Při posuzování skladby nového zákona jsem shledal, že jej lze označit za předpis, který komplexně upravuje základní problematiku obsáhlého okruhu specifických vztahů v zemědělském družstevnictví v takovém pojetí a s takovým předstihem, že lze počítat s jeho dlouholetým účinným působením. S tímto pojetím lze vyslovit jen uspokojení a souhlas.

Pozitivní rys nové úpravy spatřuji také v tom, že vládní návrh zákona svými zmocněními k podrobnějším úpravám na některých specifických úsecích umožňuje pružné právní řešení nových situací, s nimiž je třeba ve vývoji zemědělského družstevnictví při dynamickém rozvoji zemědělské výroby počítat, pochopitelně při dodržování základních principů zakotvených v zákoně.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, připojuji se ke stanovisku poslanců-zpravodajů, neboť jsem přesvědčen, a to zejména na základě objektivních a pečlivých konzultací při projednávání zásad i vlastní osnovy návrhu zákona ve volebním obvodu, dále pak na poradách expertů k tomuto zákonu a v ústavně právním výboru, že nová právní úprava zemědělského družstevnictví splní úlohu v další etapě rozvoje našeho socialistického zemědělství a doporučuji, aby vládní návrh zákona byl s úpravami, zdůvodněnými ve zpravodajských zprávách, schválen.

Předsedající místopředseda FS JUDr. J. Srb: Děkuji. Slovo má poslanec Josef Gratcl.

Poslanec SN J. Gratcl: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, projednávaný vládní návrh zákona o zemědělském družstevnictví se stává základním mezníkem v našem právním řádu a v životě družstva. Již zásady k tomuto zákonu daly bohatý podnět k široké diskusi v našich jednotných zemědělských družstvech. Svědčí o tom skutečnost, že jen v mém volebním obvodě na okrese Břeclav byly projednány ve všech 21 JZD a bylo získáno 58 připomínek.

Ve svém vystoupení chci hovořit o významu jedné z částí zákona, a to o významu úprav pracovních vztahů v JZD. Pokládám totiž řešení této problematiky za velmi významné a naléhavé právě v dnešním stadiu vývoje našeho družstevnictví. Všichni jsme svědky toho, jak bouřlivě roste ekonomická úroveň jednotlivých družstev a současně s tím i životní úroveň všech družstevníků. Tento velmi příznivý jev je výsledkem cílevědomé a dlouhodobé politiky KSČ v rozvoji socialistického zemědělství. Dosažený stupeň ve výrobě ekonomice a organizaci JZD umožňuje, aby v nové zákonné úpravě zemědělského družstevnictví bylo přistoupeno k dalšímu sblížení právní úpravy pracovních vztahů členů JZD s právní úpravou pracovních vztahů ostatních pracujících v našem národním hospodářství.

Nepochybně se zřetelem na vnitřní vyrovnanost mezi jednotlivými částmi nového zákona jsou ve vládním návrhu řešeny základní instituty, které nejvýrazněji charakterizují soustavné zlepšování sociálně ekonomického postavení členů JZD. Proto velmi vítám zavedení institutu dohod o pracovních podmínkách, neboť v nich skutečně je možné spatřovat posílení potřebné právní a sociální jistoty všech družstevníků při jejich práci v družstvu. V této souvislosti chci poukázat na důležitou okolnost, která v mnohých družstvech nebyla při projednávání zásad zákona zcela jasná.

Jde o otázku, kdy a v jakém rozsahu budou tyto dohody uzavírány. Z § 47 navrhovaného zákona vyplývá nesporně, že tyto dohody budou ode dne účinnosti zákona, tj. od 1. 1. 1976, zásadně uzavírány při přijímání nových členů do družstva. U členů, kteří byli družstevníky již přede dnem účinnosti zákona, budou tyto dohody uzavírány postupně, jak je to zřejmé z § 51, a to tak, aby jednotlivá družstva o to usilovala v době co nejkratší. Toto řešení pokládám za zcela vyhovující.

V § 48 odst. 3 navrhovaného zákona se hovoří o tom, že v dohodě o pracovních podmínkách může družstvo se členem sjednat i další podmínky. Jsem názoru, že toto ustanovení dává možnost ještě lépe a účelněji využít zejména fondu stabilizace pracovních sil i stavebních půjček ze státního příspěvku a subvencí pro upevnění pracovně právních vztahů. Nejde o maličkost, neboť čísla z Jihomoravského kraje nás přesvědčují, že v roce 1974 bylo použito z fondu stabilizace přes 13 mil. Kčs pro 4625 členů JZD. O daleko větší prostředky jde u stavebních půjček. V našem kraji pro letošní rok se počítá pro členy JZD s částkou vyšší než 68 mil. Kčs. Pravda je, že dosavadní systém použití těchto prostředků již neodpovídá stávající organizaci družstevního zemědělství a že jej tedy bude nutno umět v rámci nového zákona řádně využít k upevnění pracovních vztahů v JZD.

Rámcovost ustanovení o dohodách o pracovních podmínkách nedovolila zřejmě dát odpověď na řešení podrobností se zavedením tohoto nového institutu, jakým jsou například otázky, kdy se zmíněná dohoda uzavírat nebude, za jakých podmínek může být měněna apod. Jsem přesvědčen, že tyto podrobnosti budou řešeny vládním nařízením ČSSR, které se bude krýt dnem účinnosti tohoto zákona, a očekávám, že obě právní normy budou publikovány současně.

Za povšimnutí stojí, že v nové právní úpravě se upouští od dosavadní pracovní kategorie, tj. tzv. trvale pracujících nečlenů družstva. Všichni víme, že existence této kategorie pracujících v družstvech nám v praxi nadělala dost starostí. Můžeme proto bez výhrad s novou úpravou souhlasit, zejména když ustanovení § 112 umožňuje těmto osobám, aby se do konce roku 1976 staly řádnými členy toho či onoho JZD. Je namístě, abych poukázal na významný a dle mého názoru správný aspekt vyjádřený v novém zákonu. Je zcela v souladu s družstevními principy, s družstevní demokracií, zdůrazňuje-li nový návrh zákona o zemědělském družstevnictví, že v družstvu vykonávají práci zásadně jeho členové. Členská základna JZD svou ideovou, pracovní a kulturní vyspělostí je přece postačující zárukou, že v družstvu budou zvládnuty všechny pracovní úkoly, které z vlastní zemědělské činnosti družstva vyplývají. Jedině ve výjimečných případech, jak to má na mysli § 45 návrhu, bude možno, aby družstvo přijalo do pracovního poměru občany, jejichž odborných pracovních schopností nezbytně potřebuje a nemůže je získat za členy družstva. l zde však bude žádoucí působit v průběhu doby na tyto pracovníky, aby se stali členy družstevního kolektivu. Bude to vyžadovat trpělivost funkcionářů a citlivý přístup k těmto pracovníkům.

Z návrhu zákona, v jehož části páté jsou rámcová ustanovení o pracovních vztazích v družstvu, plyne, že kromě dohod o pracovních podmínkách jsou uvedena ustanovení o dovolené na zotavenou a o odměňování za práci. Z hlediska sblížení vztahů pracovníků obou forem socialistického vlastnictví v zemědělství a a zejména pak i s postupným vyrovnáváním právního postavení s ostatními pracovníky v národním hospodářství je možno převzít pro pracovní vztahy členů JZD i některá další ustanovení zákoníku práce. Jsem přesvědčen, že s touto problematikou se vypořádají prováděcí předpisy, které budou k zákonu o zemědělském družstevnictví vydány.

V nové zákonné úpravě zemědělského družstevnictví spatřuji já, jako poslanec i jako družstevník, významný přínos ke zdokonalení našeho právního řádu, k naplnění zásady vše pro člověka a jeho blaho. Proto budu hlasovat pro schválení tohoto zákona. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS JUDr. J Srb: Děkuji. Poslanec Gratcl vystoupil jako poslední z přihlášených řečníků.

Soudružky a soudruzi, přeje si ještě někdo slovo? (Ne.) Nepřeje. Vyhlašuji rozpravu za ukončenou. Žádá ministr Večeřa o závěrečné slovo? (Ne.) Děkuji. Přejí si společní zpravodajové závěrečné slovo? (Ne.) Nepřejí.

Nyní můžeme přistoupit k hlasování. Zjišťuji, že v zasedací síni je přítomno 162 poslanců Sněmovny lidu, 68 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice a 62 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice.

Sněmovny jsou tedy schopné se usnášet, protože jsou splněny podmínky článku 40 odstavců 1 a 2 ústavního zákona o československé federaci.

Nejdříve prosním o hlasování poslance Sněmovny národů. Kdo z poslanců Sněmovny národů souhlasí s předloženým návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů a doporučení společného zpravodaje, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Ne.) Nezdržel. Děkuji.

Sněmovna národů přijala zákon jednomyslně.

Nyní prosím o vyjádření poslance Sněmovny lidu. Kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí s právě projednaným návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů a podle doporučení společného zpravodaje výborů, nechť zvedne roku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Děkuji.

Také Sněmovna lidu schválila zákon jednomyslně.

Mohu proto konstatovat, že Federální shromáždění souhlasným usnesením obou sněmoven schválilo zákon o zemědělském družstevnictví. (Potlesk.)

V závěrečném bodu pořadu 20. společné schůze sněmoven Federálního shromáždění projednáme nyní

Vládní návrh zákona o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby (tisk 99) ve znění společné zprávy výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů (tisk 35/SL a 26/SN).

Vládní návrh odůvodní za vládu Československé socialistické republiky ministr zemědělství a výživy dr. Bohuslav Večeřa. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr zemědělství a výživy ČSSR RSDr. B. Večeřa: Vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vláda Československé socialistické republiky předkládá k projednání a schválení návrh zákona o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, který je další významnou zákonnou normou, vytvářející podmínky pro účinnější využívání socialistických výrobních vztahů v našem zemědělství v souladu se závěry XIV. sjezdu KSČ a letošního říjnového plenárního zasedání ústředního výboru.

Právě na tomto zasedání ústředního výboru byl zdůrazněn základní politický význam zákonné osovy, kterou dnes projednáváme, který spočívá v tom, že zákon jednoznačně definitivně potvrzuje platnost revolučních aktů z období kolektivizace a současně zakotvuje pro socialistické zemědělské organizace trvalé a bezplatné právo užívání půdy, která jim byla v minulosti přidělena do obhospodařování.

V souladu s dosaženým stupněm rozvoje naší společnosti navazujeme tak na pokrokové tradice zákonodárných úprav, přijatých v období socialistické přestavby zemědělství při realizaci strategické linie výstavby socialismu v naší zemi, vytyčené na IX. sjezdu Komunistické strany Československa. Právní předpisy vytvořily tehdy nezbytné předpoklady pro socialistické hospodaření na půdě. Stalo se tak zejména tím, že podporovaly sdružování malých a středních rolníků v jednotných zemědělských družstvech, umožnily socialistickým zemědělským organizacím užívání půdy soukromých vlastníků a odstranily jejich závislost na soukromých vlastnících prostřednictvím nových užívacích vztahů k půdě.

Zatímco na jedné straně tyto právní předpisy působily ve směru postupného omezování a oslabování vlivu soukromého pozemkového vlastnictví při užívání půdy, na druhé straně posilovaly postavení socialistických zemědělských podniků a vlivu státu na zajištění řádného využívání veškeré půdy v zájmu plnění úkolů socialistické výstavby našeho zemědělství.

V dnešní etapě budování rozvinuté socialistické společnosti je nutné pozvednout rozvoj zemědělství na novou, vyšší úroveň.

Říjnové plénum ÚV KSČ po hluboké analýze plnění usnesení XIV. sjezdu strany a páté pětiletky v zemědělství a potravinářském průmyslu vytyčilo proto úkol: širším uplatňováním vymožeností vědeckotechnického pokroku ještě výrazněji využít předností socialistické zemědělské výroby s cílem postupně dosáhnout soběstačnosti při výrobě všech základních druhů potravin.

V souvislosti s řešením tohoto úkolu se tak do popředí dostává zabezpečení rychlejšího růstu rostlinné výroby, která je základem pro proporcionální rozvoj všech odvětví zemědělské výroby. Rozvoj rostlinné výroby cestou specializace a koncentrace nelze však vyřešit bez optimálního využití základního výrobního prostředku v zemědělství, tj. zemědělské půdy, a bez vyřešení základních společenských vztahů k tomuto výrobnímu prostředku. Řešení těchto vztahů v oblasti právní nadstavby jeví se o to naléhavějším, že v ČSSR připadá na 1 obyvatele pouze 47 arů zemědělské půdy, že nám půda neustále ubývá a naše společnost musí vytvářet politické, ekonomické i právní předpoklady k tomu, aby její využití bylo v podmínkách socialistické zemědělské velkovýroby co nejefektivnější.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, budování socialistických výrobních vztahů v našem zemědělství se uskutečnilo, jak známo, bez nacionalizace půdy.

Na základě pozemkové reformy uskutečněné ve třech etapách v letech 1945 až 1955 přešla do vlastnictví státu část půdy, která byla ve vlastnictví statkářů a kapitalistů. Další část půdy byla převedena do vlastnictví státu nebo družstev například darováním, dědictvím apod. Překonávání soukromého pozemkového vlastnictví rozšiřováním socialistického společenského vlastnictví nebylo však u nás jediným způsobem vytváření socialistických výrobních vztahů k půdě. Značná část půdy zůstala v soukromém vlastnictví, jeho obsah se však musel přizpůsobit pořebám výstavby socialismu.

Byla zvolena cesta, při níž předmětem zespolečenštění nebylo vlastnické právo, ale výkon hospodaření na půdě. To přirozeně mělo za následek oslabování významu soukromého vlastnictví. Právními předpisy se postupně, v závislosti na jednotlivých etapách vývoje socialistických výrobních vztahů v zemědělství, vytvářel institut užívacích práv socialistických zemědělských organizací k zemědělské půdě, popřípadě k jinému zemědělskému majetku v soukromém vlastnictví, který jim umožňoval užívání tohoto zemědělského majetku nezávisle na vlastníkovi půdy. Přitom obsah těchto užívacích práv byl v právních předpisech upraven různě podle právního důvodu, na jehož základě bylo právo vytvořeno.

Vedle formy dobrovolného sdružování půdy drobnými a středními rolníky do jednotných zemědělských družstev, která byla hlavní a rozhodující pro realizaci socialistického způsobu hospodaření v zemědělství, byly vydány právní předpisy, které vytvářely podmínky pro socialistické hospodaření i na té půdě v soukromém vlastnictví, na níž nebylo vlastníky zabezpečeno řádné zemědělské hospodaření.

Mimo vládní nařízení č. 47 z roku 1955 Sbírky, o hospodářsko-technických úpravách půdy, které umožnilo socialistickým zemědělským organizacím hospodařit na scelených pozemcích při zachování původních vlastnických vztahů k těmto pozemkům a zřizovalo k nim právo náhradního užívání s obdobným obsahem jako mělo tehdejší právo družstevního užívání, se stalo významným nástrojem socializace vesnice vládní nařízení č. 50 z roku 1955 Sbírky o některých opatřeních k zajištění zemědělské výroby.

Toto vládní nařízení bylo nástrojem třídní politiky strany, volilo diferencovaný přístup vůči drobným a středním rolníkům, kteří na půdě pracovali sami, a zajišťovalo revoluční výsledky vítězství dělnické třídy po Únoru 1948. Odpovídalo tezi, s níž vystoupil na listopadovém plénu ÚV KSČ v roce 1948 s. Klement Gottwald, kdy v souvislosti s orientací politiky strany na socialistickou přestavbu zemědělství zdůraznil: "Naše politika se musí opírat o malé rolníky, vytvářet spojenectví se středními a izolovat ty velké, postupně jejich kapitalistický rozvoj zatlačovat a omezovat".