Navrhovaným opatrením sa sleduje, aby bol vcelku štabilizovaný fond pracovného času v roku 1975 a v období 6. päťročnice. Účelná úprava voľných a pracovných dní má mimoriadny význam aj pre plynulé a bezporuchové zásobovanie obyvateľstva. Preto je správne a účelné upravovať presuny pracovných dní a dní pracovného pokoja tak, aby pracovný pokoj nepresahoval viac ako 3 dni v týždni.

Po náležitom zvážení z ekonomického i politického hľadiska možno pristúpiť k tomu, aby 28. október ako Deň znárodnenia bol vyhlásený za významný deň nášho štátu. To znamená, že 28. október bude pracovným dňom, pravdaže, so všetkými z toho vyplývajúcimi dôsledkami, a to tak v oblasti mzdovej a pracovnoprávnej, ako aj vo všetkých ostatných oblastiach nášho právneho poriadku. Celoročný fond pracovného času a výroba sa týmto opatrením zvýši o 0,35 %, so zreteľom na tvorbu národného dôchodku to predstavuje ročne prírastok cca 1,2 mld Kčs.

Prosím, vážené súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci, aby ste návrh zákona posúdili a schválili. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji s. ministru Štanceľovi za zdůvodnění předloženého vládního návrhu. Návrh zákona byl přikázán výborům pro sociální politiku a ústavně právním výborům obou sněmoven.

Společným zpravodajem určily výbory Sněmovny lidu poslance Rudolfa Zímu. Prosím zpravodaje poslance Zímu, aby se ujal slova.

Zpravodaj poslanec SL R. Zíma: Vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, podle dosavadní právní úpravy, která platí od roku 1951, jsou vedle státního svátku 9. května a nedělí prohlášeny za dny pracovního klidu také 1. leden, velikonoční pondělí, 1. květen, 28. říjen (Den znárodnění) a vánoční svátky 25. a 26. prosince.

Navrhovaná úprava přesouvá svátek 28. října, jenž byl dosud dnem pracovního klidu, mezi ostatní významné dny našeho státu, za které jsou prohlášeny 25. únor, 29. srpen a 7. listopad. 28. říjen jako Den znárodnění bude napříště stejně jako dosavadní významné dny pracovním dnem se všemi z toho vyplývajícími důsledky jak v oblasti pracovněprávní, tak i ve všech ostatních oblastech našeho právního řádu.

Soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, po zavedení zkrácené pracovní doby a pětidenního pracovního týdne se ukázalo, že na všech úsecích národního hospodářství nebyly vytvořeny potřebné předpoklady k zabezpečení tohoto významného opatření ve prospěch našich pracujících.

Trend využití pracovní doby např. v průmyslových podnicích se vyvíjel v minulých letech takto:

- v roce 1953 počet ročně odpracovaných hodin dělníka činil 2221 při hodinové týdenní pracovní době, přičemž využití použitelného fondu pracovní doby se pohybovalo kolem 90,2 %,

- v roce 1957 při 46 hodinové týdenní pracovní době se snížil ročně odpracovaný počet hodin dělníka na 2127, tj. méně o 94 hodin, a využití použitelného fondu pracovní doby mírně stouplo - na 91 %,

- v roce 1969 činil u průmyslových dělníků průměrný počet odpracovaných hodin v týdnu 41,6 a v důsledku toho i roční počet odpracovaných hodin klesl na 1889, což představuje rozdíl proti roku 1953 o 332 hodin méně, i když na druhé straně využití použitelného fondu pracovní doby dosáhlo 91,7 %, což je proti roku 1953 o 1,5 % více.

Od té doby se průměrný počet týdenních hodin pohyboval od 41,5 do 41,7 a počet odpracovaných hodin od 1938 do 1964. Využití použitelného fondu pracovní doby dosáhlo nejpříznivějšího výsledku v roce 1972 - 92,5 %. Po tomto roce však uvedený ukazatel postupně klesal, a to zejména vlivem nedostatků ve využívání pracovní doby.

Při plnění náročných úkolů ročních plánů působí určité potíže též rozdílný kalendářní fond pracovních dnů v jednotlivých letech, který je způsoben kolísavým počtem svátků připadajících na dny pracovního klidu, tj. na soboty a neděle. Tyto rozdíly je nutno vyrovnávat pracovními sobotami.

Pro informaci jsme měli v roce 1971 261 pracovních dnů, v letech 1972 a 1973 po 258 dnech, v roce 1974 a v letošním roce včetně předpokládané pracovní směny připadající na 28. října, jich bude 259. Z toho je vidět, že ani realizací navrhované změny zákona č. 93/1951 Sb. se nedosáhne stavu využitelného ročního fondu pracovní doby před rokem 1972.

Při napjatosti bilance v pracovních silách ve většině úseků národního hospodářství a s ohledem na náročné úkoly, které musí být zabezpečovány, kromě nejefektivnějšího a nejracionálnějšího využívání fondu pracovní doby je nezbytné hledat rezervy i v úpravě svátků v Československé socialistické republice. Přitom je třeba hledat řešení nejen pro účelné zabezpečení potřeb v roce 1975, ale i v dalších letech a především pro další etapu budování naší socialistické společnosti - pro období šestého pětiletého plánu.

Soudružky a soudruzi poslanci, realizací návrhu na úpravu svátkového práva v Československé socialistické republice, který vychází především z ekonomických potřeb našeho národního hospodářství, přispějeme vedle opatření v zájmu maximálního využívání pracovní doby ke zvýšení využitelného ročního fondu pracovní doby a tím též k posílení podmínek pro úspěšné splnění vytyčených náročných úkolů v dalším progresívním růstu naší ekonomiky.

Z obdobných důvodů a v zájmu shodné bilance fondu pracovní doby byl zrušen ve Slovenské socialistické republice zákon Slovenské národní rady č. 69/1969 Sb., o státním svátku Slovenské socialistické republiky, a den 29. srpen (Den Slovenského národního povstání) bude jako významný den našeho státu rovněž pracovním dnem obdobně jako Den znárodnění.

Dovolte mi, soudružky a soudruzi poslanci, abych v závěru společné zpravodajské zprávy konstatoval, že oba výbory Sněmovny lidu, jimž byl vládní návrh přikázán k projednání, tj. ústavně právní výbor i výbor pro sociální politiku, doporučují Sněmovně lidu schválit vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 93/1951 Sb., o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, ve znění, ve kterém byl vládou ČSSR předložen.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji zpravodaji poslanci Zímovi. Společným zpravodajem výborů Sněmovny národů je poslanec Gregor Puškáš. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj poslanec SN G. Puškáš: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci! Predloženým návrhom zákona, ktorý v úvode odôvodnil minister práce a sociálnych vecí s. Štanceľ, má dôjsť ku zmene v právnej úprave tzv. sviatkového práva, ktorá spočíva v tom, že doterajší štátny sviaok 28. októbra ako Deň znárodnenia, ktorý bol až dosial dňom pracovného pokoja, bude zaradený medzi významné dni nášho štátu a stane sa ako ostatné významné dni pracovným dňom. Vyhlásením 28. októbra za významný deň nášho štátu bude lepšie zodpovedať súčasnej vývojovej etape našej spoločnosti a bude i zodpovedajúcom spôsobom hodnotený jeho význam v súlade s ďalšími, pre našu socialistickú spoločnosť takými významnými dňami, ako je 25. február, 29. august a 7. november.

Dôležitú úlohu pri posudzovaní tejto úpravy zohráva predovšetkým ekonomická stránka. Skrátením pracovného času a zavedením päťdňového pracovného týždňa vznikol aj určitý pokles fondu využiteľného pracovného času - ako o tom hovoril spravodajca poslanec Zíma - a preto má naša spoločnosť záujem na čo najracionálnejšom využití daného fondu pracovného času, čo sa dá lepšie uskutočniť za predpokladu, že päťdňový týždeň bude čo najmenej prerušovaný ďalšími dňami pracovného pokoja a bude dodržaný určitý stabilnejší pracovný rytmus.

Poklesom využívania fondu pracovného času sa zaoberala federálna vláda i obidve národné vlády na podklade správy a rozboru predloženého Výborom ľudovej kontroly. Ukázalo sa, že straty na pracovnom čase dosahujú v prepočte na dennú smenu 7-8 percent. To je vážny dôkaz.

Príčiny týchto nedostatkov sú predovšetkým vnútorného charakteru a sú závislé od riadiacej úrovne a kontrolnej činnosti, často pramenia z nedostatočnej koordinácie rozvrhu pracovného času a cestovných poriadkov verejných dopravných prostriedkov, z tolerancie neospravedlnených oneskorených príchodov a predčasných odchodov, benevolentného uvoľňovania pracovníkov počas smeny na obstarávanie súkromných záležitostí, predlžovania pracovných prestávok a pod. Nepriaznivo pôsobili aj vonkajšie faktory, ako boli napr. nevyhovujúce pracovné časy na úradoch a v podnikoch služieb. Bolo preto treba v tomto smere prijať celý rad potrebných opatrení.

Súdružky a súdruhovia poslanci! Výpočty ukazujú, že by sme potrebovali na dôsledné odstránenie všetkých týchto strát a ne dostatkov len vo výrobných odvetviach národného hospodárstva cca 400 tisíc pracovníkov, čo je pri súčasnej napätosti bilancie v pracovných silách nerealizovateľné.

Preto nás pokles fondu pracovného času, nedostatky vo využívaní pracovného času a stúpajúca potreba pracovných síl vyvolaná rastom úloh núti robiť opatrenia nielen intenzívneho, ale aj extenzívneho charakteru, aby plánované tempo rozvoja socialistickej spoločnosti bolo zabezpečené.

Rozšírením fondu pracovného času o cca 0,35 % pri súčasnom zachovaní päťdňového pracovného týždňa očakávame pozitívne ovplyvnenie plnenia plánovaných úloh, čo vo svojich dôsledkoch prinesie prospech v rozvoji životnej úrovne nášho obyvateľstva.

Súdružky a súdruhovia poslanci! Dovoľte mi, aby som za Ústavnoprávny výbor a za Výbor SN pre sociálnu politiku podporil spoločnú spravodajskú správu výborov Snemovne ľudu a odporučil v mene oboch výborov Snemovne národov schváliť vládny návrh zákona, ktorým sa mení zákon č. 93/1951 Zb. o štátnom sviatku, o dňoch pracovného pokoja a o pamätných a významných dňoch v znení, v ktorom ho vláda ČSSR predložila.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji poslanci Puškášovi.

Soudružky a soudruzi, k tomuto vládnímu návrhu nedošly písemné přihlášky do rozpravy. Ptám se proto, zda se někdo z poslanců hlásí do rozpravy. (Nikdo.) Nikdo.

Žádá s. ministr Štanceľ slovo? (Ne.) Děkuji, nežádá.

Můžeme přistoupit k hlasování.

Podle zjištění jsou obě sněmovny schopny usnášení, neboť je přítomna nadpoloviční většina všech poslanců Sněmovny lidu i obou reprezentací ve Sněmovně národů. Při hlasování o tomto návrhu platí zákaz majorizace, tzn. že ve Sněmovně národů hlasují odděleně poslanci zvolení v České socialistické republice a poslanci zvoleni ve Slovenské socialistické republice.

Nejdříve prosím o hlasování poslance Sněmovny národů, kteří byli zvoleni ve Slovenské socialistické republice.

Kdo souhlasí s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 93/1951 Sb., podle doporučení společného zpravodaje sněmovny, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Slovenská reprezentace Sněmovny národů zákon přijala. Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny národů, zvolení v České socialistické republice.

Kdo souhlasí s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 93/1951 Sb., podle doporučení společného zpravodaje, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Také česká reprezentace zákon schválila.

Sněmovna národů zákon přijala.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí v souladu s doporučením společného zpravodaje sněmovny s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 93/1951 Sb., nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Také Sněmovna lidu zákon přijala.

Vzhledem k souhlasnému usnesení sněmoven mohu konstatovat, že Federální shromáždění schválilo zákon, kterým se mění zákon č. 93/1951 Sb., o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech.

Ve čtvrtém bodu našeho pořadu projednáme

Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 35/1962 Sb., o měrové službě (tisk 88)

Návrh zákona odůvodní za vládu Československé socialistické republiky ministr pro technický a investiční rozvoj ing. Ladislav Šupka. Uděluji mu slovo.

Ministr ČSSR pro technický a investiční rozvoj ing. L. Šupka: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, předložený návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 35/1962 Sb., o měrové službě, vychází z toho, že dosavadní zákon svou funkci plní, je však třeba v něm provést dílčí úpravy v důsledku převzatých mezinárodních závazků, které se týkají mezinárodně uznávaných měrových jednotek.

Potřeba mezinárodně jednotné technické řeči v oblasti měr a měření je spjata s rozvojem výroby a směny. Proto již před 100 lety, v květnu 1875, byla sjednána Úmluva o metrické soustavě, jejímž základem - jak vyplývá i z názvu - byl a je metr. Od té doby vytvořil rozvoj vědy a techniky celou složitou soustavu jednotek a vyvolává nutnost jejího postupného rozšiřování o jednotky další. Nové jednotky jsou v jednotlivých členských státech Úmluvy realizovány na základě doporučení Generální konference pro míry a váhy, která je mezinárodní vládní organizací na základě Úmluvy o metrické soustavě.

Mezinárodní soustava jednotek, která je nazývána zkratkou "SI", se skládá z jednotek tvořících základ celé soustavy, dále z jednotek doplňkových, které mají povahu přechodnou a používá se jich spolu se základními jednotkami k definici jednotek, které nazýváme odvozenými.

Zavedení mezinárodní soustavy "SI" v Československu vyžaduje, aby doporučení Generální konference pro míry a váhy byla příslušným způsobem promítnuta do československého právního řádu. Protože dosavadní zákon stanoví základní jednotky taxativně, vzniká nyní potřeba doplnit stávajících 6 základních jednotek o jednotku další, nazvanou "m o 1", která charakterizuje látky nezávisle na jejich tvaru, skupenství apod. Vychází přitom z počtu molekul a vyjadřuje tedy látkové množství.