Zmíněné vládní nařízení umožňovalo, aby tak zvaná nezajištěná zemědělská půda, kterou její vlastníci neobdělávali nebo nebyli schopni řádně obdělávat, byla přenechána smluvně do užívání některé zemědělské socialistické organizaci nebo přikázána k tomuto užívání administrativním opatřením na základě rozhodnutí okresního národního výboru. Pokud jde o půdu drobných a středních rolníků, zřizovalo se právo užívání zpravidla na dobu šesti let.

Vládní nařízení č. 50 z roku 1955 Sbírky platí v nezměněné podobě již 20 let a nevyhovuje již současným potřebám a úkolům našeho zemědělství. Podstatně se změnily i podmínky, za nichž bylo toto na svou dobu revoluční opatření vydáno.

Zásadní změnu lze spatřovat ve výrazném rozvoji a upevnění socialistických výrobních vztahů družstevních a státních socialistických zemědělských organizací k půdě. V důsledku úspěšného rozvoje socialistických výrobních vztahů v celé naší společnosti došlo též k výraznému posunu ve vědomí vlastníků zemědělské půdy.

Přímo ke kvalitativní změně došlo především u družstevních rolníků, kteří jsou dnes pevně spjati se socialismem, se zemědělskou politikou naší strany. Dřívější soukromovlastnické myšlení malých a středních rolníků nahradilo stále se rozvíjející a upevňující socialistické vědomí dnešní třídy družstevních rolníků.

Bez významu není ani ta okolnost, že dochází ke generační změně vlastníků půdy, že je stále větší počet vlastníků půdy, jejichž vlastnictví není spojeno s prací na půdě. Zejména nastupující mladá generace, která vyrůstala již v podmínkách socialistické společnosti, nepociťuje již takový soukromovlastnický vztah k půdě jako tomu bylo dříve.

Uplynulá etapa výstavby našich socialistických zemědělských organizací přesvědčila nejen zemědělce, ale celou občanskou veřejnost o nesporných přednostech socialistické zemědělské výroby před individuální soukromou malovýrobou.

Významnou roli v tomto procesu přeměn společenského vědomí má i dosažený vysoký stupeň životní úrovně a sociálních jistot občanů, který je zbavuje i do budoucna jakýchkoli existenčních starostí.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, tato situace, stručně řečeno, nás opravňuje k závěru, že objektivní potřeby socialistických zemědělských organizací a rozvoje zemědělské výroby mohou být řešeny kvalitativně novým způsobem, tak jak to předpokládá předložený vládní návrh zákona.

V čem spatřujeme tyto kvalitativně nové aspekty navrhované právní úpravy užívacích vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku?

Na prvním místě je to ta skutečnost, že nové právo užívání půdy je konstruováno jako právo věcné, to je právo váznoucí na majetku bez ohledu na změnu v osobě vlastníka, a je současně časově neomezené. Socialistické zemědělské organizace při hospodaření na této půdě, ale i při přípravě dlouhodobých opatření koncepční povahy, nebudou tak nuceny brát zřetel na změny v osobě vlastníka. Má to svůj veliký praktický význam zejména proto, že metalizace procesu specializace a koncentrace zemědělské výroby by jinak přinášela s sebou nutnost mnohdy složitých a zdlouhavých jednání s vlastníky zemědělského majetku.

Druhým významným aspektem je skutečnost, že zřizované užívací právo je důsledně bezplatné. Tento princip je odůvodněn tím, že socialistické zemědělské organizace ve shodě s požadavky intenzívního využívání půdy a v souladu s nejnovějšími výsledky vědy a techniky do půdy vkládají značné investiční prostředky, které půdu zhodnocují a bez nichž by nemohlo být dosaženo požadované produkce, odpovídající společenským požadavkům. Že nejde, soudružky a soudruzi, o malé prostředky, které naše společnost do půdy vkládá, vyplývá zejména z toho, že jen v průběhu páté pětiletky bude do půdy investováno 8 miliard Kčs. Počítáme s tím, že v šesté pětiletce tyto investice dosáhnou ještě vyšší úrovně.

A nejen to. Jedním z konkrétních výsledků posilování socialistických rysů naší společnosti je skutečnost, že základním kritériem pro odměňování se stalo i v zemědělství množství a kvalita vykonané práce a nikoliv renta odvozená z vlastnictví půdy. Jednotná zemědělská družstva rovněž neplatí svým členům za užívání jejich půdy.

Naše socialistická společnost, která zajišťuje všem občanům právo na práci, která vytváří podmínky pro neustálý vzestup životní úrovně pracujících, zvyšuje úroveň jejich sociálního a nemocenského zabezpečení během aktivního života i ve stáří; dokladem toho je včera přijatý a schválený zákon; odstranila rozdíly mezi životní úrovní pracujících ve městech i na vesnici, proto zcela právem uplatňuje principy, aby soukromé vlastnictví půdy, které zůstává ovšem zachováno, nebylo zdrojem bezpracných příjmů.

Vládní návrh vychází dále z toho, že hospodaření v nově se utvářejících velkovýrobních podmínkách vyžaduje sjednocení všech historicky vzniklých užívacích práv k půdě a ostatnímu zemědělskému majetku po obsahové práce.

Proto obsah užívacích práv socialistických zemědělských organizací k půdě v soukromém vlastnictví, to je práva družstevního užívání, náhradního užívání podle předpisů o hospodářskotechnických úpravách pozemků a právě zřizovaného práva užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, je tímto vládním návrhem sjednocen. To má i svůj veliký legislativní a praktický význam.

Obsah těchto sjednocených užívacích práv dává socialistické zemědělské organizaci oprávnění, aby užívala zemědělský majetek k plnění všech úkolů, které jsou předmětem její činnosti. Sama tato formulace naznačuje, jak široká oprávnění se těmto organizacím svěřují. Na rozdíl od dosavadní úpravy nemá návrh na mysli užívání pouze k zajištění samotného zemědělského výrobního procesu, ale i k dalším činnostem s ním souvisejícím, jako je například přidružená výroba, plnění společenských úkolů organizace a zabezpečování sociálních potřeb pracujících včetně podnikové bytové výstavby.

Závěry říjnového pléna ústředního výboru naší strany k dalšímu rozvoji koncentrace a specializace zemědělské výroby kladou důraz kromě jiného na vytváření výrobních technologických územních celků pro uplatnění specializace výroby.

Návrh v souladu s touto přijatou koncepcí umožňuje převádět právo užívání k zemědělské půdě mezi socialistickými zemědělskými organizacemi, takže se podstatně zjednoduší dosavadní režim převodů půdy po stránce administrativní a urychlí proces vytváření optimálních půdních celků.

Kromě práv, která socialistickým zemědělským organizacím vládní návrh zákona svěřuje, pamatuje zákon též na stanovení základních povinností socialistických zemědělských organizací, k nimž patří především řádně hospodařit s půdou a jiným zemědělským majetkem v zájmu společnosti, zvyšovat její úrodnost a zabezpečit její plné využití.

Rovněž vlastníkovi půdy, která není v užívání socialistické organizace, je zákonem ukládána povinnost půdu řádně obhospodařovat. Je to spojeno s požadavkem, aby půda byla obdělávána na úrovni dosaženého stupně rozvoje zemědělské výroby, to je na úrovni intenzity výroby, jaká je dosahována v příslušných výrobních podmínkách a aby byla využívána k společensky žádoucí výrobě.

Závažnost úkolů rozvoje zemědělské výroby, jejich značný společenský dosah pro zajištění stále rostoucí úrovně výživy našeho lidu vyžaduje, aby tato povinnost vůči vlastníkům zemědělské půdy, která dosud není v užívání socialistických organizací, byla všude důsledně uplatňována.

Soudružky a soudruzi poslanci, navržená opatření k posílení užívacích práv k půdě a jinému zemědělskému majetku vyplývají nejen z provedeného rozboru současné situace, ale jsou též ověřena jednáními, která proběhla z iniciativy stranických orgánů na všech rozhodujících stupních řízení. Výsledky jednání v nás utvrdily přesvědčení, že zvolený způsob řešení je správný a odpovídá koncepci rozvoje zemědělství i naší společnosti.

Ze všech těchto důvodů doporučuji, aby Federální shromáždění předložený vládní návrh zákona schválilo. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS JUDr. J. Srb: Děkuji ministru Večeřovi

K vládnímu návrhu se vyjádřily orgány obou národních rad a doporučily návrh schválit.

Návrh byl ve sněmovnách Federálního shromáždění přikázán výborům ústavně právním, pro zemědělství a výživu a pro plán a rozpočet.

Výbory Sněmovny lidu pověřily přednesením společné zpravodajské zprávy poslankyni Zdeňku Pelnářovou, členku výboru pro zemědělství a výživu.

Za výbory Sněmovny národů byl pověřen funkcí společného zpravodaje poslanec Martin Fabík, rovněž člen výboru pro zemědělství a výživu.

Slovo má zpravodajka poslankyně Pelnářová.

Zpravodajka poslankyně SL Z. Pelnářová: Vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky poslankyně a vážení soudruzi poslanci, předkládaný vládní návrh zákona o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby byl svěřen k projednání ve Sněmovně lidu jejímu výboru pro plán a rozpočet, výboru po zemědělství a výživu a ústavně právnímu výboru.

Všechny tyto tři výbory v časovém sledu, tak jak jsem uvedla, řádně projednaly předložený návrh zákona na svých schůzích v průběhu měsíce října a výsledky svých jednání shrnuly do společného stanoviska, které bylo Sněmovně lidu předloženo jako společná zpráva. Mohu konstatovat, že společná zpráva potvrzuje, že všechny tyto výbory souhlasí se zněním vládního návrhu zákona o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby (tisk 99), přičemž doporučují, aby v tomto znění byly provedeny jen tři dílčí úpravy.

První úprava se navrhuje v zájmu jednotného uspořádání zákona tou formou, že nad § 1 má být doplněna marginální rubrika tohoto znění: "Právo užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby".

Druhá úprava má povahu legislativního zpřesnění textu. Doporučuje se, aby v § 5 v odstavcích 1 a 2 byla závěrečná slova". ke dni účinnosti tohoto zákona." nahražena slovy". ke dni počátku účinnosti tohoto zákona.".

Třetí úpravou se sleduje sjednocení řešení institutu dočasného užívání pozemků se stejným institutem v již schváleném zákoně o zemědělském družstevnictví, ve kterém se při skončení dočasného užívání nepočítá s možností výpovědi.

V zájmu maximálního sjednocení obsahu i formy tohoto institutu v obou uváděných zákonech se proto doporučuje, aby v § 9 odstavci 4 byla vypuštěna 2. a 3. věta, takže odstavec 4 zní: "(4) Dočasné užívání skončí uplynutím sjednané doby nebo dohodou."

Po sjednocení úpravy tohoto institutu skončí dočasné užívání podle obou zákonů uplynutím sjednané doby, dohodou, nebo rozhodnutím okresního národního výboru. Poněvadž je dočasné užívání pozemků mimo socialistické a společenské organizace určeno pouze pro členy družstev nebo pracovníky zemědělských organizací, bude možno též užívání pozemků bývalým členům družstva nebo pracovníkům vždy ukončit rozhodnutím okresního národního výboru po. dle odstavce 5 tohoto paragrafu.

Dovolte mi nyní, abych se ve své zprávě zmínila též o vlastním průběhu projednávání zákona o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby ve výborech Sněmovny lidu.

Výbory mohly při tomto jednání především konstatovat, že návrh zákona je v souladu s přijatými zásadami a reaguje též na připomínky, které byly uplatněny při projednávání návrhu zásad zákona ve výborech Sněmovny lidu. Jednalo se zejména o následujícím okruhu otázek:

První okruh otázek se týkal nevyjasněné působnosti orgánů státní správy a státního hospodářského řízení zemědělství při rozhodování o převodu práva užívání. V osnově zákona je tato připomínka plně respektována a v ustanovení § 11 je rozhodovací pravomoc svěřena okresnímu národnímu výboru.

Je též vyřešena připomínka, aby v zákoně byla vyjádřena povinnost vlastníka zemědělské půdy zabezpečit její řádné obdělávání. Tato povinnost je realizována zněním § 6 odstavec 1, kde se ukládá vlastníkovi zemědělské půdy, jež není v užívání socialistické organizace, aby zajistil její řádné obdělávání podle potřeb naší společnosti.

V zájmu objektivního řešení postupu při náhradě nákladů na vynaložení investic při převodu práva užívání mezi socialistickými zemědělskými organizacemi bylo dále doporučeno, aby se v zákoně pamatovalo na takovou úpravu, podle níž by se mohla jednak stanovit výše hodnoty investic, které se budou převádějící organizaci hradit, jednak aby byl maximálně zjednodušen postup při takovém vypořádání. Návrh zákona na tyto připomínky správně reaguje formulací ustanovení § 10.

Návrh zákona reaguje též na další připomínku, týkající se řeše. ní pochybnosti o tom, zda právo užívání ve smyslu tohoto zákona vzniklo. Řešení je vyjádřeno v ustanovení § 5, jímž se formulace upřesnila.

Z tohoto stručného výčtu lze tedy učinit závěr, že připomínky, náměty a doporučení našich výborů, uplatněné v etapě projednávání zásad zákona ve výborech Sněmovny lidu, byly plně respektovány.