieľajú na zvyšovaní nákladov, je aj podhodnotenie rozpočtových nákladov. Tento jav aj naďalej trvá a je potrebné sa zamerať dôslednejšie na odstránenie tohto nedostatku.

V súvislosti s týmto by som chcel kladne oceniť, že predsedníctvo vlády prijalo v januári tohto roku opatrenia na zvýšenie celkovej úrovne a zlepšenie stavu v investičnej výstavbe, vzťahujúce sa na zlepšenie prípravy plánovania realizácie investičnej výstavby, zodpovednosti a na odstránenie nadmerného rastu investičných nákladov.

Treba tiež oceniť, že boli vypracované "Smernice o povoľovaní zvýšených rozpočtových nákladov stavieb" a možno očakávať, že budú mať kladný vplyv na ich reguláciu.

Ako som už spomenul, v stavebníctve treba venovať zvýšenú pozornosť využívaniu pracovného času, ktoré je predmetom častej kritiky. Lepšie využitie pracovného času je jedným z dôležitých činiteľov zvyšovania produktivity práce. Zvlášť treba odhaľovať rezervy vo využívaní pracovného času cez deň a taktiež venovať veľkú pozornosť vývoju zákonného pracovného pokoja, zvýšenú pozornosť venovať dodržiavaniu bezpečnostných opatrení na odstránenie úrazov, ktoré veľkou mierou brzdia tempo stavebných prác.

Stručne som spomenul klady a nedostatky týkajúce sa investičnej výstavby a najmä som považoval za účelné upozorniť na niektoré nedostatky, ktorých odstránením by sa mnohé zlepšilo na úseku investičnej výstavby. Takto by sa na tomto úseku lepšie splnili uznesenia XIV. zjazdu KSČ.