Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1972
II. v. o.
18
Stanovisko
vlády Československé socialistické republiky
k úmluvám a doporučením přijatým na 56. Mezinárodní konferenci práce
v roce 1971
I. Ochrana zástupců pracovníků v podniku a úlevy, které jim mají být po-
skytnuty
A. Stručná charakteristika
1. Úmluva č. 135
Úmluva stanoví základní zásady pro ochranu zástupců pracovníků
v podniku a pro úlevy, které jim mají být poskytnuty při výkonu jejich
funkcí. Zástupci pracovníků, kteří jednají ve shodě s vnitrostátními před-
pisy nebo kolektivními smlouvami, mají být chráněni proti opatřením, jež
by je mohla poškozovat /včetně propuštění/, pokud byla učiněna pro jejich
členství nebo činnost v odborech /článek 1/.
Zástupcům pracovníků má být umožněn rychlý a účinný výkon jejich
funkce; přitom je třeba přihlížet k soustavě pracovních vztahů, které
v zemi převládají, a k potřebám a možnostem zúčastněného podniku, jehož
chod nemá být činností zástupců pracovníků ztížen /článek 2/.
Podle článku 3 "zástupci pracovníků" jsou osoby, jež jsou za ně
uznány vnitrostátním zákonodárstvím nebo praxí. Mezi ně patří a/ zá-
stupci odborů, b/ zástupci svobodně zvolení pracovníky podniků, jejichž
funkce nezahrnuje činnost, která se v zemi považuje za výlučnou pravo-
moc odborů.
Typy zástupců pracovníků, kteří mají mít právo na ochranu a úlevy,
mohou být stanoveny vnitrostátním zákonodárstvím, kolektivními smlouva-
mi, rozhodčími výroky nebo soudními rozhodnutími /článek 4/.
l
Pokud v témže podniku působí jak zástupci odborů, tak zvolení zá-
stupci, je třeba zajistit, aby nebylo zeslabeno postavení odborů, ale pod-
pořena spolupráce se zvolenými zástupci /článek 5/.
Provádění úmluvy může být zajištěno vnitrostátním zákonodárstvím,
kolektivními smlouvami nebo jinými způsoby odpovídajícími vnitrostátní
praxi /článek 6/.
2. Doporučení č. 143
Doporučení přejímá ustanovení úmluvy, která rozšiřuje o podrob-
nosti. Zejména uvádí řadu opatření, jimiž má být zajištěna ochrana zá-
stupců pracovníků
/bod 6/, pokud všeobecně neexistují vhodná ochranná
opatření ve prospěch všech pracovníků vůbec. Spadá sem například
možnost rozvázat pracovní poměr jen z přesně vymezených důvodů s před-
chozím souhlasem nezávislého orgánu; zajištění odvolacího řízení; po-
skytnutí zadostiučinění při neoprávněném propuštění; povinnost zaměst-
navatele prokázat, že použité opatření bylo učiněno vůči zástupci pra-
covníků po právu, je-li namítáno, že se tak stalo z důvodů diskriminač-
ních; přednostní zachování zaměstnání při snižování počtu zaměstnanců.
Taková ochrana by měla platit i pro ty, kdo kandidovali na místa zástup-
ců pracovníků, a ty zástupce, kteří jimi přestali být, a to po dobu stano-
venou způsoby, o nichž byla již zmínka v odstavci o ustanoveních úmluvy
/bod 7/. Pracovníkům, kteří, po dobu výkonu mandátu byli zproštěni práce,
by mělo být umožněno vrátit se na své původní místo /bod 8/.
Doporučuje se zástupcům pracovníků v rámci úlev poskytnout v urči-
tém rozsahu placené volno nutné pro výkon jejich funkce nebo pro jejich
účast na školení; měli by rovněž mít přístup na všechna pracoviště a
k vedoucím podniku, jakož i možnost vybírat odborářské příspěvky na
pracovišti, vyvěšovat oznámení a rozdávat letáky aj. /body 10 až 17/.
B. Porovnání s vnitrostátními předpisy
1. Úmluva
československý právní řád nezajišťuje zástupcům pracovníků v po-
rovnání s ostatními pracovníky zvláštní ochranu. Ochrana, kterou posky-
tuje všem pracovníkům, je však tak obsáhlá a intenzivní, že odpovídá po-
žadavkům, jež stanoví úmluva.
Pracovní poměr s kterýmkoli pracovníkem, tedy i se zástupcem pra-
covníků lze rozvázat výpovědí nebo okamžitým zrušením jedině se souhla-
sem závodního výboru nebo vyššího odborového orgánu, a to pouze z důvo-
dů taxativně v zákoně stanovených. Důvod, z něhož se pracovní poměr
ukončuje, musí být výslovně uveden v písemné výpovědi nebo v okamžitém
zrušení, které musí být pracovníku doručeny /§ 44 odst. 2, § 46 odst. 1,
2
§ 53 odst. 1, § 55 a § 59 odst. 1 a 3 zákoníku práce/. Neplatnost takové-
ho skončení pracovního poměru může pracovník uplatnit u soudu, vůči je-
hož rozsudku lze podat odvolání /§ 64 zákoníku práce, § 201 občanského
soudního řádu/. Za soudní projednání pracovního sporu se nevybírají
žádné soudní poplatky.
Jestliže organizace rozvázala neplatně pracovní poměr s pracovní-
kem, je povinna ho nadále zaměstnávat, pokud na tom pracovník trvá, a
poskytnout mu náhradu ušlé mzdy /§ 61 odst. 1 zákoníku práce/.
Funkcionářům ROH zajišťuje československý právní řád rozsáhlé
úlevy, jež jim umožňují rychlý a účinný výkon jejich funkcí, jak požaduje
úmluva.
Základním ustanovením v tomto směru je odstavec 5 Usnesení IV.
všeodborového sjezdu o závodních výborech základních organizací Revo-
lučního odborového hnutí, které bylo uveřejněno v příloze zákoníku prá-
ce. Podle tohoto ustanovení vedení organizace je povinno soustavně vy-
tvářet podmínky potřebné pro všestrannou činnost základní organizace
Revolučního odborového hnutí a jejích orgánů.
Podle odstavce 11 a 12 uvedeného usnesení a podle vyhlášky
č. 134/1968 Sb., o uvolňování pracovníků ze zaměstnání k výkonu funkce
v Revolučním odborovém hnutí, může být funkce vykonávána i v pracovní
době, pokud to vyžaduje povaha, naléhavost nebo rozsah plnění úkolů
vyplývajících z Činnosti základní organizace Revolučního odborového hnu-
tí nebo z činnosti vyššího odborového orgánu. V takovém případě vedení
závodu poskytne pracovníku k výkonu funkce krátkodobé nebo dlouhodobé
pracovní volno, přičemž mu je vždy zajištěna náhrada mzdy nebo odměna
alespoň ve výši jeho průměrného výdělku.
Podle československé právní úpravy se zmíněné úlevy poskytují
výslovně toliko funkcionářům ROH, neboť odborové hnutí v Českosloven-
sku je budováno na zásadě jednotné odborové organizace.
2. Doporučení
Československá právní úprava v podstatě vyhovuje požadavkům do-
poručení; nestanoví však výslovně, že při snižování počtu pracovníků ne-
má být pracovní poměr rozvazován s jejich zástupci. Jejich ochrana je
však v praxi zajištěna tím, že bez předchozího souhlasu závodního výboru
nelze dát pracovníku výpovědí nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr.
3
C. Návrh stanoviska
1. Úmluva
Československý právní rád vyhovuje požadavkům úmluvy. Z hlediska
mezinárodně politického se však doporučuje, aby se nepřistupovalo k ra-
tifikaci úmluvy, dokud úlevy poskytované zástupcům pracovníků - dnes
funkcionářům ROH - nebudou v československých právních předpisech
upraveny obecně.
2. Doporučení
Československý právní řád i současná praxe jsou ve shodě s ustano-
veními doporučení. Není proto třeba provádět žádná další opatření.
II. Ochrana proti ohrožení otravou benzenem
A. Stručná charakteristika
1. Úmluva č. 136
Úmluva se vztahuje na všechny činnosti, při nichž je pracovník vy-
staven účinkům benzenu /C6H6/ a výrobků, které obsahují více nežli
1 % benzenu /dále zkrácené označovaných jen výrazem "benzen"/.
/Čl. 1/.
Místo těchto látek má být pokud možno použito látek méně škodli-
vých nebo neškodných. To neplatí pro výrobu benzenu, užití benzenu při
chemickém slučování a v motorových palivech, jakož i pro analytické ne-
bo výzkumné práce prováděné v laboratořích /Čl. 2/.
Příslušný orgán může povolit dočasné výjimky týkající se množství
benzenu ve výrobcích, které jej obsahují, a užití benzenu místo látek mé-
ně škodlivých, musí však o tom zpravit Mezinárodní úřad práce /Čl. 3/.
Vnitrostátní právní předpisy stanoví, kdy je zakázáno užívat ben-
zenu. Takový zákaz musí vždy zahrnovat užití těchto látek jako rozpus-
tidla nebo ředidla, pokud se neprovádí v uzavřeném přístroji nebo není-li
zaručena stejná úroveň bezpečnosti při práci /Čl. 4/.
K účinné ochraně pracovníků, kteří jsou vystaveni působení benze-
nu, je třeba učinit technická a hygienická opatření při práci, zejména za-
bránit unikání benzenových par do ovzduší, tak aby horní mez benzenu
v takovém případě nepřesáhla 80 mg v krychlovém metru /Čl. 5 a Čl. 6/.
Pokud pracovní postupy neprobíhají v uzavřených přístrojích, je třeba
zajistit odstraňování benzenových par /Čl. 7/. Pracovníci, kteří mohou
být ohroženi ze styku s benzenem, máji být vybaveni prostředky osobní
ochrany proti ohrožení dotykovému nebo z vdechování par /Čl. 8/.
4
Takoví pracovníci musí se před nástupem podrobit lékařskému vy-
šetření, včetně krevní zkoušky, a dalším periodickým zkouškám /Čl. 9/.
Tato vyšetření, o nichž se vydá osvědčení, nesmějí být spojena s výda-
ji pro pracovníky /Čl. 10/. Ti musí být poučeni o opatřeních na ochranu
zdraví /Čl. 13/.
Těhotné ženy, kojící matky a osoby mladší 18 let nesmějí být za-
městnávány pracemi, při nichž jsou vystaveny působení benzenu. Výjim-
ku tvoří učni, kteří jsou pod odborným a lékařským dohledem /Čl. 11/.
Nádoby s benzenem musí být označeny výrazem "benzen" a symboly
označujícími nebezpečí /Čl. 12/.
Stát, který úmluvu ratifikuje, je povinen zajistit, aby její ustano-
vení byla důsledně prováděna /Čl. 14/.
2. Doporučení č. 144
Doporučení přejímá ustanovení úmluvy, která doplňuje jen o někte-
ré podrobnosti. Mimo jiné doporučuje, aby množství benzenu ve výrob-
cích bylo sníženo na co nejnižší úroveň, tj. i pod 1 % obsahu, pokud to
vyžaduje zdraví pracovníků /bod 2/, zejména kde hrozí, že v takových
případech koncentrace benzenu v pracovním ovzduší překročí určité ma-
ximum stanovené příslušným orgánem /bod 2/. Přitom je třeba usilo-
vat i o co největší snížení koncentrace benzenových par v pracovním
ovzduší /bod 7. 3/.
Prodej některých průmyslových výrobků obsahující benzen, jako
např. barev, laků, tmelů, lepidel, inkoustů aj. by měl být zakázán
/bod 5. 5/.
Pracovníci pracující s benzenem by měli při práci nosit vhodný oděv
a používat prostředků osobní ochrany; měli by mít k dispozici vyhovující
umývárny, jídelny a šatny /body 10, 13 a 17/.
Pracovní oděvy a pomůcky osobní ochrany by jim měl zdarma posky-
tovat a udržovat jejich zaměstnavatel /bod 14. 1/.
Státy by měly podporovat výzkum neškodných nebo méně škodlivých
výrobků, které by mohly nahradit benzen. Rovněž by měly statisticky
podchycovat a uveřejňovat údaje o otravách benzenem /body 26 a 27/.
B. Porovnání s vnitrostátními předpisy
1. Úmluva
Problematiku řešenou úmluvou upravují v čs. právním řádu zvláště
tyto předpisy a normy:
5
- Směrnice č. 28 o používání tetrachlormetanu, metylchloridu a benze-
nu, svazek 24/1962 Hygienických předpisů /které jsou základním před-
pisem/;
- zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu /zejména § 1 a násl. - vy-
tváření a ochrana zdravých životních podmínek a zdravého způsobu ži-
vota a práce, § 8 a násl. - účast občanů v péči o zdraví lidu, § 21 a
§ 22 - posudková činnost a aktivní péče o zdraví obyvatelstva, § 71 -
hygienická služba/;
- vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb., o vytváření a
ochraně zdravých životních podmínek;
- směrnice č. 5 o hygienických podmínkách pro výstavbu průmyslových
podniků, svazek 3/1958 Hygienických předpisů;
- směrnice č. 20 o hygienických podmínkách pro provoz a udržování prů-
myslových podniků, svazek 16/1959 Hygienických předpisů;
- výnos hlavního hygienika ČSR zn. HE 343. 2-11. 6. 70 z 15. června
1970 - Analytické metody stanovení chemických škodlivin v pracovním
ovzduší;
- směrnice ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věstníku ministerstva
zdravotnictví, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění
směrnic ministerstva zdravotnictví ČSR č. 17/1970 Věstníku minis-
terstva zdravotnictví ČSR, o změnách v posuzování zdravotní způso-
bilosti k práci;
- usnesení vlády ČSSR ze dne 7. prosince 1966 č. 32/1967, o zásadách
pro seznamy prací a pracovišt zakázaných ženám a matkám dětí do kon-
ce devátého měsíce po porodu a mladistvým;
- zákoník práce /§ 132 a násl. - Bezpečnost a ochrana zdraví při práci/;
- vládní nařízení č. 66/1965 Sb., kterým se provádí zákoník práce
/§ 35 a násl. - Bezpečnost a ochrana zdraví při práci/;
- zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností
práce;
- ČSN 66 2109 - Benzen a jeho homology, zkoušení a technické dodací
předpisy.
Československý právní řád je koncipován z jiných hledisek nežli
úmluva. Pokud jde o nejvýše přípustné množství benzenových par v ovzdu-
ší na pracovišti, které má rozhodující význam pro ochranu zdraví pracov-
níků, ustanovení československých právních norem jsou přísnější nežli
požadavky stanovené úmluvou.
6
Nejvyšší přípustná koncentrace benzenu v pracovním ovzduší po-
dle směrnic č. 5 o hygienických podmínkách pro výstavbu průmyslových
podniků, svazek 3/1958 Hygienických předpisů /tabulka č. 3/ smí či-
nit 50 mg/m3 čili 17 částí z miliónu. Podle bodu /4/ těchto směrnic a
podle § 2 odst. 1 směrnic č. 20 o hygienických podmínkách pro provoz
a udržování průmyslových podniků, svazek 16/1959 Hygienických před-
pisů, se hygienické podmínky i v podnicích dříve vystavěných mají co nej-
více přiblížit k požadavkům stanoveným ve směrnicích č. 5 z roku 1958.
Naproti tomu podle článku 6 odst. 2 úmluvy může taková koncentrace do-
sahovat až 25 částí miliónu, tj. 80 mg/m3.
Na druhé straně § 2 odst. 1 směrnic č. 28 o používání tetrachlor-
metanu, metylchloridu a benzenu, svazek 24/1962 Hygienických před-
pisů, dovoluje užívat m. j. benzenu a přípravků obsahujících v celkovém
množství rozpustidel více než tři procenta benzenu pouze v závodech a
na pracovištích, kde jsou provedena dostatečná opatření k ochraně zdra-
ví pracujících. Podle úmluvy jsou však taková hygienická opatření nutná
už v případech, kde se užívá benzenu nebo výrobků s obsahem vyšším
než jedno procento benzenu /článek 5 a násl. úmluvy se zřetelem
k článku 1 písm. a/ a b/ úmluvy/. Kromě toho podle československých
norem označení benzenu a výrobků jej obsahujících neodpovídá článku 12
úmluvy.
2. Doporučení
Jelikož doporučení přejímá všechna ustanovení úmluvy, rozpory,
o nichž byla učiněna zmínka u úmluvy, se vyskytují i u doporučení. Po-
kud doporučení jde nad rámec úmluvy, československý právní řád vyho-
vuje jeho požadavkům.
C. Návrh stanoviska
Úmluva a doporučení v ochraně proti ohrožení otravou benzenem
byly vypracovány z podněty dělnické skupiny Správní rady Mezinárodní-
ho úřadu práce, která byla podporována socialistickými státy. Již se
zřetelem k této skutečnosti je na místě uvažovat o ratifikaci úmluvy
č. 136, zvláště když současná československá právní úprava je až na
nepatrné odchylky - více méně formálního rázu - ve shodě s úmluvou,
jejíž požadavky v mnoha směrech převyšuje /totéž lze říci i ohledně
7
doporučení/. Vláda ČSSR uložila proto předsedům vlád ČSR a SSR
učinit ještě během roku 1972 opatření, jimiž by tyto drobné odchylky by-
ly odstraněny.
V Praze dne 7. listopadu 1972
Předseda vlády ČSSR:
Dr. Štrougal v. r.
8
Úmluva č. 135
Úmluva o ochraně zástupců pracovníků v podniku a úlevách, které jim mají být
poskytnuty
Generální konference Mezinárodní organizace práce, která byla svolána Správ-
ní radou Mezinárodního úřadu práce
do Ženevy a tam se sešla dne 2. června 1971 na svém padesátémšestém za -
sedání,
připomínajíc ustanovení úmluvy o právu sdružování a kolektivního
vyjednávání, 1949, která chrání pracovníky proti všem diskriminačním
aktům, dotýkajícím se odborové svobody v zaměstnání,
domnívajíc se, že je potřebné doplnit tato ustanovení se zřetelem
k zástupcům pracovníků,
rozhodnuvši přijmout některé návrhy týkající se ochrany
zástupců pracovníků v podniku a úlev, které jim mají být poskytnuty, jež
jsou pátým bodem jednacího pořadu zasedání,
rozhodnuvši, že tyto návrhy budou mít formu mezinárodní úmluvy,
přijímá dne dvacátéhotřetího června roku tisícíhodevítistéhosedmdesátéhoprvního
tuto úmluvu, která bude označována jako Úmluva o zástupcích pracovníků, 1971:
Článek 1
Zástupci pracovníků v podniku mají používat účinné ochrany proti všem
opatřením, která by je mohla poškozovat, včetně propuštění, a jež by byla mo-
tivována jejich postavením nebo činností jako zástupců pracovníků, jejich člen-
stvím v odborech nebo účastí na odborářské činnosti, pokud jednají podle plat-
ných zákonů, kolektivních smluv nebo jiných smluvních úprav.
Článek 2
1. Zástupcům pracovníků mají být v podniku poskytnuty úlevy, které jim
umožní rychle a účinně vykonávat jejich funkci.
2. V tomto směru je třeba přihlížet k charakteristickým rysům soustavy
pracovních vztahů v zemi a k potřebám, rozsahu a možnostem zúčastněného pod-
niku.
3. Poskytnutí takových úlev nemá překážet výkonnému chodu příslušného
podniku.
Článek 3
Pro účely této úmluvy výraz "zástupci pracovníků" znamená osoby, jež jsou
za ně uznávány vnitrostátním zákonodárství anebo praxí, pokud jsou:
9
a/ zástupci odborů, t. j. zástupci jmenovanými nebo zvolenými odbory nebo čle-
ny odborů; nebo
b/ zvolenými zástupci, t. j. zástupci, kteří jsou svobodně zvoleni pracovníky
podniku podle ustanovení vnitrostátního zákonodárství nebo kolektivních smluv
a jejichž funkce nezahrnuje činnost, která se ve zúčastněné zemi uznává za
výlučnou pravomoc odborů.
Článek 4
Vnitrostátní zákonodárství, kolektivní smlouvy, rozhodčí výroky nebo sou-
dní rozhodnutí mohou stanovit typ nebo typy zástupců pracovníků, kteří mají mít
právo na ochranu a úlevy stanovené touto úmluvou.
Článek 5
Pokud v témže podniku jsou jak zástupci odborů, tak zvolení zástupci, je
třeba učinit, pokud je to třeba, vhodná opatření, aby bylo zajištěno, že zvole-
ných zástupců nebude užito k oslabení postavení zúčastněných odborů nebo jejich
zástupců, a podpořena spolupráce ve všech příslušných otázkách mezi zvolenými
zástupci a zúčastněnými odbory a jejich zástupci.
Článek 6
Provádění této úmluvy může být zajištěno vnitrostátním zákonodárstvím,
kolektivními smlouvami nebo jakýmkoli jiným způsobem, který odpovídá vnitro-
státní praxi.
Článek 7
Formální ratifikace této úmluvy budou oznámeny generálnímu řediteli Me-
zinárodního úřadu práce a jím zapsány.
Článek 8
1. Tato úmluva zavazuje toliko členské státy Mezinárodní organizace prá-
ce, jejichž ratifikace byla zapsána generálním ředitelem.
2. Nabude účinnosti dvanáct měsíců poté, kdy generální ředitel zapíše ra-
tifikace dvou členských států.
3. Pro každý další členský stát tato úmluva nabude účinnosti dvanáct měsí-
ců od data, kdy jeho ratifikace byla zapsána.
Článek 9
1. Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, může ji vypovědět po
10
uplynutí deseti let ode dne, kdy tato úmluva-poprvé nabyla účinnosti, písemným
sdělením generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, který je zapíše. Vý-
pověď nabude účinnosti jeden rok po dni, kdy byla zapsána.
2. Každý členský stát, jenž ratifikoval tuto úmluvu a který nepoužije prá-
va ji vypovědět podle tohoto článku během roku následujícího po uplynutí období
deseti let, jak uvedeno v předchozím odstavci, bude vázán úmluvou na další de-
setileté období a poté ji bude moci vypovědět vždy po uplynutí desetiletého obdo-
bí za podmínek uvedených v tomto článku.
Článek 10
1. Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí všem členským
státům Mezinárodní organizace práce zápis všech ratifikací a výpovědí, které
mu členové organizace sdělí.
2. Když bude členským státům Organizace sdělovat zápis druhé ratifikace,
jež mu byla oznámena, generální ředitel upozorní členské státy Organizace na
datum, kdy tato úmluva nabude účinnosti.
Článek 11
Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí generálnímu tajemní-
kovi Spojených národů k zápisu podle článku 102 Charty Spojených národů úplné
údaje o všech ratifikacích a výpovědích, které zapsal podle ustanovení předcho-
zích článků.
Článek 12
Vždy, bude-li to považovat za nutné, Správní rada Mezinárodního úřadu
práce předloží generální konferenci zprávu o provádění této úmluvy a přezkou-
má, zda je záhodno dát na pořad jednání generální konference otázku její úplné
nebo částečné revize.
Článek 13
1. Přijme-li generální konference novou úmluvu revidující úplně nebo čá-
stečně tuto úmluvu a neustanoví-li nová úmluva jinak:
a/ ratifikace nové revidující úmluvy členským státem způsobí ipso iure okamži-
tou výpovědí této úmluvy bez ohledu na ustanovení článku 9, a to s výhradou,
že nová revidující úmluva nabude účinnosti;
b/ od doby, kdy nová revidující úmluva nabude účinnosti, tato úmluva přestane
být členským státům otevřena k ratifikaci.
2. Tato úmluva však zůstane v platnosti ve své formě a obsahu pro ty
členské státy, které ji ratifikovaly a které neratifikovaly revidující úmluvu.
11
Článek U
Anglické a francouzská znění této úmluvy mají stejnou platnost.
12
Doporučení č. 143
Doporučení o ochraně zástupců pracovníků v podniku a úlevách,
které jim mají být poskytnuty
Generální konference Mezinárodní organizace práce,
která byla svolána do Ženevy a tam se sešla dne 2. června
1971 na svém padesátémšestém zasedání,
přijavši Úmluvu o zástupcích pracovníků, 1971,
rozhodnuvši se přijmout některé návrhy týkající se ochrany
zástupců pracovníků v podniku a úlev, které jim mají být
poskytnuty, jež jsou pátým bodem jednacího pořadu zasedání,
rozhodnuvši, že tyto návrhy budou mít formu doporučení,
přijímá dne dvacátéhotřetího června roku tisícíhodevítistéhosedmdesátého-
prvého toto doporučení, které bude označováno jako Doporučení o zástup-
cích pracovníků, 1971:
1. Způsoby provádění
1. Provádění tohoto doporučení může být zajištěno vnitrostátním záko-
nodárstvím, kolektivními smlouvami nebo jakýmkoli jiným způsobem, který
odpovídá vnitrostátní praxi.
II. Všeobecná ustanovení
2. Pro účely tohoto doporučení výraz "zástupci pracovníků" znamená
osoby, jež jsou za ně uznány vnitrostátním zákonodárstvím nebo praxí, pokud
jsou:
a/ zástupci odborů, tj. zástupci jmenovanými nebo zvolenými odbory nebo
členy odborů, nebo
b/ zvolenými zástupci, tj. zástupci, kteří jsou svobodně zvoleni pracovníky
podniku podle ustanovení vnitrostátního zákonodárství nebo kolektivních
smluv a jejichž funkce nezahrnuje činnost, která se ve zúčastněné zemi
uznává za výlučnou pravomoc odborů.
3. Vnitrostátní zákonodárství, kolektivní smlouvy, rozhodčí výroky
nebo soudní rozhodnutí mohou stanovit typ nebo typy zástupců pracovníků,
kteří mají mít právo na ochranu a úlevy stanovené tímto doporučením.
13
4. Pokud v témže podniku jsou jak zástupci odborů, tak zvolení
zástupci, měla by být učiněna, pokud je toho třeba, vhodná opatření, aby
bylo zajištěno, že zvolených zástupců nebude užito k oslabení postavení
zúčastněných odborů nebo jejich zástupců, a podpořena spolupráce ve
všech příslušných otázkách mezi zvolenými zástupci a zúčastněnými odbory
a jejich zástupci.
III. Ochrana zástupců pracovníků
5. Zástupci pracovníků v podniku by měli používat účinné ochrany
proti všem opatřením, která by je mohla poškozovat, včetně propuštění,
a která by byla motivována jejich postavením anebo činností jako zástupců
pracovníků, jejich členstvím v odborech nebo jejich účastí na odborářské
činnosti, pokud jednají podle platných zákonů nebo kolektivních smluv nebo
jiných smluvních úprav.
6. /1/ Pokud neexistují dostatečná vhodná opatření na ochranu pra-
covníků vůbec, měla by být přijata zvláštní opatření, aby byla zajištěna
účinná ochrana zástupců pracovníků.
/2/ Ta by mohla obsahovat takováto opatření:
a/ podrobné a přesné vymezení důvodů, které mohou ospravedlnit skončení
pracovního poměru se zástupci pracovníků;
b/ požadavek projednání s nezávislým veřejným nebo soukromým orgánem
nebo s paritním orgánem, vyžádání si jeho stanoviska nebo jeho souhlas
před tím, nežli se stane konečným propuštění zástupce pracovníků;
c/ zvláštní odvolací řízení, jehož mohou užít zástupci pracovníků, kteří se
domnívají, že jejich pracovní poměr byl skončen neoprávněně, že jejich
pracovní podmínky byly změněny v jejich neprospěch nebo že s nimi bylo
nespravedlivě zacházeno;
d/ účinné zadostiučinění v případě neoprávněného skončení pracovního pomě-
ru se zástupci pracovníků, včetně opětného zařazení na jejich pracovní
místo s výplatou nevyplacené mzdy a se zachováním práv, jichž nabyli,
pokud to není v rozporu se základními právními zásadami zúčastněné
země;
e/ v případě námitky, že ukončení pracovního poměru se zástupcem pracov-
níků nebo změna pracovních podmínek v jeho neprospěch mají diskrimi-
nační povahu, povinnost zaměstnavatele prokázat, že použité opatření
bylo ve skutečnosti oprávněné;
f/ přednostní zachování zaměstnání zástupcům pracovníků při snižování stavu
pracovníků.
U
7. /1/ Ochrana poskytnutá podle bodu 5 tohoto doporučení by se
měla rovněž vztahovat na pracovníky, kteří jsou kandidáty nebo byli jmeno-
váni kandidáty v příslušném řízení, aby byli voleni nebo ustanoveni za zá-
stupce pracovníků.
/2/ Stejná ochrana by též mohla být poskytnuta pracovníkům,
kteří přestali být zástupci pracovníků.
/3/ Období, po které se osobám uvedeným v tomto odstavci
poskytuje taková ochrana, může být stanoveno způsoby provádění, uvede-
nými pod bodem 1 tohoto doporučení.
8. /1/ Osoby, které skončivše svůj mandát jako zástupci pracovní-
ků v podniku, v němž byly zaměstnány, znovu nastoupí práci v tomto podni-
ku, by měly mít zachována nebo obnovena všechna svá práva, včetně těch,
jež se týkají povahy jejich práce, mzdy a postavení vzhledem k odpracované
době.
/2/ Zda a v jakém rozsahu ustanovení odstavce /1/ tohoto bodu
se mají vztahovat na zástupce pracovníků, kteří vykonávali své funkce pře-
vážně mimo švůj podnik, by mělo být ponecháno vnitrostátnímu zákonodár-
ství, kolektivním smlouvám, rozhodčím výrokům nebo soudním rozhodnutím.
IV. Úlevy, které mají být poskytnuty zástupcům
pracovníků
9. /1/ Zástupcům pracovníků by měly být v podniku poskytnuty
úlevy, jež by jim umožnily rychle a účinně vykonávat jejich funkci.
/2/ V tomto směru by mělo být přihlédnuto k charakteristickým
rysům soustavy pracovních vztahů v zemi a k potřebám, rozsahu a možnostem
zúčastněného podniku.
/3/ Poskytnutí takových úlev by nemělo být na závadu výkonnému
chodu příslušného podniku.
10. /1/ Zástupcům pracovníků v podniku by mělo být bez ztráty mzdy
nebo sociálních dávek a výhod poskytnuto pracovní volno nutné pro výkon je-
jich zastupitelské funkce v podniku.
/2/ Není-li tato otázka upravena, lze na zástupci pracovníků po-
žadovat, aby si nežli se vezme pracovní volno, vyžádal souhlas svého bez-
prostředně nadřízeného nebo jiného určeného oprávněného zástupce vedení;
takový souhlas však nemá být bezdůvodně odmítnut.
15
/3/ Úhrn volna zaručeného zástupcům pracovníků v odstavci
l tohoto bodu může být rozumně omezen.
11. /1/ Aby mohli zástupci pracovníků účinně vykonávat svou
funkci, mělo by jim být poskytnuto nutné volno pro účast na odborových
schůzích, školeních, seminářích, konferencích a sjezdech.
/2/ Volno podle odstavce 1 tohoto bodu by mělo být poskytnuto
bez ztráty mzdy nebo sociálních dávek a výhod, přičemž otázka, kdo po-
nese náklady s tím spojené, může být upravena způsoby provádění zmíněný-
mi v bodě 1 tohoto doporučení.
12. Zástupci pracovníků v podniku by měli mít přístup na všechna
pracoviště, jestliže takový přístup je nutný k tomu, aby mohli vykonávat
svou zastupitelskou funkci.
13. Zástupci pracovníků by měli mít bez zbytečných průtahů přístup
k vedení podniku a k zástupcům vedení, oprávněným rozhodovat, jestliže
je to nezbytné pro náležitý výkon jejich funkce.
14. Jestliže není vybírání odborářských příspěvků upraveno jinak,
zástupci pracovníků, kteří jsou k tomu zmocněni odbory, by měli být opráv-
něni vybírat pravidelně tyto příspěvky v podniku.
15. /1/ Zástupci pracovníků, kteří jednají jménem odborů, by měli
být oprávněni vyvěšovat oznámení odborů na jednom nebo více místech v pod-
niku, která budou určena v dohodě s vedením a snadno přístupná pracovníkům.
/2/ Vedení by mělo dovolit zástupcům pracovníků, kteří jednají
jménem odborů, distribuci informačních letáků, brožur, publikací a jiných
odborářských dokumentů.
/3/ Odborářská oznámení a dokumenty uvedené v tomto bodě by
se měly týkat normální odborářské činnosti a jejich vyvěšování a rozdávání
by nemělo být na újmu řádnému chodu a čistotě podniku.
/4/ Zástupci pracovníků, kteří jsou zvolenými zástupci ve smys-
lu ustanovení písmeny b/ bodu 2 tohoto doporučení, by měli používat obdob-
ných úlev slučitelných s jejich funkcí.
16. Vedení by mělo zástupcům pracovníků poskytnout za podmínek
a v rozsahu stanovených způsoby provádění uvedenými v bodě 1 tohoto dopo-
ručení takové hmotné vybavení a informace, které jsou nutné pro výkon je-
jich funkce.
16
17. /1/ Zástupci odborů, kteří nejsou zaměstnáni v podniku, ale
jejichž odborová organizace má své členy mezi jeho zaměstnanci, by měli
mít přístup do takového podniku.
/2/ Stanovení podmínek takového přístupu do podniku by mělo
být vytyčeno způsoby provádění uvedenými v bodech 1 a 3 tohoto doporu-
čení.
17