Je prirodzené, že najviac pôdy odoberajú na určitý čas poľnohospodárskej výrobe hlavne ťažobné podniky v našich veľkých uhoľných revíroch, rozhodne však nie je možné zanedbávať ani rozptýlenú ťažbu ostatných surovín, najmä stále rastúcu ťažbu piesku a tehliarskej hliny a keramických surovín.

Mám však na mysli aj dočasné odoberanie pôdy pri výstavbe ciest, na zriaďovanie stavenísk pri výstavbe priemyslových podnikov i pri bytovej výstavbe, pri pokladaní podzemných vedení, zvlášť plynovodov, vodovodov a pod. a pri geologickom prieskume. Pokiaľ som mohol zistiť, odhaduje sa výmera poľnohospodárskej pôdy, ktorá je ročne dočasne odoberaná na území ČSSR poľnohospodárskej výrobe a na ktorej sa preto nič nevyrába, rovnajúca sa výmere niekoľkých jednotných poľnohospodárskych družstiev alebo štátnych majetkov. Veľkú starosť robia poľnohospodárskym podnikom stavitelia ciest a podzemných vedení, pretože tieto stavby sú často vedené cez pozemky jednotného roľníckeho družstva alebo štátneho majetku.

Vítame preto ustanovenie návrhu zákona, ktoré viac zaväzujú dočasného užívateľa pôdy, aby ju vrátil poľnohospodárskemu podniku v stave, v ktorom ju prevzal, a aby ju vrátil vo vopred určenej lehote.

Ide hlavne o ustanovenie, ktorým sa ukladá, aby už v rozhodnutí orgánu ochrany poľnohospodárskeho pôdneho fondu, ktorým sa udeľuje predchádzajúci súhlas na dočasné odňatie poľnohospodárskej pôdy, bol súčasne schválený plán rekultivácie, ktorý bude obsahovať spôsob rekultivácie, postup rekultivačných prác a hlavne potom lehotu na ich ukončenie. Vieme, že nie všetci dočasní užívatelia poľnohospodárskej pôdy plnia povinnosť rekultivovať použité pozemky, ktorú majú nielen voči poľnohospodárskemu podniku, ale i voči celej spoločnosti, pretože - ako som už povedal - ide vo svojom súhrne o veľký výmer pôdy, na ktorej sa nič nevyrába.

Ustanovenie návrhu zákona schvaľovať plán rekultivácie už v rozhodnutí, ktorým sa udeľuje predchádzajúci súhlas s dočasným odňatím poľnohospodárskej pôdy, pokladám za zvlášť dôležité, pretože zákon o ochrane poľnohospodárskeho pôdneho fondu v doterajšom znení síce ustanovuje povinnosť narušenú poľnohospodársku pôdu rekultivovať, ale neobsahuje - s výnimkou ťažobnej činnosti - bližšie ustanovenie pre ostatných dočasných užívateľov. Pretože zákon v doterajšom znení neukladal výslovne orgánom ochrany poľnohospodárskeho pôdneho fondu, aby určili lehotu na vrátenie pôdy po rekultivácii, nebolo možné vyvodzovať závery z neplnenia povinností rekultivovať.

Za týchto okolností bola poľnohospodárskym podnikom spôsobovaná poškodzovaním pôdy nepoľnohospodárskou činnosťou značná ujma, a to zvlášť stratou naturálnej produkcie, ktorú nebolo možné ničím nahradiť, napr. pri obmedzení krmivovej základne.

Ustanovenie návrhu novely zákona sa orgánom ochrany poľnohospodárskeho pôdneho fondu umožňuje celkom konkrétne sledovať, či dočasní užívatelia skutočne vracajú poľnohospodársku pôdu v stave, aby na nej bolo možné vyrábať, a či ju vracajú v termínoch určených schváleným plánom rekultivácie.

Dôležité je i určenie lehoty dočasnosti odňatia maximálnou hranicou 12 rokov.

Ak budú orgány ochrany poľnohospodárskeho pôdneho fondu pri schvaľovaní plánov rekultivácie dôsledné, bude možné poľnohospodárskym podnikom poskytnúť záruku, že im bude dočasne odňatá pôda vrátená tak, aby ju bolo možné opäť zaradiť do organizácie pôdneho fondu, a dočasní užívatelia si lepšie uvedomia svoje povinnosti voči celej spoločnosti. Myslím tiež, že hlavne stavebné organizácie budú viac uvažovať, či požadovanú poľnohospodársku pôdu skutočne potrebujú na dobu dlhšiu ako 12 rokov a či ju potrebujú v požadovanom rozsahu. Môžem uviesť, že napr. pri výstavbe určitého úseku diaľnice znížil investor svoju požiadavku na manipulačné plochy na oboch stranách trasy diaľnice z 10 metrov na 5 metrov a tým bolo ušetrených na úseku 20 km 20 hektárov pôdy.

Hovorím prevažne o dočasnom odoberaní pôdy pri výstavbe. To neznamená, že by som chcel nevšímať si urýchlenie návratnosti pôdy poškodenej ťažbou. Na tomto úseku činnosti nám zostávajú doteraz ťažobné podniky mnoho dlžné. Je známa neutešená situácia na pozemkoch po ťažbe piesku, ale i iných nerastov, kde rekultivácia zaostáva, a obávam sa, že na niektorých miestach ju nebude možné ani uskutočniť, pretože ťažobný podnik zle hospodáril s ornicou a podorničnými zeminami. Za účinnosti prerokúvanej novely zákona by sa už podobné prípady nemali opakovať.

Rekultivácia vo veľkých uhoľných revíroch, zvlášť v českých krajoch, je vzhľadom na svoj rozsah záležitosťou osobitnej povahy a bude treba ju sledovať i na vyššej úrovni, pretože rozdiely medzi pôdou odňatou poľnohospodárskej výrobe na ťažbu a pôdou, ktorá je vrátená po rekultivácii, sa stále zvyšujú.

Orgánom ochrany poľnohospodárskej pôdy sa v návrhu novely dostáva ďalšia zbraň, a to ustanovenie, že odvod do štátneho fondu pre zúrodnenie pôdy za dočasne odňatú pôdu sa zvyšuje, ak bude prekročená lehota na uskutočnenie rekultivačných prác určená schváleným plánom rekultivácie, a to i v prípadoch, keď poľnohospodárska pôda bude rekultivovaná inak než pre poľnohospodárske účely, napr. zalesnenie, vytvorenie vodnej plochy. Toto opatrenie sa mi javí ako veľmi účinný ekonomický prostriedok, aby dočasný užívateľ pôdy zabezpečil včas jej rekultiváciu.

Za účinný prostriedok urýchleného vrátenia pôdy dočasne použitej na nepoľnohospodárske účely považujem i ustanovenie o odstraňovaní ekonomickej straty, ktorá vznikne poľnohospodárskemu podniku odňatím poľnohospodárskej pôdy, prípadne sťažením hospodárenia, ak pôjde o podstatný zásah.

Konečne návrh novely zákona má ustanovenie i o sankčných opatreniach za nesplnenie rozhodnutia orgánu ochrany poľnohospodárskeho pôdneho fondu. V prípadoch, o ktorých som hovoril, by to bolo nesplnenie rekultivácie a jej zaisťovanie od samého začiatku nepoľnohospodárskej činnosti na poľnohospodárskej pôde.

Bolo by iste naším prianím, aby sa tento krajný prostriedok nemusel použiť.

Na záver by som chcel zo svojich skúseností poukázať na to, že v mnohých prípadoch dochádza k odoberaniu poľnohospodárskej pôdy v období plnej vegetácie, keď nevhodným zásahom ťažobných a investorských organizácií do poľnohospodárskeho pôdneho fondu dochádza nielen k znehodnoteniu nákladov vynaložených na osivo a na vloženú prácu, ale ničí sa často i úroda v dobe krátko pred jej zberom. Orgány ochrany poľnohospodárskeho pôdneho fondu by mali podľa môjho názoru dbať dôslednejšie na to, aby k takým škodám nedochádzalo a aby investorské organizácie vstupovali na pôdu v období vegetačného pokoja.

S ohľadom na to, že novela zákona o ochrane poľnohospodárskeho pôdneho fondu bude veľmi pozitívne prispievať i k úspešnejšiemu riešeniu problémov spojených s dočasným odňatím plôch poľnohospodárskej výrobe, odporúčam Snemovni ľudu predložený návrh schváliť. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající I. místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem poslancovi Minďášovi. Ako posledný z písomne prihlásených vystúpi v rozprave poslanec Musil.

Poslanec SL F. Musil: Vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, vážený soudruhu předsedo, zákon Federálního shromáždění, kterým bude změněn a doplněn zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, je pouze jedním z celého komplexu předpisů, které budou nyní nově tuto problematiku řešit. Zákon, který dnes projednáváme, plně respektuje čl. 91 Ústavy Československé socialistické republiky, jak se o tom zmínil soudruh ministr, který stanoví mimo jiné, že působnost národních výborů upravují v mezích ústavních zákonů Československé socialistické republiky zákony národních rad. Návrh novely zákona č. 53/1966 Sb. svěřuje proto provádění zákona o ochraně zemědělského půdního fondu obecně pouze "orgánům ochrany zemědělského půdního fondu". Které orgány to jsou a jaká je jejich působnost, to určí zákon České národní rady a zákon Slovenské národní rady o působnosti orgánů ochrany zemědělského půdního fondu.

Do těchto zákonů budou v podstatě přijaty ty působnosti místních, okresních a krajských národních výborů jako orgánů ochrany zemědělského půdního fondu v obcích, okresech a krajích a působnost ministerstev zemědělství a výživy obou národních republik jako ústředních orgánů ochrany zemědělského půdního fondu, které byly dosud stanoveny v zákoně č. 53/1966 Sb.

Nově bude v obou republikových zákonech upravena působnost ministerstev zemědělství a výživy České a Slovenské socialistické republiky a krajských národních výborů při zabezpečování ochrany nejkvalitnějších a nejúrodnějších zemědělských půd včetně půd, do nichž byly vloženy prostředky v zájmu jejich intenzívnějšího využívání a zvyšování zemědělské produkce. Ochrana těchto nejkvalitnějších a nejúrodnějších půd je zpřísněna tím, že udělování souhlasu k návrhům na stanovení dobývacích prostorů a udělování předchozího souhlasu k odnětí těchto půd zemědělské výrobě se svěřuje do výměry 3 ha krajským národním výborům a ve výměře nad 3 ha ministerstvům zemědělství a výživy České a Slovenské socialistické republiky. Okresním národním výborům se ponechává komplexně udělovat souhlas pouze v případech, kdy geologické a hydrogeologické průzkumné práce nebo stavby, opravy a údržba nadzemních a podzemních vedení si vyžádá odnětí takové půdy na dobu delší než jeden rok.

Zákony národních rad také vyřeší novým způsobem i působnost orgánů ochrany zemědělského půdního fondu při udělování souhlasu k návrhům jednotlivých druhů územních plánů, které zavádí zákon Federálního shromáždění o územním plánování a stavebním řádu. Z hlediska zdůraznění celospolečenského zájmu na důsledné ochraně zemědělského půdního fondu při zpracování návrhů těchto plánů budou ministerstva zemědělství a výživy obou republik prakticky schvalovat všechny nejdůležitější druhy územních plánů, tj. návrhů územních plánů velkých územních celků, sídelních útvarů, dále návrhů územních plánů zón na území hlavního města Prahy, jakož i návrhů ostatních územních plánů zón v případech, kde dosud nebyly schváleny územní plány sídelních útvarů. Okresní národní výbory budou schvalovat jen územní plány zón, které jsou odvozeny od předem již schválených územních plánů sídelních útvarů; přitom si krajský národní výbor může udělování souhlasu i v těchto případech vyhradit.

Podle § 25 odst. 3 zákona o národních výborech (úplné jeho znění je vyhlášeno pod č. 28/1972 Sb.) jsou státní orgány povinny si vyžádat stanovisko místního národního výboru, činí-li opatření, která se dotýkají zájmů obce. To platí také v případech, kdy orgány ochrany zemědělského půdního fondu vyššího stupně budou při výkonu své působnosti podle zákonů národních rad činit opatření týkající se zájmů obce.

Soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, problematikou ochrany zemědělského půdního fondu se zabývají jako důležitým politickoekonomickým úkolem vláda ČSSR i vlády republik a zákonodárné sbory, tj. Federální shromáždění i obě národní rady dlouho a velmi odpovědně. Výsledkem těchto prací je vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, který dnes projednáváme, a připravené zákony obou národních rad, které upraví působnost orgánů ochrany zemědělského půdního fondu. Ke všem třem těmto zákonům bude vydáno ještě několik prováděcích norem, protože zákon, od něhož vyžadujeme především úpravu zásadních otázek, nemůže jít do všech podrobností.

Dovolte mi, abych vyjádřil přesvědčení, že záměr maximálně chránit naši zemědělskou půdu před úbytkem a zabezpečovat její racionální a internacionální využívání, který tyto právní normy sleduje, se podaří.

Předsedající I. místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem poslancovi Musilovi.

Pýtam sa poslancov oboch snemovní, či niekto žiada ešte o slovo v rozprave k prerokúvanému návrhu zákona. (Nikdo.) Vyhlasujem rozpravu za skončenú.

Nasledujú záverečné slová. Žiada minister poľnohospodárstva a výživy Československej socialistickej republiky Bohuslav Večeřa o slovo? (Nežádá.) Žiada o slovo spravodajca poslanec René Zahradník? (Nežádá.) A spravodajca poslanec Jaroslav Kalkus? (Nežádá.)

O vládnom návrhu sa vyjadrili aj príslušné orgány národných rád, ktoré odporučili tento návrh schváliť.

Prikročíme k hlasovaniu. V zasadacej sieni je prítomných 145 poslancov Snemovne ľudu, 56 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike a 61 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike. Obidve snemovne sú v súlade s článkom 40 ods. 1 a 2 ústavného zákona o československej federácii schopné uznášať sa.

Najskôr prosím o hlasovanie poslancov Snemovne ľudu.

Kto z poslancov tejto snemovne súhlasí s vládnym návrhom zákona, ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 53/1966 Zb. o ochrane poľnohospodárskeho pôdneho fondu, v znení spoločnej správy výborov Snemovne ľudu a podľa odporučenia spoločného spravodajcu, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.)

Snemovňa ľudu zákon schválila.

Teraz hlasujú poslanci Snemovne národov.

Kto súhlasí s prerokúvaným vládnym návrhom zákona v znení spoločnej správy výborov Snemovne národov a podľa odporučenia spoločného spravodajcu, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.)

Aj Snemovňa národov zákon schválila.

Pretože obe snemovne prijali zhodné uznesenie, konštatujem, že Federálne zhromaždenie Československej socialistickej republiky schválilo zákon, ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 53/1966 Zb. o ochrane poľnohospodárskeho pôdneho fondu.

Na programe je

Prosím predsedu zvolenej komisie poslanca Exnera, aby predniesol návrh rezolúcie.

Místopředseda SL a předseda zahraničního výboru SL ing. F. Exner: Soudružky a soudruzi poslanci, po jednání v návrhové komisi bude vhodné úvodem připomenout, že před 26 lety byla přijata I. stockholmská výzva, která, jak všichni víme, sehrála významnou úlohu v mobilizaci světové veřejnost proti atomovému nebezpečí. V loňském roce přijalo předsednictvo Světové rady míru II. stockholmskou výzvu, jejíž obsah je koncentrován na tyto základní životně naléhavé požadavky:

"Skoncovat s horečným zbrojením, aby se uvolnění napětí stalo nezvratným, skoncovat s horečným zbrojením, aby se nový mezinárodní hospodářský řád stal brzy skutečností, skoncovat s horečným zbrojením, aby byl mír uhájen a vytvořen nový svět."