52
K § 98
Shodně s vynálezy je upraven i přihlašovatel-
ský princip tak, že přihlášku průmyslového vzoru
se žádosti o udělení osvědčení podle zákonných
podmínek podává autor nebo jeho dědic. Pouze
v případech, kdy autor vytvořil průmyslový vzor
v pracovním poměru, nebo za hmotné podpory
organizace, anebo na základě smlouvy a sám ve
lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy organizaci o vy-
tvoření průmyslového vzoru vyrozuměl, přihlášku
nepodal, podá organizace přihlášku průmyslového
vzoru sama jménem autora. Osvědčení se vždy udě-
luje na jméno autora průmyslového vzoru.
K §§ 101-102
Obdobně jako u vynálezů nová úprava zavádí
pojem správce průmyslového vzoru jako součásti
národního majetku. Rozsah jeho povinností odpoví-
dá úpravě u vynálezů.
I v oblasti průmyslové estetiky stát má výrazný
zájem na tom, aby průmyslových vzorů, např. vněj-
ších úprav pracovních prostředků a zařízení vy-
užívaly všechny organizace.
K § 103
Vzhledem ke specifické povaze průmyslových
vzorů v některých oborech zákon obsahuje i mož-
nost úpravy práva státu k využívání určitých vzorů
tak, že by výjimečně výkonem tohoto práva mohl
být po určitou dobu pověřen pouze omezený počet
organizací. Šlo by - v případě potřeby - zejména
o vzory z odvětví spotřebního průmyslu tradičně
módního charakteru, jako je např. textil, bižuterie
apod., kde je zvýšený zájem společnosti na jedi-
nečnosti i mnohotvárnosti sortimentu atd. Bez
možnosti této regulace by se totiž navrhovaná práv-
ní úprava - ač jinak v socialistické společnosti
plně opodstatněná - mohla dostávat do dílčích
rozporů s uplatňováním vzorů ve zmíněných obo-
rech, kde by mohla vést k uniformitě vnějších úprav
výrobků a nežádoucím nedostatkům sortimentu.
K §§ 104-105
U přihlášek průmyslových vzorů, v nichž se
žádá o udělení patentu, zůstává přihlašovací prin-
cip beze změn. Patent na průmyslový vzor nebude
osvobozen od správních poplatků za řízení a udržo-
vání. Vedle nevýlučné formy ochrany se tak za-
chovává i výlučná forma udělení patentu na prů-
myslový vzor, tzn., že k využívání průmyslového
vzoru je třeba souhlasu majitele patentu.
'Práva z patentu jsou omezena na dobu trvání
ochrany. Základní doba ochrany je pět let, kterou
na žádost je možno prodloužit jednou o pět let
v souladu se zahraničními právními úpravami.
K § 106
Žádostí o výlučnou formu ochrany si přihlašo-
vatel ponechává všechna dispoziční práva k prů-
myslovému vzoru, a je proto oprávněn vzor převést
na jiného nebo k němu poskytnout licenci. V tomto
směru se v podstatě zachovává dosavadní úprava
a její náležitosti.
HLAVA PÁTÁ
Společná ustanovení
K §§ 110-111
Výstavba socialismu v našem státě vyžaduje
maximální využívání všech tvůrčích sil pracující-
ho lidu. K racionálnímu využití všech vědomostí a
dovedností směřuje pravidelné sestavování plánů
tematických úkolů a jejich vyhlašování. Tematic-
kými úkoly se zaměřuje tvůrčí iniciativa k rych-
lému vyřešení naléhavých technických problémů;
tematické úkoly jsou účinné zejména tehdy, mají-li
bezprostřední návaznost na národohospodářské
plány na všech stupních řízení. Vyřešení technic-
kých problémů zvláštní důležitosti zabezpečuje
Úřad vyhlašováním plánů tematických úkolů. Ře-
šení ostatních vybraných problémů jsou povinny
zajišťovat ústřední orgány a organizace ve spolu-
práci se společenskými organizacemi sestavováním
a vyhlašováním plánů tematických úkolů na re-
sortní, oborové, podnikové a jiné úrovni. Úřad dbá,
aby sestavování plánu tematických úkolů a jejich
vyhlašování na všech stupních řízení bylo usměrňo-
váno jednotně ve smyslu platných zákonných usta-
novení.
K § 112
Aby tematické úkoly byly účinným nástrojem
pro zabezpečování technického rozvoje, zvýšení
hospodárnosti a produktivity práce, musí všechny
navrhující organizace vytvořit optimální podmín-
ky pro přípravu a sestavování plánu tematických
úkolů, jejich vyhlašování a propagaci. Organizace
dále musí zajistit objektivní projednávání a hod-
nocení podaných návrhů řešení a současně zajis-
tit rychlou realizaci vyhodnocených řešení tím, že
již při vyhodnocení nejlepších řešení sestaví zá-
vazný program jejich urychlené realizace.
Při stanovení zvláštní odměny se vychází z ob-
tížnosti řešeného technického problému, přičemž se
i přihlíží k očekávanému společenskému prospě-
chu, jehož má být dosaženo využitím požadovaného
řešení.
K § 113
Za účelem dosažení nejlepších výsledků z vy-
užívání objevu, vynálezu, zlepšovacího návrhu a
průmyslového vzoru, u nichž právo využití přísluší
státu, stanoví osnova zákona povinnost organizace
přizvat autora k účasti na rozpracování, zkoušení
53
a zavádění předmětu jeho řešení. Odstraňuje se tak
dosavadní nežádoucí stav, kdy právo autora mohlo
být vykonáno jen tehdy, připustila-li to organizace.
Na druhé straně však bylo nezbytné, aby osnova
zákona jednak stanovila obligatorní povinnost
účasti autora na rozpracování, vyzkoušení a zavá-
dění řešení, jestliže taková účast autora je z dů-
vodu obecného zájmu nezbytná a na straně druhé
zproštění této povinnosti v kvalifikovaném pří-
pade- Práva a povinnosti podle tohoto ustanovení
jsou vynutitelná běžnými občanskoprávními pro-
středky. Současně osnova řeší i vztah k organizaci,
v níž je autor v pracovním poměru.
K § 114
Osnova odstraňuje dosavadní pochyby v otáz-
ce nároku na náhradu za předané výkresy, modely
nebo prototypy řešení. Podle dosavadního stavu,
který se opíral toliko o gramatický výklad, autoři
tento nárok ze zákona neměli, a pokud si náhradu
s organizací přímo nesjednali, bylo její eventuální
uplatnění neúspěšné. Praxe tento stav právem kri-
tizovala jako stav odporující principům socialistic-
kého odměňování za práci. Osnova proto tento ná-
rok výslovně přiznává autorům vynálezu, průmys-
lového vzoru a zlepšovacího návrhu, u nichž právo
k využití přísluší státu, přičemž se předpokládá,
že organizace převzetím výkresů, modelů a pro-
totypů zároveň vyjádřila svou vůli za tyto hmotné
hodnoty poskytnout náhradu těm, kdo je vytvořili.
K §§ 115-116
Právo na odměnu je jedním z významných
práv, jímž se realizuje jedno ze základních ma-
jetkových oprávnění k objevu, vynálezu, zlepšova-
címu návrhu a průmyslovému vzoru. Osnova odstra-
ňuje dosavadní teoretické i praktické pochyby
o okamžiku vzniku práva výslovně stanoví, s jakou
právní skutečností je spojován. Na rozdíl od dosa-
vadního stavu právo na odměnu nevyplývá ze smluv-
ního závazku, ale z kvalifikované právní skuteč-
nosti.
Vedle vzniku práv na odměnu jako soudně
uplatnitelné pohledávky osnova výslovně stanoví,
že základním ukazatelem pro výpočet výše od-
měny je společenský prospěch. Tím odstraňuje část
potíží v dosavadní právní úpravě odměňování, kte-
ré se v této otázce neopíralo o normu zákonné
právní síly.
Na rozdíl od dosavadní úpravy osnova výslovně
upravila i povinnost organizace stanovit výši od-
měny a náhrady v souladu s úpravou danou práv-
ními předpisy. Výše odměny nebude tedy předmě-
tem dohadování stran.
Osnova ukládá organizacím zákonnou povinnost
seznámit při stanovení odměny oprávněné osoby
s doklady o přínosu, jehož se dosáhlo využíváním
vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového
vzoru.
K § 117
Zásada nenávratnosti plnění nabytých v dobré
víře byla přijata již judikaturou. V zájmu upev-
nění právní jistoty považovala osnova za nutné
vyjádřit tuto zásadu normativně.
K § 118
Osnova rovněž odstraňuje pochyby o tom, zda
odměny poskytované v souvislosti s vynálezy,
zlepšovacími návrhy a průmyslovými vzory se v ně-
kterých případech mohou krátit. Jde o praktickou
otázku, která se vyskytovala již dříve v souvislosti
s problémem, kdy uvedené výsledky vznikly v rám-
ci řešení, např. výzkumného nebo pracovního úkolu,
na jehož vyřešení byla vypsána cílová prémie apod.
Osnova vychází z názoru, že vynález, zlepšovací
návh i průmyslový vzor jsou originální řešení, je-
jichž odměňování se řídí jinými principy než mzdo-
vými.
K § 119
Mimořádný význam objevů, vynálezů, zlepšo-
vacích návrhů a průmyslových vzorů pro rozvoj
výrobních sil oceňuje socialistická společnost poli-
ticky, morálně i hmotně. Předkládaná osnova zá-
kona vychází v tomto směru z platné úpravy a
přihlíží i ke kladným zkušenostem ostatních soci-
alistických států. Proti dosavadní úpravě jsou
navíc poskytovány tvůrcům zvláštní výhody, jako
přednost při přijímání do škol, při dalším zvyšování
kvalifikace a při poskytování stipendií, dále před-
nost při přidělování bytů a posuzování jeho výmě-
ry. Tyto výhody mají zároveň zajistit vhodné pod-
mínky pro zvýšení kvalifikace autorů a vytvořit
lepší podmínky pro jejich tvorbu.
Společenské postavení tvůrců objevů a vyná-
lezů je dále posíleno tím, že mimořádně význam-
né objevy a vynálezy mohou být nazvány jménem
autora.
K § 120
Jde v podstatě o hmotné stimuly k podpoře
iniciativy při urychleném zavádění nové techniky,
které se již i v dosavadní úpravě osvědčily. Nově
se přiznává právo na odměnu za stejných podmínek
i autorům objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a
průmyslových vzorů, u nichž právo k využití pří-
sluší státu. Tato odměna se přiznává za mimořád-
nou iniciativu autora, a nemá proto povahu ná-
hrady za jeho účast při rozpracování, zkoušení a
zavádění.
K § 122
Toto ustanovení má především zabránit vyna-
kládání nákladů na výzkum, vývoj a vyzkoušení
řešení téhož problému v několika organizacích. Je
54
účelné, aby socialistická organizace, která jako
první objev, vynález, zlepšovací návrh nebo průmys-
lový vzor zavedla nebo jen vypracovala podklady
potřebné k využívání, měla právo při předání této
dokumentace požadovat stanovenou část nákladů
vynaložených na výzkum a vývoj potřebný k rozpra-
cování a vyzkoušení.
K §§ 123-129
Pravomoc soudů pro rozhodování sporů ve
věcech upravených osnovou je určena již sama
o sobě povahou věci a osobou účastníků. I když
by bylo možno tuto pravomoc odvodit z občanské-
ho soudního řádu, osnova považuje za užitečně ji
taxativně vymezit. Osnova nadále zachovává osvěd-
čený institut obligatorního předchozího smírčího
řízení pro spory o odměny poskytované v souvis-
losti s vynálezy, zlepšovacími návrhy a průmyslo-
vými vzory. I když procesní předpis o smírčím ří-
zení bude jedním z prováděcích předpisů k tomuto
zákonu, bylo nezbytné upravit již v zákoně základ-
ní ustanovení tohoto řízení. Stejně v souladu s do-
savadní právní úpravou i judikaturou osnova upra-
vila i otázku běhu promlčecích lhůt po dobu pro-
bíhajícího smírčího řízení.
K §§ 130-133
Jednou z vážných příčin poklesu našeho vyná-
lezectví a zlepšovatelství je i neplnění povinností
uložených dosavadní právní úpravou.
Negativním důsledkem této nežádoucí situace
je zpomalování technického pokroku jako význam-
ného činitele v rozvoji národního hospodářství.
I když některé z vážnějších nedostatků lze po-
stihnout podle předpisů z oblasti trestněprávní, vy-
tváří osnova samostatnou soustavu prostředků, ji-
miž lze postihnout neplnění povinností, uložených
tímto zákonem. Zákon dává proto určitým orgá-
nům na úseku jejich působnosti potřebné oprávnění
k opatřením sankční povahy. Úřád je rovněž opráv-
něn navrhovat orgánům provedení sankčních
opatření a požadovat zprávy o jejich výsledku.
K §§ 134-139
Osnova zachovává pro řízení ve věcech upra-
vených tímto zákonem jeho správně-procesní cha-
rakter a správní řád je pro řízení před Úřadem
obecnou procesní normou. Zvláštnosti řízení v těch-
to věcech oproti obecnému správnímu řízení si však
vyžadují i speciální úpravu. Takovou zvláštní úpra-
vou je například institut nahlížení do spisů, lhůty
k podání žádosti o prominutí zmeškané lhůty a
zastavení řízení. Z ustanovení osnovy také vyplývá,
že pro řízení před Úřadem nebude možno použít
ustanovení o podání - § 19 odst. 1, o přerušení
řízení - § 29, o lhůtách pro rozhodnutí - § 49
zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízeni.
Opravné řízení upravuje osnova tak, že rozhod-
nutí ve věcech objevů, vynálezů, průmyslových
vzorů, jako je například rozhodnutí o přihlášce vy-
nálezu, jsou přezkoumatelná v řízení rozkladovém.
Úprava zabezpečuje operativnost opravného ří-
zení, jeho vysokou odbornost a poměrnou plynu-
lost celého řízení.
K § 140
Za potřebné údaje, které Úřád zveřejňuje ve
Věstníku, se považuje například udělení ochrany,
její zrušení nebo zánik, vybraná rozhodnutí v těch-
to věcech a normativní sdělení Gradu jako ústřed-
ního orgánu státní správy. Povaha Věstníku na roz-
dil od věstníků ostatních ústředních úřadů je jiná -
jeho konstituování zákonem vyplývá z mezinárodní
úmluvy. Úkoly na úseku registrační a evidenční
činnosti Úřadu vyjadřuje osnova normativně.
V souladu s povinností utajování určitých sku-
tečností a mlčenlivosti upravenou speciálními před-
pisy (zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního
tajemství a nařízení vlády č. 148/1971 Sb., o ochraně
hospodářského a služebního tajemství a č. 149/
1971 Sb., o základních skutečnostech tvořících
předmět státního tajemství) zakotvuje se i evi-
dence v tajných rejstřících.
HLAVA ŠESTÁ
O úkolech a pravomoci orgánů a organizaci
K §§ 141-142
Dosavadní Úřád pro patenty a vynálezy je
podle § 43 zákona č. 34/1957 Sb. a ve smyslu
zákona č. 8/1952 Sb. ústředním orgánem státní
správy v oboru vynálezů, objevů, zlepšovacích ná-
vrhů, ochranných známek a chráněných vzorů. Zá-
kon č. 170/1968 Sb., o některých opatřeních sou-
visejících s federativním uspořádáním státu pro-
dloužil v '§ 5 dosavadní působnost Úřadu až do doby
nové zákonné úpravy. Rovněž § 54 zákona č. 133/
1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev po-
nechal úpravu postavení a působnosti Úřadu
zvláštním (předpisům. Ustanovení osnovy zákona
naplňují původní úmysl zákonodárcův pozitivně
upravit zvláštním předpisem postavení a působnost
Gradu jako federálního orgánu.
Podle ustanovení čl. 8 odst. 1 písm. m) ústav-
ního zákona č. 143/1968 Sb., o československé fede-
raci patří průmyslová práva do společně působnosti
federace a obou republik. Do působnosti federace
patří, ve smyslu čl. 24 odst. 2 písm. d), ústavního
zákona č. 143/1968 Sb., ve znění ústavního zákona
č. 125/1970 Sb., kterým se mění a doplňuje ústav-
ní zákon č. 143/1968 Sb., o československé fede-
raci, "zejména úprava průmyslových práv a výkon
55
státní správy na uvedeném úseku ve věcech, u nichž
to stanoví zákon Federálního shromážděni.
Součásti Úřadu pro vynálezy a objevy je Útvar
pro hospodářsko-organizátorskou a průzkumovou
činnost v Bratislavě.
K § 145
Zvýšená odpovědnost organizací za využívání
a všestrannou péči o objevy, vynálezy, zlepšovací
návrhy a průmyslové vzory a za vytvoření opti-
málních podmínek pro jejich tvorbu odpovídá jak
vlastnímu významu této technické tvůrčí tvorby
v rozvoji výrobních síl, tak i skutečnosti, že podle
nové úpravy půjde o součást národního majetku.
K § 146
Osnova vytváří základnu pro obnovení žádoucí
spolupráce orgánů a organizací s Československým
revolučním odborovým hnutím. Organizátorská
péče Československého revolučního odborového
hnutí a ostatních dobrovolných společenských
organizací, jako Socialistického svazu mládeže
nebo Československé vědeckotechnické společnosti
povede k rozvoji tvorby a využívání vynálezů, zlep-
šovacích návrhů a průmyslových vzorů. Obdobná
úloha připadne i orgánům výrobních družstev.
HLAVA SEDMÁ
O přechodných a závěrečných ustanoveních
K §§ 147-157
Vzhledem k závažným změnám v 'postavení
subjektů, práv a jejich právních vztazích, jakož i ve
formách ochrany, které osnova zákona s sebou při-
náší, bylo účelné zajistit, aby po nabytí účinnosti
tohoto zákona bylo používáno dosavadních před-
pisů jen v nejnutnější míře. Proto osnova přijala ve
svých přechodných ustanoveních zásadu přiblížit ří-
zení o přihláškách vynálezů a přihláškách chrá-
něných vzorů, která byla zahájena před nabytím
účinnosti zákona a k tomuto dni dosud neskončila,
řízení podle tohoto zákona. Stejný princip přijí-
má osnova i u již udělené ochrany řešení za pod-
mínek, že nedojde aplikací nového předpisu k újmě
subjektů práv nebo ke zhoršení jejich právního po-
stavení.
Z důvodů právní jistoty osnova však nepřipus-
tila porušení obecně zásady, že zákony nepůsobí
nazpět zejména u těch majetkových vztahů, které
vznikly za platnosti práva dřívějšího. Toto platí ze-
jména pro všechny občanskoprávní závazky v těch-
to věcech.
Závěrečná část osnovy obsahuje obvyklá usta-
novení zmocňovací a Zrušovací.
V Praze dne 1. června 1972
Předseda vlády ČSSR:
Dr. ŠTROUGAL v. r.
Ministr ČSSR pro technický a Investiční rozvoj:
Ing. ŠUPKA v. r.
StT l - 36512-72
Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1972
II. v. o.
K tisku 7
Úplné znění návrhu zákona
o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech, jak vyplývá ze
společných zpráv výborů ústavně právních, pro plán a rozpočet, pro průmysl, dopravu
a obchod a kulturních Sněmovny lidu a Sněmovny národů (tisk 7/SL, 7/SN)
Federální shromáždění československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Tento zákon upravuje osobní a majetková prá-
va, jakož i povinnosti československých státních
občanů, socialistických organizaci (dále jen "orga-
nizaci" ) a státu, které vznikají z vytvoření a spole-
čenského uplatnění objevů, vynálezů, zlepšovacích
návrhů a průmyslových vzorů a z tematických úko-
lů. Práva a povinnosti mohou nabýt i jiné subjekty,
pokud ze zákona nevyplývá něco jiného.
§ 2
(1) Autorem objevu, vynálezu, zlepšovacího
návrhu nebo průmyslového vzoru je ten, kdo učinil
objev, vytvořil vynález, zlepšovací návrh nebo prů-
myslový vzor vlastni tvůrčí prací a u zlepšovacího
návrhu též ten, kdo použil řešení převzaté z odbor-
né literatury nebo z praxe jiné organizace a tvůr-
čím způsobem je přizpůsobil podmínkám příslušné
organizace.
(2) Spoluautory objevu, vynálezu, zlepšovacího
návrhu nebo průmyslového vzoru jsou osoby, které
se na nich podílely společnou tvůrčí prací.
§3
(1) Učiněním objevu nebo vytvořením vynálezu
nebo zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru
vzniká autoru právo na autorství podle tohoto zá-
kona a právo přihlásit tento předmět k ochraně
a v rozsahu stanoveném tímto zákonem s ním na-
kládat a účastnit se při rozpracování, zkoušení a
zavádění svého objevu, vynálezu, zlepšovacího ná-
vrhu a průmyslového vzoru.
(2) Spoluautoři objevů, vynálezů, zlepšovacích
návrhů a průmyslových vzorů se podílejí na prá-
vech a povinnostech stejným dílem, pokud se nedo-
hodnou jinak nebo pokud jinak nerozhodne soud.
§ 4
Objevy, vynálezy a průmyslové vzory se při-
hlašují u Úřadu pro vynálezy a objevy (dále jen
"Úřad"), zlepšovací návrhy u organizace, jejíhož
předmětu činnosti se přihláška týká, popř. u orgá-
nu nadřízeného těmto organizacím. Podáním při-
hlášky vzniká přihlašovateli právo přednosti ve
smyslu tohoto zákona.
§ 5
Práva autorů se stvrzují diplomem na objevy,
autorským osvědčením nebo patentem na vynález,
zlepšovatelským průkazem na zlepšovací návrh a
osvědčením nebo patentem na průmyslový vzor.
§ 6
(1) Vynálezy, na něž bylo uděleno autorské
osvědčení, zlepšovací návrhy a dále průmyslové
vzory, na něž bylo uděleno osvědčení, jsou národ-
ním majetkem.
(2) Stát má právo využívat a povinnost pečo-
vat o co nejširší využívání národního majetku uve-
deného v předchozím odstavci. Využívat tohoto ná-
rodního majetku mohou, pokud podle dalších usta-
novení (§ 104) není stanoveno jinak, všechny orga-
nizace. Stát je povinen pečovat též o co nejširší
využívání objevů.
(3) Zákon stanoví, které organizace jsou
správci národního majetku uvedeného v odstavci 1
a jaká mají práva a povinnosti ze správy. Organi-
zace, která podle ustanovení tohoto zákona se má
stát správcem uvedeného národního majetku, je
oprávněna a povinna již od podání přihlášky činit
opatření nutná k zajištění využití a ochrany vy-
nálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového
vzoru; Úřad může k těmto opatřením zmocnit i ji-
nou organizaci.
2
§ 7
Právo na autorství je nepřevoditelné.
§ 8
(1) Cizinci mají za podmínek vzájemností
stejná práva a povinnosti jako českoslovenští státní
občané.
(2) Ustanovení mezinárodních smluv, jimiž je
Československá socialistická republika vázána, zů-
stávají nedotčena.
HLAVA PRVNÍ
Objevy
§ 9
(1) Objevem je stanovení dosud neznámých,
objektivně existujících jevů, vlastností nebo zákoni-
tostí materiálního světa, dokázané vědeckou meto-
dou.
(2) Objevem není:
a) stanovení vlastností nových látek a vztahů
mezi těmito vlastnostmi, které na základě zná-
mých přírodních zákonitostí a stavu techniky
lze běžně odvodit z vlastností již známých ob-
dobných látek;
b) zpřesnění hodnot zkoumaných veličin;
c) konkretizace známých zákonitostí;
d) nález geologický, geografický, archeologický a
paleontologický.
§ 10
Dokázáním vědeckou metodou se rozumí expe-
rimentální prokázání nebo, nepřipouští-li to pova-
ha předmětu přihlášky objevu, alespoň provedení
teoretického důkazu.
§ 11
Předmět přihlášky objevu je dosud neznámý,
nebyl-li uveřejněn v Československé socialistické
republice nebo v zahraničí před dobou, od níž pří-
sluší přihlašovateli právo přednosti.
§ 12
(1) Na objevy uděluje Úřad diplomy.
(2) Diplomy se neudělují na objevy z oblasti
společenských věd.
§ 13
(1) O udělení diplomu se žádá přihláškou ob-
jevu podanou u Úřadu.
(2) Přihlášku objevu podává autor objevu
nebo jeho dědic.
§ 14
Diplom se neudělí na předmět přihlášky obje-
vu, který je obsahové shodný s předmětem jiné
přihlášky objevu, podané v Československé socia-
listické republice s dřívějším právem přednosti.
§ 15
(1) Byl-li objev učiněn autorem nebo někte-
rým ze spoluautorů při plnění úkolů z pracovního
poměru, členského nebo jiného obdobného vztahu
k organizaci nebo v přímé souvislosti s jejich plně-
ním (dále jen "v pracovním poměru") nebo za
hmotné podpory organizace, je autor povinen uvě-
domit bezodkladně o objevu tuto organizaci. Orga-
nizace je povinna působit k tomu, aby byla podána
přihláška objevu i přihlášky vynálezů, které vy-
plývají z tohoto objevu.
(2) O podání přihlášky takového objevu je
autor nebo spoluautor povinen vyrozumět organi-
zaci uvedenou v odstavci 1. Tato organizace před-
loží Úřadu své vyjádření k předmětu přihlášky.
§ 16
(1) Právo přednosti přísluší přihlašovateli od
doby, kdy uveřejnil podstatu objevu; došlo-li k vy-
jádření objevu poprvé v přihlášce objevu, přísluší
mu právo přednosti od doby, kdy přihláška objevu
došla Úřadu.
(2) Změní-li přihlašovatel během projednávání
podstatu předmětu přihlášky objevu, přísluší mu
právo přednosti až od doby, kdy podání obsahující
tuto změnu dojde Úřadu.
§ 17
(1) Úřad podrobí přihlášku objevu průzkumu,
zda její předmět splňuje podmínky stanovené pro
udělení diplomu.
(2) úřad může vyzvat přihlašovatele, aby při-
hlášku ve stanovené lhůtě doplnil nebo upravil.
(3) Je-li předmět přihlášky objevu doložen
podle ustanovení § 10, zašle Úřad přihlášku k po-
souzení Československé akademii věd nebo Sloven-
ské akademii věd nebo Československé akademii
zemědělské. Nemá-li Československá akademie věd
nebo Slovenská akademie věd nebo Československá
akademie zemědělská pracoviště jehož oboru čin-
nosti se předmět přihlášky objevu týká, posoudí
jej organizace, která má příslušné vědecké praco-
viště. Tato organizace má pak při projednávání
přihlášky objevu stejná práva a povinnosti, jaké
z tohoto zákona vyplývají pro Československou
akademii věd nebo Slovenskou akademii věd nebo
Československou akademii zemědělskou.
(4) Československá akademie věd nebo Sloven-
ská akademie věd nebo Československá akademie
zemědělská sdělí Úřadu své stanovisko k předmětu
přihlášky objevu. Je-li toto stanovisko kladné, sta-
noví Úřad po projednání s autorem znění definice
objevu a jeho název a zveřejní jej ve spolupráci
s Československou akademií věd nebo Slovenskou
3
akademií věd nebo Československou akademií ze-
mědělskou v odborném tisku a oznámí to ve Věst-
níku Gradu. V opačném případě přihlášku objevu
zamítne.
§ 18
Každý má právo do jednoho roku ode dne, kdy
bylo ve Věstníku Úřadu oznámeno, že objev byl
uveřejněn v odborném tisku, podat Úřadu námitky
proti udělení diplomu na objev.
§ 19
Grád udělí diplom na objev nebo přihlášku ob-
jevu zamítne po uplynuti lhůty uvedené v § 18.
§ 20
Diplom se uděluje na jméno autora objevu.
§ 21
(1) Udělením diplomu se, předmět přihlášky
uznává za objev, stvrzuje se autorství k objevu a
právo přednosti k objevu; autoru objevu vzniká
právo na odměnu a na výhody stanovené zákonem.
(2) Odměnu za objev stanoví Úřad po projed-
nání s Československou akademií věd nebo Sloven-
skou akademií věd nebo Československou akademií
zemědělskou; odměnu vyplácí Úřad.
§ 22
Zjistí-li Úřad dodatečně, že nebyly zcela nebo
částečně splněny podmínky stanovené pro uděleni
diplomu, udělený diplom zcela nebo částečně zruší.
Zrušení diplomu má zpětnou účinnost ode dne, kdy
diplom nabyl platnosti.
§ 23
Organizace, jejichž předmětu činnosti se objev
týká, jsou povinny zajišťovat ve spolupráci s auto-
rem, aby objevu se plně, účelně a hospodárně vy-
užívalo.
HLAVA DRUHA
Vynálezy
Základní ustanovení o vynálezech
§ 24
(1) Vynálezem je vyřešení technického pro-
blému, které je nové a znamená ve srovnání se
světovým stavem techniky pokrok, projevující se
novým nebo vyšším účinkem.
(2)Vynálezem není vyřešení technického pro-
blému podle odstavce 1, jestliže předmět přihlášky
vynálezu nelze průmyslově vyrábět nebo podle něho
postupovat při výrobě nebo provozu.
(3) Vynálezem rovněž není vyřešení technic-
kého problému, které je v rozporu se společenskými
zájmy, zejména se zásadami lidskosti a socialistic-
kou morálkou.
§ 25
Předmět přihlášky vynálezu je nový, nebyl-li
před dobou, od niž přísluší přihlašovateli právo
přednosti, znám v Československé socialistické re-
publice nebo v zahraničí z veřejně dostupných pra-
menů, zejména:
a) nebyl-li popsán nebo zobrazen ve zveřejněných
tiskovinách;
b) nebylo-li ho veřejně využíváno, nebyl-li vy-
staven, přednesen nebo předveden a to tak
zjevně a zřetelně, že by ho odbornici mohli
na tomto podkladě využívat.
§ 26
(1) Účinkem vynálezu je souhrn technických
a ekonomických, popřípadě i jiných výsledků, kte-
rými se při jeho upotřebení dosahuje společenského
prospěchu.
(2) Novým je účinek, který je kvalitativně od-
lišný ve srovnání s účinkem dosaženým prostředky
dosavadního stavu techniky při vyřešení technické-
ho problému.
(3) Vyšším je účinek, který kvantitativně
přesahuje míru účinku dosahovanou prostředky do-
savadního stavu techniky při vyřešení téhož tech-
nického problému.
§ 27
(1) Úřád uděluje na vynálezy autorská osvěd-
čení nebo patenty.
(2) V přihlášce vynálezu může přihlašovatel
žádat u Úřadu o udělení autorského osvědčení nebo
patentu.
(3) V přihlášce vynálezu musí být uvedeno, kdo
je autorem vynálezu.
§ 28
Výhradně autorské osvědčení se uděluje na
vynálezy:
a) které autor nebo některý ze spoluautorů vy-
tvořil v pracovním poměru k organizaci nebo
za její hmotné podpory;
b) látek vzniklých přeměnou atomových jader
a technických řešení spojených výlučně se zí-
skáváním nebo využíváním jadenné energie;
c) léčiv, chemicky vyrobených látek, poživatin
a průmyslových produkčních mikroorganismů.
§ 29
Úřad podrobí přihlášku vynálezu průzkumu,
zda její předmět splňuje podmínky stanovené pro
udělení autorského osvědčení nebo patentu.