Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Szénásimu. Poslanec Vondrouš vystoupí jako poslední před polední přestávkou.

Poslanec SL V. Vondrouš: Vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci, státní závěrečný účet je konečnou tečkou za hospodářským rokem 1974. Shrnuje úspěchy národního hospodářství. Charakterizuje jeho dynamiku a rozvoj a pozitivně pohlíží na zemědělství, jeho rychlý růst a výsledky, kterých dosáhlo v loňském roce.

Domnívám se, že je správné právě dnes při projednávání státního závěrečného účtu aplikovat jeho některé závěry i na tak významnou oblast zemědělské politiky a praxe jakou je krmivová základna, ve které mají důležitou úlohu obiloviny a pícniny.

Změnami struktur pěstovaných druhů obilovin, zlepšením agrotechniky, zavedením vysoce výkonných odrůd, zlepšením kvality osiv, včetně dovážených sovětských odrůd, zvyšováním dodávek průmyslových hnojiv a vyřešením komplexní mechanizace, kultivace a sklizně, bylo dosaženo příznivých výsledků jak v celkové produkci, tak i v hektarových výnosech.

Přes značnou péči věnovanou objemným krmivům se nám dosud ale nedaří plně využívat rezervy, které stále existují na tomto úseku krmivové základny.

Také nárůst produkce objemných pícnin v prvních letech pátého pětiletého plánu, kdy byly sušší klimatické podmínky, byl pomalý a neodpovídal plně vynaloženému úsilí. Výraznějšího úspěchu bylo dosaženo právě v roce 1974, kdy mezinárodní přírůstek produkce činil 6,8 %.

Při této příležitosti třeba připomenout, že kvalita a krmná hodnota vyrobeného sena, senáží a siláží nebyla někdy na požadované úrovni. Provedené rozbory ukázaly, že kvalita sena měla vesměs znaky podřadnější jakosti. Siláže a senáže vykazovaly nižší sušinu a vysokou kyselost. Značné procento vzorků neodpovídalo platné čs. normě.

Žádoucího rozvoje v minulosti nedosáhlo horkovzdušné sušárenství, které by mělo být kvalitativním faktorem ovlivňujícím v blízké budoucnosti zejména výživu skotu. Horkovzdušné sušení pícnin a krmných plodin je v současné době to nejdokonalejší, co na tomto úseku zemědělství doposud známe, avšak nároky kladené na investice a energetiku do jisté míry limitují jeho další rozvoj. Dokazují to výsledky roku 1974, kdy bylo dosaženo něco přes 500 tis. tun úsušků, což je v porovnání k reálně existujícím možnostem a potřebám zcela zanedbatelné.

Pozitivním rysem předcházejícího období bezesporu je, že se dařilo zabezpečovat požadovanou potřebu krmných směsí. Díky příznivému vývoji ve výrobě obilovin stoupla jejich průmyslová výroba v roce 1974 ve srovnání s rokem 1970 o více než 46 %. Výroba krmivových směsí výrazně stoupla zejména tam, kde pokročil proces koncentrace a specializace, tj. u prasat a drůbeže. Přitom však při současné úrovni užitkovosti prasat a drůbeže jsou dosud značné rezervy v jejich přírůstcích, snášce vajec apod. K plnějšímu využití těchto rezerv je třeba zabezpečit účinnou výživu, náročnou na bílkoviny, zejména živočišného původu, které jsou předmětem devizově náročného dovozu. Ukazuje se, že než budou vytvořeny podmínky v domácích zdrojích, bude asi s největší pravděpodobností potřebné volit cestu nutných dovozů v takovém rozsahu, který zabezpečí maximální efektivnost ve využívání zrnin a celé krmivové základny. To ovšem na druhé straně neznamená, že by se zemědělství nemělo i nadále intenzívněji zaměřovat na lepší využívání trvalých travních porostů, luk a pastvin, zlepšováním koncentračních přístupů při silážování, senážování a horkovzdušném sušení tak, aby bylo v maximální míře zabráněno zrátám na krmivech.

Podrobnější rozbory ukazují, že snad největší rezervy v tomto směru máme na loukách a pastvinách. Jen pro srovnání: dosahujeme-li výnosy obilovin okolo 40 q na ha, měly by být výnosy pícnin vyjádřené v seně dvojnásobné, tj. alespoň 80 q na ha. Skutečnost je přitom taková, že u luk je tento předpoklad plněn pouze na 50 % a u pastvin pouze na 25 %. Přitom biologické před poklady pro dosahování vysokých výnosů u travních porostů v podstatě máme. Dokladem vysoké výnosové schopnosti luk a pastvin jsou špičkové výnosy některých zemědělských podniků, které se pohybují v rozsahu 100-120 q na ha.

Dosahujeme-li celostátně tak nízké výnosy u luk, pak je to v prvé řadě způsobeno celkově nízkou agrotechnikou. Navíc pak veškeré větší dobře obdělávané celky luk jsme postupně převedli do orné půdy a naopak, z orné půdy do luk jsme dali často drobná a špatně obdělávatelná pole.

Ukazuje se, že v příštím období by se měl položit větší důraz zejména na to, aby louky, kde je dostatečně silná vrstva bezkamenité půdy a nejsou na svazích, po případné úpravě vodních poměrů, byly rekultivovány. Cílem by mělo být zvětšit jejich celky, upravit tvar a povrch a vytvořit předpoklady pro využití velkovýrobní techniky, která by měla docházet do zemědělských podniků také ve větší míře. Pravidelným střídáním luční a polní periody pak lze získat nejvyšší výnosy živin na jednotce plochy. Tím se dosáhne intenzivního využití půdy, v době luční periody se dosahují vysoké výnosy kvalitní píce a v období polní periody mimořádně vysoké výnosy obilovin a dalších plodin.

I když tomu tak v minulosti a v přítomné době je, úkolem nás všech, kteří pracujeme v zemědělství, by mělo být omezení ztrát při konzervaci píce jak z luk, tak i pícnin na orné půdě. Proto je třeba šířeji než doposud budovat vhodné velkovýrobní seníky, vhodné prostory a plata pro silážování zavadlé píce a pro senážování. Je to nutné již proto, aby se urychleně skoncovalo se sušením píce ve starých objektech, stodolách, silážovalo v provizorních neutěsněných jámách, povrchových krechtech apod., neboť nevhodným skladováním jednak znehodnocujeme, jednak zvyšujeme procento ztrát a tím celý krmný proces nákladově zdražujeme.

Příští období také vyžaduje vyšlechtit nové moderní odrůdy trav, především výkonné odrůdy. Dosavadní odrůdy trav a jetelů již dnes méně vyhovují. Potřebujeme především různé typy odrůd trav a jetelů podle využití pro louky, pastviny, okrasné trávníky, sportovní trávníky, svahy kolem komunikací apod. Dále pak řadu odrůd trav a jetelů pro louky s různou dobou rannosti, aby se sklizeň mohla rozložit na delší období. Hovoříme-li o potřebě nových trav a jetelů, to neznamená, že bychom měli přehlížet, že v současné době i stávajícími odrůdami kryjeme potřebu asi ze 20 %. Přitom půdní a klimatické podmínky pro pěstování trav, jetelů a vojtěšek na semeno máme v republice ideální. Řada zemědělských podniků je na takové pěstování již i strojně vybavena. Těžkosti však přitom dělá především na našich závodech potřebná plocha orné půdy pro jejich pěstování.

Přesto však bych chtěl upozornit, že možnosti najít takové plochy jsou. Řekl jsem, že máme v loukách veliké a nevyčerpatelné možnosti zvyšování výnosů, tedy veliké rezervy. Ano, proto bude nutné přistoupit k široké organizaci rekultivaci našich luk a řídit se přitom podle starého českého přísloví, že louka je máma polí. Čím rychleji dokážeme zlepšovat louky, tím také snadněji budeme moci přistoupit k snižování ploch pícnin na orné půdě. A to bude právě ta půda, kterou v důsledku snížení pícnin na orné půdě získáme pro pěstování jetelových, vojtěškových a ostatních trávních semen. Přitom bych chtěl zdůraznit, že i v semenářství na tomto úseku bude nutno jít cestou specializace zemědělských závodů, protože jen ten zemědělský závod, který bude specializován na trávní a jiná semena a na jejich výnosu do značné míry existenčně záviset, bude pečovat o to, aby semena vyprodukoval v dostatečném množství a potřebné kvalitě.

Soudružky a soudruzi poslanci, v souladu se státním závěrečným účtem jsem chtěl hovořit o některých otázkách krmivářství zejména proto, že dosavadní stupeň úspěchů národního hospodářství a růstu životní úrovně je podmíněn pozitivním vývojem celého zemědělského komplexu. Máme-li dosáhnout tohoto stavu, je nezbytné v příštím období mnohem více než tomu bylo dosud věnovat pozornost právě problematice krmivářské základny.

Závěrem doporučuji státní závěrečný účet federace za rok 1974 schválit.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Vondroušovi. Odpolední část jednání bude řídit místopředseda Federálního shromáždění a předseda Sněmovny lidu s. Václav David. V jednání budeme pokračovat přesně ve 14.00 hod.

(Jednání přerušeno ve 12.28 hod.)

(Jednání opět zahájeno ve 14.00 hod.)

(Řízení schůze převzal místopředseda Federálního shromáždění a předseda Sněmovny lidu V. David.)

Předsedající předseda SL V. David: Vážené Federální shromáždění, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, pokračujeme v rozpravě k vládnímu návrhu usnesení, kterým Federální shromáždění Československé socialistické republiky schvaluje státní závěrečný účet federace za rok 1974.

Z písemně přihlášených řečníků vystoupí nyní poslanec Kodaj a připraví se poslankyně Moravčíková.

Poslanec SN S. Kodaj: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci! Pri prerokúvaní záverečného účtu štátneho rozpočtu ČSSR za rok 1974 chcem zaujať stanovisko k tej jeho časti, ktorá sa týka zabezpečenia obrany našej socialistickej vlasti.

ÚV KSČ i vláda republiky v súlade s leninskými princípmi jednoty budovania a obrany socialistickej vlasti venujú všestrannú pozornosť a vyčleňujú aj potrebné finančné a materiálne prostriedky na zabezpečenie obrany.

Vývoj vojensko-politickej situácie vo svete v posledných rokoch presvedčivo potvrdil, aký významný vplyv na medzinárodný vývoj má koordinovaná mierová politika Sovietskeho zväzu a ostatných krajín socialistického spoločenstva. Všetky úspechy v prebojúvaní politiky mieru, bezpečnosti a spolupráce sú výsledkom tejto jednotnej koordinovanej politiky a zásluhou zmien v reálnom pomere síl, v ekonomickej, politickej a vojenskej oblasti v prospech socialistického spoločenstva. Zásluhou týchto skutočnosti sa proces uvoľňovania napätia a politického riešenia existujúcich problémov prehlbuje. Mierové spolunažívanie sa stále dôraznejšie presadzuje ako základný princíp vzťahov medzi štátmi s rozdielnym spoločenským zriadením. Dosiahnuté pozitívne výsledky v upevnení mieru zdôrazňujú nevyhnutnosť zintenzívniť naše úsilie o ďalšie zmierňovanie medzinárodného napätia tak, aby sa tento proces stal trvalým a nezvratným.

Dosiahnuté pozitívne výsledky a doterajší proces uvoľňovania napätia však nemožno v žiadnom prípade preceňovať. Uplatňovanie politiky mierového spolunažívania a upevňovania mieru naráža na aktívny odpor reakčných imperialistických agresívnych síl, ktoré neuznávajú realitu súčasného sveta a nevzdali sa svojich agresívnych mocenských cieľov. Usilujú sa o zostrovanie priaznivého medzinárodnopolitického vývoja, o návrat do obdobia studenej vojny, o násilné riešenie sporných problémov, o hrubé zasahovanie do vnútorných záležitostí iných štátov. Na realizáciu agresívnych cieľov používajú politický, ekonomický, nátlak, ideologickú diverziu, ale aj vojenskú silu. Prehlbujú úsilie o ovládnutie Cypru, likvidáciu pokrokového vývoja v Portugalsku. Vykonávajú nátlak za návrat Grécka do vojenskej organizácie agresívneho Severoatlantického paktu. Zostrujú medzinárodné napätie v rôznych častiach sveta. Vinou agresívnych záujmov Spojených štátov a Izraela Stredný východ zostáva neustále ohniskom napätia a nemožno vylúčiť ani nové vojenské stretnutie.

Uvedené a ďalšie skutočnosti potvrdzujú, že agresívny charakter imperializmu sa nezmenil, neváha použiť vojenskú silu na presadenie reakčných cieľov a záujmov a svoju vojenskú silu neustále zdokonaľuje.

Vojenské výdavky štátov NATO sa v r. 1974 zvýšili o 14 miliárd dolárov a s rastom vojenských výdavkov sa počíta aj v tomto roku najmenej o 11 %. Velenie NATO počíta s modernizáciou jadrových aj konvenčných prostriedkov vedenia vojny. Zdokonaľuje sa organizačná štruktúra armád NATO. operačná, bojová a mobilizačná príprava štátov a vojsk.

Najsilnejšie zoskupenie vojsk USA je v západnej Európe. Západonemecká vláda aktívne realizuje plány rozvoja svojich ozbrojených síl, posilňuje ich útočný a manévrový charakter. NSR zvyšuje svoje vojenské výdavky v tomto roku o viac ako 7 %.

Z medzinárodnej a vojensko-politickej situácie vo svete a Európe vyplýva objektívna požiadavka všestranne upevňovať jednotu a silu socialistického spoločenstva a vojenskú organizáciu Varšavskej zmluvy. Varšavská zmluva vytvára nielen spoľahlivú základňu obrany našej vlasti a všetkých socialistických krajín, ale je aj dôležitým činiteľom v zabezpečovaní mieru. Záujmy ďalšieho upevnenia mieru a bezpečnosti vyžadujú všestranne posilňovať internacionálny charakter našich ozbrojených síl a prehlbovať vše strannú vojenskú spoluprácu armád Varšavskej zmluvy.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci! Pri prerokúvaní výsledkov hospodárenia Federálneho ministerstva národnej obrany za rok 1974 boli v Brannom a bezpečnostnom výbore Snemovne ľudu i Snemovne národov hodnotené dobré výsledky, pokiaľ ide o efektívne a hospodárne využívanie finančných prostriedkov. Rozpočet výdavkov FMNO bol v roku 1974 splnený na 98,5 %. Rozpočet príjmov bol prekročený a jeho plnenie bolo 106,6 %.

Najväčší objem rozpočtových prostriedkov bol v r. 1974 vynaložený na zavádzanie novej techniky a materiálu, a tým aj na technické zdokonalenie vybavenosti armády. Plnenie tejto časti rozpočtu je 98 %. Rok 1974 znamenal ďalší krok k modernizácii výzbroje armády. Na dodávkach výzbroje a techniky pre ČSĽA sa stále významnejšie podieľajú dodávky zo socialistických krajín, predovšetkým zo Sovietskeho zväzu, realizované v rámci kooperácie vývoja a výroby medzi krajinami Rady vzájomnej hospodárskej pomoci. Plnenie dodávok bolo veľmi dobré a v praxi sa potvrdzuje účinnosť práce komisie branného priemyslu RVHP.

Ďalšiu skupinu výdavkov predstavujú mzdové prostriedky. Schválený rozpočet bol splnený na 96,5 %. K nevyčerpaniu stanovených prostriedkov prispelo nenaplnenie plánovaných počtov, nižšie čerpanie v rámci funkčných platov, ako aj realizácia ohodnotenia špecifík občianskych pracovníkov nie od začiatku roka, ale od 1. 4. 1974.

Rozpočet výdavkov na investičnú výstavbu, znížený o prevody iným investorom, bol splnený na 103,4 %. Prekročenie je pokryté odvodom zo združených prostriedkov od iných investorov. Vecne bol splnený na 95 %.

Na plnení úloh investičnej výstavby sa podieľa značný počet dodávateľských organizácií, vrátane rezortného odborového podniku - Vojenské stavby. Tento ako jediný dosiahol vyššie plnenie ako na 100 %. Napriek tomu, že vecne nebol plán investičnej výstavby splnený úplne, bol rok 1974 najúspešnejší v 5. päťročnom pláne.

Plnenie rozpočtu výdavkov na cestovné a ostatné výplaty fyzickým osobám bolo z pôvodného rozpočtu 95 %. V plnení sa priaznivo prejavujú úsporné opatrenia prijaté velením ČSĽA na základe uznesenia vlády č. 307/1972.

Aj v ostatných ukazovateľoch plnenia štátneho rozpočtu v rezorte Federálneho ministerstva národnej obrany bolo dosiahnuté priaznivých ukazovateľov. Napr. škody a straty boli v roku 1974 oproti roku 1973 znížené o 36 % a sú najnižšie od roku 1960.