Našej verejnosti je hlavne známe, že priemerná
rozpočtová cena bytu, bez prihliadnutia na náklady
občianskej a technickej vybavenosti, robila v súbore
celej štátnej, družstevnej a podnikovej výstavbe
v roku 1960 asi 67,5 tis. a v roku 1970 už viac ako 130 tis.,
čiže za týchto 10 rokov sa zvýšila
o viac ako 93 % a ďalej rástla. Mnoho občanov
si kladie otázku, ako sa to mohlo stať.
Myslím, že je potrebné poznať základné
príčiny tohto neúmerného rastu, ktoré
boli jednak objektívne a dodávateľ či
investor ich nemohol ovplyvňovať, a jednak subjektívne,
spôsobené chybnou organizáciou či nesprávnym
prístupom projektanta, investora i dodávateľov.
Medzi objektívnymi príčinami bolo i vyriešenie
cenových relácií v roku 1964 a 1967, keď
ceny bytov boli vyrovnané na úroveň skutočných
stavebných nákladov. Ďalší negatívny
vplyv predstavoval živelný vývoj cien v roku
1968, ktorý zastavilo vládne nariadenie 168/69.
Analýza vývoja cien za túto dobu ukázala,
že asi 70 % zvýšených nákladov
a zdraženia bytov zdedili stavebné organizácie
po svojich dodávateľoch - pri dosiahnutom štandarde
bytov niet v národnom hospodárstve odvetvia, ktoré
by sa tým alebo oným spôsobom na výstavbe
bytov nepodieľalo - a len asi 30 % zvýšenia je
možno pripočítať samotným stavbárom,
a to jednak v oblasti výroby stavebných hmôt,
jednak dodávateľských prác.
Okrem týchto veľkých i niektorých drobnejších
cenových vplyvov pôsobila objektívne na zvýšenie
hodnoty bytu i rastúca kvalita a vybavenosť novostavaných
bytov, zvlášť v oblasti družstevnej bytovej
výstavby, kde družstevníci uplatňujú
náročnejšie meradlá na úroveň
bývania.
V rade prípadov sa už v projektoch odrážali
tiež niektoré náročnejšie normy,
ktoré napr. predpokladali zvláštny druh omietky,
väčšie, výkonnejšie výťahy
alebo zvláštne únikové schodište
a podobné skutočnosti, ktoré svojím
dosahom pôsobia na zvyšovanie nákladov stavieb.
Vedľa cenových úprav a zmien v kvalitatívnej
stránke bytov celý rad ďalších
vplyvov predstavujú tiež zmeny vo výške
zástavby, v štruktúre technológie jednotlivých
typov a s ňou spojenom systéme prirážok
zo strany dodávateľských organizácií.
Po stránke subjektívnej pôsobil na výšku
priemerných nákladov bytovej výstavby hlavne
vplyv rozhodovania o type dokončovaných obytných
objektov a nedisciplinovanosť v oceňovaní,
rozpočtovaní a realizácii obytných
stavieb, zvlášť potom ich rozptýlená
a dlhodobá výstavba. Mimo tieto veľké
a niektoré drobnejšie cenové vplyvy pôsobila
objektívne na zvýšenie hodnoty bytu i rastúca
kvalita a vybavenosť novostavaných bytov, zvlášť
v oblasti družstevnej bytovej výstavby, kde družstevníci
uplatňujú náročnejšie merítka
na úroveň bývania.
Spoločným výsledkom všetkých
týchto vplyvov bolo, že sa nepodarilo pri ich pôsobení
dodržať technické ukazovatele výstavby
bytových objektov, ktorými sa snažíme
vyjadriť spoločenskú efektívnosť
celkovej výstavby. Zotrvávanie tejto tendencie by
sa veľmi negatívne prejavilo v možnostiach zabezpečiť
plánovanú výstavbu bytov a nepriaznivo odrážalo
v tlaku na zvyšovanie spoločenských prostriedkov,
ktoré sú v rámci päťročnice
určené do oblasti výstavby bytov a pôsobilo
teda i na možnosť pokrytia iných druhov spoločenskej
spotreby. Preto treba čeliť tomuto nezdravému
vývoji v oblasti bytovej výstavby. Hľadať
urýchlene všestranné možnosti ako stavať
viac, rýchlejšie, ale stavať taktiež za
prijateľné náklady a ceny. V tomto procese
jestvujú rezervy, tak u projektantov, investorov, ako aj
u dodávateľov. Riešenie týchto problémov
nemožno chápať ako úlohu jednorazovú
alebo čiastkovú. široká problematika
vplyvov pôsobiacich na výšku nákladov
ukazuje na nevyhnutnosť komplexného prístupu,
počínajúc od efektívne vykonanej projektovej
a inžinierskej prípravy, cez vysoko produktívnu
prácu na stavbách, až po vyriešenie vzájomných
vzťahov pri preberaní a dokončovaní
bytových objektov medzi investormi a dodávateľskými
podnikmi.
Že je to možné, máme o tom už dnes
celý rad príkladov, ktoré denne prináša
naša tlač o perspektívnych metódach
či skúsenostiach, ktoré sa týkajú
napríklad vysokej produktivity práce pri používaní
prúdovej bytovej výstavby, betónových
montáží, ktoré odstraňujú
medziskládku a poškodzovanie panelov, pri prenášaní
ťažiska dokončovacích prác do výrobní
s priemyselným charakterom práce, či znižovaní
prácnosti bytovej výstavby a radu ďalších,
ktorých spoločným cieľom je to jediné,
aby náklady na výstavbu klesali, resp. aby pokles
nákladov aspoň vyrovnával vplyv niektorých
činiteľov, ktoré naopak môžu pôsobiť
na rast nákladov napríklad v súvislosti s
používaním dokonalejších prvkov
konštrukčnej zástavby, či používanie
plastických omietok a tak podobne. Dovoľte mi, vážené
súdružky a súdruhovia, využiť túto
príležitosť, aby som uviedla niektoré
ďalšie poznatky zo svojho volebného obvodu, vzťahujúce
sa na danú otázku.
Do rámca komplexného posudzovania a riešenia
celkovej nákladovosti bytovej výstavby by mala byť
vždy zahrňovaná otázka občianskej
a komplexnej vybavenosti, a to zvlášť so zreteľom
na to, že doba ich výstavby je podstatne dlhšia
ako doba výstavby bytov a že vo všetkých
týchto troch oblastiach spravidla pôsobia v riadiacej
a organizátorskej úlohe viacerých orgánov,
ktorých činnosť by mala byt v maximálnej
miere koordinovaná a vzájomne zladená a prispieť
celkove k tomu, aby technicko-hospodárske ukazovatele komplexnej
výstavby boli maximálne dodržané. Ak
mám posudzovať úroveň tejto spolupráce,
len podľa príkladu môjho volebného obvodu,
musím predovšetkým konštatovať, že
nie je dosiahnutý potrebný súlad a že
ani metodika, o ktorú sa môžem opierať,
nepôsobí na zladenie postupu všetkých
rezortov zainteresovaných na včasnom a komplexnom
riešení. Je to však náročná
úloha, zvlášť keď si uvedomíme,
že napr. u nás sa na veci podieľa až 10
rezortov. Zvládnuť takúto úlohu je nad
sily investora, a to aj vtedy, ak je ním prevažne
národný výbor, a preto by stálo za
úvahu, aby výzva našej snemovne, obsiahnutá
v návrhu uznesenia, k užšej súčinnosti
orgánov na komplexnej výstavbe zúčastnených,
viedla k zabezpečeniu účelnej koordinácie
a k povereniu koordinačného orgánu potrebnou
právomocou.
K sledovanému účelu by podľa mojej mienky
tiež významne prispelo, aby pri plánovaní
výstavby veľkých sídlisk bola popri
dodávkach základného stavebného materiálu
zaistená aj celá materiálová báza
hlavných druhov stavebného materiálu, ktoré
podmieňujú komplexnú vybavenosť sídlisk
a ktoré sú ešte v súčasnosti
obstarávané mimobilančne, žiaľ,
niekedy rôznymi spôsobmi.
Som presvedčená, že v obidvoch prípadoch,
o ktorých som sa zmienila, by mohli byť postupne vytvorené
podmienky pre znižovanie súčasných nákladov
komplexnej bytovej výstavby alebo minimálne aspoň
pre odstránenie celého radu nadbytočných
a spoločensky nežiadúcich nákladov,
ktoré za doterajšieho stavu prípravy a realizácie
zástavby, zvlášť v miestach sústredenej
bytovej výstavby v praxi často vznikajú.
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající místopředseda
SN V, Vedra: Děkuji poslankyni Vojtekové.
Nyní bude hovořit poslanec Karban.
Poslanec SN M. Karban: Vážené soudružky
a soudruzi poslanci, cílem jednotné technické
politiky ve stavebnictví a v jeho materiálně
technické základně je zvyšování
nároků na rychlou a kvalitní výstavbu
bytů. Kvalita staveb se sice postupně zvyšuje,
přesto však trvá v této oblasti řada
ekonomických a technických problémů,
které je třeba řešit. Vývoj technologie
bytové výstavby je poznamenán snahou po zprůmyslnění
stavebnictví, které mělo umožnit rychlý
růst produkce bytů. Je možno konstatovat, že
v této oblasti již bylo dosaženo kladných
výsledků.
Typizace a panelová výstavba do značné
míry přispěla k urychlenému zprůmyslnění.
Trvají však nadále nedostatky, které
vedou k tomu, že nelze ještě rychleji zkracovat
pracnost v hodinách na jednu bytovou jednotku. Stávající
průměr asi 600 hodin by bylo možno zkracovat
vedle stavebních organizací za účinné
pomoci hutnictví, strojírenství a chemie.
To znamená vytvořit podmínky pro zabezpečení
výroby lehkých ocelových konstrukcí,
zvýšení počtu výrobků
z PVC, fenoplastů, syntetických pryskyřic,
dále radiátorů, kabelů, elektrorozvaděčů
apod. Dále je třeba zvýšit úroveň
koordinace výroby dílců a instalačních
kompletů, lehké prefabrikace, zejména plastických
hmot. U povrchově upravených plechů a profilů
z ocele a hliníku je třeba zabezpečit roční
výrobu minimálně 80 000 tun a lehkých
ocelových konstrukcí vyrábět ročně
115 000 tun. Ve strojírenském průmyslu v
rámci RVHP bude třeba zabezpečovat strojně
technologická zařízení pro výrobu
silikátových stavebních hmot.
Pravdou je, že federální ministerstvo hutnictví
a strojírenství v současné době
nezabezpečuje 30 - 40 tis. tun chybějících
ocelových konstrukcí pro investiční
výstavbu. Musíme si ovšem uvědomit,
že výroba konstrukcí prudce stoupla a již
v tomto roce je na úrovni plánu výroby roku
1975. Další zvyšování výroby
by se neobešlo bez vyšších investic. Už
dnes je naděje, že 500 tis. bytových jednotek
plánovaných na 5. pětiletku bude překročeno
o 47 tis. bytů. Tento nárůst je potěšitelný,
ale otevírá se problém, jak zabezpečit
vzrůstající nároky stavebnictví
na dodávky některých druhů materiálů,
příslušného vybavení i mechanizace.
Musíme daleko operativněji využívat
těch zdrojů a materiálů, kterých
máme v současné době dostatek. To
znamená zkoordinovat výstavbu z cihel, prefabrikace
a ocelových konstrukcí. Zainteresovat plně
výzkumné ústavy na tuto oblast, případně
vypsat tematický úkol na využití stávajících
tradičních materiálů, kterých
máme v současné době přebytek
a úzce spolupracovat se státy RVHP.
Neméně rozhodujícím činitelem
pro zprůmyslnění práce je otázka
drobné mechanizace. Je značný nedostatek
mechanizačních prostředků na sekání
rýh, vrtání otvorů, závitořezů,
přenosných nastřelovačů a mechanizačních
prostředků na čistící práce.
Trvá i stálý nedostatek dopravních
čerpadel malty a betonu, který rovněž
ovlivňuje pracnost na stavbě.
V daleko větší míře by měla
být soustředěna pozornost naší
chemie na vylučování tak zvaných mokrých
procesů ve stavebnictví. Neustále se pracně
provádějí podkladní vrstvy pod podlahové
krytiny.
Je nutné vyrobit takovou hmotu, která by svou tvrdostí,
tepelností a vodotěsností nahradila dosavadní
postup kladení isolací a bezesparé provedení
podkladních betonů.
Typizaci ve výstavbě je zapotřebí
orientovat zejména na unifikaci technologie a technologického
zařízení pro výrobu dílců,
konstrukcí, dopravu a montáž. Základním
článkem typizace musí být především
soulad mezi projektem, výrobou jednotlivých prvků
a podnikem, který stavbu realizuje.
V současné době je stav takový, že
projektant zpracovává projekt v dost velkém
předstihu na základě výrobních
programů dodavatelů výrobků, ale mnohdy
v době realizace vlastního díla již
dochází ke změně programů a
navrhovaná věc je v té době již
nedostatková. Typizací vybavení by se měl
zabývat již výrobní podnik a ne stavební
organizace.
Kupříkladu stavební organizace na základě
typů výstavby by měla dostat kompletní
otopný radiátor, který by odpovídal
potřebnému množství kalorií za
hodinu v určené místnosti. Doporučuji
také využívat ve větší míře
plechové radiátory z Východoslovenských
železáren, které mají dobrou technickou
úroveň, ale jejich používání
není v naší bytové výstavbě
dostatečně rozšířeno. V současné
době je jich také značné množství
vyváženo do Polské lidové republiky.
Zařizovací předměty, jako jsou umyvadla,
klosety, kuchyňské linky, elektrické sporáky
a baterie, by sice měly být typizované, ovšem
s použitím barevných variant a možností
skladování pro případné doplňky
a montáž.
Typizace vybavení bytů by měla také
sledovat rozměrový soulad vyráběných
předmětů. Ledničky nejsou v současné
době rozměrově totožné s velikostí
kuchyňské odkládací a pracovní
desky. Při výrobě nových typů
ledniček by se mělo uvažovat s jejich zařazením
do kuchyňské linky. Typizace by měla tedy
dosáhnout takového stupně, aby vybavení
kuchyně bylo dodáváno jako ucelená
kompletní jednotka obsahující vše potřebné
pro domácnost.
Zároveň bude nutné zabezpečovat větrání,
klimatizaci, vytápění - zajistit přechod
na regulované soustavy a převedení na zemní
plyn u většiny spotřebičů v domácnosti.
S postupem zprůmyslnění stavebnictví
je nutno zdokonalovat organizaci a mechanizaci výroby a
montáže na staveništi. Je třeba specializovat
a koncentrovat výrobní jednotky, uplatňovat
modernější a výkonnější
stroje a zařízení. Při těžbě
a zpracování zemin zvětšit podíl
nakladačů a účelových strojů
pro jejich dopravu. V souboru rypadel docílit postupně
převahu univerzálních typů na kolových
podvozcích
Je nutno poznamenat, že federální ministerstvo
hutnictví a strojírenství nestačí
pokrýt poptávku na pátou pětiletku
v rypadlech, kolových nakladačích a u některých
typů nástavbových vozidel z nedostatku automobilových
podvozků. Tím se zpomaluje postup mechanizace těžkých
a namáhavých prací při výstavbě.
Podle získaných informací se bude šestá
pětiletka již řešit v předstihu
s ohledem na kooperaci v rámci RVHP. Stavbaři spolu
s pracovníky strojírenství již vytypovali
mechanizační prostředky, které bude
nutno pro zajišťování bytové výstavby
dovézt.
Soudružky a soudruzi, při řešení
obytných souborů se nesmí zapomínat,
že bytové prostředí je nejužívanější
částí našeho života. Proto je nutno
věnovat velkou pozornost kvalitě bytů a zařízení
technické i občanské vybavenosti. Z tohoto
hlediska je nutno řešit i odstraňování
pevných odpadů z domácností, jejichž
množství stále roste, a nezapomínat
na zprůmyslnění údržby bytového
fondu.
Ve svém vystoupení jsem chtěl upozornit na
některé problémy, jejichž vyřešení
umožní další růst mechanizace a
snížení pracnosti při výstavbě
bytů v naší republice. Je to nezbytný
předpoklad pro rychlejší vyřešení
nedostatku bytů. Děkuji vám za pozornost.