Omluveni poslanci:

- Sněmovny lidu

Barčák, Brabec, Dzúr, Hejna, Hruškovič, Jandečková, Kakos,

Korbeľová, Kratochvíl, B. Kučera, Kugler, Lichner, Machoň, Mamula,

Marko, Najmanová, Neuman, Rohlíček, Štrougal, Švestka, Vanek,

Výbošťoková

- Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice

Kovalčík, Přibyl, Sedláček

- Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice

Blažej, Matyášová, Mihálik, Nikman, Renczes, Rigo, Sabolčík, Sevejáni,Vacková, Vojteková

Předseda FS A. lndra: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, zahajuji 22. společnou schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění a všechny vás srdečně vítám.

Vaším jménem vítám členy a kandidáty předsednictva i sekretariátu ÚV KSČ, členy federální vlády, představitele politických stran a společenských organizací sdružených v Národní frontě.

Předseda federální vlády soudruh Štrougal, který je na oficiální návštěvě v Maďarské lidové republice, mne požádal, abych omluvil jeho nepřítomnost na dnešní schůzi.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, s lítostí vám oznamuji, že od poslední schůze sněmoven opustili naše řady dva poslanci Sněmovny lidu. 25. března skonal náhle soudruh Ondrej Beňo. Ztrácíme v něm obětavého a věrného komunistu, který všechen svůj um a síly věnoval osvobození naší vlasti, budování socialistického zemědělství a práci v zastupitelských sborech. I ve Federálním shromáždění jsme soudruha Beňu poznali jako pracovitého a skromného člověka. Jeho celoživotní zásluhy byly po právu oceněny řadou státních vyznamenání.

Po krátké, těžké nemoci zemřel 3. dubna soudruh Miloslav Benc, člen zahraničního výboru Sněmovny lidu. Soudruha Bence znali lidé zejména v Jihočeském kraji jako příkladného člena komunistické strany. Pracoval neúnavně v různých funkcích, orgánech i aparátu strany, v zastupitelských sborech a zejména v zemědělských podnicích. Čestně se zapsal do dějin přerodu a rozvoje našeho zemědělství.

Prosím vás, soudružky a soudruzi, abychom povstáním uctili památku obou soudruhů. (Shromáždění povstává.) Děkuji. (Shromáždění usedá.)

Soudružky a soudruzi poslanci, předsednictva Sněmovny lidu a Sněmovny národů navrhla na svých dubnových schůzích konat společnou schůzi sněmoven s pořadem, který jste obdrželi na pozvánkách, doplněný o volbu soudců Nejvyššího soudu Československé socialistické repubilky (tisk 126).

V této chvíli je v zasedací síni přítomno 175 poslanců Sněmovny lidu, 70 poslanců Sněmovny národů zvolených v České a 60 zvolených ve Slovenské socialistické republice. Podle účasti jsou tedy obě sněmovny usnášení schopné.

Prosím, aby se nejdříve vyjádřili poslanci Sněmovny národů.

Kdo z nich souhlasí s návrhem svého předsednictva na konání společné schůze sněmoven s navrženým pořadem? (Hlasuje se.) Děkuji vám.

Kdo je proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikoliv.

Sněmovna národů schválila návrh jednomyslně.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo z vás, soudružky a soudruzi, souhlasí s návrhem svého předsednictva na konání společné schůze sněmoven s navrženým pořadem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Konstatuji, vzhledem k výsledku hlasování, že obě sněmovny v souladu s článkem 34 odst. 2 ústavního zákona o československé federaci se usnesly na konání společné schůze a schválili její pořad. (Předseda FS přechází k řečnické tribuně.)

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, všichni jsme ještě plni dojmů z nejvyššího sněmování československých komunistů, které skončilo před 12 dny. Jeho duch, průběh jeho jednání, odpovídal situaci ve straně a ve společnosti, byl v souladu s potěšitelnými výsledky celospolečenského úsilí v letech od posledního sjezdu. Demokraticky zvolení delegáti, kteří měli mandát celé strany, projevovali hrdost na bojové dějiny politického předvoje dělnické třídy, který se po celých 55 let nezpronevěřil svému historickému poslání.

Účastníci sjezdu neskrývali radost z významných úspěchů posledních let. Jejich základem byl návrat strany k obecně platným zásadám marxismu-leninismu a proletářského internacionalismu, k pevnému spojenectví se Sovětským svazem, k leninskému stylu práce, k úzkému sepětí s lidem. To nám umožnilo politicky zvítězit nad blokem pravicových oportunistů a nepřátel socialismu, izolovat společensky jeho představitele a úspěšně rozvíjet socialismus.

Delegáti vyjádřili své díky za pokrokové a reálné závěry XIV. sjezdu, ocenili moudrý a důsledný postup ústředního výboru v jejich plnění. Ze sjezdové tribuny zazněla upřímná slova uznání celé komunistické straně, společenským organizacím, nekomunistickým politickým stranám, dělnické třídě, družstevním rolníkům a inteligenci. Poděkování se tedy dostalo všem organizátorům a strůjcům našeho zdárného vývoje, všem, kdo se zasloužili o probojování a splnění usnesení předchozího sjezdu. Byla to bilance, která nás naplňovala hrdostí na ideově politickou a organizační jednotu Komunistické strany Československa, na její vůdčí schopnosti, na uvědomění, um a obětavost našeho lidu.

Hrdost a radost delegátů neměla nic společného se sebeuspokojením. Jak se na opravdu revoluční stranu sluší, zamýšlel se sjezd i nad našimi slabinami, nad dosud trvajícími nedostatky, které nás zbytečně brzdí. Právě na tomto náročném postupu vyniklo nejvíce, že nejvyšší orgán strany je si vědom své odpovědnosti, že šlo o jednání komunistů, kteří se nikdy nemohou spokojit s dosaženým. Sjezd se věnoval především současným a příštím úkolům, jejich správnému určení a hledání co nejúčinnějších cest k jejich splnění. Je to leninská metoda ocenit dosažené úspěchy, zhodnotit získané zkušenosti, využít a rozvíjet je v příštích letech. V tom je sjezd příkladem pro celou naši společnost, pro všechny orgány a instituce i pro nás, poslance Federálního shromáždění.

Úkoly, vyjádřené ve zprávě o činnosti ústředního výboru, přednesené soudruhem Husákem, a ve Směrnici hospodářského a sociálního rozvoje, představují velmi rozsáhlou škálu - tak jak to odpovídá různorodosti života. Zahrnují vnitřní politiku, včetně zvyšování úlohy strany, ideologickou činnost v celé její šíři, další rozvoj hospodářství a životní úrovně, i naše předsevzetí v mezinárodní politice. Stručně, ale výstižně vyjádřeno, směřují všechny úkoly k dalšímu všestrannému rozvoji socialistické společnosti, k upevnění socialismu v naší zemi, k lepšímu životu lidí. Směřují k prohlubování spolupráce se Sovětským svazem a ostatními socialistickými státy, k zintenzivnění našeho podílu na zápase pokrokových sil za svobodu lidstva, demokracii, socialismus a mír.

Úkoly jsou stanoveny. Teď bude všechno záležet na tom, abychom je splnili, abychom správné a reálné záměry změnili v živoucí skutečnost. Ne z usnesení, ale z práce všeho lidu vyrostou nové závody, sídliště, školy, kulturní, zdravotní a obchodní zařízení. Lidé rozhodnou o efektivně organizované výrobě vysoce kvalitního průmyslového zboží, o dalším zlepšení výkonnosti stavebnictví, o spolehlivě pracující dopravě, o rozvoji moderní zemědělské velkovýroby, o nových vědeckých objevech a o jejich uplatnění v praxi. Stále hlubší socialistické uvědomění je předpokladem jednoty strany a lidu a tím i morálně politické jednoty celé společnosti.

Jak to dokazují všechny dosud známé ohlasy, naši dělníci, rolníci i příslušníci inteligence to přesně takto chápou. Se závěry sjezdu souhlasí nejen komunisté, ale všechen lid. Drtivá většina pracujících projevuje pevné odhodlání splnit uložené úkoly. Ani my, poslanci nejvyšších orgánů státní moci, nemůžeme a nebudeme stát mimo toto všelidové úsilí. I naše práce musí být charakterizována promyšleným postupem, rozhodností v uskutečňování sjezdových závěrů, nesmiřitelností s nedostatky. Musíme zkrátka pracovat tak, aby to odpovídalo našemu poslání, aby to bylo v souladu s významným postavením zákonodárných sborů v socialistické společnosti.

Soudružky a soudruzi poslanci, hlavní sjezdoví řečníci, soudruzi Husák a Štrougal, všichni diskutující i představitelé přítomných bratrských stran oceňovali historický význam XXV. sjezdu KSSS. Delegáti našeho sjezdu vyjadřovali názor celé naší strany a našeho lidu, když s tímto oceněním nadšeně souhlasili. V Československu jsme přípravu i průběh XXV. sjezdu sovětských komunistů sledovali s nevšedním zájmem. Vždyť to byl sjezd nejzkušenější komunistické strany, od níž je ctí se učit. Byl to sjezd vedoucí politické síly země, která je naším osvědčeným přítelem a spojencem. Sjezd sovětských komunistů se pro nás stal studnicí nových inspirací, byl velkou pomocí v přípravě XV. sjezdu KSČ.

Sovětští komunisté na svém sjezdu vysoce ocenili prospěšnost politické, ideologické a hospodářské spolupráce socialistických států stejně jako jejich koordinovaného postupu na mezinárodním fóru. Díky této bratrské spolupráci sílí jednotlivé socialistické země i celé naše společenství. Stále narůstá jeho vliv ve světě. To je v plném souladu s československými zkušenostmi. Celé naše novodobé dějiny jsou jediným řetězem důkazů o prospěšnosti tohoto spojenectví. V nejvlastnějším zájmu našich národů jsme proto z tohoto spojenectví postavili základní pilíř naší vnitřní i zahraniční politiky a budeme i v budoucnosti postupovat bok po boku našich spojenců a přátel. (Potlesk.)

Velmi přesvědčivá byla stanoviska XXV. sjezdu ke světovému revolučnímu procesu a v něm zvláště k mezinárodnímu komunistickému a dělnickému hnutí. Svými činy a celým svým postupem dokazuje SSSR, že stojí vždy na straně pokroku a demokracie, že je nezištným přítelem všech národů, které bojují za úplnou nezávislost. Je příkladem a oporou dělníků a všech pracujících v zápase za politická práva a sociální spravedlnost, proti kapitalistickému zotročování.

Leninova strana má, mimo jiné už vzhledem ke svým bohatým zkušenostem, mimořádnou úlohu v upevňování jednoty mezinárodního komunistického hnutí. Po právu je nazývána praporečníkem proletářského internacionalismu. (Potlesk.) Respektuje samostatnost a nezávislost každé komunistické strany, uznává jejich právo na tvorbu vlastní politiky v konkrétních podmínkách příslušné země. Pro skutečné komunisty však je nezbytné, aby ve svém boji vycházeli z obecně platných principů vývoje revoluce a výstavby socialismu. Na základě vlastních čs. zkušeností souhlasíme bez výhrad se slovy s. Brežněva, že "zříci se proletářského internacionalismu by znamenalo zbavit komunistické strany a dělnické hnutí vůbec silné a osvědčené zbraně". (Potlesk.) Proto jsme se i na našem sjezdu tak jednoznačně přihlásili k proletářskému internacionalismu, proto jsme vyjádřili odhodlání střežit jej a rozvíjet.

Komunistická strana Sovětského svazu na svém sjezdu znovu prokázala, že nejvyšším cílem její hospodářské politiky je blaho sovětského člověka, jeho stále bohatší kulturní i materiální život. Bylo to zřejmé nejen ze stanovení úkolů v růstu reálných mezd, ve výstavbě bytů, v rozvoji společenské spotřeby. Vyniklo to i z posuzování problémů životního prostředí, infrastruktury, zemědělství, výroby spotřebního zboží, práce obchodu a služeb. Ale starost o člověka prostupovala i jednání o vzdělávacím systému; o tisku, rozhlasu a televizi; o rozvoji sovětské kultury. To všechno jsou přesvědčivé důkazy hluboké humánnosti sovětské společnosti, její sociální spravedlnosti, její starosti o všestranný rozvoj osobnosti. Blahopřejeme sovětským lidem k tomu, že díky moudré politice své leninské strany, svým umem i prací svých rukou vytvořili takovou příkladnou společnost. (Potlesk.)

Bez přehánění lze říci, že celý svět čekal na stanovisko KSSS k mezinárodně politickým otázkám. A mírumilovní lidé ani nemohli být zklamáni, protože sovětští komunisté důsledně uplatňují leninské myšlenky mírového soužití. Bilance plnění mírového programu XXV. sjezdu je úspěšná. V zápase za zmírňování mezinárodního napětí, za vytváření podmínek k mírové spolupráci mezi národy bylo dosaženo pokroku, obraz světa se změnil k lepšímu. Sjezd ovšem posuzoval i tyto problémy velmi realisticky. Varoval oprávněně před iluzemi o imperialistických záměrech, odhalil počínání nejagresívnějších kruhů. Znovu jsme si uvědomili, že zápas o trvalý a spravedlivý mír je dlouhý a složitý, že se ještě nejednou budeme potýkat s paličskými snahami nejrůznějších kazimírů. Ale program, který načrtl XXV. sjezd, je výzvou všem rozumně uvažujícím státníkům, je však zejména mobilizujícím podnětem pro lidové mírové hnutí. Upevňuje v nás přesvědčení, že existují reálné podmínky pro takové zformování vztahů mezi státy a národy, v nichž by ani naše ani příští generace nepoznaly válku.

Soudruh Husák vycházel z našich historických zkušeností a mluvit z duše všech delegátů, když z tribuny XV. sjezdu prohlásil: "Pro nás, československé komunisty, je štěstím, že při budování rozvinuté socialistické společnosti můžeme postupovat z úzké součinnosti se sovětskými komunisty a ostatními bratrskými stranami. XXV. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu je bohatým zdrojem poučení i pro naši stranu a dává nám sílu pro práci a život v příštích letech." (Potlesk.)

Soudružky a soudruzi, XV. sjezd velmi zřetelně vyjádřil velikou starost naší strany o rozvoj socialistické demokracie, o její soustavné prohlubování a zdokonalování. Je to přirozené, vždyť socialistická demokracie je podstatou našeho politického systému, jeho obsahem i posláním. Naše demokracie spočívá ve službě lidu, v zabezpečování jeho kolektivních a individuálních práv, v prosazování povinností jednotlivců vůči společnosti i spoluobčanům. A to vše je možné jen za stále se zvyšující přímé i nepřímé účasti pracujících na řízení výroby, obce, okresů, kraje i celé společnosti. Nejen teorie, ale naše vlastní, dnes už více než 30letá praxe dokazuje, že socialistický stát je oporou socialismu, jeho nosným pilířem. A tento stát neslouží k utlačování lidu, ale k prosazování jeho vůle. Plní převážně a stále účinněji politickovýchovné a organizátorské funkce, ochraňuje společnost před nekalými živly, ale je vždy připraven bránit odhodlaně i socialistické revoluční vymoženosti. A nesporně jsou právě zastupitelské sbory institucionálním vyjádřením vlády lidu, jsou opěrnými sloupy socialistické demokracie.

Potěšilo nás, že sjezd zhodnotil kladně i práci zastupitelských sborů. Povzbudivá slova ve zprávě ústředního výboru patřila dvousettisícové armádě poslanců národních výborů, včetně zákonodárných orgánů, a konkrétně i Federálnímu shromáždění. Ano, soudružky a soudruzi, obstáli jsme čestně. Obstáli jsme především proto, že jsme se důsledně řídili politikou Komunistické strany Československa, závěry jejího XIV. sjezdu a usneseními jejího ústředního výboru. Obstáli jsme proto, že jsme mohli pracovat v příznivých vnitropolitických podmínkách, vytvářených úspěšným plněním sjezdových závěrů. Vždy jsme také měli podporu ústředního výboru a jeho představitelů. Obstáli jsme proto, že jsme v parlamentní činnosti tvořivě uplatňovali politiku Národní fronty, že jsme si za všech okolností uvědomovali svou odpovědnost vůči voličům. Obstáli jsme proto, že jsme vždy oddaně sloužili své socialistické vlasti, že jsme byli věrni zásadám proletářského internacionalismu. Přispívali jsme k rozvoji bratrské spolupráce s našimi spojenci a přátelství se Sovětským svazem jsme i v naší práci střežili jako oko v hlavě.