46
K § 33
Stanovení povinnosti přihlašovateli, sdělit
údaje z předchozího řízení o přihlášce je v souladu
s požadavkem součinnosti účastníka, jak ji zná
správní řád a jak to vyžaduje procesní ekonomika
a požadavek hospodárnosti celého řízení.
K § 34
Je nutno zajistit, aby podmínka uskutečnitel-
nosti a dosahovaný účinek byly v případě pochyb-
nosti přihlašovatelem 'prokázány. Důkazní břeme-
no tedy nese přihlašovatel, nikoliv Úřad. Nepro-
káže-li přihlašovatel bez vážného důvodu uskuteč-
nitelnost či účinek, platí presumpce, že přihlašo-
vaný předmět není uskutečnitelný nebo, že se jím
nedosahuje nového nebo vyššího účinku.
K § 35
Úřad může zveřejňovat i v průběhu řízení při-
hlášky vynálezu v zájmu kvality autorských osvěd-
čení a patentů, aby tak širší veřejnost, především
odborné kruhy, byla zapojena do řízení a mohla
podávat ve stanovené lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy
zveřejnění bylo oznámeno ve Věstníku, námitky
proti udělení autorského osvědčení nebo patentu.
Na rozdíl od dosavadního právního stavu, kdy k vy-
ložení přihlášky vynálezu bylo možno přikročit až
po provedeném věcném průzkumu, umožňuje osno-
va zveřejnění přihlášky z důvodu účelnosti a v záj-
mu urychlení i v dřívějším stadiu.
K § 36
Osnova vychází z předpokladu, že celá společ-
nost má zájem na ochraně skutečně špičkových
technických řešení odpovídajících pojmu vynálezu,
a proto řízení o těchto řešeních nemůže být jen
izolovaným procesem u státního orgánu. Proto se
umožňuje zdokonalit průzkum přihlášek vynálezů
za účasti organizaci a tak bude též možno využívat
zkušenosti odborníků z výroby při zjišťování no-
vosti, uskutečnitelnosti, dosahovaného účinku a hos-
podářské využitelnosti. Organizace se prostřednic-
tvím této spolupráce seznamují pohotově s posled-
ním stavem světové techniky. Pokud jde o úhradu
prací odborníků na vypracování posudků pro
Úřad, jsou hrazeny v souvislosti s jejich pracovně-
právním vztahem k organizaci, která má možnost
ocenit mimořádnou iniciativu svých pracovníků
v rámci mzdových předpisů.
K § 39
Ukáže-li se po uděilenl autorského osvědčeni
nebo patentu, že nebyly splněny všechny podmín-
ky nutné k jeho udělení, musí být autorské osvěd-
čení nebo patent zrušen. Příkladem důvodů pro
zrušení ochrany může být předchozí veřejné vyu-
žívání vynálezu, o némž Úřad nevěděl a které ne-
bylo při vyložení příslušné přihlášky vynálezu
uplatněno jako námitka proti zamýšlené ochraně,
nebo tiskovina, kterou Úřad při průzkumu nevzal
vůbec nebo dostatečně v úvahu apod. Návrh na
zrušení autorského osvědčení nebo patentu může
podat kdokoliv. Zrušením autorského osvědčeni
nebo patentu nastává stav, jakoby nedošlo k jeho
udělení.
K § 40
Osnova zachovává dosavadní kategorie využí-
vání vynálezu. Využití vynálezu má významné práv-
ní účinky. Jednak může být v případě autorského
osvědčení základem občanskoprávního nároku na
autorskou odměnu, v případě patentu pak přede-
vším základem (procesního prostředku pro zásah do
práv majitele patentu. V tomto směru je důležitá
interpretace vlastního pojmu využití vynálezu. Po-
jem hospodářské činnosti je běžný v hospodářsko-
právní oblasti. Pojem výroby i upotřebení je dluž-
no vykládat extenzívně. Výrobou bude nepochybně
také výroba v provozech drobného podnikání. Zkou-
šení vynálezu a hledání možností, jak a kdy přikro-
čit k jeho využití, není využitím vynálezu ve smyslu
osnovy. Stejně tak použití vynálezu v dokumentaci,
vyhotovení zkušebního prototypu, předvádění vy-
nálezu, výroba vzorků pro pedagogické účely není
využitím vynálezu. Na druhé straně však zhotovení
prototypu a jeho následné použití k vlastnímu hos-
podářskému účelu nebo jeho převod na jinou orga-
nizaci provádějící hospodářskou činnost lze považo-
vat za jeho využití. V projektové dokumentaci zá-
sadně nedochází k využívání vynálezu. Projektová
organizace však odpovídá podle zvláštních před-
pisů za nezávadnost projektu z hlediska práv
autorů. K využívání vynálezu může dojít jak vě-
domě, tj. tedy v úmyslu vynálezu využít, tak
i tehdy, jestliže využivatel nevěděl, že využívá
chráněného vynálezu. V obou případech vzniknou
oprávněným osobám i chráněného vynálezu práva.
K využívání rovněž dochází bez ohledu na to, zda
je spojeno pro využívatele s finančním nebo ji-
ným efektem, či nikoliv. Proto dosažení finančních
účinků není směrodatné pro zjištění, kdo je vy-
uživatelem vynálezu.
K § 41
Právo předchozího uživatele osnova v podstatě
recipuje z dosavadní právní úpravy. Získání práva
předchozího uživatele nemá účinky ve prospěch
jiné organizace. Nelze je také smluvně převádět,
přechází však při sloučení, popř. rozdělení orga-
nizace.
K § 42
Osnova zakotvuje důsledně v souladu s Paříž-
skou úmluvou na ochranu průmyslového vlastnictví
i omezení účinků autorského osvědčení nebo pa-
tentu.
47
K § 43
Smyslem určovacího řízení je zjistit základ
případných občanskoprávních nároků z chráněné-
ho vynálezu. Předmětem řízení je posouzení tech-
nické shodnosti určitého řešení s rozsahem autor-
ského osvědčení nebo patentu. Protože především
jde o posouzení úzce specializovaných odborných
otázek, osnova výslovně vyloučila možnost jiné
věcné příslušnosti k řízení. Soudy nebudou moci
rozhodnout tuto otázku ani jako otázku prejudi-
cielní.
K § 44
Osnova vychází z právní domněnky, že autorem
vynálezu je osoba takto označená v přihlášce
vynálezu. Prokáže-li se však v občanskoprávním
řízení, že autorem vynálezu je někdo jiný, nebylo
by spravedlivé a také by neodpovídalo duchu so-
cialistického zákona, aby tento právní stav ne-
mohl být změněn v soulad se stavem faktickým.
K § 45
Osnova sleduje zajištěný domácí priority u vy-
nálezů, které vznikly na území ČSSR a vynálezů
vytvořených čs. státními občany, žijícími v zahra-
ničí. Osnova umožňuje též řešení velmi aktuál-
ních otázek spoluprůvodství občanů dvou nebo více
států, což je typické zejména pro neustále se roz-
šiřující vědeckotechnickou spolupráci se socialis-
tickými zeměmi. Úřad při projednávání žádostí
o souhlas k přihlášení vynálezu do zahraničí, k od-
volání přihlášky vynálezu v zahraničí a k upuštění
od udržování patentu uděleného v zahraničí po-
suzuje zejména novost vynálezu, jeho technickou
úroveň a zájmy národního hospodářství.
K § 46
Výpočet práv vyplývajících z autorského
osvědčení na vynález, pojatých do tohoto ustano-
vení, není taxativní. Jde toliko o výpočet nejdů-
ležitějších a něj typičtějších práv autora.
Stanovením neomezené doby trvání pro práva
z autorského osvědčení na vynález se dává zevní
výraz souladu zájmů společnosti a autora.
K § 47
Autorským osvědčením na vynález se zvýraz-
ňuje ochrana práv autora a vynálezu. V případě
úmrtí autora podává přihlášku vynálezu jeho dě-
dic, který prokáže svě právní nástupnictví; i v tomto
případě se udělí autorské osvědčení na vynález na
jméno autora.
Podle navržené úpravy mohou podat přihlášku
vynálezu se žádostí o udělení autorského osvědčení
nejen občané (osoby fyzické), jako autoři, ale
i organizace (osoby právnické), jestliže autor
vynález sám nepřihlásil, ač byl vytvořen v pracov-
ním poměru k organizaci nebo za její hmotně pod-
pory. Jde o výraz péče o národní majetek, o který
je organizace povinna pečovat. Navrhovaný zákon
předpokládá, že autoři i v těchto případech budou
využívat svého práva na autorskou ochranu a budou
přihlašovat vynálezy, vytvořené v souvislosti s je-
jich pracovním poměrem. Kdyby však autor svého
oprávnění ve stanovené lhůtě nevyužil, je třeba
zajistit ochranu vytvořeného vynálezu v národ-
ním majetku tím, že podání přihlášky jménem
autora musí zajistit příslušná organizace.
K vytvoření předpokladů pro urychlené při-
hlašování takových vynálezů osnova ukládá auto-
rům povinnost informovat zaměstnavatelskou
organizaci o jejich vytvoření a organizacím po-
vinnost sledovat jejich tvorbu. Přihláškám vynálezů
se Žádostí o udělení autorského osvědčení i uděle-
ným autorským osvědčením bude přiznáno zvlášt-
ními předpisy osvobození od správních poplatků
za řízení u Úřadu i za jejich udržování.
K § 48
Toto ustanovení zajišťuje zvýšení objektivnosti
při udělování autorských osvědčení, při hodnocení
novosti, uskutečnitelnosti, účinku a hospodářské
využitelnosti předmětu přihlášky vynálezu. Zpráva
organizace podle osnovy bude ovšem vycházet jen
z objektivních možností této organizace.
K § 49
Zvýšený zájem státu o přihlášky vynálezů,
v nichž se žádá o udělení autorského osvědčení, se
projevuje i v tom, že zákon stanoví povinnost orga-
nizace pomáhat autorům při vypracování a podá-
vání takových přihlášek a jejich projednávání
u Úřadu.
K §§ 50-51
I když právo státu k využití vynálezu realizují
všechny socialistické organizace, k výkonu práv a
povinností vyplývajících ze správy vynálezu je pří-
slušná jednotlivá socialistická organizace. Proto
bylo nezbytné vymezit příslušnost ke správě těchto
organizací.
Vynálezy, které vznikly v družstevních, spole-
čenských a jiných socialistických organizacích,
spravuje Úřad jako státní orgán, avšak výkonem
práv ze správy může pověřit tyto organizace. Mezi
základní povinnosti správce vynálezu patří pečovat
o nejširší využívání vynálezu pro technický pokrok
a plánovitý rozvoj národního hospodářství.
K §§ 52-54
Udělování patentu na vynález zůstává zacho-
váno pro přihlašovatele, kteří hodlají získat pro se-
be patent na vynález s právem poskytovat licenci a
dávat tak souhlas k využívání vynálezu. Tito při-
48
hlašovatelé však nemohou požívat výhod přihlašo-
vatelů, kteří volili socialistickou formu ochrany,
a nebude se na ně vztahovat osvobození od
přihlašovacích a udržovacích poplatků, přiznané
autorským osvědčením zvláštními předpisy. Státu
také nevzniká povinnost starat se o využívání vy-
nálezu chráněného patentem. Na rozdíl od dosavad-
ní úpravy může žádat o udělení patentu a stát se
jeho majitelem nejen autor vynálezu či jeho dědic,
ale i ten, na koho bylo toto právo převedeno. Po-
vinnost uvádět autora vynálezu v patentové listině
je zdůrazněním postavení autora. Osnova zachovává
dosavadní 15 letou dobu trvání práv z patentu na
vynález. Tato doba je v ČSSR vžitá, je běžná
i v právních úpravách jiných států, např. v SSSR,
a není důvodů se od ní odchylovat.
Pokud jde o obsah práv a povinností z patentu
na vynález, osnova vychází z obecné zásady, že
vynálezu, na který byl udělen patent, lze využí-
vat jen se souhlasem majitele patentu na vynález.
V socialistickém výrobním způsobu je však nežá-
doucí, aby jedna socialistická organizace mohla
uplatňovat vůči druhé socialistické organizaci zá-
povědní právo a tak bránit širokému využití vy-
nálezu v národním hospodářství. Proto osnova pro
případ, že by patent nabyla socialistická organiza-
ce, omezuje účinky patentu tím, že umožňuje jeho
nejširší využívání všemi československými socia-
listickými organizacemi stejně, jako je tomu u au-
torského osvědčení na vynález. Úřad v dohodě
s příslušným ústředním orgánem může z této zá-
sady v případě potřeby povolit výjimku. Vyloučení
možnosti převodů patentů mezi československými
státními občany nebo na československé státní
občany má zabránit tomu, aby se patenty nesta-
ly předmětem spekulativních obchodů.
K § 55
Právní institut nucené licence je jednou z běž-
ných forem, jimiž se čelí zneužívání patentových
práv. Tento institut je zaveden v zákonodárství
jak kapitalistických, tak i socialistických států.
I v zemi, kde patentové zákonodárství nuce-
nou licenci neobsahuje (jako např. USA], je možno
zneužívání patentového monopolu čelit na základě
antitrustových zákonů, jejichž aplikací se zamezuje
zneužívání monopolů všech kategorií, čímž se do-
sáhne analogického účinku jako u nucené licence.
Ke zneužití patentových práv může dojít ze-
jména nevyužíváním vynálezu, jehož ekonomickým
a technickým důsledkem je omezování nebo přímo
blokáda technického rozvoje. Cílem tu bývá aipra-
vidla snaha majitele patentu využít do krajnosti
investic do starších technických řešení a neinves-
tovat do nových řešení dříve, než to bude nezbytně
nutné (v daném případě jde o tzv. thesaurované
patenty nebo typické blokovací patenty). Zneuži-
tím patentových práv je i nedostatečné využívání
vynálezu (využívání v omezeném měřítku), jehož
důsledkem je nízká saturace trhu, vysoká poptáv-
ka a tudíž možnost, aby majitel dosahoval neúměr-
ně vysokých cen v tržní realizaci vynálezu.
Obě tyto formy zneužití patentu jsou důvodem
k udělení nucené licence i podle ustanovení článku
5 Pařížské unijní úmluvy s podmínkou, že uply-
nuly buď 4 roky od podání přihlášky vynálezu,
nebo 3 roky od udělení patentu (přičemž se použije
lhůty, která uplyne později), a že majitel patentu
nevyužívání, či nedostatečné využívání náležitě ne
ospravedlnil. Nikoliv bez významu by mohla být
skutečnost, že majitel patentu, např. v tisku nebo
jinak, veřejně učinil nabídku k poskytnuli licen-
ce k patentu.
Dalšími běžnými důvody pro udělení nucené li-
cence, a to bez ohledu na podmínky stanovené
v čl. 5 Pařížské unijní úmluvy jsou zájmy obrany
státu nebo jiný státní zájem.
K § 56
Osnova umožňuje, aby přihlašovatel vynálezu
se žádostí o udělení patentu nebo majitel patentu
mohli svou žádost o patent nebo svůj patent změnit
na žádost o udělení autorského osvědčení nebo na
autorské osvědčení za podmínky, že neposkytl k pa-
tentu licenci. Výjimečně však bude moci Úřad po-
volit změnu na autorské osvědčení, i když k paten-
tu byla již jeho majitelem poskytnuta licence,
popř. byl-li již převeden na jiného. Stanovením
doby sedmi let, která odpovídá průměrné době vy-
užívání vynálezů, se má zabránit nežádoucím spe-
kulativním převodům patentů na autorská osvěd-
čení.
K § 57
Důvody zániku patentu odpovídají dosavadní
právní úpravě. Zánik patentu, vzdá-li se ho jeho
majitel, nastává dnem, kdy dojde Gradu toto pí-
semné prohlášení majitele patentu. Při nezaplacení
správního poplatku za udržování patentu patent
zanikne dnem splatnosti tohoto poplatku.
HLAVA TŘETÍ
O zlepšovacích návrzích
K § 58
Zákon stanoví definici zlepšovacího návrhu,
aby se odstranily dosavadní nejasnosti, které se
v praxi vyskytovaly. Jako hlavní znaky zlepšova-
cího návrhu stanoví definice vyřešení určitého pro-
blému organizace, novost v rámci organizace a
společenskou prospěšnost. Definici zlepšovacího
návrhu je třeba vykládat v souladu s požadavkem
tvůrčí činnosti, jak ji vymezuje úvodní ustano-
vení zákona.
49
Zlepšovacím návrhem nemůže být řešení, jehož
vypracováním byl splněn pouze pracovní úkol, za
nějž je navrhovatel placen mzdou. Vztah řešení
k pracovním úkolům přihlašovatele posuzuje jako
pracovněprávní otázku ve své pravomoci vedoucí
příslušné organizace, popřípadě vedoucí organi-
zační složky.
K otázce pracovního úkolu se nepřihlíží u ná-
vrhu, kterým byl vyřešen tematický úkol. Tato vý-
jimka je stanovena proto, že tematickými úkoly
mají být vyřešeny tíživé problémy organizací, které
nejsou schopny organizace řešit vlastními silami.
K §59
Novost se posuzuje z hlediska organizace, která
o přihlášce zlepšovacího návrhu rozhoduje.
Prokazatelnými přípravami k využívání řešení
shodného s předmětem přihlášky zlepšovacího ná-
vrhu se rozumějí i prokazatelné přípravy ke
zkoušení. Přípravy jsou na závadu tehdy, jestliže
mohou být prokázány obvyklými důkazními pro-
středky, zejména listinami, normami, zprávami nebo
svědecky.
Zákon chrání zájmy autora tím, že mu dává
možnost podat přihlášku zlepšovacího návrhu do tří
měsíců od počátku využití návrhu, pokud k němu
došlo z podnětu přihlašovatele.
K § 60
Zlepšovací návrh musí vyřešit určitý problém,
který je nutné nebo účelné řešit. Návrh musí být
konkrétní, musí uvádět např. výrobek, zařízení nebo
způsob výroby, kterého se vyřešení týká. Ustano-
vení uvádí několik příkladu, které nesplňují uve-
dené podmínky.
K § 61
Společensky prospěšný je návrh, u něhož veš-
keré výhody v souhrnu převažuji nad případnými
nevýhodami. Společensky prospěšně nejsou proto
návrhy, jejichž výsledný efekt není vyšší než ná-
klady spojené s jejich využíváním. Společenský
efekt se může projevovat například ve zhospodár-
nění výroby, zlepšování kvality výrobků, zdokona-
lení výrobních prostředků a pracovních metod nebo
v jejich lepším využití, ve zvýšení bezpečnosti práce,
zlepšení kvality práce a služeb, zvýšení sociální
a kulturní péče o pracující. V souladu se snahou
celého národního hospodářství vyrábět co nejlevněji
výrobky vysoké kvality nejsou společensky pro-
spěšné návrhy, které zhoršují jakost nebo životnost
výrobků.
K § 62
Zákon vychází ze zásady, že je třeba, aby se
zlepšovatelské činnosti mohl účastnit každý. Ne-
vylučují se proto ani určité kategorie pracovníků.
Posiluje se postavení tvůrců zlepšovacích návrhů
tím, že se chrání jejich autorství.
K § 63
Ukazuje se i nadále účelným podávat přihlášku
zlepšovacího návrhu přímo té organizaci, která je
oprávněna o ní rozhodnout. Jestliže se týká před-
mět přihlášky více organizací, umožňuje se autorům
podávat přihlášky u nadřízeného orgánu, který
s návrhem seznámí příslušně podřízené organzace.
Autor si tak sám nemusí hledat jednotlivé organi-
zace, kam by přihlášku zaslal.
K § 64
Právo přednosti přísluší přihlašovateli od doby,
kdy přihláška zlepšovacího návrhu došla organiza-
ci, která je příslušná k Jejímu rozhodnutí, proti
každému, kdo podá přihlášku vhodného návrhu
v téže organizaci později. Jde-li o přihlášky zlep-
šovacích návrhů, jejichž předmět je pouze částečně
shodný, vztahuje se toto ustanovení jen na tu část
přihlášky, která je shodná s přihláškou dříve po-
danou.
Nově se přiznává právo přednosti i u podříze-
ných organizací přihlašovateli, který podá přihláš-
ku zlepšovacího návrhu u nadřízeného orgánu.
Účelem tohoto ustanovení je pomoc autorům, aby
si nemuseli sami zajišťovat právo přednosti zasílá-
ním přihlášky shodného návrhu na všechny orga-
nizace, jejichž předmětu činnosti se předmět při-
hlášky týká.
K § 66
Aby byla prohloubena odpovědnost vedoucích
organizací vůči pracujícím při rozhodování o při-
hlášce zlepšovacího návrhu a aby se co nejdůsled-
něji zkoumala podstata věci, zajišťuje se přihlašo-
vatelům zlepšovacích návrhů, že před rozhodnutím
budou mít možnost vyjádřit se ke stanovisku orga-
nizace.
K § 67
Pro urychlené projednávání přihlášek zlepšo-
vacích návrhů se přímo v zákoně stanoví lhůta
k rozhodnutí, zda předmět přihlášky splňuje pod-
mínky stanovení pro zlepšovací návrh. Lhůta může
být přiměřeně prodloužena, vyžaduje-li projednání
rozsáhlejší opatření, jako např. delší zkoušky nebo
projednání řešení tematického úkolu.
K §§ 69-70
Zákon zavádí institut správce zlepšovacího ná-
vrhu, jímž je státní organizace; povinností správce
je zajišťovat řádnou péči státu o využívání a roz-
šiřování zlepšovacích návrhů.
K § 71
Kladné rozhodnutí o přihlášce zlepšovacího ná-
vrhu znamená, že organizace přiznává návrhu cha-
rakter zlepšovacího návrhu, tj. že se rozhodla ho
využívat a že současně zlepšovací návrh splňuje
50
i ostatní stanovené podmínky; na základě tohoto
rozhodnuti vydá organizace autorovi zlepšovatelský
průkaz.
K § 72
Posílení práv přihlašovatele zlepšovacího ná-
vrhu Je zajištěno možností požádat nadřízený orgán
o přezkoumání zamítavého rozhodnutí organizace
0 přihlášce. Nadřízený orgán rozhodne tehdy, jest-
liže organizace, která návrh zamítla nebo zrušila
své rozhodnutí o využití návrhu, sama nevyhoví žá-
dosti a nezmění své rozhodnutí.
K §§ 74-75
K odstranění nedostatků v rozšiřování zlepšo-
vacích návrhů upravují tato ustanovení podrobněji
způsob rozšiřování, jehož účelem je nejrychlejší vy-
užívání dobrých zlepšovacích návrhů v největším
počtu organizaci. Výslovně se stanoví povinnost
organizací pečovat o využívání zlepšovacích ná-
vrhů v nižších složkách a podřízených organiza-
cích. Kromě rozšiřování prostřednictvím nadříze-
ných orgánů jsou organizace povinny předat
vhodné zlepšovací návrhy i mimo rámec svého
oboru dalším organizacím přímo, čímž se přispěje
k rychlejšímu rozšiřování. Nově se stanoví povin-
nost organizací rozšiřovat i ty návrhy, u nichž je
předpoklad využiti v jiné organizaci, i když jich
organizace, u níž byly přihlášeny, sama nevyužila.
K § 78
I nadále mají povinnost vyplácet odměnu za
zlepšovací návrh ty organizace, které kladně roz-
hodly o přihlášce zlepšovacího návrhu a zlep-
šovacího návrhu využily. Z důvodu urychlené vý-
platy odměny se umožňuje nadřízeným orgánům,
aby vyplácely odměny za zlepšovací návrhy za své
podrízené organizace. Právo nadřízených orgánů
požadovat od využívajících organizací úhradu části
vyplacené odměny nelze 'Uplatnit ani u soudu ani
u orgánů hospodářské arbitráže, ale toliko opatře-
ním hospodářského řazení.
HLAVA ČTVRTÁ
O průmyslových vzorech
K § 77
Návrh v podstatě zachovává dosavadní definici
průmyslového vzoru, podle které se jednotně po-
skytuje ochrana průmyslovým vzorům plošným
i prostorovým, a nečiní se tedy rozdíl mezi vzorem
a modelem. Místo dosavadního názvu "chráněný
vzor" se zavádí výstižnější termín "průmyslový
vzor", což odpovídá mj. i terminologii Pařížské
unijní úmluvy.
Průmyslový vzor v tomto pojetí je výrazem no-
vosti a užitečnosti vnější úpravy výrobku jako syn-
tézy účinků, zejména estetických a technických.
V pojmu vyřešení je podmínka tvůrčí činnosti, jež-
zakládá autorství. Návrh přináší výklad definice
průmyslového vzoru i výluky ze vzorové ochrany
z důvodů společenských zájmů.
K § 78
Rozšiřuje se dosavadní požadavek tuzemské no-
vosti na novost světovou. v rozsahu veřejně dostup-
ných pramenů v ČSSR nebo v zahraničí.
Podle zákona se novost předmětu přihlášky
průmyslového vzoru zkoumá v rozsahu výrobku
téhož druhu; zavádí se časově omezení účinnosti
namítacích materiálů na dobu 50 let.
Zákonem se zpřesňuje pojem obdobnosti prů-
myslového vzoru, což má značný praktický význam,
poněvadž vymezením tohoto pojmu je ovlivněn
rozsah vzorové ochrany.
K § 79
Na rozdíl od dosavadní úpravy zavádějí se
u průmyslových vzorů dvě právní formy ochrany,
a to osvědčením, kdy právo k využití průmyslového
vzoru náleží státu, tj. všem socialistickým organi-
zacím, a patentem, kdy bez souhlasu toho, komu
byl na vzor udělen patent, nesmi nikdo průmyslo-
vého vzoru využívat.
V souhlasu s dosavadním stavem se přihláška
průmyslového vzoru podává u Úřadu, který je jedi-
ným přihlašovacím místem v ČSSR. V přihlášce je
možno žádat o udělení osvědčení nebo patentu. Žá-
dostí o udělení osvědčení projevuje autor rozhod-
nutí odevzdat průmyslový vzor do národního ma-
jetku. V přihlášce vždy musí být uvedeno, kdo je
autorem přihlašovaného průmyslového vzoru.
K § 80
Zákon zavádí možnost podání hromadné při-
hlášky, jejímž smyslem je umožnit původnímu při-
hlasovateli ochranu variant (obdob) jeho vzoru
jednoduchým přihlašovacím způsobem, který má
být spojen s poplatkovým zvýhodněním.
K § 81
Výsledky tvůrčí činnosti autorů v oboru prů-
myslových vzorů, pokud vznikly v socialistické
organizaci, jsou národním majetkem. Vztahy, vzni-
kající v procesu tvorby a realizace vzorů, se řidl
ekonomickými zákonitostmi socialistického hospo-
dářství. Na průmyslové vzory, které vznikly v so-
cialistické organizaci v pracovním poměru autora,
či za hmotně podpory organizace nebo na základě
smlouvy, lze proto žádat a udělit výhradně osvěd-
čeni.
K § 82
Podle nové úpravy bude Úřad i nadále povinen
zkoumat přihlášky průmyslových vzorů, a to jak po
stránce formální, tak i po stránce věcné.
51
K § 83
Ochrana průmyslovým vzorem se neposkytne
předmětu přihlášky průmyslového vzoru, který je
shodný nebo obdobný s přihláškou průmyslového
vzoru, přihlášenou už dříve v ČSSR ke vzorové
ochraně.
K § 84
V podstatě se přebírá dosavadní osvědčená
úprava založení priority z podání přihlášky, která
je shodná jak u vynálezů, tak i u průmyslových
vzorů.
Obdobně je tomu i u uplatnění priority z me-
zinárodních smluv.
Logickým rozvedením zásady, že priorita se
získává dojitím přihlášky, je, že při změně před-
mětu přihlášky průmyslového vzoru v průběhu je-
jího projednávání dochází k posunutí priority na
dobu, kdy tato změna byla Úřadu oznámena.
K § 85
Nově se u průmyslových vzorů zavádí možnost
tzv. výstavní priority obdobně, jako je tomu u vy-
nálezů. Tato úprava má umožnit, aby Úřad byl
oprávněn na žádost i u průmyslových vzorů přiznat
výstavní prioritu pro výstavy celostátního významu,
význačné přehlídky módního zboží apod. Tím se
umožní, aby exponáty z těchto výstav požívaly
i v řízení o přihlášce průmyslového vzoru priority
ode dne svého vnesení do výstavy za podmínky, že
přihlášky budou u Úřadu podány v zákonné lhůtě
a výstavní priorita potvrzena.
K § 86
Jde o povinnost účastníka aktivně spolupůsobit
ve správním řízení.
K § 87
Toto nové ustanovení analogické s vynálezy
umožňuje předvedení průmyslového vzoru ve sku-
tečném provedení, zejména v těch případech, kdy
z přílohy přihlášky nelze seznat použitelnost před-
mětu přihlášky k průmyslové výrobě.
K § 88
Obdobně jako u vynálezů mohou být přihlášky
průmyslových vzorů zveřejňovány během řízení
svým vyložením tak, aby i u průmyslových vzorů
mohlo být využito i této formy průzkumu.
Nejde však o obligatorní ustanovení, neboť zve-
řejňování všech přihlášek průmyslových vzorů by
neúměrně prodlužovalo průzkum.
K § 89
Postavení Úřadu při provádění průzkumového
řízení je v novém návrhu posíleno tím, že organi-
zace, do jejíhož předmětu činnosti náleží předmět
přihlášky průmyslového vzoru, je povinna na do-
žádání Úřadu se bezplatně vyjádřit k dosahované-
mu účinku a hospodářské využitelnosti předmětu
přihlášky.
K § 90
Obdobně jako dosud je upraven i výsledek prů-
zkumového řízení s tím rozdílem, že v kladném
případě dojde buď k udělení osvědčení nebo pa-
tentu na průmyslový vzor, nebo k zamítnutí při-
hlášky.
K § 91
Shodně s vynálezy se ponechává dosavadní
osvědčená úprava, pouze termín "výmaz" se mění
na srozumitelnější pojem "zrušení".
K § 92
Zákon nově a podrobněji upravuje pojem vy-
užívání průmyslových vzorů podobně jako je tomu
u vynálezů. Požaduje se vyznačovat na výrobcích
okolnost, že byly vyrobeny podle průmyslového
vzoru.
K § 93
Ustanovení o právu předchozího uživatele je
v podstatě shodné s dosavadní právní úpravou. Spo-
ry, vznikající o právo předchozího uživatele, řeší
soudy. Návrh obsahuje i vazbu na unijní prioritu.
K § 94
Podle platné právní úpravy se žádosti o určení
u průmyslových vzorů týkaly vztahu dvou zapsa-
ných chráněných vzorů. Jen majitel později zapsa-
ného vzoru se mohl domáhat zjištění, že jeho vzor
není v podstatě shodný s dříve zapsaným vzorem,
nebo že je zapsán pro výrobky jiného druhu.
V nové právní úpravě se možnost rozhodnutí
o určení rozšiřuje i na určení rozsahu ochrany prů-
myslového vzoru ve vztahu k jakémukoliv určitému
výrobku. Jde o obdobu úpravy obvyklé u vynálezů
a také se tím vyhovuje požadavkům praxe. Účin-
nost rozhodnutí o určení je posílena také tím, že
jím jsou vázány soudy i ostatní orgány; přitom
soudy nemohou tuto otázku řešit ani jako otázku
prejudiciálni.
K § 95
Ustanovení o možnosti přepisu přihlášky nebo
uděleného osvědčení nebo patentu se ponechává
jako v dosavadní úpravě, ovšem s tou změnou, že
se upouští od roční lhůty od nabytí právní moci
rozhodnutí soudu.
K § 96
Jde o nové ustanovení, které sleduje obdobnou
úpravu jako u vynálezů. Jde především o regulaci
vztahů vůči zahraničí.