(Jednání opět zahájeno v 16.15 hod.)

(Řízení schůze převzal místopředseda FS a předseda SL V. David.)

Předsedající předseda SL V. David: Soudružky a soudruzi poslanci, budeme pokračovat v jednání.

Dalším bodem pořadu je

Vládní návrh odůvodní ministr financí ČSSR s. Lér. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr financí ČSSR ing. L. Lér, CSc.: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vláda ČSSR předkládá k projednání vládní návrh zákona o ražbě československých dukátů. Tento návrh má nahradit zákon č. 62/1923 Sb., podle kterého by bylo možno razit čs. dukáty jen s tematikou knížete Václava a s tzv. malým státním znakem z první republiky a s nápisem "Republika Československá". Přijetím nového zákona bude dána možnost razit čs. zlaté dukáty s různou tematikou na paměť událostí státního nebo světového významu, s novým státním znakem a s označením naší republiky Československá socialistická republika.

Mincování a mincovnictví na území našeho státu má bohatou tradici. České mincovnictví bylo na vysoké úrovni již v 10. století. Čechy dávají světu jednu z nejznámějších a po celé Evropě používanou minci Pražský groš, která ovlivnila měny v řadě okolních států. Groš byl s oblibou přijímán všude a platilo se jím téměř 250 let. Další významnou etapou našeho mincovnictví byla ražba tolaru. Tato mince ovládla tehdejší trh a dala u nás mincovnímu údobí od 16. do 19. století své jméno - období tolarové. Zároveň také dala jméno nejméně dvěma desítkám měn celého světa, které dodnes užívají označení dolar.

Světovou zvláštností je i skutečnost, že v mincovně v Kremnici, kde se dnes razí všechny naše mince, se nepřetržitě mincuje již 650 let.

Na bohatou tradici našeho historického vývoje mincovnictví jsme navázali po osvobození v roce 1945 ražbou stříbrných pamětních mincí. Snažíme se tuto tradici udržet a dále ji rozvinout. O naše pamětní stříbrné mince, na nichž jsou umělecky zobrazeny významné události a osobnosti z historie obou našich národů, je doma i v zahraničí značný zájem.

Neustálý růst sběratelství mincí doma i ve světě dává vhodnou příležitost obohatit naše současné ražby pamětních stříbrných mincí kvalitativně novým prvkem, vydáním nových čs. zlatých dukátů. První dukáty se u nás razily již na počátku 14. století v Čechách v Kutné Hoře a na Slovensku v Kremnici. Již od té doby trvá oblíbenost dukátů. Ukazuje se velmi prospěšné využití stále rostoucího zájmu o zlaté mince k propagaci československého státu, jeho kultury, historie i uznávané vysoké úrovně umělecké tvorby spojené s vyspělou mincovní technikou.

Vydání dukátů na základě zákona zajišťuje jejich příznivé přijetí doma i v zahraničí. Zkušenosti ukazují, že nejvýhodnější ceny dosahují zlaté mince ražené na podkladě státního mincovního regálu, jejichž kvalita je zaručována právními předpisy. Technické parametry ražených dukátů se osvědčily a není třeba na tradici nic měnit. Vymezení náležitostí dukátů přímo v zákoně vyjadřuje státní záruku za kvalitu provedených ražeb, a to dává možnost dosáhnout při prodeji výhodné ceny.

Nově ražené dukáty podle navrhovaného zákona nebudou součástí soustavy zákonných peněz, ale budou považovány za obchodní mince. To nám dává možnost přizpůsobovat jejich prodejní cenu v tuzemsku i v zahraničí podle ceny zlata na volném trhu, aniž by tím byl dotčen zákonem stanovený zlatý obsah naší peněžní jednotky. Zlatý obsah dukátů není totiž vázán na množství zlata, které podle zákona naše měnová jednotka v oběhu reprezentuje.

Obchod se zlatými mincemi nabývá v poslední době stále větších rozměrů. Cena raženého zlata je nepoměrně vyšší, než cena zlata ve slitku; např. při prodeji zlatých dukátů v zahraničí činí ážia, tzn. zisková přirážka k volné ceně zlata v ní obsaženého, přes 500 %. To ukazuje i vysokou výnosnost ražby nových čs. dukátů i po stránce komerční. Přitom se prokazuje nesporně větší výhodnost ražby nových mincí před opakovanými ražbami starých námětů.

Může vzniknout otázka, zda pohyb a pokles ceny zlata na volném trhu neohrozí předpokládané finanční výpadky. Dosavadní praxe ukazuje, že pohyb ceny zlata na světovém trhu ovlivňuje cenu dukátů jen nepřímo. Ceny mincí na numismatickém trhu se totiž nevyvíjejí bezprostředně v závislosti na pohybu ceny zlata, zvláště tehdy, jestliže pohyb ceny zlata není příliš velký a změna ceny nemá trvalý charakter. Důležitým činitelem při tvorbě ceny mincí je především jejich numismatická vzácnost.

Vládou ČSSR bude schvalováno tematické zaměření jednotlivých dukátů, stanoven počet ražených kusů jednotlivých dukátových hodnot, rozhodnuto o způsobu získání zlata a budou stanoveny zásady prodeje dukátů i způsob použití výnosu z tohoto prodeje.

Mimořádnou pozornost budeme věnovat výběru tematiky, která by byla přitažlivá nejen pro domácí, ale i pro světovou numismatickou veřejnost. Naskýtá se vhodná příležitost využít 600. výročí úmrtí Karla IV. a na jednotlivých dukátových hodnotách umělecky zobrazit nejvýznamnější kulturní a historické památky z doby Karla IV.

Ražbu dukátů bude provádět Státní mincovna v Kremnici. Nepůjde zde jen o symbolické navázání na starou tradici. V současné době máme s touto mincovnou velmi dobré zkušenosti v ražbě našich stříbrných pamětních mincí, kde se dosahuje špičkové kvality. Rovněž je vysoce oceňována kvalita dosavadní ražby zlatých mincí pro zahraniční zákazníky.

S ohledem na politické, kulturní i ekonomické zájmy našeho státu vám jménem vlády navrhuji, aby návrh zákona o ražbě československých dukátů byl schválen. Děkuji.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji ministru s. Lérovi. Společnými zpravodaji sněmoven jsou za Sněmovnu lidu poslankyně Irena Moravčíková a za Sněmovnu národů poslanec Zdeněk Vomastek. Slovo má zpravodajka Irena Moravčíková.

Zpravodajka poslankyně SL l. Moravčíková: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci! Prerokovanie vládneho návrhu zákona o razení čs. dukátov (tlač 129) bolo v Snemovni ľudu a aj v Snemovni národov zverené ústavnoprávnym výborom a výborom pre plán a rozpočet. Tieto výbory návrh zákona v máji t. r. riadne prerokovali a vo svojich stanoviskách vyslovili s jeho znením tak, ako je uvedené v snemovnej tlači, svoj súhlas.

Vzhľadom na jeho celkový rozsah bolo možné upustiť od predloženia zásad resp. i od podrobnejšieho politicko-ekonomického rozboru k zákonu.

Nový zákon má nahradiť doterajší, viac ako 50 rokov platný zákon, ktorý už nevyhovuje ani po stránke politickej, ani ekonomickej. Jeho hlavným cieľom je, aby vláde poskytol novú základňu pre to, aby mohla rozhodovať o razení dukátov, o vhodnej dobe a tematike, aby mohla rozhodovať aj o vhodnom počte a druhu razenia dukátov a súčasne stanoviť zásady ich predaja, teda najmä spôsob uvedenia na zahraničný alebo domáci trh a pritom zvažovať i cenovú otázku a spôsob použitia výťažku z predaja dukátov.

Návrh zákona zdôraznil hneď v úvodnom paragrafe, že čs. dukáty budú vo svojej podstate obchodnými mincami nezastupujúcimi naše československé platidlá. Celkom jednoznačne to potvrdzuje znenie § 4 zákona, že dukáty netvoria súčasť sústavy našich zákonných peňazí. Práve skutočnosť, že čs. dukáty budú len obchodnými mincami, bez väzby na zákonný zlatý obsah peňažnej jednotky, dá možnosť prispôsobovať vhodne ich cenu konkrétnej obchodnej situácii bez toho, aby bolo akokoľvek spochybňované zákonné vyjadrenie obsahu zlata v našej čs. mene.

Návrh zákona umožní raziť dukáty s rôznou tematikou, čo práve doterajší zákon neumožňuje. Dukáty sa budú raziť na pamiatku udalostí, ktoré majú v živote našich národov alebo z hľadiska celosvetového osobitný význam. Vzali sme vo výboroch na vedomie, že v podstate by to mala byt vždy udalosť ojedinelého kultúrneho, politického alebo historického významu, lebo to je základná podmienka, aby bol vytvorený mimoriadny záujem odberateľov mincí doma i v zahraničí.

Návrh zákona uvádza v § 2 a 3 skutočnosti, ktoré budú charakterizovať podstatné znaky nových dukátov a ich druhy, rýdzosť zliatiny, váhu a veľkosť a popisuje základné náležitosti ich lícnej a rubovej strany. V zásade tento návrh sleduje zachovanie tradičných parametrov, ktoré sa osvedčili. Vymedzenie týchto náležitostí a ich razenie na základe navrhovaného zákona zároveň vyjadruje potrebnú štátnu záruku za kvalitu razby, a to je skutočnosť, ktorá na druhej strane dá možnosť docieliť pri predaji výhodnejšie ceny.

V § 5 sú v návrhu zapracované ustanovenia o razbe dukátov na účely zákonom sledované. Bude to vláda, ktorá na návrh ministra financií, pripravený po dohode so Štátnou bankou československou, rozhodne o tom, pri akej významnej príležitosti a v akom rozsahu a vyhotovení budú dukáty vydané. Od voľby času, formy, množstva a od spôsobu uvedenia dukátov do predaja bude závisieť výsledný finančný efekt razenia.

Podľa hľadísk, ktoré sa budú v šiestej päťročnici v duchu záverov XV. zjazdu KSČ o potrebe vysokej efektívnosti a kvality každej činnosti sledovať, nesmie sa práve v týchto otázkach pri rozhodovaní o razení dukátov nič podceniť či prehliadnuť, zvlášť keď mincu tvorí drahý kov, resp. keď na razenie by sa mala použiť i časť jeho domácich rezerv.

Jednou zo základných otázok vykonania tohto zákona bude preto vždy voľba vhodného spôsobu a času, kedy a kde budú dukáty uvádzané do obehu, a ďalej ich množstvo, jednotlive či v sérii a samozrejme i požadovaná cena.

Vo výboroch pre plán a rozpočet sme preto zdôraznili, že všetky tieto kritériá a ich efektívny prínos bude treba vždy starostlivo posudzovať a voliť postup, ktorý v duchu záverov XV. zjazdu bude môcť prinášať optimálny efekt. V súvislosti s tým sa domnievam, že by bolo účelné, aby Federálne ministerstvo financií a Štátna banka československá o tom napríklad v ročnom štátnom záverečnom účte svojej kapitoly podávali príslušný odpočet.

Je zrejmé, že v praxi bude treba zvlášť sledovať, aby čs. dukáty razené podľa tohto zákona boli pre svoju umeleckú hodnotu i pre kvalitu razby v odberateľských kruhoch vždy vyhľadávané a dobre prijímané a ďalej, aby sa v kultúrno-politickom námete razenia odrážala súčasnosť či história významná i pre dnešok a aby sa okrem kultúrno-politických hľadísk vždy plne uplatnili ekonomické hľadiská.

Doterajšie prepočty možného prínosu razenia dukátov pre štátny rozpočet či pre zvýšenie menových rezerv sa ukázali celkove priaznivé. Už prvá uvažovaná razba by vo svojich finančných dôsledkoch rozhodne znamenala pre štátny rozpočet, resp. pre zvýšenie menových rezerv efekt, ktorý nie je nijako zanedbateľný a ktorý by bolo treba v duchu záverov XV. zjazdu oceniť ako pozitívny prínos.

Z uvedených dôvodov výbory Snemovne ľudu vyslovili s vládnym návrhom zákona v predloženom znení súhlas. V súlade s ním odporučujem ako ich spoločný spravodajca vládny návrh zákona o razbe čs. dukátov Snemovni ľudu na schválenie. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji. Uděluji slovo zpravodaji Sněmovny národů poslanci Zdeňku Vomastkovi.

Zpravodaj poslanec SN Z. Vomastek: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, úvodem bych chtěl jako společný zpravodaj výborů Sněmovny národů vyslovit souhlas s tím, co k návrhu zákona o ražbě čs. dukátů již uvedla zpravodajka výborů Sněmovny lidu poslankyně Moravčíková. K její zprávě bych připojil ještě několik poznámek k otázkám, na které byl při projednávání návrhu zákona též vzat zřetel.

Především, že při každém rozhodování o návrhu na ražbu bude vždy také závažná otázka poměru ceny zlatých čs. dukátů k ceně neraženého zlata, jak se tato bude na světovém trhu odvíjet.

Již samotný pohled na ekonomickou stránku předloženého zákona říká, že v jeho záměrech půjde v podstatě o způsob efektivnějšího zhodnocování zlata raženého, a to jak v jednotlivých druzích zlatých dukátů, tak i v celých jejich sériích.

V tom směru je důležité, že zlatý obsah dukátů nebude nikterak vázán na vyjádření zlatého obsahu peněžní jednotky a že cena se bude vyvíjet podle konkrétní situace na trhu. Znamená to, že prodejní cena dukátů v zahraničí bude přizpůsobována především poptávce po dukátech, stejné hledisko bude uplatňováno i při uvádění těchto dukátů na domácí trh a při určování ceny bude vystupovat do popředí numismatická stránka zájmu. Intenzita jejího působení bude činit cenu dukátů relativně nezávislou na vývoji ceny zlata a tato by mohla ovlivňovat cenu našich dukátů jen zprostředkovaně.

Jak známo, vazba amerického dolaru na zlato se prakticky zhroutila. V lednu letošního roku byla proto guvernéry centrálních bank a ministry financí, reprezentujícími členské země Mezinárodního měnového fondu, přijata dohoda, podle níž zlato přestává být základem oficiálních kursových vztahů a jeho oficiálních cen, tj. 42,22 U$ za jednu trojskou unci byla zrušena.

Při jednání výborů byla proto předmětem zájmu též otázka, jaké důsledky může mít tento postup pro zlato a jeho cenu. Zřejmě bude i nadále prostředkem k uchování hodnot i případným prostředkem k provádění mezinárodních plateb.

V současné době se cena zlata na jeho volném trhu pohybuje zhruba kolem 130 dolarů. Je ovšem nutno mít na zřeteli vztah výše této ceny k hodnotě měny, v níž je vyjadřována. Pokud je uváděna a pro naše ekonomické propočty dopadu navrhovaného zákona byla vyjádřena v U$, bude záležet na tom, zda bude tento dolar pevný a nebude se inflačně znehodnocovat. V tom případě by cena zlata v U$ měla pochopitelně stoupající tendenci.