Jedním z velmi vážných problémů
ohrožení životního prostředí,
spojených s investiční zemědělskou
výstavbou a v současné době značně
zanedbávaných, je pronikání silážních
šťáv do vodních zdrojů z nedostatečně
zabezpečených silážních žlabů.
Kardinálním problémem současné
zemědělské velkovýroby je odstranění,
využití, popřípadě další
zpracování výkalů a hnoje z velkokapacitních
staveb pro hospodářská zvířata.
Účinným pomocníkem při řešení
ochrany životního prostředí před
ohroženími, která vznikají ze zemědělské
činnosti, je zemědělský výzkum.
Každý výzkumný úkol technologického,
ekonomického i biologického charakteru musí
zabraňovat jakékoli formě dalších
negativních vlivů na životní prostředí.
Podobně je tomu i při řešení
úkolů zemědělské investiční
výstavby. Např. výzkumem se podařilo
v provozních podmínkách na závodě
oborového podniku Velkovýkrmny v Třeboni
ověřit způsob likvidace prasečích
výkalů při společném čištění
s městskými odpadními vodami. Tento způsob
ukazuje jednu z cest ozdravování ovzduší
u velkých farem a v blízkosti měst a bez
podstatného zvyšování investičních
nákladů. V současné době jsou
v provozu čistírny u celkové kapacity cca
40 000 prasat a projekčně jsou připraveny
pro cca 70 000 prasat.
Základním cílem navrhované právní
úpravy je uvést do souladu rozvoj investiční
výstavby vyplývající ze současné
úrovně vývoje naší ekonomiky
s péčí o životní prostředí,
a to na základě zvýšení účinnosti
mocenskoprávních nástrojů národních
výborů pro řízení investiční
výstavby v jejich územních obvodech.
Pro řešení uvedených i dalších
problémů vytváří nový
zákon o územním plánování
a stavebním řádu právní předpoklady
a vyhláška federálního ministerstva
pro technický a investiční rozvoj o obecných
technických požadavcích na výstavbu
konkretizuje v souhrnné části, pojednávající
o stavbách pro zemědělství, celostátní
jednotné technické podmínky pro odpovídající
řešení jednotlivých druhů staveb.
Vzhledem k progresívnímu zaměření
vládního návrhu zákona o územním
plánování a stavebním řádu
doporučuji tento návrh schválit. Děkuji
za pozornost.
Předsedající předseda SN prof.
JUDr. D. Hanes: Ďakujem poslancovi Bubeníkovi.
Súdružky a súdruhovia poslanci, písomné
prihlášky do rozpravy sú vyčerpané.
Preto sa pýtam, či ešte niekto z poslancov
chce vystúpiť. (Nikdo.)
Keď nie, vyhlasujem rozpravu za skončenú.
Praje si minister Šupka záverečné slovo?
(Ano.) Dávam mu slovo.
Ministr ČSSR pro technický a investiční
rozvoj ing. L. Šupka: Vážený soudruhu
předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi,
abych se pokusil odpovědět na dva dotazy, které
mi byly během jednání položeny.
K dotazu poslankyně Pomikálkové, zda vedle
obecných pokynů, prováděcích
předpisů a vzorů se počítá
též s vydáním jednotných odborně
zpracovaných norem a údajů pro technické
pracovníky, musím říci, že jsme
v této oblasti dosud měli vůči technickým
pracovníkům dluh. Proto tedy součástí
informační soustavy ve výstavbě, o
které jsem mluvil v úvodním slově,
má být i blok soustavně doplňovaných
informací speciálně zaměřených
na přehledné uspořádání
technických předpisů a technických
norem.
Kromě toho mohu říci, že v návaznosti
na stavební zákon vydá Ústav státní
správy příručku o technických
předpisech, které souvisejí se stavebním
zákonem, a v této příručce
budou k jednotlivým ustanovením vyhlášky
o obecných technických požadavcích na
výstavbu přehledným způsobem zpracovány
příslušné části čs.
státních norem, popř. dalších
souvisejících předpisů technického
charakteru. Počítáme s tím, že
tato příručka pomůže technickým
pracovníkům a zejména stavebním úřadům
lépe se orientovat v oblasti technických požadavků,
které musíme při výstavbě v
zájmu společnosti uplatňovat.
Poslankyně Jánská se dotázala, zda
po schválení tohoto zákona bude možné,
aby si stavebník rodinného domku stavěl svépomocí
i z montovaných prvků bez odborné stavební
firmy. K tomu mohu sdělit, že u většiny
rodinných domků, které jsou vyráběny
sériově dřevařskými závody,
jsou dodávány úplné soubory prvků
a dílců vrchní stavby, které umožňují
stavbu svépomocí. V takových případech
je možné, aby si stavebník montáž
zajišťoval sám s tím, že stavební
úřad ve stavebním povolení určí
osobu, která má odbornou kvalifikaci a bude provádět
odborný dozor nad prováděním stavby,
jak předpokládá u svépomoci ustanovení
§ 44 odst. 3 zákona.
Některé rodinné domky se však, jak víme,
dodávají včetně montáže,
např. typ OKAL, vyráběný v Jeseníku.
V tomto případě si stavebník může
provést svépomocí pouze spodní stavbu.
Dovolte mi, vážené soudružky a soudruzi
poslanci, abych se vyjádřil k dalším
vystoupením. Velmi si vážím toho, že
soudruzi poslanci a soudružky poslankyně vládní
návrh stavebního zákona v rozpravě
podpořili jako zákon, který v právní
oblasti vytváří předpoklady k účinnějšímu
zabezpečování hospodářské
politiky strany v investiční výstavbě.
Soudruzi poslanci ve svých příspěvcích
v podstatě se zabývali snad všemi nejzávažnějšími
prvky zákona. Rád znovu oceňuji iniciativu
poslanců v jejich předchozí práci
ve výborech, která vyvrcholila zde, na plenárním
zasedání Federálního shromáždění.
Děkuji za všechny podněty, které po
rozpracování budou využity v řídící
práci na úseku investiční výstavby.
Předsedající předseda SN prof.
JUDr. D. Hanes: Ďakujem súdruhovi ministrovi Šupkovi.
Pýtam sa spoločných spravodajcov, či
si prajú záverečné slovo. (Ano.) Dávám
slovo spravodajcovi SL poslancovi A. Hůlovi.
Zpravodaj poslanec SL A. Hůla: Malé doplnění
k dotazu poslankyně Jánské. Domnívám
se, že pokud jde o zákon, přirozeně
umožňuje provádění stavby panelovým
způsobem. Zákon neurčuje technologii. Podmínky
zde soudruh ministr vysvětlil. Avšak jsem toho názoru,
že pokud jde o novou techniku, o prvky o velkých vahách,
na které jsou zapotřebí speciální
zvedací prostředky, je rozumnější
tuto práci zadat odborné dodavatelské firmě,
která provede hrubou stavbu. Zbývá pak ještě
dostatek práce na dokončení celé stavby
svépomocným způsobem vlastního stavebníka.
Předsedající předseda SN prof.
JUDr. D. Hanes: Ďakujem poslancovi Hůlovi.
Môžeme, súdružky a súdruhovia, pristúpiť
k hlasovaniu o návrhu.
Pri hlasovaní platí zákaz majorizácie
podľa článku 42 ods. 2 písm. 1 ústavného
zákona o československej federácii. V Snemovni
národov hlasujú v tomto prípade oddelene
poslanci zvolení v Českej socialistickej republike
a poslanci zvolení v Slovenskej socialistickej republike.
Podľa zistenia je v zasadacej sále prítomných
157 poslancov Snemovne ľudu, 62 poslancov Snemovne národov
zvolených v Českej socialistickej republike a 62
poslancov zo Slovenskej socialistickej republiky.
Sú teda splnené podmienky čl. 40 ods. 1 a
2 ústavného zákona o čs. federácii
a obe snemovne sú spôsobilé sa uznášať.
Najprv budú hlasovať poslanci Snemovne národov
zvolení v Českej socialistickej republike.
Kto z týchto poslancov súhlasí s návrhom
zákona o územnom plánovaní a stavebnom
poriadku v znení spoločnej správy výborov
Snemovne národov a podľa odporučenia spoločného
spravodajcu, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.)
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Ďakujem.
Teraz budú hlasovať poslanci Snemovne národov
zvolení v Slovenskej socialistickej republike.
Kto z týchto poslancov súhlasí s návrhom
zákona, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.)
Zdržal se niekto hlasovania? (Nikdo.) Ďakujem.
Snemovňa národov stavebný zákon schválila.
Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne ľudu.
Kto z poslancov Snemovne ľudu súhlasí s návrhom
zákona o územnom plánovaní a stavebnom
poriadku v znení spoločnej správy výborov
Snemovne ľudu a podľa odporučenia spoločného
spravodajcu, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.)
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Ďakujem.
Konštatujem, že i Snemovňa ľudu stavebný
zákon schválila.
Konštatujem preto, že Federálne zhromaždenie
Československej socialistickej republiky schválilo
zákon o územnom plánovaní a stavebnom
poriadku.
Súdružky a súdruhovia poslanci! Ďalším
bodom programu sú
Vládne návrhy, ktorými sa predkladajú
Federálnemu zhromaždeniu Československej socialistickej
republiky na súhlas
- Konzulárny dohovor medzi Československou socialistickou
republikou a Spojeným kráľovstvom Veľkej
Británie a Severného Írska, podpísaný
v Prahe dňa 3. apríla 1975 (tisk 113), a
- Konzulárny dohovor medzi Československou socialistickou
republikou a Indickou republikou podpísaný v Dillí
dňa 4. decembra 1974 (tisk 114).
Predsedníctva oboch snemovní odporúčajú
prerokovať tieto dva návrhy spoločne tak, že
výklad vlády a spravodajské správy
výborov budú prednesené naraz.
Pýtam sa, či sú k tomuto návrhu pripomienky?
(Nebyly.)
Prosím, aby za vládu ČSSR odôvodnil
návrh minister zahraničných vecí Bahuslav
Chňoupek. Udeľujem mu slovo.
Ministr zahraničních věcí ČSSR
ing. B. Chňoupek: Vážený súdruh
predseda, vážené súdružky poslankyne,
vážení súdruhovia poslanci! Dnešnej
spoločnej schôdzke Snemovne ľudu a Snemovne
národov Federálneho zhromaždenia sa predkladajú
na súhlas vládne návrhy dvoch konzulárnych
dohovorov - Konzulárneho dohovoru medzi ČSSR a Spojeným
Kráľovstvom Veľkej Británie a Severného
Írska a Konzulárneho dohovoru medzi ČSSR
a Indickou republikou.
Podpis oboch týchto konzulárnych dohovorov - ako
zdôraznil XV. zjazd KSČ - je dôkazom aktívneho
prístupu našej zahraničnej politiky k rozvoju
stykov s rozvojovými krajinami, ako aj s vyspelými
kapitalistickými štátmi.
V súvislosti s prerokúvanými dvoma dokumentmi
sa z hľadiska širších medzinárodnoprávnych
väzieb ponúka možnosť pripomenúť,
že uzavieranie medzinárodných zmlúv
vôbec patrí k najdôležitejším
nástrojom rozvoja vzťahov medzi štátmi.
Je neoddeliteľnou súčasťou úsilia
socialistických krajín o presadenie mierového
spolunažívania štátov s rozdielnym spoločenským
zriadením a je aj formou materializácie tohto mierového
spolunažívania.
Uzatváranie zmlúv je aj dôležitým
ukazovateľom zapojenia sa tej ktorej krajiny do medzinárodneho
diania, je výrazom vážnosti, ktorej sa tá
ktorá krajina vo svete teší. Preto aj skutočnosť,
že Československá socialistická republika
predovšetkým v posledných rokoch v období
po XIV. zjazde našej strany uzavrela celý rad medzinárodných
zmlúv, svedčí o upevnení medzinárodnopolitického
postavenia našej socialistickej vlasti, svedčí
o raste jej autority a prestíže vo svete. Je svedectvom
toho, že sa vytvára pevná a široká
základňa pre ďalší rozvoj vzájomne
prospešných stykov, pre ich stabilizáciu, perspektívnosť
a plánovitosť.
Podistým nie je bez zaujímavosti, že Československá
socialistická republika je v súčasnosti zmluvnou
stranou takmer 1900 medzinárodných zmlúv
dvojstranných a mnohostranných a že orientačný
plán len na rok 1976 predpokladá podpis ďalších
385 zmlúv, z ktorých 60 je multilaterálnych.
Ak by sme chceli porovnať tento dnešný rozmach
zmluvnej praxe s minulosťou, stačí hádam
uviesť, že za celých dvadsať rokov buržoázneho
Československa sa podpísalo 120 dvojstranných
a 122 mnohostranných zmlúv, teda menej zmlúv,
než sa dnes vypracúva za jeden jediný rok.
Alebo stačí uviesť, že za 26 povojnových
rokov, teda od roku 1945 do roku 1971, do XIV. zjazdu sa podpísalo
920 dvojstranných a 310 mnohostranných zmlúv,
teda zhruba toľko, koľko sa podpisovalo priebežne
za posledné tri roky.
Z púhych týchto cifer je teda zrejmé, že
nenadsadzujú tí, ktorí vravia o prudkom raste,
ba dokonca explózii zmluvnej agendy.
Medzi rozhodujúce faktory ovplyvňujúce prudký
rast patrí skutočnosť, že sa doslahol
zásadný obrat v medzinárodnej situácii,
medzinárodných vzťahoch v prospech socializmu,
v prospech mieru, zníženia naptia a medzinárodnej
spolupráce, že došlo k prechodu od konfrontácie
k dialógu, že sa rozšírili kontakty vôbec,
že sa otvorili po desaťročia stagnujúce,
či po roky neproduktívne alebo - ako sa tiež
vraví - zamrznuté relácie voči celému
radu krajín, a že došlo k prehĺbeniu procesu
socialistickej ekonomickej integrácie.
Pravda, zdaleka nejde len o čísla, nech sú
akokoľvek veľké, pretože predovšetkým
ide o to, že za každou zmluvou, za každým
týmto dokumentom sa skrýva široká oblasť
konkrétnej praktickej spolupráce štátov,
ktoré sa na zmluve podieľajú. Táto spolupráca,
ak sa realizuje dôsledne a v súlade so zmluvou, prináša
konkrétne a pozitívne výsledky.
Preto socialistické krajiny vrátane ČSSR
venujú takú pozornosť tak príprave a
podpisu medzinárodných zmlúv, ako aj ich
plneniu v procese praktickej realizácie.
Významné miesto medzi dvojstrannými medzinárodnými
zmluvami patrí konzulárnym dohovorom. Je to tak
preto, že tieto zmluvné inštrumenty zahŕňajú
širokú škálu vzťahov medzi zmluvnými
štátmi v najrôznejších oblastiach,
a preto môžu veľkou mierou prispieť k ich
rozvoju.
Dovoľte mi teraz, súdruh predseda, aby som sa bližšie
zmienil o vývoji vzťahov medzi ČSSR a Indickou
republikou a medzi ČSSR a Spojeným kráľovstvom
Veľkej Británie a Severného ĺrska, ako
aj o dôvodoch, ktoré viedli k vypracovaniu konzulárnych
dohovorov s týmito štátmi.
Vzájomné vzťahy medzi ČSSR a Indickou
republikou sú dnes na veľmi dobrej úrovni.
Indii patrí dôležité miesto medzi rozvojovými
krajinami, a to nielen pre jej územnú rozlohu a
počet obyvateľov, ale najmä pre jej pokrokovú
vnútornú politiku a dôslednú protiimperialistickú
zahraničnú politiku. O vysokej úrovni vzájomných
vzťahov medzi ČSSR a Indickou republikou a o pozornosti,
ktorá sa ich rozvoju venuje, svedčia v prvom rade
návštevy na najvyššej úrovni, ktoré
sa realizovali v posledných rokoch medzi predstaviteľmi
oboch štátov. Z československej strany bola
to predovšetkým návšteva generálneho
tajomníka ÚV KSČ súdruha Husáka
v roku 1973, o rok neskoršie návšteva predsedu
vlády s. Štrougala, počas ktorej bol 4. decembra
1974 podpísaný práve tento konzulárny
dohovor medzi ČSSR a Indickou republikou. Z indickej strany
sa v roku 1972 uskutočnila návšteva ministerskej
predsedníčky paní Ghándiovej u nás,
v roku 1973 navštívil ČSSR prezident Indickej
republiky. Príspevkom k rozvoju československo-indických
vzťahov boli aj rokovania ministrov zahraničných
vecí v oboch krajinách. V politickej oblasti dochádza
aj k radu ďalších kontaktov, medzi ktoré
patria najmä návštevy členov vlád,
parlamentných predstaviteľov a kontakty medzi spoločenskými
organizáciami, predovšetkým mládežníckymi
a odborovými.