Otázkami péče o půdní fond, jeho využívání a jeho ochrany jsme se ve Federálním shromáždění zabývali již několikrát. Výbor Sněmovny lidu pro zemědělství a výživu již v roce 1970 v souvislosti s projednáváním zprávy Ústřední komise lidové kontroly o vývoji zemědělského půdního fondu v ČSSR zaujal kritické stanovisko k tehdejšímu vývoji úbytku zemědělské půdy a taktéž i stanovisko k tehdejším představám o nové právní úpravě otázek ochrany zemědělského půdního fondu, předloženým bývalým Federálním výborem pro zemědělství a výživu. V této fázi vývoje výbor pro zemědělství a výživu Sněmovny lidu uplatnil řadu připomínek směřujících k zásadním otázkám připravované nové právní úpravy. Naše připomínky se týkaly především problematiky stanovení bonitních tříd zemědělské půdy, podle nichž bylo možno zpracovat takové sazby odvodů za odnětí zemědělské půdy, které by objektivizovaly odvody za odňatou zemědělskou půdu podle jednotlivých přírodních stanovišť a bonitních tříd a tím pomohly vytvořit ekonomicky účinné nástroje k orientaci investorů na půdy horší kvality.

Další tehdejší připomínka se zabývala problémem převodu zemědělské půdy do půdy lesní, a neodůvodněnými převody orné půdy do luk a pastvin.

Chtěl bych konstatovat, že časový předstih, s nímž byla problematika nové právní úpravy projednána v našem výboru již v roce 1970, přispěla k upřesnění koncepce novelizace zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, v níž se účelně spojují ekonomické a administrativní stimuly a vytvářejí zábrany proti živelnému odnímání zemědělské půdy zemědělské výrobě a dále též ke konkrétnější formulaci jejich jednotlivých ustanovení. V této souvislosti bych chtěl ocenit zodpovědný přístup federálního ministerstva zemědělství a výživy k přípravě novely zákona ve všech fázích jejího legislativního zpracování, v nichž byl vzat zřetel na všechny připomínky uplatněné poslanci. Pozitivně hodnotíme také tu skutečnost, že návrh novelizace byl projednán s širokým aktivem pracovníků v krajích a okresech již se záměrem, činit konkrétní opatření k ochraně půdy ještě před vydáním zákona.

Soudružky a soudruzi, dovolte mi, abych také kladně ocenil tu skutečnost, že se podařilo věcně i časově zkoordinovat projednání novelizace zákona o ochraně zemědělského půdního fondu s projednáváním návrhů zákonů národních rad o působnosti orgánů ochrany zemědělského půdního fondu, návrhů vládních nařízení o odstraňování ekonomické újmy socialistických zemědělských organizací a o základních sazbách odvodů za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, jak o nich ve svém úvodním vystoupení hovořil soudruh ministr.

Závěrem se ztotožňuji se zpravodajskou zprávou Sněmovny národů s přesvědčením, že tento zákon bude cenným přínosem k dalšímu rozvoji výrobních sil v našem socialistickém zemědělství, v souladu se závěry XV. sjezdu KSČ a říjnového pléna strany z roku 1975.

Z těchto všech důvodů doporučuji Sněmovně lidu schválit vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu s dílčími úpravami obsaženými ve společné zprávě výborů Sněmovny lidu.

Předsedající I. místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem poslancovi Kalkusovi.

Súdružky a súdruhovia, otváram rozpravu k vládnemu návrhu zákona ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 53/1966 Zb. o ochrane poľnohospodárskeho pôdneho fondu.

Písomne sa do rozpravy prihlásili poslanci: Juraj Buňa, Jan Andrýs, Jozef Minďáš a František Musil. Ako prvý vystúpi v rozprave poslanec Juraj Buňa, pripraví sa poslanec Jan Andrýs.

Poslanec SN J. Buňa: Vážený súdruh predseda Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci! V súčasnej dobe je v ČSSR 7 003 973 ha poľnohospodárskej pôdy a z toho 4 milióny 907 996 ha ornej pôdy. Na tomto pôdnom fonde zabezpečuje naše poľnohospodárstvo úlohy poľnohospodárskej produkcie, ktoré sú mu uložené národohospodárskym plánom. Dosiahnuté výsledky uplynulého obdobia i vytýčené úlohy pre šiestu päťročnicu ukazujú na rastúcu intenzitu poľnohospodárskej výroby a stále vyššie využívanie poľnohospodárskej pôdy. Pritom, ako je všeobecne známe, je poľnohospodárska produkcia získavaná zo stále menšej výmery poľnohospodárskej pôdy.

Údaje v štatistických prehľadoch o pôdnom fonde ukazujú, že len za posledných 10 rokov poľnohospodárstvo stratilo v ČSSR poľnohospodársku i ornú pôdu predstavujúcu rozsah najmenej troch priemerných okresov. Úbytky, ktoré spočívajú zvlášť v zábere poľnohospodárskej pôdy na výstavbu a ťažbu a sú aj dôsledkom prevodov nevhodných plôch pre poľnohospodársku výrobu do pôdy lesnej alebo ostatnej, boli na druhej strane čiastočne kompenzované rekultiváciami nepoľnohospodárskej pôdy. Napriek tomu, ako som uviedol, výsledné straty poľnohospodárskej pôdy boli veľké.

Na tieto problémy sa správne zamerala novela dnes prerokúvaného zákona o ochrane poľnohospodárskeho pôdneho fondu. Táto novela zákona bude znamenať ďalšie sprísnenie a objektivizáciu podmienok pre odnímanie poľnohospodárskej pôdy na investičnú a ťažobnú činnosť, a to nielen vo vzťahu k veľkosti, ale aj vo vzťahu ku kvalite poľnohospodárskej pôdy. Novela zákona taktiež prispeje k tomu, aby došlo ďalej k zlepšenému hospodáreniu s pôdnym fondom i v samotných poľnohospodárskych závodoch. K tomuto smeruje niekoľko ustanovení nového zákona, ktoré sa týkajú zvlášť dôkladného využívania pozemkov na poľnohospodársku výrobu, sprísneného posudzovania zmien kultúr i odoberania pozemkov z poľnohospodárskeho pôdneho fondu na účely zalesnenia alebo prevodu do ostatných plôch, vedenia podnikových evidencií pôdy. Niektoré z uvedených otázok síce boli a zvlášť v poslednom čase sú predmetom mimoriadnej pozornosti, avšak do zákonnej normy sa dostávajú až teraz.

Jednou z najvýznamnejších úloh nášho poľnohospodárstva je všestranné zveľaďovanie poľnohospodárskeho pôdneho fondu a zapájanie pôdnych rezerv do produktívnej poľnohospodárskej výroby. Ide o cestu, ktorá spoluvytvára podmienky pre splnenie náročných úloh určených poľnohospodárstvu októbrovým zasadnutím ÚV KSČ a XV. zjazdom strany: dosiahnuť v najbližších rokoch sebestačnosť vo výrobe obilia a ďalej zvýšiť sebestačnosť vo výrobe potravín. Melioračné a zúrodňovacie práce, o ktoré predovšetkým ide, sú významne podporované z celospoločenských zdrojov, z prostriedkov štátneho fondu pre zúrodňovanie pôdy, kde sú odvádzané finančné odvody za trvalé i dočasné odobratie poľnohospodárskej pôdy poľnohospodárskej výrobe, ako to znovu potvrdzuje novela zákona o ochrane poľnohospodárskeho pôdneho fondu.

Keď hovoríme o problematike využívania poľnohospodárskej pôdy, nemôžeme sa najmä vyhnúť takej významnej časti pôdneho fondu, ktorú predstavujú trvalé trávne porasty rozkladajúce sa v ČSSR na ploche 1 milión 747 556 ha. Keďže intenzita využitia ornej pôdy i špeciálnych kultúr je už na veľmi dobrej úrovni, nemožno zatiaľ i napriek čiastkovým úspechom považovať výsledky výroby na lúkách a pastvinách za dostatočné. Z tohto hľadiska treba sústavne rozvíjať konkrétnu organizátorskú prácu smerujúcu k tomu, aby sa plochy lúk a pastvín viacej podieľali na potrebnej produkcii objemových krmív, ktoré sú vážnym problémom poľnohospodárskej výroby. Opatrenia, ktoré spočívajú v nutných úpravách plôch na riadne využitie, v zabezpečení vhodných prostriedkov na obhospodarovanie a zber z plôch v obťažných podmienkach, často veľkej svahovitosti, vyžadujú mimoriadnu pozornosť tak v samotnom poľnohospodárstve, ako aj v plánovacích zložkách strojárskej výroby a ďalších odvetviach nášho národného hospodárstva.

Dovoľte mi k týmto problémom povedať pár slov z nášho okresu Spišská Nová Ves, teda z typicky horskej oblasti, v ktorej pracujem.

Zabezpečenie smerníc ÚV KSČ dosiahnuť postupne počas niekoľkých rokov sebestačnosť vo výrobe zrnovín a ďalej zvyšovať sebestačnosť vo výrobe potravín si vyžaduje dôslednejšie uplatňovať intenzifikačné činitele, pružnejšie uvádzať vedeckotechnické poznatky a lepšie využívať existujúce rezervy. Za hlavné rezervy považujeme v našom okrese veľké množstvo lúk a pastvín, ktoré pre svoju veľkú svahovitosť sa dajú len čiastočne využívať. Treba povedať, že okrem dovážaných kosačiek typu "Reform 2000" naše strojárstvo nezabezpečilo vhodný stroj ani na kosbu, ani na zber, ktorý by vyhovoval týmto podmienkam.

Veľké množstvo objemu takto zostáva veľakrát ležať úhorom, pretože niet techniky, ktorou by sme mohli túto lacnú, bez devíz vyrobenú bielkovinu zobrať a racionálne zužitkovať. Akosi pomaly sa rieši i pre našu horskú oblasť pojazdná sušiareň, ktorá by bola schopná sušiť priamo v odľahlých častiach lúk a pastvísk, kde by sme ušetrili nielen na kvalite krmovín, ale hlavne v nákladovej časti v oblasti zvozu a tradičného sušenia sena.

O horách a podhorách sa už veľa popísalo a narozprávalo; dovoľte mi však povedať, že nám, čo žijeme v týchto krásnych lokalitách našej vlasti, nestačia iba sľuby. I my chceme zvyšovať a zefektívňovať výrobu, a to sa dá len a len zabezpečením kvalitných výkonných strojov, ktoré by boli v týchto extrémnych podmienkach schopné pracovať a postupne odstraňovať namáhavú, náročnú a poväčšine rizikovú prácu našich ľudí na úseku poľnohospodárstva.

Zároveň je potrebné vidieť aj to, že lúky a pastviny sú v mnohých prípadoch hlavným zdrojom rozšírenia výmery ornej pôdy realizáciou rekultivačných opatrení a rozorávok, čím je vytvorená možnosť určitej kompenzácie nevyhnutných a zdôvodnených úbytkov ornej pôdy. Tieto cesty budú účelné pri rešpektovaní hľadísk ochrany pôdneho fondu, ktorý má naše socialistické poľnohospodárstvo k dispozícii.

Možno povedať, že ustanovenie prerokúvaného zákona o ochrane poľnohospodárskeho pôdneho fondu podporuje, resp. priamo vyžaduje, aby hlavné smery intenzifikácie poľnohospodárskeho pôdneho fondu, jeho využívanie na poľnohospodársku výrobu boli dôsledne zabezpečované a celospoločensky rešpektované. Z tohto hľadiska bude novela zákona významným prínosom pre hospodárenie s poľnohospodárskym pôdnym fondom a preto odporúčam predložený vládny návrh zákona schváliť.

Předsedající I. místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem poslancovi Buňovi. Slovo má poslanec Andrýs. Pripraví sa poslanec Jozef Mindáš.

Poslanec SN J. Andrýs: Vážené soudružky a soudruzi, opatření na ochranu zemědělského půdního fondu musíme usměrnit především na ty úseky a odvětví, která nejvíce zemědělské půdy odebírají. Je třeba také uvítat, že při zpracovávání vládního návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon z roku 1966 o ochraně zemědělského půdního fondu, byl kladen důraz na opatření, která by zabránila, aby půda nejlepších a dobrých kvalit nebyla často bez důkladných ekonomických propočtů a bez posuzování jiných variant odnímána zemědělské výrobě.

Návrh zákona má vytvořit právní překážky, morální zábrany a stanovit také ekonomické stimuly, které budou omezovat zábory půdy pro nezemědělské účely vůbec a zejména pak přísně ochraňovat nejkvalitnější a nejúrodnější půdu.

Ve svém diskusním příspěvku bych se chtěl zaměřit na ekonomické stimuly zákona a prováděcích předpisů, které mají orientovat výstavbu průmyslových podniků na dosavadní území závodů nebo na půdy horší kvality. Hned v úvodu bych chtěl říci, že půda zabíraná na průmyslovou výstavbu nepředstavuje největší podíl z celkového objemu zabírané půdy. Svědčí o tom několik následujících údajů:

- v roce 1970 bylo odňato pro celkovou výstavbu zhruba 6500 ha zemědělské půdy, z toho pro průmysl jen 880 ha;

- v roce 1975 už bylo odňato zhruba 9400 ha, z toho pro průmysl 1225 ha. To znamená, že průmyslová výstavba se podílí 13 - 15% na celkovém záboru zemědělské půdy; obdobně u záboru nejcennější, tj. orné půdy, se průmysl podílí jen 16 až 18 %.

I tento podíl je dost výrazný a vyžaduje, abychom usilovali o jeho snížení. Ekonomické stimuly uplatněné v zákoně mají vést i průmyslové podniky k maximální úspornosti zemědělské půdy; proto mají citelně finančně postihovat každý zábor půdy a tak doplňovat právní omezení daná zákonem.

Jestliže např. zákon zakazuje odnímat zemědělskou půdu I. a II. bonitní třídy a umožňuje povolit jen mimořádné výjimky, pak je správné, že sazby, které bude podnik v těchto případech platit, jsou progresívně zvýšeny. Např. bude-li odnímána černozemní půda I. bonity ve velmi teplé oblasti, zaplatí podnik za každý hektar 1 350 tis. Kčs. Bude-li to ještě orná půda zavlažovaná, popřípadě chmelnice, vinice anebo zelinářské plochy, bude sazba zdvojnásobena, tj. 2 700 tis. Kčs za 1 ha.

Naproti tomu při výstavbě na půdě nejnižší bonity v horských oblastech je sazba jen 10 tis. Kčs. Při výstavbě v areálu závodu, kde je již půda vyňata ze zemědělského půdního fondu, pochopitelně poplatky za půdu odpadají vůbec.

Tento výrazný rozdíl sám o sobě povede jistě k zamyšlení ekonomy a vůbec všechny řídící pracovníky v podnicích při úvahách o výstavbě. Poplatky za odejmutou půdu se promítnou přímo do investičních nákladů a tím se pak cestou odpisů budou promítat i do nákladů na výrobu.

Síla a účinnost ekonomických stimulů se ještě zvýší v případech povinnosti odstraňovat tzv. ekonomickou újmu, kdy se jedná o zábor většího množství půdy na stejném místě, takže bude nepříznivě ovlivněno hospodaření zemědělské organizace, která doposud půdu obdělává. V uvedených případech bude ještě na opatřeních k odstranění ekonomické újmy placena úhrada, která bude činit až 100 tis. Kčs za 1 ha odňaté půdy.

Podle mého názoru budou tyto sazby, zejména pak jejich progresívní nárůst u zemědělské půdy vyšších bonit působit v současné době příznivě k maximální hospodárnosti se zemědělským půdním fondem jako základním přírodním bohatstvím naší země a nenahraditelným výrobním prostředkem.

V této souvislosti stojí za zmínku ještě jedno srovnání: v případech, kdy půjde o investiční výstavbu v hodnotě 100, 200 nebo 400 mil. Kčs, poplatek za zábor několika hektarů i nejlepší zemědělské půdy bude činit kolem 5 - 15 mil. Kčs celkem. To je poměrně malé procento z celkových nákladů a tím i opticky menší vliv ve srovnání s celkovým objemem investic.

Myslím, že je třeba využít všechny nástroje, to je jak zábrany dané zákonem, kde bude velmi obtížné získat výjimky u zemědělské půdy nejvyšší bonity, dále kdy o umístění velkých staveb bude rozhodovat přímo vláda; budou zde i morální zábrany a společenská zodpovědnost podtržená v zákoně, které budou usměrňovat rozhodování vedoucích hospodářských pracovníků a v neposlední řadě to budou ekonomické stimuly, jejichž vliv bude zhruba dvojnásobný než doposud.

Jsem toho názoru, že celý tento soubor opatření bude výrazně orientovat výstavbu průmyslových podniků v souladu se zájmy naší společnosti především na lepší využívání stávajících objektů a pozemků závodů a dále na umísťování nových kapacit na půdy nejnižší zemědělské kvality. Z tohoto důvodu doporučuji schválit předložený vládní návrh ve znění zpravodajských zpráv. Děkuji za pozornost.

Předsedající I. místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem poslancovi Andrýsovi. Dávam slovo poslancovi Jozefu Minďášovi. Pripraví sa poslanec František Musil.

Poslanec SL J. Minďáš: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci! Vo svojom diskusnom príspevku budem hovoriť o povinnostiach dočasných užívateľov pôdy, ktoré vyplývajú z prerokúvanej novely zákona o ochrane poľnohospodárskeho pôdneho fondu.

Dočasnými užívateľmi poľnohospodárskej pôdy sú v našich podmienkach najčastejšie ťažobné podniky, ale i podniky stavebné a podniky uskutočňujúce geologický prieskum. Pojem dočasného odňatia vyjadruje novela zákona veľmi presne a obsahuje veľmi cenné opatrenia, aby dočasní užívatelia vracali pôdu poľnohospodárskym podnikom na opätné využitie na poľnohospodársku výrobu, a to čo najrýchlejšie po skončení svojej činnosti na použitých pozemkoch.

My, ktorí pracujeme vo výrobe, najlepšie poznáme dôsledky, ktoré má činnosť týchto podnikov pre poľnohospodársku výrobu. Vieme, že nie všetky organizácie, ktoré dočasne užívajú poľnohospodársku pôdu na nepoľnohospodárske účely, ju vracajú v stave, aby na nej bolo možné dobre hospodáriť, a týchto prípadov nie je málo.