Socialistická společnost by měla např. vědět, jak přetvářet a přizpůsobovat velké módní vlny v chování mládeže, jež přejdou celý svět bez ohledu na společenské zřízení tak, aby nenarušovaly socialistický životní styl. Měli bychom znát např. i dopad výchovných akcí v souvislosti s 30. výročím našeho osvobození apod.

Domnívám se, že vědecké ústavy Československé akademie věd, Ústavy veřejného mínění i vědecké ústavy příslušných resortů by měly věnovat větší péči zjišťování tohoto stavu, analýze jeho příčin, abychom mohli včas přijímat účinná opatření.

Předseda SN prof. dr. D. Hanes, DrSc.: Ďakujem poslankyni Hollerovej. Slovo má poslanec Vojtech Mihálik. Pripraví sa poslankyňa Marie Fialková.

Poslanec SN V. Mihálik, zasl. umelec: Vážený súdruh predseda, súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci! Pri posudzovaní súčasnej situácie v oblasti ideovo-výchovnej práce medzi našou mládežou sa už povedalo a ešte povie mnoho pochvalných konštatovaní. Sú nepochybne oprávnené, nebudem ich však vyratúvať, aby som vás nezdržiaval tým, čím sa často navzájom utešujeme. Chcel by som skôr poukázať na niektoré otvorené problémy, ako sa javia pri dotykoch mladej generácie so sférou umenia. Chcel by som ísť takouto cestou napriek tomu, že metóda kritiky a sebakritiky v našom verejnom živote sa ešte stále neteší príliš veľkej obľube.

Vychádzam pritom zo skúseností, ktoré som získal z trojročnej sústavnej práce s mladými začínajúcimi autormi. Sú to zväčša študenti, ale sú medzi nimi aj mladí robotníci, družstevníci a učni. Píšu mi z celého Slovenska a raz mesačne uverejňujem ich najlepšie príspevky v týždenníku Nové slovo. Doteraz sa takto ozvalo vyše 800 mladých ľudí; z nich asi 150 dosiahlo takú úroveň, že som ich mohol publikovať. V priebehu tohto roku štyria najtalentovanejší už vydali svoje prvé básnické zbierky a niekoľko ďalších rukopisov je pripravených na vydanie. Zmyslom tejto akcie, ktorá sa natoľko rozrástla, že už presahuje sily jedného človeka, je poskytnúť aspoň skromný priestor pre literárne snaženie najmladšej generácie a realizovať tak princípy kultúrnej politiky strany na tomto úseku. Nemôžem a nechcem pritom zamlčať, že je to stále len provizórium a že vznik osobitného časopisu bude znamenať skutočnú pomoc mladým autorom, ktorí vstupujú do života a literatúry s jasným vedomím spoločenskej záväznosti svojej práce.

Pravdivý, neskreslený obraz myslenia a cítenia tejto generácie ukazujú nielen básnické pokusy, ale aj listy, ktorými autori sprevádzajú svoje príspevky. Neraz mi píšu o veciach, s ktorými sa nezdôveria ani vlastným rodičom. Obracajú sa na mňa so svojimi súkromnými problémami, pretože v citových zmätkoch potrebujú predovšetkým porozumenie, ale aj so súborom svetonázorových otázok, ktoré si vyjasňujú často v zápase o budovanie pevného životného postoja. Hoci všetci píšu o podnetoch, z ktorých sa rodia ich pokusy, hoci centrom ich úvah sú problémy básnickej tvorby, jej zmyslu a cieľa, v procese svojej práce sa prirodzenou cestou dostávajú aj k širšej problematike spoločenskej a politickej.

Na rozdiel od dnešných tridsiatnikov, ktorých výrazne poznačilo krízové obdobie, títo mladí píšu poéziu spoločensky angažovanú. Neprešli traumou 68. roku a bez najmenších zábran vyjadrujú pozitívny postoj k našej socialistickej prítomnosti. Základným životným pocitom, z ktorého vyrastá ich práca, sa teda v novej kvalite obnovuje tvorivá atmosféra, ako si ju pamätáme z počiatkov budovania socializmu u nás.

Obnovuje sa aj užšie spojenie literatúry so životom - iste aj preto, lebo väčšinu spomínaných autorov tvoria študenti odborných a technických škôl, dokonca na mnohých učňovských školách je živý záujem o literárnu a výtvarnú tvorbu - a to je nóvum proti doterajším tradíciám. Možno, že je to jeden z dôsledkov štrukturálnych premien našej školskej sústavy, ale aj širších premien v živote našej spoločnosti a v jej spoločenskom vedomí. Na druhej strane neslobodno zabúdať, že mladému človeku často umenie nahrádza to, čoho sa mu nedostáva v živote, a že ak mladí chemici alebo stavbári píšu básne, zrejme si potrebujú racionálne poznatky dopĺňať tým, čo prežívajú v citovej sfére. Asi pred desiatimi rokmi sme pri istom prieskume zistili, že najpočetnejšiu sociálnu skupinu čitateľov poézie tvoria zdravotné sestry. Nie je to nič prekvapujúce; mladé dievča, ktoré sa každodenne stretáva s ľudskou bolesťou, utrpením a smrťou, musí sa proti tomu všetkému obrniť predstavou dobra a krásy.

Angažovanosť mladých sa neprejavuje len v tom, že bezprostredne reagujú na závažné udalosti mimo našej vlasti, ale aj v tom, že našu domácu prítomnosť posudzujú z hľadiska socialistického ideálu. Sú trochu rigrózni a netrpezliví; ešte sa nenaučili vyhovárať sa na objektívne príčiny. Socialistický spoločenský systém chápu ako maximálne spravodlivý, preto sú nesmierne citliví na všetko, čo je v rozpore so spravodlivosťou, s princípmi socialistickej etiky. Nevedia pochopiť, ako je možné, že sa po štvrťstoročí budovania nového sociálneho poriadku natoľko u nás rozmohlo rodinkárstvo, protekcionárstvo a korupcia, veľkopanské móresy a príživníctvo. Nechcú sa zmieriť s tým, že niektorí ľudia si môžu všetko dovoliť a všetko sa im prepáči, že iní môžu celé roky rozkrádať socialistické vlastníctvo a že často len náhoda ich odhalí, že mnohí vedúci pracovníci sa stotožnili so svojou funkciou, prestali byť skromní a správajú sa k ľuďom povýšene a hrubo.

Mnohí z týchto mladých musia neraz preukázať aj osobnú statočnosť v prostredí, v ktorom žijú. Nie každému je po chuti fakt, že píšu tak, ako píšu, a že táto práca je výrazom ich občianskeho uvedomenia. Osobitne ťažkú skúšku podstupujú, keď sa dostávajú do Bratislavy na vysoké školy. Nielen že sú vytrhnutí z rodinného prostredia a zo školského kolektívu, ale od začiatku sa snaží na nich pôsobiť aj kultúrna pravica, politicky síce porazená, ale existujúca v kuloároch. A jej pôsobenie je výdatné, pretože má mnoho času, a formy pôsobenia sú rozmanité: od osobného ovplyvňovania až po vyhrážky, osočovanie a posmech. Poslancom z ČSR iste nehovorím nič nového: do podobnej situácie sa dostávajú uvedomelí a talentovaní mladí ľudia z vidieka, keď prídu na štúdiá do Prahy.

Myslím, že v tomto smere treba podstatne skvalitniť prácu vysokoškolských organizácií SZM, ale aj učiteľov a pedagógov. Až príliš často sa stáva, že maturanti, ktorí boli na strednej škole aktívnymi mládežníckymi funkcionármi, bez stopy zaviaznu v anonymite veľkomestského prostredia.

Skutočný talent sa však vyznačuje pozoruhodnou schopnosťou odolať negatívnym vplyvom, ale na to, aby sa prebil cez všetky prekážky, žiaľ, ešte neraz potrebuje pomoc, pretože v našom kultúrnom živote je ešte dosť ignorantstva, ľahostajnosti, ba aj nevraživosti. V lete tohto roku bratislavská televízia vysielala polhodinovú reláciu, v ktorej som divákom predstavil sedem zo spomínaných mladých autorov. Vysielala ju síce až o pol jedenástej v noci, ale aj tak sa stretla s mimoriadnym ohlasom. Z ťažko pochopiteľných príčin české okruhy túto reláciu neprevzali, hoci práve v českej kultúrnej situácii mohla pôsobiť ako poučenie a podnet.

Súdružka Čermáková už tu spomínala pozitívne stránky televíznej práce. Dotknem sa niektorých opačných. Po vytrvalých kritikách sa v pražskom televíznom štúdiu viditeľne rozšíril priestor pre vysielanie vážnej hudby. Tentoraz zasa Bratislava to neberie príliš na vedomie. V čase, keď mládež prepĺňa koncertné sály a napriek komerčnej pesničkovej veľkovýrobe dokazuje zvýšený záujem o vážnu hudbu, slovenské štúdiá nám sústavne servírujú najmä hudobný brak. Pred časom boli aj v Čechách veľmi obľúbené pondelňajšie bratislavské inscenácie veľkých diel svetovej dramatiky s vynikajúcim hereckým obsadením. Dnes nám už nestačia za devízy zakúpené kriminálne filmy, ale tých istých hercov nútime vystupovať v slabomyseľných detektívkach, v ktorých divák odhalí vraha po desiatich minútach.

Vôbec sa príliš často v našej televízii surovo bijú, mrzačia a strieľajú ľudia. Zapodieval sa niekto otázkou, ako tieto opakované obrazy násilia a krutostí pôsobia na psychiku 14-15 ročných chlapcov? Odborníci by potvrdili, že na nevyhranené povahy (a to je skoro každý človek v puberte) pôsobí predovšetkým živý príklad a že tento príklad vyvoláva chuť napodobňovať. Rekonštrukcia zločinu nemusí vždy pôsobiť odstrašujúco, môže byť príťažlivá, pretože najmä v období mladosti morálne hodnotenie obyčajne prichádza až po vykonanom skutku.

Hoci som tu hovoril o politicky vyspelej skupine, orientovanej literárne, jej základné črty sú charakteristické pre väčšinu našej mladej generácie. O to naliehavejšia je naša mravná zodpovednosť voči nej, naša osobná účasť na formovaní jej budúcich osudov. A každému z nás musí ležať na srdci jej ďalší vývin, aby si pri náročných úlohách vedeckotechnickej revolúcie, ktorá posunie o podstatný krok dopredu celú spoločnosť i jej myslenie, našla optimálny priestor naša mládež, aby to bola mládež všestranne pripravená, aktívna, čestná, v pravom zmysle slova socialistická.

Předseda SN prof. dr. D. Hanes, DrSc.: Ďakujem poslancovi V. Mihálikovi. Teraz bude hovoriť poslankyňa Fialková, pripraví sa poslanec Rusov.

Poslankyně M. Fialková: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, každým rokem vychází ze základních devítiletých škol zhruba 1/4 mil. mladých lidí. Tito mladí lidé jsou hlavním zdrojem pracovních sil pro národní hospodářství. Je proto rozhodování o jejich budoucím zapojení do pracovního procesu velmi důležitým politickým i ekonomickým úkolem. Z 15 letého dorostu odchází zhruba 55 % do učebního poměru, zhruba 33 % do výběrových škol a převážná část zbývajících do pracovního poměru přímo nebo do zaučení.

Rozhodování o budoucím zapojení do pracovního procesu by nemělo být ovlivňováno pouze přáním těchto mladých lidí nebo přáním jejich rodičů, ale mělo by být v souladu s potřebami naší ekonomiky, v souladu s potřebami celé naší společnosti. Na tento důležitý krok mladých lidí do života musí být provedena velmi dobrá příprava. Musíme jednak správně připravit mladé lidi, aby pokud možno měli dobrou představu o možnostech a znali také i pracovní podmínky i vyžadované předpoklady. Škola by měla daleko pečlivěji sledovat schopnost, nadání, talenty i zájmy mladých lidí a umět je také usměrňovat. Tuto přesnou charakteristiku mladých lidí ověřenou ve škole by měli znát již v průběhu základní výchovy rodiče, aby také oni mohli v souladu se schopnostmi svých dětí ovlivňovat jejich další vývoj. Musíme počítat s tím, že i při vytvoření těchto předpokladů bude nutno překonávat určité rozpory v zájmech a potřebách, které vyplývají jednak z nepříznivého demografického vývoje obyvatelstva v naší zemi a s potřebami podniků podle jejich územního rozmístění a jednak ze zájmů rodičů. To je ovšem jenom jedna stránka celého procesu. Druhou, neméně důležitou, je však podrobná znalost perspektivních potřeb našeho národního hospodářství. Jakmile se nám podaří už při rozmisťování dorostu zabezpečit potřeby naší ekonomiky správným rozmístěním mladých lidí do učebního poměru, do výběrových škol, případně do zaučení, pak odstraníme řadu dnešních nešvarů a problémů. Nebude se vyskytovat tolik změn v průběhu zaměstnání, nebudou zbytečně vynakládány prostředky na vyučení, na přeškolování a omezí se také nespokojenost řady lidí v zaměstnání. Snížil by se nám počet rozporů, které musíme řešit převodem pracovníků z jednoho odvětví do druhého pomocí různých, někdy neoprávněných preferencí a tím zhoršovat využívání pracovní doby a využívání kvalifikace. Nebudou vznikat zbytečné ztráty na množství a kvalitě výroby při zapracování a přeškolování pracovníků.

Jistě se tedy vyplatí zabezpečit kvalitativně lepší přípravu celého procesu rozmisťování dorostu. Je to ve vlastním zájmu mladých lidí, pro jejich spokojenost v práci, pro využití schopností a zájmu v souladu s potřebami naší společnosti. Musíme však mít daleko hlouběji propracovány potřeby naší ekonomiky na jedné straně, ale znát také schopnosti, talenty a vědomosti mladých lidí na druhé straně. Musíme mít připraveny odpovídající argumenty, fakta i konkrétní údaje pro jednání s rodiči už v průběhu školní docházky dětí i pro vlastní výběrové řízení. Rodiče hledají pro svoje děti pochopitelně lehčí pracovní podmínky, především na školách v atraktivnějších oborech, na pracovištích jednosměnných, kde není třeba plnit normy, v různých opravnách, servisech apod.

Z našich rodin se vytratila hrdost k povolání, kdy tradičně syn nastupoval na místo svého otce a pokládal si za čest, že na jeho místo může nastoupit. Chtěla bych uvést příklad z Královopolských strojíren v Brně. Tam si soudruzi pozvali 190 rodičů, jejichž děti mají vycházet školu a přesvědčovali je o tom, že by podnik přivítal, aby tyto děti nastoupily v odborném učilišti jejich závodu. Jenom dva souhlasili s tím, že jejich děti do závodu půjdou. To není jistě jev ojedinělý a není to také jenom chyba rodičů. Právě proto se musíme nad tímto jevem zamyslet a hledat příčiny a dovést je odstranit.

Nesmíme nadále přehlížet, že právě pro velké závody, kde je potřeba vysoce kvalifikovných odborníků pro novou techniku se nám daří získávat nejméně mladých lidí. Učiliště těchto závodů, zpravidla velmi dobře vybavená, zejí z poloviny prázdnotou. Neváhejme si přiznat, že maloměšťácké názory z našich rodin nezmizely a že není řídkým jevem, když učení a práce v továrně je používáno pro děti jako strašidlo: "Jak se nebudeš učit, tak půjdeš do fabriky". Přitom si ani neuvědomují, jak neměřitelný je rozdíl mezi učením v tom starém slova smyslu a nynějším učněm. Nesrovnatelná je také možnost dalšího růstu a vzdělání mladých, odborně zdatných dělníků, kterým jsou vytvářeny všechny možnosti získat další vzdělání včetně vysokoškolského. Když rodičům i dětem prokážeme na faktech tyto výrazné změny, když je včas přesvědčíme, že cesta k odborné kvalifikaci a k plnému využití schopností každého pracovníka může úspěšně vést přes odborné učiliště a praxi v továrně, pak nebude tolik problémů se správným rozmisťováním mladé generace.

Na závěr bych chtěla, soudružky a soudruzi poslanci, zdůraznit hluboký politický význam rozhodnutí plenárního zasedání ÚV KSČ z minulého roku, že je třeba věnovat prvořadou pozornost výchově dělnického dorostu, protože jde o jedině správný principiální a třídní postup. Jestliže dělnická třída je v socialistické společnosti třídou vládnoucí, je nevyhnutelně nutné, aby příprava a výchova jejich budoucích příslušníků byla předmětem zájmu a péče naší celé společnosti.

Poslanec ing. K. Rusov: Vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážený soudruhu předsedo Sněmovny národů, vážené soudružky a soudruzi! Soudruh Lúčan ve své zprávě o plnění závěrů XIV. sjezdu strany provedl hlubokou analýzu plnění linie strany s důrazem na plnění úkolů červencového zasedání ÚV KSČ v oblasti socialistické výchovy a vzdělávání mládeže. Dovolte, abych vyslovil plný souhlas se závěry zprávy a zároveň vás stručně seznámil s některými výsledky, kterých bylo dosaženo v Československé lidové armádě při realizaci úkolů červencového pléna strany o socialistické výchově mladé generace a její přípravě pro život v rozvinuté socialistické společnosti.

Závěry červencového pléna strany mají pro příslušníky armády velký význam zejména proto, že otevírají další perspektivy prohlubování třídní socialistické výchovy a přípravy vojenské mládeže. Vždyť cílem naší práce v armádě je vychovat mladého občana v třídně uvědomělého obránce své socialistické vlasti, všestranně ho politicky, morálně i odborně připravit k plnění náročných úkolů ve složitých podmínkách soudobého boje a po splnění vojenské povinnosti vrátit ho do občanského života nejen jako dobře vycvičeného a politicky uvědomělého člověka-obránce vlasti, ale jako ideově přesvědčeného a odborně zdatného budovatele socialismu. Proto rozpracování a konkretizaci závěrů červencového pléna na podmínky ČSLA byla věnována v celém stranickém i služebním organismu armády vysoká pozornost. Z hlediska celé armády je konkretizoval celoarmádní aktiv komunistů a jejich další rozpracování probíhalo na aktivech, na divizích, ve školách, na veřejných stranických a svazáckých schůzích v útvarech i jednotkách. Hlavní úkoly pro výchovnou práci, které z těchto jednání vyplynuly, byly zakotveny do rozkazu ministra národní obrany na výcvikový rok a do všech ostatních výcvikových dokumentů.

Toto cílevědomé a soustředěné úsilí, zaměřené ve výchovné práci jednoznačně k tomu, aby byla dále prohloubena úloha armády jako školy vyhraněné třídní výchovy k socialistickému vlastenectví, k proletářskému internacionalismu a k marx-leninskému světonázorovému přesvědčení utváří ve vojenské mládeži uvědomělý vztah k vojenské službě, rozvíjí aktivitu lidí při plnění vojenských povinností, napomáhá k překonání vlivů a přežitků kapitalismu i důsledků působení pravicových oportunistů a revizionistů ve vědomí, práci a myšlení mladých lidí.

V uplynulém výcvikovém roce, jehož výsledky právě včera byly hodnoceny, jsme v ideově výchovné práci dokončili splnění některých cílů, které byly vytyčeny při rozpracovávání ideově výchovných úkolů XIV. sjezdu strany a které jsou v plném souladu se závěry červencového pléna ÚV. V armádě je vybudován pevný třídně a ideově výchovný systém vojáků z povolání i vojáků základní služby, který byl vytvořen podle vzoru sovětské armády s využitím jejích bohatých zkušeností. Při výchově našich vojáků se v širokém měřítku využívá zkušeností střední skupiny sovětských vojsk jak v ideologické oblasti, tak v oblasti bojové a politické přípravy. Důstojnými oslavami 30. výročí SNP a 30. výročí Karpatsko-dukelské operace a Dne československé lidové armády se podařilo prohloubit výchovu příslušníků armády na revolučních a bojových tradicích komunistické strany, lidu, armády a věčného přátelství se SSSR. Trvalá pozornost a úsilí o těsnější přimknutí celého výchovného systému k životu a činnosti vojsk, k úkolům bojové a politické přípravy a k upevňování kázně se nejvýrazněji projevuje v rozvoji socialistické soutěže a závazků vojáků. Na základě výzvy útvaru národního hrdiny Jana Švermy za výtečné a dobré splnění bojové a politické přípravy se široce rozvinulo hnutí závazků za dosažení vysokých výsledků ve výcvikovém roce 1974. V současné době bylo jednotlivci i kolektivy toto závazkové hnutí splěno k těmto dnům na 87 %, což hovoří o kvalitním ovlivnění výsledků bojové a politické přípravy, jež byla hodnocena v podstatě jako dobrá.