9
čuje okresním zemědělským správám ustanovení
o oprávnění k provádění kontrol u řízených orga-
nizací. Toto rámcové vymezení činnosti okresních
zemědělských správ dává základ pro podrobnější
vymezení jejich působnosti republikovým předpi-
sem, s nímž se počítá ve zmocnění vyjádřeném
v § 16 odst. 1 návrhu zákona.
Pokud jde o ustanovení odstavce 1 písmeno b),
je třeba poznamenat, že okresní zemědělské správy
budou plnit v plánovacím procesu všechny úkony,
které svěřuje § 20 zákona č. 145/1970 Sb., o národo-
hospodářském plánování, střednímu článku řízení,
nebudou však v přímém vztahu k nadřízenému
ústřednímu orgánu, jak to citované ustanovení před-
pokládá.
Rovněž tak nelze na okresní zemědělské správy
plně vztáhnout ustanovení o postavení středního
článku řízení podle zákona č. 21/1971 Sb., o jed-
notné soustavě sociálně ekonomických informací.
Formulace ustanovení odstavce 1 písmeno b) je
proto upravena s ohledem na tyto skutečnosti.
Nezbytnou součástí pravomoci okresních země-
dělských správ musí být též další působnost, kterou
dosud vykonávají podle platných předpisů výrobní
zemědělské správy nebo okresní zemědělská sdru-
žení.
Jde např. o působnost výrobních zemědělských
správ, popřípadě okresních zemědělských sdružení
- podle zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně země-
dělského půdního fondu, kde ustanovení § 2,
§ 3 odst. 1, § 4 odst. 1, § 8 odst. 2 a § 13
odst. 3 zakotvují vliv výrobních zemědělských
správ na hospodaření se zemědělským půdním
fondem,
- podle vyhlášky č. 170/1964 Sb., o vypracování
doplňků a změn stanov jednotných zeměděl-
ských družstev, jejich schvalování a registraci,
jejichž ustanovení § 3 a § 4 ukládají výrobním
zemědělským správám povinnosti v řízení při
schvalování stanov jednotných zemědělských
družstev (které ovšem schvaluje příslušný
okresní národní výbor),
- podle vyhlášky č. 45/1969 Sb. (č. 46/1969 Sb. ),
o některých opatřeních na úseku daně z obratu
a daně ze mzdy, jejíž ustanovení čl. 1 dává
okresním zemědělským sdružením právo vy-
jadřovat se při rozhodnutích o stanovení roz-
sahu vegetačního klidu, popřípadě podílet se
na povolování výjimek ze zdanění zeměděl-
ských organizací.
Z odstavce 3 vyplývá, že okresní zemědělské
správy nebudou oprávněny provozovat hospodář-
skou činnost nad stanovený rámec jejich vlastních
úkolů. Smyslem tohoto ustanovení je v souladu
s obecným ustanovením § 60 odst. 1 hospodářského
zákoníku omezit hospodářskou činnost okresních
zemědělských správ jen na míru přípustnou pro
jiné rozpočtové organizace, a nepřímo tak ještě
více zdůraznit základní funkci okresních zeměděl-
ských správ jako orgánů státního hospodářského
řízení. Tím je také jednoznačně vyjádřeno, že
okresní zemědělské správy nejsou oprávněny pro-
vozovat jinou hospodářskou činnost, a to ani ve
spolupráci s jinými socialistickými organizacemi.
K § 4:
Poněvadž z poslání okresních zemědělských
správ vyplývá především ingerence na rozvoj země-
dělské výroby v okresech, je nutno v rámci zákonně
úpravy vyjádřit i vztah okresních zemědělských
správ k zemědělské výrobě u jednotlivě hospodaří-
cích rolníků. Tento vztah se v tomto ustanovení
vyjadřuje uvedenou formou proto, že otázka zabez-
pečování zemědělské výroby u zbývajících malo-
výrobců spadá do přímě působnosti národních vý-
borů [ § 6 písm. b) a § 10 zák. č. 51/1959 Sb., o vý-
kupu zemědělských výrobků]. K plnění této funkce
národních výborů musí přispět i okresní zemědělské
správy, kterým se z tohoto důvodu ukládá vypra-
covávat pro národní výbory příslušné podklady.
K § 5:
Počítá se s tím, že ministři zemědělství a vý-
živy republik zajistí ve smyslu zmocnění uvedeném
v návrhu zákona, aby ředitelé krajských zeměděl-
ských správ předkládali návrhy na jmenování ře-
ditele okresní zemědělské správy po projednání
s příslušným národním výborem.
K § 6:
Zřízení okresních zemědělských správ je zdů-
vodněno nutností posílit v současně etapě vliv státu
na řízení zemědělství v okresech v souladu se zájmy
centrálních řídících orgánů na důslednějším prosa-
zování celospolečenských zájmů v podnikové sféře,
zejména uplatňováním úlohy národohospodářských
plánů, efektivním využíváním ekonomických ná-
strojů, důslednější kontrolou atd. Další etapa roz-
voje zemědělství je charakterizována postupující
společenskou dělbou práce a účastí stále se rozšiřu-
jícího okruhu zemědělských organizaci. Je proto
účelné, aby tyto organizace se odpovídajícím způ-
sobem podílely na řízení procesu rozvoje zeměděl-
ství v okresech a krajích.
Návrh zákona tento přímý vliv na řízení za-
kotvuje především v ustanoveních o zřizování
zemědělských rad, jako poradních orgánů ředitele
okresní nebo krajské zemědělské správy.
Okresní zemědělská rada bude sice poradním
orgánem ředitele, avšak návrh zabezpečuje to, že
ředitel s ní bude projednávat návrhy všech zásad-
ních opatření na úseku řízení zemědělství v okrese.
Vedle těch opatření, která jsou příkladmo uve-
dena přímo v textu zákona, měly by to být dále
souhrnné výsledky hospodaření podniků a organi-
zací, které okresní zemědělská správa řídí, návrhy
10
na zřizování společných zemědělských podniků
i nižších forem kooperačních a integračních vztahů,
hodnocení služeb zemědělské výrobě, zásobování
i odbytu, návrhy změn v uspořádání půdního fondu
a mezipodnikové převody půdy, návrhy racionali-
začních opatření pro podniky řízené správou, plány
zvyšování kvalifikace pracovníků zemědělských or-
ganizací, opatření směřující k rozvoji pracovní ini-
ciativy v zemědělských organizacích, návrhy na
udělení státních vyznamenání, resortních uznání a
podobných odměn zemědělským podnikům i jednot-
livcům v okrese atp.
Okresní zemědělská rada nejen vyslovuje ředi-
teli správy svá stanoviska k uvedeným otázkám, ale
může též přicházet s vlastními iniciativními návrhy
na řešení aktuálních problémů rozvoje zemědělské
výroby v okrese.
K § 7:
Z povahy okresní zemědělské rady jako porad-
ního orgánu ředitele logicky vyplývá, že jí předsedá
sám ředitel okresní zemědělské správy. Je tedy
členem rady přímo z titulu své funkce.
Ostatní členové zemědělské rady budou ze dvou
třetin voleni řízenými zemědělskými organizacemi
v okrese (§ 2) až jedné třetiny budou jmenováni
z ostatních organizací a státních orgánů, které svým
zaměřením a pracovní náplní mají k problematice
projednávané radou co říci.
Počítá se s tím, že volba členů rady bude pro-
vedena na okresní konferenci JZD a státních statků,
kterou svolá ředitel okresní zemědělské správy.
Delegáty na tuto konferenci budou jednak zástupci
JZD v okrese, zvolení na členských schůzích JZD a
zástupci pracovníků státních statků, jmenovaní ře-
diteli státních statků po předběžném projednání
návrhu v podnikových složkách.
Bude třeba řádně zabezpečit, aby v radě měly
zastoupení pokud možno všechny výrobní oblasti
okresu.
Ostatní členové rady budou jmenováni ze zá-
stupců okresního národního výboru, Státní banky
československé, STS, Zemědělského nákupního a
zásobovacího podniku, z vědeckých, popř. výzkum-
ných pracovišť a zemědělských škol v okrese,
Státní veterinární správy, popř. Státní meliorační
správy, podniků zpracovatelského průmyslu atp.
Ustanovení o tom, že členství v okresní země-
dělské radě je čestnou funkcí chce vyjádřit, že za
výkon této funkce nepřísluší zvláštní odměna. Tím
ovšem není nijak dotčena skutečnost, že výkon
této funkce je nutno považovat ve smyslu § 124
zákoníku práce za překážku v práci z důvodu obec-
ného zájmu a že tedy nároky členů rady se řídí
příslušnými ustanoveními zákoníku práce a prová-
děcího nařízení k němu vydaného.
K § 8:
V nové etapě rozvoje zemědělství, v níž budou
při vytváření kooperačních seskupení vznikat hos-
podářské celky přesahující rámec okresu, musí
v rámci státního hospodářského řízení zemědělství
sehrát významnou úlohu krajský článek tohoto
řízení. Dosavadní krajská oddělení ministerstva ze-
mědělství a výživy ČSR, resp. krajské odbory mi-
nisterstva zemědělství a výživy SSR by nemohly
vyhovujícím způsobem plnit funkci takového článku.
V zájmu posílení vlivu centra na komplexní
rozvoj zemědělství v kraji se ukazuje nejúčelnější
zřídit krajský orgán hospodářského řízení země-
dělství, tj. krajské zemědělské správy. Podle ná-
vrhu budou týto správy zřízeny ve všech krajích
ČSSR.
K § 9 a § 10:
Mají-li krajské zemědělské správy plnit řádně
funkci orgánu státního hospodářského řízení země-
dělství, Je třeba jej vybavit zejména pravomocemi
směrem k okresním zemědělským správám při za-
bezpečování zemědělské politiky v celém kraji,
zvláště na úseku národohospodářských plánů a vy
užívání ekonomických nástrojů.
Důležitou úlohu musí krajská zemědělská sprá-
va sehrát i při organizování spolupráce mezi orga-
nizacemi zemědělsko-potravinářského komplexu
v kraji i při dělbě práce mezi organizacemi odvětví
zemědělství a potravinářského průmyslu.
Účinný vliv krajských zemědělských správ na
kvalitní řídící činnost okresních zemědělských
správ je konečně zabezpečen i tím, že krajským
zemědělským správám návrh zákona svěřuje po-
třebná oprávnění na úseku kontrolním.
Nelze však vyloučit, že během času rozsah
kooperace na některých úsecích zemědělské výroby,
popř. úsecích specializovaných služeb zemědělské
výrobě, dosáhne takových rozměrů, že jejich hospo-
dářský význam přesáhne rámec okresu, anebo že
bude i z jiných důvodů účelnější, aby taková orga-
nizace byla řízena přímo krajskou zemědělskou
správou. Proto ustanovení odstavce 2 dává minis-
trům zemědělství a výživy republik oprávnění roz-
hodnout, že takové organizace budou řízeny kraj-
skou zemědělskou správou. K těmto přímo řízeným
organizacím bude krajská zemědělská správa ve
stejném postavení jako je okresní zemědělská sprá-
va vůči jí řízeným organizacím.
K § 13:
Důvody, které jsou uváděny pro vytváření po-
radních orgánů u okresních zemědělských správ
platí - i když v určité obměně, odpovídající náplni
práce krajské zemědělské správy - i na krajském
stupni řízení.
11
Jako poradní orgán ředitele bude i zde působit
krajská zemědělská rada. Charakter řízení na tomto
stupni, kde v převážné míře půjde o řídící činnost
vůči okresním zemědělským správám, ovlivňuje
způsob, kterým bude vytvářena; její členy bude jme-
novat ministr zemědělství a výživy republiky.
Počítá se s tím, že krajská zemědělská rada
bude složena ze zástupců významných zeměděl-
ských organizací a kooperačních seskupení v kraji,
dalších organizací majících vztah k zemědělské vý-
robě, zástupců krajských orgánů, zejména krajských
národních výborů, jakož i představitelů vědy a vý-
zkumu
K § 14:
Jak již bylo uvedeno, posílením vlivu státu na
řízení zemědělství v okresech a krajích a zřízením
okresních a krajských zemědělských správ není
dotčena působnost národních výborů jako orgánů
státní moci a správy na úseku zemědělství. Zůstane
zachován jejich vliv na vytváření souladu mezi roz-
vojem zemědělství a celkovým rozvojem obvodu, a
na vytváření předpokladů pro rozvoj zemědělství
v jejich územním obvodu. Národní výbory budou
i nadále plnit úkoly, vyplývající ze zákona o národ-
ních výborech a z ostatních zvláštních předpisů.
Jsou to zejména předpisy, které zakládají pů-
sobnost národních výborů na úseku státní správy
zemědělství, jako např. zákon č. 61/1964 Sb., o roz-
voji rostlinné výroby, zákon č. 66/1961 Sb., o veteri-
nární péči, zákon č. 49/1959 Sb., o jednotných země-
dělských družstvech, zákon č. 53/1966 Sb., o ochra-
ně zemědělského půdního fondu, zákon č. 112/1966
Sb., o zemědělské dani, zákon č. 23/1962 Sb., o mys-
livosti, zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, zákon
č. 51/1959 Sb., o výkupu zemědělských výrobků.
Národní výbory mají též podle § 6 zákona
0 národních výborech právo upozorňovat jiné státní
orgány, tj. nyní i okresní a krajské zemědělské
správy, na nedostatky, které zjistí a dávat podněty
k jejich odstranění. Jsou samozřejmě i nadále ve
smyslu § 4 odst. 2 téhož zákona oprávněny přímo
spolupracovat s jednotnými zemědělskými družstvy
při přípravě a uskutečňování důležitých opatření
dotýkajících se zájmů družstevníků a jiných pra-
covníků v družstvech a vyžádat si k nim stano-
viska.
Ve sféře působnosti národních výborů zůstává
ta část zemědělské výroby, kterou zabezpečují jed-
notně hospodařící rolníci.
Pokládá se proto za potřebné v návrhu zákona
výslovně deklarovat, že působnost národních výborů
na úseku zemědělství stanovená zvláštními předpisy
zůstává nedotčena. Toto ustanovení chce též vy-
jádřit, že veškerá ustanovení tohoto zákona - tedy
1 ustanovení o působnosti správ - nutno vykládat
restriktivně, pokud by měla být jakkoliv dotčena
při jeho provádění působnost národních výborů.
Stejný smysl má i závěr ustanovení odstavce 2,
jehož smyslem je zdůraznit nedotčenou působnost
národních výborů při oblastním plánování.
Výkon funkce státního hospodářského řízení
zemědělství v okresech i krajích, kterou podle ná-
vrhu zákona budou vykonávat okresní a krajské
zemědělské správy, nemůže být vzhledem ke zmíně-
nému vlivu národních výborů i na zemědělství usku-
tečňován bez úzké a soustavné spolupráce obou
uvedených státních orgánů. V tomto smyslu je
obecně vyjádřen vztah okresních a krajských země-
dělských správ k národním výborům.
Lze konstatovat, že působnost okresních ná-
rodních výborů při rozpisu úkolů nákupu zeměděl-
ských výrobků určených pro jednotlivě hospodařící
rolníky, pro drobné uživatele zemědělské půdy a
pro chovatele krav a působnost místních národních
výborů při stanovení dodávkových úkolů zeměděl-
ských výrobků těmto osobám (ustanovení § 8 zá-
kona č. 32/1963 Sb. ) nebude dotčena ani tím, že
návrh zákona počítá se zrušením zákona č. 32/1963
Sb. v celém jeho rozsahu.
Uvedené působnosti jsou zakotveny též v pří-
slušných ustanoveních zákona č. 51/1959 Sb., který
pro uvedený okruh zemědělských výrobců platí i pb
vydání hospodářského zákoníku (viz § 399 hospo-
dářského zákoníku, pól. č. 28).
Pokud zákon č. 32/1963 Sb. ve svém ustanovení
§ 7 odst. 3 založil působnost místních národních
výborů schvalovat plány jednotných zemědělských
družstev a vyjadřovat se k plánům hospodářství
státních statků, nutno konstatovat, že pozdějším
, vývojem se toto ustanovení stalo obsoletním a v dů-
sledku nové metodiky se již po několik let neapli-
kuje. Jde totiž po věcné stránce i o to, že prudký
vývoj zemědělství, zejména vznik velkých slouče-
ných jednotných zemědělských družstev, které dnes
daleko přesahují rámec jednotlivých obcí, způsobil,
že toto ustanovení se stalo neúčelným a v podstatě
formálním.
Současně platné plánovací předpisy proto už
s tímto překonaným plánovacím postupem nepo-
čítají.
Je třeba však upozornit na to, že podle usnesení
vlády ČSSR č. 81/1972 k zabezpečení realizace úko-
lů, vyplývajících z opatření v oblasti výstavby a
působnosti národních výborů, zpracovávají se v sou-
časné době podklady a materiály, na jejichž zá-
kladě bude rozhodnuto o zabezpečení účinnějšího
vlivu národních výborů na rozvoj zemědělství; ze-
jména má být propracován systém závazného vy-
jadřování národních výborů k plánům rozvoje země-
dělství v nových podmínkách.
Počítá se proto s tím, že uvedená problematika
po jejím věcném dopracování bude upravena pří-
slušnými orgány republik.
12
K § 16:
Zmocnění pro vlády republik, obsažené v od-
stavci 1, vychází z ustanovení čl. 138 ústavního
zákona o československé federaci, které umožňuje,
aby zákon Federálního shromáždění zmocnil vládu
republiky k vydání prováděcího nařízení.
Vzhledem k celkové rámcovosti zákona umož-
ňuje toto ustanovení vládě republiky, aby přímo
k provedení tohoto zákona vydala své nařízení,
v němž - vycházejíc z rámcové charakteristiky
působnosti okresních a krajských zemědělských
správ uvedené v ustanoveních návrhu zákona -
blíže vymezí působnost i úkoly okresních a kraj-
ských zemědělských správ a zároveň upřesní, a to
i s případným využitím materiálů zpracovaných po-
dle jíž zmíněného usnesení vlády ČSSR č. 81/1972,
vztah k národním výborům a rozsah spolupráce mezi
nimi a zemědělskými správami.
Obdobně - vzhledem k čl. 139 zmíněného
ústavního zákona - zmocňuje návrh zákona mi-
nisterstva zemědělství a výživy republik k vydání
potřebných prováděcích předpisů, jimiž bude za-
bezpečena řádná realizace zákona.
Zavedení nové organizace řízení zemědělství a
zřízení okresních a krajských zemědělských správ
vyžaduje provést vhodná opatření, jimiž by zanikla
dosavadní okresní zemědělská sdružení, popř. vý-
robní zemědělské správy. Sdružení byla vytvářena
podle § 85 vl. nař. č. 100/1966 Sb. Jejich organizační
zrušení bude provedeno obdobným způsobem podle
§ 360 a) hospodářského zákoníku. Nelze však vy-
loučit, že v procesu likvidace bude třeba přistoupit
k právní úpravě některých problémů s tím souvi-
sících.
Výrobní zemědělské správy, pokud ještě působí
v 15 okresech SSR zřizoval podle zákona č. 32/
1963 Sb. ministr zemědělství jako rozpočtové orga-
nizace. Tyto výrobní zemědělské správy budou nyní
stejnou cestou zrušeny a jejich pracovníci budou
převedeni do nově vznikajících okresních země-
dělských správ.
K § 17:
Kromě zákona č. 32/1963 Sb. doporučuje se též
zrušit prováděcí vládní nařízení č. 33/1963 Sb. Tímto
nařízením byly podřízeny některé zemědělské orga-
nizace tehdy zřizovaným výrobním zemědělským
správám působícím v okrese, popř. ministerstvu
zemědělství a výživy, pokud šlo o některé organi-
zace řízené dosud krajskými národními výbory.
V průběhu let došlo k takovým změnám v je-
jich organizaci a začlenění, že stav zachycený uve-
deným vládním nařízením je vývojem zcela pře-
konán.
Mezi organizace podřízené uvedeným vládním
nařízením výrobním zemědělským správám v okre-
se, patřila
1. okresní veterinární zařízení. Tato zařízení
v souvislosti se zrušením výrobních zeměděl-
ských správ v r. 1967 přešla rozhodnutím mi-
nistra jako rozpočtové organizace do přímého
řízení Ústřední veterinární správy. V souvis-
losti s federativním uspořádáním státu byla de-
limitovaná do působnosti Státních veterinárních
správ v Praze a Bratislavě,
2. okresní zemědělské strojně početní stanice;
podřizují se podle návrhu zákona zřizovaným
okresním zemědělským správám (§ 2 odst. 1),
3. okresní střediska přípravy zemědělských Inves-
tic. Tato střediska zanikla.
Pokud jde o organizace, které byly podřízeny
přímo ministerstvu zemědělství a výživy, rozhodl
v průběhu let ministr zemědělství a výživy o jejich
novém organizačním uspořádání, popř. začlenění
v rámci své působnosti takto:
- krajské podniky zemědělské techniky byly zru-
šeny a jejich součást, krajské sklady země-
dělské techniky, byly převedeny do oboru pů-
sobnosti býv. ministerstva všeobecného strojí-
renství,
- krajské podniky zemědělských meliorací se
staly součástí oborového ředitelství Zemědělské
stavby v Bratislavě,
- krajské zemědělské projektové ústavy byly
jako samostatné rozpočtové organizace zrušeny
a začleněny do Agroprojektu, n. p., pokud jde
o ČSR, a do Pôdohospodárskeho ústavu v Brati-
slavě, pokud jde o SSR,
- krajská veterinární zařízení byla zrušena a
stala se organizační součástí Státního veteri-
nárního ústavu v Praze, popř. Státního veteri-
nárního ústavu v Bratislavě.
K § 18:
Navrhovaná účinnost zákona vychází ze základ-
ního rozhodnutí, že okresní a krajské zemědělské
správy mají být zřízeny k 1. září t. r.
V Praze dne 1. června 1972
Předseda vlády ČSSR:
dr. Štrougal v. r.