Vládní návrh na základě dosavadních zkušeností předpokládá, že jednotky doplňkové i odvozené a s nimi jednotky vedlejší budou stanoveny státní technickou normou.

V Československu stejně jako v dalších členských zemích RVHP bude přechod na mezinárodní soustavu jednotek "SI" uplatňován jednotným způsobem, v souladu s doporučením Stálé komise RVHP pro normalizaci. Přechod na mezinárodní soustavu jednotek je obtížný a náročný ve státech, které dosud používají předmetrickou soustavu, například ve Velké Británii a ve Spojených státech a v dalších.

Úkoly potřebné k zavedení soustavy u nás jsou obsaženy v souboru opatření přijatých usnesením vlády ČSSR č. 7 ze dne 17. ledna 1974.

Soudružky a soudruzi poslanci, důsledný přechod na soustavu jednotek "SI" ve všech vědních a technických oborech usnadní mezinárodní výměnu zboží, vědeckotechnickou a hospodářskou spolupráci a znamená také snížení počtu dosud používaných jednotek.

Prosím vás proto o schválení předloženého vládního návrhu. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji ministru Šupkovi. Návrh zákona byl přikázán k projednání výborům pro průmysl, dopravu a obchod a výborům ústavně právním obou sněmoven. Výbory Sněmovny národů pověřily přednesením zpravodajské zprávy poslance Ľudovíta Poláka. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj poslanec SN Ľ. Polák: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci! Zákon č. 35/1962 Zb. o mierovej službe ustanovuje miery a váhy používané vo všetkých oblastiach života našej spoločnosti. Vládou predložený návrh novely tohto zákona nadväzuje na medzinárodné dohody a prijaté záväzky. Má vytvoriť aj v legislatívnej oblasti nevyhnutné predpoklady pre efektívnejšie a včasné využívanie nových poznatkov a skúseností, ktoré prináša technický rozvoj.

Spoločné medzinárodné dohody o používaní jednotných mierových jednotiek majú pre naše hospodárstvo aj pre náš zahraničný obchod značný význam. Mierové jednotky zodpovedajúce dosiahnutému stupňu vedeckých poznatkov sú podmienkou presného merania, nevyhnutného pre modernú výrobu. Rovnako v zahraničnom obchode, kde medzinárodná sústava jednotiek, zavádzaná v súčasnej dobe prakticky celosvetovo, umožní lepšiu zrozumiteľnosť a rýchlejšiu porovnateľnosť kvantitatívnych aj kvalitatívnych ukazovateľov výrobku, využitie technickej dokumentácie a posúdenie technických podmienok dodávok.

Pre ČSSR ako krajinu, ktorá svoj ďalší rozvoj založila na prehlbujúcej sa spolupráci s členskými krajinami RVHP, bol zvolený rovnaký postup. V predloženom vládnom návrhu je v dôvodovej správe uistenie, že medzinárodná sústava jednotiek je súčasne zavádzaná vo všetkých krajinách RVHP na základe odporúčania Stálej komisie RVHP pre normalizáciu. Podľa tohto odporúčenia sa uskutoční v členských krajinách RVHP všeobecný prechod na jednotky sústavy SI.

Predložený vládny návrh bol prerokovaný v Ústavnoprávnom výbore a vo Výbore pre priemysel, dopravu a obchod. Výbory vyslovili s návrhom súhlas a odporučili jeho schválenie v snemovni.

Ako spoločný spravodajca Ústavnoprávneho výboru a Výboru pre priemysel, dopravu a obchod preto odporúčam Snemovni národov schváliť predložený vládny návrh zákona, ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 35/1962 Zb. o mierovej službe - tlač č. 88 v znení predloženom vládou s platnosťou od 1. augusta 1975. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji zpravodaji poslanci Polákovi. Za výbory Sněmovny lidu přednese zpravodajskou zprávu zpravodaj poslanec Bohumil Šimon. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj poslanec SL B. Šimon: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, dosavadní zákon č. 35/1962 Sb., o měrové službě z roku 1962 zavedl do naší měrové soustavy mezinárodní soustavu měřicích jednotek označovanou "Sl". Od té doby však byly provedeny v této soustavě změny a úpravy, které jsou mezinárodně uznávány. Proto i Československo nutně musí tyto úpravy provést. Předkládaný vládní návrh uvedené úpravy a změny zahrnuje.

V § 6 předkládané novely zákona se ustavuje Úřad pro normalizaci a měření federálním ústředním orgánem státní správy pro obor státní měrové služby. To je opatření organizačně právní, při němž zůstává v platnosti vztah tohoto orgánu mezi orgány státní správy tak jak je určen v § 54 odst. 1 zákona č. 133 z roku 1970 o působnosti federálních ministerstev.

Zaváděním mezinárodní soustavy jednotek v československém národním hospodářství vzniknou určité nároky, o nichž jednala vláda v lednu 1974. Tyto nároky jsou už uplatňovány v rozpočtu. Můžeme uvítat ujištění vlády, že schválením předloženého vládního návrhu nevzniknou žádné další nároky na státní rozpočet.

Obdobně jako ve výborech Sněmovny národů, bylo i ve výborech Sněmovny lidu doporučeno schválit předložený vládní návrh.

Jako společný zpravodaj výboru ústavně právního a výboru pro průmysl, dopravu a obchod navrhuji proto Sněmovně lidu schválit vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 35/1962 Sb., o měrové službě - tisk č. 88 - ve znění předloženém vládou s účinností zákona od 1. 8. 1975. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji poslanci Šimonovi. Soudružky a soudruzi, do rozpravy k tomuto bodu se nikdo písemně nepřihlásil. Ptám se proto ještě, zda někdo z poslanců si přeje vystoupit v rozpravě. (Nikdo.) Přeje si ministr Šupka závěrečné slovo? (Nepřeje.) Děkuji.

Potom můžeme přistoupit k hlasování o návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 35/1962 Sb., o měrové službě. Podle zjištění jsou obě sněmovny schopné usnášení, neboť je přítomna nadpoloviční většina všech poslanců Sněmovny lidu i obou reprezentaci ve Sněmovně národů.

Prosím nejdříve o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí s návrhem zákona podle doporučení společného zpravodaje sněmovny, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Sněmovna lidu zákon přijala.

Nyní hlasují poslanci Sněmovny národů.

Kdo souhlasí s návrhem zákona podle doporučení společného zpravodaje sněmovny, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Také Sněmovna národů zákon přijala.

Konstatuji, že shodnými usneseními sněmoven byl Federálním shromážděním schválen zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 35/1962 Sb., o měrové službě.

Posledním bodem programu je

Vládní návrh, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Dohoda mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o vzájemné ochraně autorských práv k dílům literárním, vědeckým a uměleckým, podepsaná v Praze dne 18. března 1975 (tisk 89)

Prosím ministra zahraničních věcí ing. Bohuslava Chňoupka, aby návrh odůvodnil za federální vládu.

Ministr zahraničních věcí ČSSR ing. B. Chňoupek: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci! Keď sme pred niekoľkými týždňami spomínali 30. výročie víťazstva nad fašizmom a oslobodenia ČSSR Sovietskou armádou a 5. výročie podpísania Zmluvy o priateľstve, spolupráci a vzájomnej pomoci medzi Československou socialistickou republikou a Zväzom sovietskych socialistických republík, zdôraznili sme tiež, že v uplynulých rokoch sa dôsledne realizovali jednotlivé články tejto Zmluvy a že naše vzťahy dosiahli nový, kvalitatívne vyšší stupeň vzájomnej spolupráce.

Dohoda medzi ČSSR a ZSSR o vzájomnej ochrane autorských práv k literárnym, vedeckým a umeleckým dielam, podpísaná 18. marca 1975, ktorú v mene vlády predkladám nášmu dnešnému rokovaniu Snemovne ľudu a Snemovne národov Federálneho zhromaždenia, je ďalším konkrétnym vyjadrením záväzku zakotveného v Zmluve o priateľstve, spolupráci a vzájomnej pomoci. Podľa nej budú obidve strany v súlade so zásadami socialistického internacionalizmu ďalej rozvíjať a rozširovať vzájomnú spoluprácu v oblasti vedy a kultúry, školstva, literatúry a umenia, tlače, rozhlasu, filmu, televízie, ako aj v iných oblastiach.

Dohoda súčasne nadväzuje na spoluprácu medzi obidvomi štátmi, uskutočňovanú na základe Dohody o kultúrnej a vedeckej spolupráci podpísanej 28. februára 1972. Vhodne teda dopĺňa jestvujúcu širokú sústavu zmluvných vzťahov medzi obidvomi štátmi a vytvára účinný systém vzájomnej ochrany autorských práv k literárnym, vedeckým a umeleckým dielam, ktorý bude pomáhať ďalšiemu šíreniu kultúrnych hodnôt medzi ČSSR a ZSSR.

V tejto súvislosti hodno pripomenúť, že až do roku 1973 nejestvovala medzi ČSSR a ZSSR vzájomná zmluvnoprávna úprava ochrany autorských práv. Diela sovietskych autorov u nás dovtedy chránili všeobecné záväzky ČSSR, vyplývajúce jednak z našej účasti na Brnenskom dohovore o ochrane literárnych a umeleckých diel, jednak i na Všeobecnom dohovore o práve autorskom v tých prípadoch, keď došlo k ich prvému uverejneniu na území ČSSR alebo na území štátov, ktoré sú zmluvnou stranou už spomenutých mnohostranných dohôd. V prípadoch, keď sovietsky autor mal bydlisko v ČSSR, boli jeho diela pod ochranou čs. autorského zákona. Diela československých autorov boli na území ZSSR pod ochranou, pre ktorú dával podklad sovietsky právny poriadok.

Sovietsky zväz pristúpil v roku 1973 k Všeobecnému dohovoru o autorskom práve, ktorého zmluvnou stranou bola ČSSR už od roku 1960.

Podľa tohto Všeobecného dohovoru o autorskom práve sa medzi ČSSR a ZSSR nastolili niektoré širšie zásady autorskoprávnej ochrany. Naďalej však z nej zostali vylúčené diela československých alebo sovietskych občanov, vydané pred prístupom ZSSR k tomuto dohovoru.

Z tohto dôvodu sa musel ešte na dvojstrannom československo-sovietskom zmluvnom základe vyriešiť celý rad otázok vyplývajúcich zo záujmu obidvoch štátov na širokej výmene kultúrnych hodnôt a na pružnom uplatňovaní ochrany autorských práv.

Československo-sovietska dohoda o vzájomnej autorskoprávnej ochrane z 18. marca 1975, ktorú vám dnes predkladám na vyslovenie súhlasu, vytvára medzi ČSSR a ZSSR priaznivé právne podmienky pre vzájomné široké uplatňovanie literárnych, vedeckých a umeleckých diel. To je hlavne tým, že podľa článku 1 zabezpečuje aby každý z obidvoch štátov sústavne podporoval na svojom území šírenie literárnych, vedeckých a umeleckých diel, vytvorených občanmi druhého štátu.

Dohoda rozširuje vzájomnú autorskoprávnu ochranu nad rámec vymedzený Všeobecným dohovorom o autorskom práve z roku 1952, a to v tom smere, že teraz budú podliehať vzájomnej autorskoprávnej ochrane aj tie diela československých a sovietskych občanov, ktoré vydali pred prístupom ZSSR k tomuto Dohovoru, t. j. pred rokom 1973, a pri ktorých čas trvania autorského práva dosiaľ neuplynul.

V súlade s dvojstrannou dohodou vzájomná ochrana začína pôsobiť okamžite na všetky diela, ktoré pochádzajú od všetkých žijúcich čs. a sovietskych autorov alebo tých, ktorí nie sú mŕtvi dlhšie ako 25 rokov.

Dohoda zabezpečuje jednotný a pružný systém uplatňovania vzájomnej autorskoprávnej ochrany po organizačnej, finančnej a daňovej stránke, zakotvenej v článku 5 a 6. Pritom daňové otázky sa riešia tak, aby sa zamedzilo dvojitému zdaneniu. Dohoda z 18. marca 1975 uplatňuje zásadu, podľa ktorej sa v autorskoprávnych vzťahoch medzi ČSSR a ZSSR budú z autorských odmien zrážať dane výhradne v štáte, kde má autor, poťažne iný príjemca autorskej odmeny, napr. dedič autora alebo iný právny zástupca trvalé bydlisko. To znamená, že autorské odmeny zo ZSSR pre čs. občanov sa budú zdaňovať výhradne v ČSSR, a to podľa sadzieb ustanovených čs. daňovými predpismi. Autorské odmeny z ČSSR pre sovietskych občanov sa budú poukazovať nezdanené. Bude sa však odpočítávať príspevok pre príjemcu autorských odmien podľa príslušných čs. právnych predpisov. Zdaňovať sa budú výhradne v ZSSR, a to sadzbami ustanovenými sovietskymi daňovými predpismi. Takýto princíp - nazvime ho princíp bydliska - ČSSR prijala už v niektorých iných medzištátnych zmluvách s tretími štátmi o zamedzení dvojitého zdanenia.

Dohoda tak umožňuje, aby sa uspokojivo vyriešili aj problémy, ktoré vyplývajú z rozdielneho rozsahu ochrany autorských práv podľa čs. a sovietskeho zákonodarstva.

Uplatňovanie Dohody má dosah pre všetky organizácie, ktoré sa zaoberajú činnosťou v oblasti autorského práva, a pre ich nadriadené orgány, ktorými sú tak príslušné ústredné orgány štátnej správy a národné výbory, ako aj ústredné orgány politických strán, spoločenských organizácií, Revolučného odborového hnutia a družstiev, Československá televízia a Československá tlačová kancelária. Dohoda sa týka taktiež značného počtu čs. občanov, ktorým patria autorské práva k dielam používaným na území ZSSR.

Šírka uplatňovania Dohody je daná skutočnosťou, že jej ustanovenia sa vzťahujú na akékoľvek použitie literárnych, vedeckých a umeleckých diel, t. j. najmä slovesných, divadelných, hudobných, výtvarných diel, vrátane diel umenia architektonického a diel úžitkového umenia, ďalej filmových, televíznych, fotografických a faktografických diel. Pritom pod pojmom "použitie" autorského diela sa rozumie jeho vydanie, vrátane uverejnenia v periodickej tlači, uvádzanie na koncertoch a v divadlách, nakrúcanie a vysielanie zvukových záznamov, šírenie zvukových záznamov vo forme gramofónových platní či magnetofónových pásiek, vystavenie výtvarných diel, použitie architektonických diel, ich výstavba a pod.