Předsedající místopředseda SN V. Vedra: Děkuji poslanci Karbanovi. Slovo má poslanec V. Frynta.

Poslanec SN V. Frynta: Soudružky a soudruzi, v souvislosti s projednávanou otázkou bych měl několik připomínek, které se týkají oprav bytového fondu. Ve zprávě jsme slyšeli potěšitelná čísla, jak rok od roku přibývá počet bytů postavených různými formami výstavby. Máme všechny předpoklady splnit i překročit plánované úkoly pětiletky. Zároveň však bytový fond stárne. Novostavby dávané do používání ve dvouletce a první pětiletce jsou 20 - 25 let staré. Asi 60 % domů bylo postaveno do roku 1945 a přitom asi pětina je z minulého století. To vše má velký vliv na náročnost oprav a údržby i rekonstrukce.

Podívejme se blíže kdo provádí opravy a jaké má možnosti. V prvé řadě to jsou bytové podniky a domovní správy. Jejich údržbáři by především měli kontrolovat zařízení, provádět drobnější opravy, zajišťovat havarijní případy apod. Počet těchto pracovníků je však malý a bytové podniky s jejich pomocí provádějí daleko náročnější akce, mnohdy i investičního charakteru. Přitom se tito pracovníci rekrutují převážně z řad důchodců. Domovní správa má mimořádně ztížené podmínky při uzavírání hospodářských smluv a nákupu materiálu. Pro malý a sortimentně rozmanitý rozsah jsou to dodávky pro dodavatele nezajímavé a vše leží na vzájemných dohodách a hlavně dobré vůli bez řádné a oboustranné závazné smlouvy. Je též ke škodě věci, že řízení domovních správ není jednotné a jeho úroveň je velmi rozdílná podle možností národního výboru.

Dalšími podniky zabývajícími se údržbou bytového fondu jsou provozovny služeb, které mají svoje všeobecně známé problémy, a městské a okresní stavební podniky. V době zakládání okresních stavebních podniků bylo přímo stanoveno, že se budou zabývat údržbou, opravami a drobnou investiční výstavbou. Dnes činí údržba asi 50 % výkonů a řídící národní výbory pod tlakem nedostatku stavebních kapacit plánují těmto podnikům dost rozsáhlé práce na investicích. Podniky nejsou na tyto akce vybaveny potřebnou technikou a kvalifikovanými odborníky. Proto se improvizuje, stavby se protahují a prodražují. I zde se projevuje stará bolest: špatné dodavatelsko-odběratelské vztahy a nedostatky materiálu všeho druhu. Z nedostatku jednoho materiálu se začne práce jiná, stoupá rozestavěnost a prodlužují termíny odevzdání do používání. Nedobrá situace je v pracovních silách, hlavně náboru učňů. Početní stav se těžko naplňuje. Mnohdy jsou k dispozici jen chlapci vycházející z nižších tříd, bez zájmu o obor a patřičných charakterových vlastností. Z toho důvodu asi třetina učňů odchází během učení nebo krátce po vyučení mimo obor. Nekvalitní práce stavebních organizací je nesvár, který zhoršuje napjatou situaci v možnostech údržby. Zjevné vady odstraňuje, i když někdy dost liknavě, dodavatelská organizace, ale projevují se závady po uplynutí záruční doby. Ty ztrpčují život uživatelům, i těm, kteří objekt spravují. Přitom stačí maličkost. Odpovědnost a poctivě odvedená práce od projektanta až po posledního dělníka na stavbě. Tímto směrem by se měla ubírat socialistická soutěž na stavbách. Je potřebí co nejvíce staveb vzorné kvality. Některé dobré příklady zde uvedl s. poslanec Mařík.

Dovolte mi ještě několik poznámek k úpravám a opravám domků na vesnicích. Na vesnici se staví hodně. Provádí se adaptace nevyužitých hospodářských budov na byty, zkvalitňuje se vybavenost domků, upravuje se vzhled a okolí. Vyčleňuje se hospodářská činnost z bytu a stává se samozřejmostí koupelna, ústřední topení. Chybou je, že se někdy necitlivě začleňuje stavba do krajiny. Na úpravách okolí se zbytečně používá beton, železo a přitom z hlediska vkusu při stejných užitných vlastnostech by posloužilo dřevo a kámen. Není dostatečně jasno, jak má venkovský domek vypadat, a proto se kopírují stavby městského charakteru, nerespektující rozdílnost prostředí a života.

Soudružky a soudruzi, ve volebním obvodě jsem se při konzultaci těchto námětů setkal s kladnou odezvou. Jak řadoví občané, tak i odborníci oceňují skutečnost, že se zákonodárný orgán ve své kontrolní činnosti životně důležitou problematikou bydlení zabývá a přijaté závěry jistě pomohou řešit řadu nedostatků ku prospěchu našich pracujících a k rozvoji našeho národního hospodářství. Proto budu hlasovat pro navrhované usnesení.

Předsedající místopředseda SN V. Vedra: Děkuji poslanci Fryntovi. Soudružky a soudruzi, nyní si uděláme 15minutovou přestávku, po níž jako poslední vystoupí v diskusi poslanec René Zahradník.

/Jednání přerušeno ve 14.56 hod./

/Jednání opět zahájeno v 15.08 hod./

Předsedající místopředseda SN V. Vedra: Soudružky a soudruzi, zahajuji přerušené jednání naší sněmovny. Budeme pokračovat v rozpravě. Prosím poslance Zahradníka, aby se ujal slova. Připraví se poslanec Miroslav Kučera.

Poslanec R. Zahradník: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, hodnocení plnění plánu bytové výstavby, které dnes projednáváme, patří nesporně mezi významné celospolečenské záležitosti, zejména v tom okamžiku, kdy závěrečná realizace výstavby přechází do uskutečňování bytové politiky a stává se tak v komplexním pojetí bytové problematiky předmětem zvláštní pozornosti našich občanů a v mnoha případech i kritiky. O tom by bylo možno podat mnoho dokladů, protože nedostatků v bytové výstavbě a její neoddělitelné součásti - bytové politice - je stále ještě příliš mnoho. V této souvislosti je však na místě položit otázku, zda množství a závažnosti těchto nedostatků neeliminuje z hlediska sociálně politických aspektů samostatnou a prakticky všeobecnou bytovou výstavbu. Dovolte vyslovit názor, že tomu tak skutečně je a snad doporučit, aby této skutečnosti věnovaly příslušné orgány mimořádnou pozornost.

Chtěl bych se však vyslovit k některým zásadám bytové politiky na naší vesnici, zejména pak v zemědělství. Oprávněně lze říci, že naše družstevní zemědělská výroba se už stala a vytváří předpoklady i do budoucna, aby byla rovnocenným politicko-hospodářským partnerem našemu průmyslu. Dokladem toho je dosazený stupeň organizace práce, řízení výroby, pojetí a realizace průmyslových metod při plánování výroby a samozřejmě její současné samotné plnění.

Centrální ministerstvo a národní ministerstva zemědělství a výživy a s nimi celá zemědělská veřejnost je si však příliš dobře vědoma toho, že bez vědecko-technického rozvoje, jeho zavádění do široké praxe by se musela zákonitě dostat do stagnace v plnění úkolů vůči celé společnosti a národnímu hospodářství a zemědělství by přestalo plnit svou politickoekonomickou funkci při výstavbě a rozvoji socialistické společnosti.

Stojíme tedy na prahu nezbytné a vysoce náročné výstavby zemědělské průmyslové velkovýroby.

Všechny faktory, které podminují technický rozvoj však do praxe budou zavádět a musí ovládat především samotní lidé zařazeni do tohoto obrovského procesu, především však lidé mladí s předpokladem získání všestranné kvalifikace se stejným vztahem k zemědělskému závodu, jako je tomu u dělnické třídy a jejího vztahu k své továrně, ke svému podniku.

Moderní zemědělství tedy nutně staví na mladé generaci a je nezbytné vytvořit dostatečný prostor pro uplatnění jejího nadání - elánu. Je jí třeba poskytnout záruky sociálních jistot, perspektiv za předpokladu její vlastní angažované práce v zemědělství.

V neposlední řadě je třeba chápat, že máme-li na mysli vědecko-technický rozvoj v zemědělství na naší vesnici, jde nám také o zabezpečení všech reprodukčních procesů vesnice, udržení a všestranné prohlubování jejich ekonomických a politicko-společenských funkcí pro rozvoj socialistické společnosti nepostradatelný.

Tuto skutečnost má na zřeteli usnesení vlády č. 283 z roku 1971 a proto v současné době na podmínky jednotlivých okresů je zpracováván komplexní dlouhodobý vývoj osídlení.

Vychází se ze zásady stanovení středisek: obvodního významu, místního významu, trvalého významu a ostatních sídlišť.

Do těchto středisek podle jejich perspektivního významu je zakládán jejich komplexní, ekonomický, politicko-společenský vývoj a tedy i investiční záměry včetně bytové výstavby.

Je třeba dodat a zdůraznit, že dlouhodobý vývoj osídlení a stanovení středisek by mělo být shodné s řízením zemědělské velkovýroby. Tato otázka je na pořadí dne a zdá se, že se daří. Struktura osídlení navazuje na kooperační celky, výrobně organizační jednotky a je jim dán předpoklad výhledově řešit úspěšně - především však komplexně - otázku sociální vybavenosti jednotlivých míst při zohlednění jejich významu a růstu v budoucnosti.

Vytváří se tak předpoklad, aby střediska místního významu se stala kvalifikovaným centrem kulturního života, centrem zdravotním, školským a dalšími zařízeními, aby se v nich občané mohli podobně,jako ve středisku obvodního významu, či případně okresním městě všestranně vyžívat.

Jedním z problémů v tomto směru je tedy i správné rozdělení bytové výstavby, přičemž musí být na zřeteli důležitost perspektivního vývoje osídlení. Formy a způsoby bytové výstavby mohou být různé. Důležité vsak je, aby na vesnici byly vytvářeny podmínky úspěšného využívání účinné pomoci státu.

Považuji za zbytečné zdůrazňovat skutečnost jaká je rozdílnost ve vybavenosti bytů a obcí proti městu, protože je nám všem známo.

Chtěl bych jen zdůraznit, že dosavadní způsob například družstevní bytové výstavby vesnici nevyhovuje a s výjimkou středisek místního významu, vícepodlažní domy neplní svou funkci.

Počet členů JZD pro vytvoření stavebního družstva není dostačující a proto vesnice nemůže v potřebném rozsahu využít nesporně výhodných podmínek družstevní výstavby.

Podniková výstavba obytných domů s více byty sice přechodně pomáhá řešit problém pracovních sil, ale zdaleka neplní funkci směřující k stabilizaci lidí v zemědělských závodech a tím ani zabezpečení společenských, politicko-ekonomických funkcí - vesnice v socialistické společnosti. Navíc je prokazatelné, že stanovené nájemné v podnikových domech nepokrývá ani zdaleka náklady na prostou reprodukci bytového fondu, čímž dochází v JZD k porušování zásad v odměňování za práci podle množství, kvality a společenského významu vykonané práce. Je tedy nesporné, že bytová výstavba na vesnici musí objektivizovat i tento stav a vycházet z této skutečnosti. Řešení vidíme ve výstavbě rodinných domků řešených v plánech obcí tak, aby bylo využito proluk, zbořenišť či chátrajících zemědělských usedlostí, a to jak formou podnikové výstavby, tak formou družstevní výstavby, avšak za předpokladu, že rodina převezme veškeré náklady na reprodukci a údržbu, jinými slovy, že domek bude splácet a nebude platit nájem. Splátky totiž by mohly být úměrně mnohem vyšší než je nájemné, a družstevní rodina - mladí lidé jsou ochotni tento závazek řešit. V této souvislosti bych chtěl podtrhnout, že hlavním těžištěm není jen byt, ale právě jeho příslušenství, které kompenzuje rozdílnost bydlení ve městě a na venkově. Jsou dostatečné statistické přehledy o průměrném výdělku družstevní rodiny, o nákladech na stávající životní úroveň, ale také o úsporách v peněžních ústavech, které jsou v zemědělském sektoru značné. Znamená to tedy, že při státním příspěvku na úrovni družstevní výstavby, který by stanovil minimální a maximální výši s možností uplatnění pravomoci okresní či krajské zemědělské správy nebo ministerstva zemědělství, je třeba diferencovat uplatnění podle daných podmínek, především s přihlédnutím k řešení dlouhodobého osídlení a postavení zemědělské velkovýroby v něm. Podmínkou však je, aby výhodnost státního příspěvku mohla být v plném rozsahu uplatňována i na vesnici včetně možností diferencovatelného příspěvku JZD vzhledem k jeho hospodářským výsledkům a potřebě stabilizace pracovních sil. Mladý člověk, nově založená rodina právě z hlediska ekonomického při takovémto řešení bytové výstavby jsou zainteresováni na výsledku hospodaření jejich zemědělského podniku, mají osobní zájem, aby hospodářský výsledek byl co nejlepší, a tato skutečnost přispívá k tomu, že mladý člověk nejen sám aktivně pracuje, ale také sleduje, zda i ostatní mají stejný poměr k práci a zda řádně hospodaří se svěřenými výrobními prostředky. Nelze tedy nevidět vliv této skutečnosti na kvalitativní změny v myšlení mladých lidí a tudíž v jejich vztahu k socialistické společnosti. Rozhodující je, aby byla umožněna výstavba rodinných domků v rámci bytové družstevní výstavby, a nemělo by být podmínkou, aby šlo o řadovou nebo skupinovou zástavbu, máme-li na zřeteli zákon o ochraně zemědělské půdy. V oblasti podnikové bytové výstavby mám tedy na mysli výstavbu rodinných domků, které budou po dokončení rodinám družstevníků předány do osobního vlastnictví. Budou tak přeneseny náklady na údržbu a reprodukci na majitele, nehledě k tomu, že tato forma vylučuje trvalou potřebu podnikových vkladů finančních prostředků a že v neposlední řadě je to jistě jedna z cest ke stabilizaci mladé generace v zemědělství.

V souvislosti s bytovou výstavbou na naší vesnici dochází k častým rozporům, pokud jde o architekturu vesnice. Soudím, že až na čestné výjimky v některých místech naší republiky nejde přeci vůbec o žádnou architekturu, nýbrž o vesnici,která v bytové výstavbě byla poznamenána malovýrobními vztahy, existenčním strachem především drobných a středních rolníků.

Dnes se však od základů tyto vztahy mění. Realizujeme výstavbu moderních, velkokapacitních objektů s nejmodernějším technickým a technologickým zařízením, s náročným všestranným sociálním vybavením a je proto jenom logické, že i bytová výstavba rodinných domků by měla odpovídat této nové skutečnosti, jinými slovy, začínáme budovat novou architekturu vesnice v tom pravém slova smyslu, která bude reprezentovat nové socialistické výrobní vztahy i životní úroveň družstevních rolníků.

Chtěl bych tedy shrnout zdaleka ne vyčerpávající poznatky takto:

a/ iniciativně legalizovat družstevní bytovou výstavbu rodinných domků v prolukách jednotlivě, ve skupinách i řadově s možnou účastí JZD ve výstavbovém bytovém družstvu;

b/ v podnikové bytové výstavbě v JZD uplatnit stejná pravidla společenské pomoci, jak je tomu u družstevní bytové výstavby a umožnit na úrovni tohoto zvýhodnění prodej domků do vlastnictví členů JZD;

c/ zvlášť výrazně podpořit mladé družstevní rodiny, které se rozhodnou postavit si na vesnici rodinný domek v rámci svépomocné bytové výstavby;

d/ vzhledem k tomu, že zavádění velkovýroby se neobejde bez vysokých nároků na podniky služeb, zabezpečit, aby pracovníci i těchto organizací byli zařazeni do tohoto zvýhodnění;

e/ zvážit možnost přednosti podnikové bytové výstavby v zemědělství ve vztahu k vnitropodnikové dělbě práce s aplikací podmínek bodu b/ v souvislosti s vlivem této skutečnosti na stabilizaci mladé generace a vytvořit tím záruky všestranné perspektivy.

Suchá statistika napovídá, že do roku 1990 je zapotřebí postavit na naší vesnici pro zemědělskou potřebu 215 tisíc bytových jednotek a že je zapotřebí nejméně stejný počet ekonomicky vhodným způsobem modernizovat. Realizovat tyto úkoly znamená vybavit národní výbory značnou pravomocí, ať již jde o vykupování stavebních pozemků v intravilán obce, poskytování přímé pomoci stavbám na zbořeništích, při rekonstrukcích, modernizacích rodinných domků.

V čase, který je vymezen pro diskusi, nelze zdaleka postihnout problematiku bytové výstavby na vesnici. Lze však konstatovat, že úspěchy bytové výstavby, kterou zaznamenáváme, zdaleka neobsáhly daný prostor, ale zejména potřeby naší vesnice, a hovoříme-li naprosto konkrétně o perspektivním vývoji našeho socialistického družstevního moderního zemědělství, nelze přehlédnout úzkou spojitost s bytovou výstavbou jako limitujícím faktorem vědeckotechnického rozvoje, který je podmíněn potřebou mladých, kvalifikovaných lidí s úspěšným vztahem k zemědělské velkovýrobě.

Předsedající místopředseda SN V. Vedra: Děkuji poslanci Zahradníkovi. Slovo má poslanec Kučera. Připraví se poslankyně Božena Kocínová.