Poslankyně H. Čermáková: Vážený soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, rozšíření hromadných sdělovacích prostředků je v našich podmínkách neobyčejně významným a demokratickým činitelem, který výrazně zasáhl do vývoje výchovné a vzdělávací činnosti.

Kulturní výbory nemají zatím k dispozici rozbor působení a vlivu hromadných sdělovacích prostředků na mládež v oblasti kulturně politické a vzdělávací. Průzkumy jsme získali jen určité poznatky z využívání hramodných sdělovacích prostředků na školách a učilištích. Od národních výborů jsme získali poznatky pokud jde o mimoškolskou a mimopracovní činnost mládeže.

Nechceme a nemůžeme komplexně posuzovat a analyzovat práci hromadných sdělovacích prostředků, tisku, televize, rozhlasu a filmu. Stále se však ozývají na průzkumech i besedách s našimi voliči četné kritické připomínky k některým pořadům nebo formám, se kterými tyto hromadné sdělovací prostředky pracují. Myslíme si, že je však třeba říci i to kladné, co dnes přinášejí tyto instituce. Není žádnou neskromností, když řekneme, že i naše kulturní výbory se tak trochu podílely na těchto kladech, neboť těmito otázkami jsme se soustavně zabývali a tlumočili jsme své připomínky na adresu příslušných pracovníků. Všeobecně se uznává poctivé úsilí pracovníků těchto prostředků realizovat závěry XIV. sjezdu KSČ a všech plén ÚV KSČ, které se dotýkají této oblasti. Máme velké množství novin a časopisů, literatury a filmů pro mládež i pro nejmenší.

Statistiky např. ukazují, že na území ČSSR vychází celkem 1189 časopisů včetně časopisů s nižší periodicitou. V ČSR vychází 16 deníků, 186 týdeníků a 313 měsíčníků, na Slovensku pak 12 deníků, 90 týdeníků a 93 měsíčníků.

Poslanci a občané oceňují např. taková díla, porady a akce, které aktivizují a zapojují statisíce občanů do tvořivé práce. Jedním z ukazatelů zájmu mladých lidí o politické dění je i sledování mezinárodních a vnitropolitických událostí ve všech sdělovacích prostředcích. Získané poznatky z různých průzkumů a anket např. ukazují, že 31 % mladých lidí získává poznatky o mezinárodně politické a vnitropolitické situaci převážně z televize a doplňuje si je z rozhlasu a tisku; 28 % převážně z rozhlasu, 27 % převážně z tisku.

Z tohoto zjištění je třeba vycházet v práci redakcí pro děti a mládež, redakcí vzdělávacích pořadů televize a rozhlasu, jakož i pořady zpravodajského a krátkého filmu a pomáhat rozvíjet jejich snahu a úsilí o zkvalitňování svých programů, zvýšení jejich atraktivnosti, ale též ideovosti.

Poslanci i občané vítají úsilí hromadných sdělovacích prostředků jak v oblasti politických informací a publicistiky, tak i v oblasti dramatického umění. Myslíme si, že je třeba ohodnotit zejména jejich angažovanost nyní v období 30. výročí Slovenského národního povstání a připravované pořady k 30. výročí osvobození ČSSR Sovětskou armádou. Tak např. rozsáhlý cyklus televize "Naše vlast" a pořady "Cestou bojové slávy". Domníváme se, že je to pro mládež velmi důležité, protože mladí lidé znají historii 2. světové války, našeho osvobození, jakož i Únor pouze z ústního podání a mnohé z těchto pořadů rozhlasu a televize jim toto období názorně přiblíží.

Mezi mládeží jsou však velmi oblíbenými pořady také v rozhlase "Mikrofórum" a v televizi je to "Vlašťovka" a "Mladá léta".

Více poznatků jsme získali v tomto směru na úseku tělovýchovy a sportu. Jelikož naše společnost se dívá na výchovu komplexně, tj. i z hlediska tělesné výchovy, musíme i této důležité složce socialistické výchovy věnovat patřičnou pozornost. Je rozhodně správné ukazovat a vyzdvihovat v televizi, rozhlase i tisku trenéry a sportovce, kteří nás úspěšně reprezentují u nás i za hranicemi, kteří se naší mládeži stávají vzory. Bylo by však třeba více než dosud veřejně pochválit i některé trenéry a cvičitele, kteří mají za sebou dlouholetou, obětavou a také úspěšnou práci na úseku masové tělesné výchovy. Nemůže se každý stát vynikajícím tenistou, skokanem na lyžích apod., ale každý mladý člověk může být velmi dobrým sportovcem a cvičencem. V souvislosti s přípravou na Československou spartakiádu, která kromě hromadných vystoupení bude se skládat z řady sportovních a turistických akcí, musí hromadné sdělovací prostředky věnovat větší péči rozvoji masové tělesné výchovy jako základu, a to nejen pro vrcholový sport, ale jako prostředek pro rozvoj a upevňování tělesné zdatnosti občanů i jejich duševní svěžesti.

Nemalé úsilí je třeba vyvinout i směrem k branné výchově v duchu našich revolučních tradic a na úseku vštěpování právních znalostí, pěstování vědomostí a socialistických postojů mladých občanů. Při poskytování informací o politickém dění je nutné více zdůrazňovat soudobé třídní rozdělení světa nejen s brannými aspekty, ale i přibližovat kapitalistický výrobní způsob se všemi jeho negativními jevy a rozpory. V tomto směru by nám měly být vzorem některé u nás promítané televizní seriály NDR, které se snažily poutavou a nenásilnou formou ukázat poměry v západním světě.

V socialistickém zřízení je v podstatě překonána cílevědomou kulturní politikou státu konkurence mezi centrálními sdělovacími prostředky a místním systémem kulturních a vzdělávacích zařízení, typická pro kapitalistickou společnost. To však neznamená, že u nás jsou již vyřešeny všechny problémy. Jedním z vážných problémů je spolupráce a návaznost mezi oběma systémy. Ukazuje se, že místní kulturní zařízení mají možnost dotvářet určité pořady rozhlasu a televize se zřetelem k místním podmínkám. Zároveň by rozhlas a televize měly více čerpat podněty a látku z nejrůznějších úseků činností místních kulturních a tělovýchovných zařízení k oživení svého programu a k popularizování jejich činnosti. Tím také současně dávat návod především mladým posluchačům divákům, jak využívat svého volného času nejrozmanitějším a také nejužitečnějším způsobem. Tak bude možno jestě více posílit kulturně výchovné působení na mládež v jejím vlastním zájmu a v zájmu celé naší společnosti.

Ve vzájemné koordinaci a konkrétní spolupráci obou systémů jsou skryty značné rezervy a možnosti posílení kulturně politického vlivu a soustředěného výchovného působení na vědomí obyvatelstva a formování profilu socialistického člověka.

Závěrem je však třeba konstatovat, že vychovávat mládež předpokládá ji také dokonale znát. Rozeznávat její typické generační problémy a psychologii jejího věku, její zájmy, záliby dobré a špatné. Dobré vlastnosti a záliby rozvíjet a nedobré umně, taktně, rozvahou a trpělivostí potlačovat. Podobně jako naše škola a rodina, tak i hromadné sdělovací prostředky musí bezpodmínečně z těchto vlastností vycházet, aby jejich činnost byla opravdu působivá a úspěšná.

Jde o to, aby co nejvíce mladých lidí se stalo aktivními spolutvůrci kulturních a vzdělávacích pořadů, aby mohli uplatnit v plné šíři a tvořivým způsobem své vlohy a schopnosti a přispět tak k dalšímu rozvoji naší společnosti.

Předseda Sněmovny národů prof. dr. D. Hanes, DrSc.: Ďakujem súdružke poslankyni Čermákovej, hovorí poslanec Jan Červinka, pripraví sa poslanec Miroslav Karban.

Poslanec J. Červinka: Soudružky a soudruzi poslanci, závěry červencového pléna ÚV KSČ soustředily především pozornost na posílení řídící úlohy socialistického státu při všestranné výchově mladé generace a na vytváření podmínek pro zvyšování spoluzodpovědnosti mladých lidí na budování socialistické vlasti. Vedle toho však závěry správně poukazují na nutné kádrové a materiální předpoklady, vhodné podmínky a prostředí pro výchovu mladých lidí, které je nutno souběžně vytvářet.

Z toho vycházel i výbor Sněmovny národů pro zemědělství a výživu, který se v posledním období zabýval otázkami, jak je na vesnici k výchově mladých lidí, k rozvoji jejich kulturního a společenského života zaměřeno budování sdružených akcí s národními výbory, zemědělskými podniky a společenskými organizacemi. K hlubšímu poznání stavu sloužil i poslanecký průzkum, kterého se zúčastnilo 18 poslanců ve 20 okresech, z toho ve 13 okresech ČSR a 7 okresech SSR.

Ze zpráv poslanců v souladu s obdobnými závěry orgánů ČNR, SNR i dalších ústředních orgánů možno konstatovat, že zemědělské podniky se v rámci volebních programů a v rámci akce "Z" ve všech sledovaných okresech značnou měrou podílejí na akcích národních výborů, uskutečňovaných ke zlepšení podmínek pro děti, mladé lidi a obyvatele vesnice. Pozornost se především soustřeďuje na budování předškolních dětských zařízení, tzn. mateřských škol a jeslí, základních sociálních a hygienických zařízení, jakož i na budování zařízení společenských, především kulturních a sportovních.

Intenzita účasti zemědělských podniků je však různá, což odvisí od ekonomické situace, úrovně vzájemných vztahů a spolupráce s MNV, investičních možností, fondů a limitů. Rovněž formy účasti zemědělských podniků jsou různé, dle místních podmínek organizované nejčastěji finanční formou, tzn. sdružených prostředků, brigádnickou výpomocí, zabezpečováním některých stavebních materiálů, formou dopravy a účastí stavebních čet zvláště JZD. Pozitivním jevem je skutečnost, že se intenzita účasti zemědělských podniků během posledních let zvyšuje, zvláště v letech 1973 a 1974. Mohl bych uvést řadu příkladů z okresů Kladno, Nové Zámky, Praha-západ, Humenné, Žďár n. Sázavou, Komárno, Kroměříž, Prostějov a dalších, jak jsme o nich hovořili v zemědělském výboru.

Průzkum ukázal, že ONV v úzké spolupráci s národními výbory, hospodářskými orgány, orgány společenských organizací a zemědělskými podniky řídí a organizují sdružování prostředků a jejich účelné využití. Lépe a plánovitěji je organizována výstavba větších akcí, dosti živelně se zatím uskutečňují menší akce místního významu. Poměrně málo se zatím při výstavbě sociálních, kulturních a ostatních společenských zařízení zohledňuje vytvoření nových kooperačních seskupení a obvodů.

Při vytváření podmínek a materiálně technické základny pro výchovu, kulturní a společenský život mládeže na vesnici mají významnou úlohu a poslání organizace Národní fronty, zvláště mládežnické, družstevní, tělovýchovné a branné. Úsilí orgánů Národní fronty vede tyto organizace k jednotnému postupu při sdružování sil a prostředků v rámci volebních programů a k jednotnému postupu při vlastním organizování činnosti formou jednotných plánů ideově výchovné a kulturní činnosti v obcích.

A to je právě druhá stránka věci. V minulém období, zvláště po XIV. sjezdu KSČ a po volbách, byly vytvořeny podmínky pro rozvoj sociální a společenské materiální základny na vesnici. Organizátorskou prací strany, národních výborů, hospodářských orgánů a společenských organizací a účelným využitím iniciativy občanů byly a jsou vytvářeny nové hodnoty, přetvářející tvář naší vesnice k nepoznání. Nyní nám jde o to, abychom této materiální základny účelně využili pro socialistickou výchovu obyvatel vesnic, zvláště mladých lidí, pro formování jejich socialistického životního stylu. To však je, jak se na našich vesnicích jeví, otázka náročnější a složitější. Postavení kulturního klubu je bezesporu vždy jednodušší než řádné zabezpečení kulturně výchovné činnosti v něm. Zřízení hřiště či sportovního areálu se dá v obci provést, složitější je ale získat většinu mládeže na aktivní sportovní, tělovýchovnou či brannou činnost. V obcích se jeví nedostatek organizátorů volného času mládeže, pionýrských vedoucích, cvičitelů, vedoucích zájmových kulturních kolektivů, organizátorů společenského života.

Výrazněji než dosud by se měly projevit v tomto zejména organizace SSM. I když jsou v organizovanosti vesnické mládeže, především z řad zemědělců, velké rezervy, přesto jsou základní organizace SSM ustaveny v naprosté většině obcí. Ne všechny však dosud dovedou tato zařízení, vybudovaná za společného úsilí orgánů v obci, mnohdy i za pomoci samotné mládeže, plně využít ke své činnosti.

Proto je v dalším období třeba využít všech dobrých zkušeností a jednotného koordinovaného postupu při budování sdružených akcí s národními výbory, společenskými organizacemi a zemědělskými podniky, i při zvýraznění ideově výchovné funkce těchto zařízení, orientovat jejich činnost pro socialistickou výchovu mladé generace, pro její práci a šťastný život na socialistické vesnici.

Soudružky a soudruzi, dovolte mi v souvislosti s projednávaným programem seznámit Vás krátce s činností Svazu družstevních rolníků v oblasti zlepšování pracovního a životního prostředí v JZD a na vesnici.

Vycházíme z toho, že systematicky prováděná péče je nezbytností jak z hlediska stabilizace pracovníků a získání mladých lidí, tak i z hlediska dosažení socialistických výrobních vztahů.

Přesto, že řada JZD věnovala pozornost vytváření dobrého prostředí jak v družstvu, tak i na vesnici již v minulosti, bylo třeba rozvinout toto hnutí na široké základně. Proto přistoupil ústřední výbor Svazu družstevních rolníků ČSR v roce 1969 k organizování soutěže o zlepšování pracovního a životního prostředí v JZD a na vesnici. Postupně se soutěž dostala na masovou základnu a v letošním roce je do ní zapojeno 70 % JZD v ČSR. Na rozvoj této soutěže je jen z prostředků našeho svazu poskytována každoročně částka ve výši více jak 1 a půl miliónu Kčs. V obdobných zásadách probíhá i soutěž ve slovenských JRD, kterou organizuje Svaz družstevních rolníků SSR spolu se slovenským ministerstvem zemědělství.

Výsledky soutěže za uplynulý rok ukázaly, že se podařilo v dalším velkém počtu JZD zlepšit pracovní prostředí a zvelebit řadu obcí.

Na posledním zasedání našeho ÚV byla projednávána komplexní péče o družstevní rolníky. Podkladem našich jednání byl průzkum úrovně životních podmínek a péče o lidi ve všech našich JZD. Získali jsme dobrý přehled o současném stavu a můžeme se společně se státními orgány řízení zemědělství a národními výbory zaměřit k řešení vzniklých problémů.

V průzkumu jsme se zaměřili na všechny hlavní oblasti péče o pracující v duchu usnesení vlády ČSSR č. 66/73. To znamená od úrovně pracovních vztahů, vybavenosti hygienických a sociálních zařízení, bytové výstavby až po vybavenost obcí pro kulturu, sport, služby a zásobování vesnice.

Je třeba říci, že přes určité zlepšení v řadě JZD, zejména v posledních letech, jsou problémy ve všech oblastech péče JZD o družstevníky od mladých až po důchodce.

Zejména je však třeba

- aby se ve všech našich JZD dostaly pracovní vztahy rychle na úroveň, která je běžná u pracujících ostatních odvětví;

- aby se zlepšila vybavenost provozů základními hygienickými a sociálními zařízeními, jako jsou umývárny, záchody, šatny, mateřské školy, závodní kuchyně apod.;

- aby se vytvářely podmínky pro stále bezpečnější a zdraví nezávadnou práci;

- aby se lépe využívaly prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb pro cílevědomé a plánovité řešení komplexu problémů v oblasti sociální, kulturně politické a ideově výchovné a vytvářely podmínky pro dobré využití narůstajícího volného času.

Z hlediska perspektivních potřeb rozvoje zemědělství je třeba klást stále více důraz na vytváření podmínek pro zabezpečení potřebného počtu mladých lidí, odborně připravených zvládnout novou techniku a technologické postupy a řídit výrobu ve velkých celcích. Pro tyto mladé lidi a jejich rodiny je třeba vytvořit vhodné pracovní a životní podmínky, aby práce v našich JZD byla pro ně přitažlivou. Na druhé straně docilované pracovní výsledky a iniciativa, zejména mladých družstevníků, nás denně přesvědčují, že péče o ně se celé společnosti mnohonásobně vyplatí.

Chceme, aby stále většího významu v péči o zlepšování životních podmínek všech pracujících v našich JZD nabývala podniková péče a podnikové zdroje využívané také, pokud to bude účelné, ve spolupráci s příslušnými národními výbory a dalšími organizacemi na vesnici. Je proto jedním z významných úkolů našeho Svazu působit na vedení JZD, aby byly soustavně a plánovitě vytvářeny podmínky pro dobrou a komplexní péči o družstevní rolníky a vést je k účelné spolupráci a spojování prostředků s národními výbory. Na pomoc k realizaci přijatých opatření budeme získávat naše družstevníky a zejména mladé, k iniciativní a aktivní budovatelské práci. (Potlesk.)

Předseda SN prof. dr. D. Hanes, DrSc.: Ďakujem poslancovi Červinkovi. Slovo má poslanec Karban a pripraví sa poslankyňa Božena Hollerová.