Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1972

II. v. o.

20

Vládní návrh

Zákon

ze dne.....1972

o zvýšení přídavků na děti a výchovného

V souladu se závěry XIV. sjezdu Komunistické
strany Československa zvýšit společenskou podporu rodinám
s dětmi Federální shromáždění Československé socialistické
republiky se usneslo na tomto zákoně:

Čl. I

Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské do-
volené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na dětí z ne-
mocenského pojištění, se mění a doplňuje takto:

1. V § 18 odst. 2 se částka 500 Kčs vlastního hru-
bého příjmu dítěte za kalendářní měsíc nahrazuje částkou
620 Kčs.

---

- 2 -

2. § 24 odst. 1 zní:

" (1) Přídavky na děti činí měsíčně

na jedno dítě	90 Kčs
na dvě děti	430 Kčs
na tři děti	880 Kčs
na čtyři děti	1. 280 Kčs

a zvyšují se na každé další dítě o 240 Kčs měsíčně. "

3. V § 24 odst. 2 se příplatek k přídavkům na
děti zvyšuje z částky 150 Kčs na 300 Kčs měsíčně.

Čl. II.

Zákon č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení,
ve znění zákonů č. 89/1968 Sb. a č. 161/1968 Sb. (úplné

znění č. 5/1972 Sb. ), se znění a doplňuje takto:

1. V § 33 odst. 4 se částka 600 Kčs vlastního
hrubého měsíčního příjmu dítěte a v odstavci 6 se částka
600 Kčs hrubého měsíčního příjmu na osobu v rodině nahra-
zují částkou 620 Kčs.

2. § 38 odst. 2 zní;

" (2) Výchovné činí měsíčně

	na jedno dítě Kčs	na dvě děti Kčs	na tři děti Kčs	na čtyři děti Kčs
k důchodu invalidnímu	140	430	880	1. 280
jinému	90	430	880	1. 280

a zvyšuje se na každé další dítě o 240 Kčs měsíčně. "

---

- 3 -

3. V § 33 odst. 3 se příplatek k výchovnému zvyšuje
z částky 150 Kčs na 300 Kčs měsíčně.

4. v § 45 odst. 2 se slova "čistý příjem dítěte
převyšuje částku 500 Kčs měsíčně s nahrazují slovy "vlastní
hrubý příjem dítěte převyšuje částku 620 Kčs měsíčně ",

Čl. III

Zákon č. 103/1964 Sb., o socialnín zabezpečení
družstevních rolníků, ve znění zákonů č. 89/1968 Sb. z.
č. 161/1968 Sb. (úplné znění Č. 8/1972 Sb. ), se mění a do-
plňuje takto:

1. V § 31 odst. 2 se čáska. 500 Kčs vlastního hru-
bého příjmu dítěte za kalendářní měsíc nahrazuje částkou
620 Kčs.

2. § 34 odst. 1 zní:

(1) Přídavky na děti družstevníku činí měsíčně

na jedno dítě	90 KČS
ne dvě děti	430
na tři děti	880 Kčs
na čtyři děti	1. 280 Kčs

a zvyšují se na každé další dítě o 240 Kčs měsíčně. "

3. V § 34 odst. 2 se příplatek.: přídavkům na děti
zvyšuje z částky 150 Kčs na 300 Kčs. měsíčně.

4. V § 68 odst. 4 se částka 600 Kčs vlastního hru-
bého měsíčního příjmu dítěte a v odstavci 6 se částka 600 Kčs
hrubého měsíčniho příjmu na osobu v rodině nahrazují částkou
620 Kčs.

---

- 4 -

5. § 73 odst. 2 zní:

"(2) Výchovné činí měsíčně

	na	na	na	na
	jedno dítě Kčs	dvě děti Kčs	tři děti Kčs	čtyři děti Kčs
k důchodu
invalidnímu	140	430	880	1. 280
jinému	90	430	880	1. 280

a zvyšuje se na každé další dítě o 240 Kčs měsíčně. "

6. V § 73 odst. 3 se příplatek k výchovnému zvyšuje
z částky 150 Kčs na 300 Kčs měsíčně.

7. V § 80 odst. 2 se slova "čistý příjem dítěte pře-
vyšuje částku 500 Kčs měsíčné "nahrazují slovy "vlastní
hrubý příjem dítěte převyšuje částku 620 Kčs měsíčně ".

8. V § 84 písm. b) se slova "vlastní příjem přesahu-
jící částku 200 Kčs měsíčně" nahrazují slovy "vlastní hrubý
příjem přesahující částku 620 Kčs měsíčně.

Čl. IV

Zákon č. 117/1966 Sb., o některých důsledcích za-
nedbávání péče o děti, se mění a doplňuje takto:

1. § 1 sní:

" § 1

Občan, kterému z nemocenského pojištění náležejí
přídavky na děti, jakož i každý příjemce přídavků, který
má děti v přímém zaopatření, jsou povinni řádně pečovat
o tělesné a duševní zdraví a o výchovu těchto dětí a zabez-
pečit, aby se poskytnutých přídavků používalo výlučné ve

---

- 5 -

2. § 2 zní:

" § 2

(1) Jestliže se výplatou přídavků na děti do rukou
dosavadního příjemce zřejmě nedosahuje účelu, pro který jsou
přídavky určeny, zejména jestliže příjemce přídavků na děti
zanedbává povinnosti uložené mu ustanovením § 1, navrhne
místní národní výbor orgánu příslušnému k rozhodování o pří-
davcích na děti, aby výplata přídavků na děti do rukou dosa-
vadního příjemce byla zastavena a aby se jich používalo k péči
o děti způsobem stanoveným tímto zákonem.

(2) Stejný návrh podá místní národní výbor také v těch
výjimečných případech, kdy dítě povinné školní docházkou bez
vážných důvodů nedochází buď vůbec do školy nebo soustavně
zanedbává školní docházku a-předchozí jednání s občanem, který
má dítě v přímém zaopatření, nevedla k nápravě. "

Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1973.

---

-6 -

D ů v o d o v á -zpráva
Všeobecná část

Základy dnešní rozvinuté soustavy společenské, pomoci
rodinám s dětmi byly v našich zemích položeny již v prvých po-

válečných letech. V prosinci 1945 byly pro všechny- pracovníky

v pracovním poměru zavedeny přídavky na- děti jako dávka nemo-
cenského pojištění(v období prvé- buržoásní republiky byly,
poskytovány přídavky Ve formě výchovného jen -některým provile-
govaným skupinám zaměstnanců, a to jen v omezeném rozsahu -
na dvě děti). V dalších letech byl vybudován systém peněžitých
dávek, sledujících přímou peněžitou, pomoc rodinám a dětmi v
souvislosti s péčí o děti; kromě "peněžitých dávek byly zavedeny
různe naturální formy sledující tuto pomoc. Postupně byl tento
systém rozšiřován na všechny skupiny pracovníků.

V současné době poskytuje naše socialistická společ-
nost rodinám s dětmi rozsáhlou pomoc zejména v těchto formách:

1. Peněžité podpory

a) přídavky na děti (výchovné) se poskytují diferen-
covaně podle počtu nezaopatřených dětí v rodině. Jsou základní

l

formou peněžité pomoci rodinám s dětmi;

b) peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje ekonomic-
ky činným ženám ve výši 90 % průměrné měsíční čisté mzdy po
dobil 26 týdnů, osamělým matkám a při současném porodu více
dětí po dobu 35 týdnů;

c) vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
se vyplácí ženám, které bylo nutno z důvodu těhotenství a ma-
teřství převést na jinou práci, při níž dosahují nižšího vy-
dělku;

d) podpora při narození dítěte se vymlácí ve výši
2, 000 Kčs ke krytí nákladů spojených s narozením dítěte;

---

- 7 -

e) mateřský příspěvek ve výši 500 Kčs měsíčně se vy-

plácí ženám, které pečují aspoň o dvě děti, z nichž jedno ne-
dosáhlo dvou let věku. Osamělá žena nebo žena pečující o inva-
lidní dítě dostává mateřský příspěvek i při péči jen o jedno
dítě do dvou let veku.

2. Služby dotované státem

a) kojenecké ústavy a jesle,

b) mateřské školy,

c) školní jídelny,

d) dětské domovy, domovy mládeže, ústavy sociální péče pro
mládež.

3. Slevy

a) sleva na dani ze mzdy,

b) slevy na dětské odívání,

c) slevy na jízdném ve veřejných dopravních prostředcích
pro děti a studenty (15-25 % skutečných dopravních
výloh),

d) slevy na úhradě za užívání bytů ve statním bytovém

fondu, odstupňované podle počtu dětí (5-50 % z úhrady).

Státní výdaje na uvedené formy společenské pomoci ro-
dinám s dětmi činily v roce 1971 více než 20 miliard Kčs.

XIV. sjezd Komunistické strany Československa v sou-
vislosti s otázkami rozvoje životní úrovni položil důraz na
zvýšení společenské pomoci rodinám s dětmi a mladým manželstvím
a na opatření k zlepšení populačního vývoje. Prvá opatření
v tomto směru byla provedena v říjnu 1971, kdy byl nárok na ma-
teřský příspěvek rozvířen i na ženy v domácnosti a vyplácení
příspěvku bylo prodlouženo do 2 let věku dítěte; podpora při
narození dítěte byla zvýšena z částky 1. 000 Kčs na 2. 000 Kčs

---

- 8 -

na každé narozené dítě. Tato opatření přispěla k zlepšení
hospodářské situace rodiny zejména bezprostředně po narození
dítěte.

Ukazuje se však, že i když tato sociální opatření měla
určitý pozitivní vliv na zlepšení vývoje populace v našem stá-
tě, populační vývoj není dosud uspokojivý a jeví se potřeba
v linii dané XIV. sjezdem Komunistické strany Československa
dále prohlubovat společenskou pomoc rodinám s dětmi.

Skladba a základní sociální problémy rodin s dětmi

Skladba rodin s nezaopatřenými dětmi

V roce 1970 bylo v ČSSR celkem 4 602 tis, společně
hospodařících domácností a z toho 2 246 tis., tedy téměř polo-
vina, byly domácnosti s nezaopatřenými dětmi.

Domácnosti podle počtu nezaopatřených dětí

v roce 1970

	celkem	bezdět.	1 dítě	2 děti	3 děti	4 děti	5 a více dětí
v tis.	4 602	2 356	1 001	859	268	73	45
v %	100, 0	51, 2	21, 7	18, 7	5, 8	1, 6	1, 0

Převážná část domácností s dětmi (přes 80 %) jsou ro-
diny pouze s jedním nebo dvěma dětmi, což není v souladu se zá-
kladním cílem naší populační politiky.

Počet dětí do 15 let činil v roce 1970 3 289 tis., tj.
23 % z celkového počtu obyvatel, a je o 12 % nižší než před
10 lety. nezaopatřených dětí bylo 4 049 tis., a toho bylo prvých

---

- 9 -

dětí 2 246 tis., z nich 1 001 tis. jedináčků, druhých dětí
l 245 tis., třetích dětí 386 tis. a čtvrtých dětí 118 tis.

Dlouhodobě nepříznivý populační vývoj se projevuje
soustavným poklesem počtu dětí v domácnosti. V roce 1960 při-
padalo v ČSSR na jednu společné hospodařící domácnost 1, 03
nezaopatřených dětí, v roce 1970 již jen 0, 88 dětí.

Na jednu ženu ve věku 15 - 49 let připadalo v roce
1960 celkem 2, 39 živě narozených dětí, v roce 1970 však už
jen 2, 02, Při pokračování této úrovně porodnosti by po uply-
nutí jedné generace nejen obyvatelstva nepřibylo, ale naopak
o 2 % ubylo.

Rozhodující úlohu pro náš populační vývoj mají mladé
rodiny. Skladba mladých rodin (s mužem ve veku do 34. let) se
vyvíjela (v %) od roku 1961 do roku 1970 takto:

Rodiny podle počtu nezaopatřených dětí

věk muže	rok	bez dětí	s 1 dí- tětem	se 2 dět- mi	se 3 dět- mi	se 4 dět- mi
20-24	1961	42, 0	44, 6	10, 9	2, 0	0, 5
	1970	35, 9	52, 3	10, 7	0, 8	0, 3
25-29	1961	19, 7	43, 8	27, 1	7, 0	2, 4
	1970	14, 5	47, 9	31, 3	5, 0	1, 3
30-34	1961	9, 5	29, 0	39, 7	14, 7	7, 1
	1970	7, 0	27, 4	47, 7	13, 3	4, 6

Podle toho ve vývoji skladby mladých rodin byly v uply-
nulém desetiletí tyto základní tendence:

---

- 10 -

a) nejvýraznějším rysem vývoje byl pokles podílu rodin
se 3 a více dětmi,

b) v rodinách s mužem od 25 do 34 let se zvyšuje podíl
rodin se 2 dětmi,

c) příznivým rysem je pokles podílu bezdětných rodin,

d) podíl rodin s jedním dítětem zůstává poměrně vysoký.

Vývoj porodnosti

Vývoj porodnosti u nás ukazují následující údaje:

	1960	1965	1968	1969	1970	1971	1. -3. čtvrtletí
							1971	1972
živě nar.
v tis.	217	232	214	223	228	237	183	191
zvýšeníx
v tis.		- 10	- 2	+ (nečitateľné)	+ 5	+ 9		+ 8
živě nar.
na 1000
obyvatel	15, 9	16, 4	14, 9	15, 5	15, 9	16, 5
potraty
V tis.	115	106	124	127	125	123
potratů
ze 100
těhot. v %	34, 3	31, 2	36, 6	36, 2	35, 2	33, 9
přírůstek
na 1000
obyvatel	6, 7	6, 4	4, 2	4, 3	4, 3	5

Poznámka:

Údaje o zvýšení za rok 1965 a 1968 jsou uvedeny ve srovnání
s rokem bezprostředně předcházejícím.

Přehled ukazuje, že úroveň porodnosti od r. 1969 se
u nás zlepšuje. Tento vývoj je ovlivněn jednak tím, že je
více žen ve fertilním věku, ale také - jak již zdůrazněno -

---

- 11 -

provedením nových sociálních opatření. Příznivý je také vývoj
porodnosti během roku 1972, kdy se narodilo od ledna do září
proti stejnému období roku 1971 o 8 tisíc dětí více.

Příjmy a výdaje rodin s dětmi

Je přirozené, že s vyšším počtem dětí v rodině příjem
domácnosti na hlavu klesá. Ukazují to také údaje ze sčítání
lidu v roce 1970.

Čisté měsíční příjmy v domácnostech na hlavu
podle počtu nezaopatřených detí v roce 1970

domácnosti s počtem nezaopatřených dětí	dělníků	domácnosti zaměstnanců	družstevních rolníků
	Kčs	Kčs	Kčs
bezdětné	1 415	1 630	1 641
s 1 dítětem	1 092	1 251	1 294
se 2 dětmi	897	1 027	1 078
se 3 dětmi	765	877	973
se 4 dětmi	631	753	849
s 5 a více dětmi	539	608	666
průmer na domácnost	1 024	1 202	1 253

Všeobecný růst peněžních příjmů ve všech sociálních
skupinách i typech domácností (od roku 1960 vzrostly příjmy
na hlavu v průměru o 74 % přispěl i ke zlepšení situace v ro-
dinách s více dětmi. Značné diference úrovně příjmů rodin na
hlavu podle poctu dětí však dosud trvají a jsou jedním z důvo-
dů poklesu nebo nižního podílu rodin s několika dětmi. Rodiny
se 3 dětmi mají téměř o 30 % nižší příjmy na jednoho člena do-
mácnosti než rodiny s jedním dítětem; příjmy v rodinách se
4 dětmi jsou zhruba o 40 % nižší. Příjem rodiny s více dětmi se
snižuje také tím, že žena ve vetší míre není ekonomicky činná.

---

- 12 -

Výdaje rodiny na výživu a výchovu dětí jsou ovšem znač-
ně rozdílné podle věku dětí. Zatímco výdaje na výchovu nej-
menších dětí jsou ve velké míře kryty příspěvkem společnosti,
podíl tohoto krytí u starších dětí klesá.

Zjištěné průměrné náklady rodin na výchovu dětí ukazují
tyto údaje:

věková skupina	měsíčne Kčs	ročně Kčs	z toho společnost kryje:
0 - 5 let	400	4 800	cca 43 % v průměru
6-10 let	540	6 480	cca 32 % v průměru
11 - 14 let	690	8 280	cca 25 % v průměru
15 a více let	880	10 560	cca 20 % v průměru

Výše uvedený rozbor ukazuje, že má-li se dosáhnout to-
ho, aby v dalším vývoji počet obyvatel neklesal - a k tomu je
nutné, aby na rodinu připadalo v průměru 2, 5 dětí - je třeba
především působit k tomu, aby se změnil nepříznivý trend ve
vývoji vícedětných rodin, zejména aby se zvýšil počet rodin
se třemi dětmi. Sociální hlediska vyžadují zvýšení společenské
pomoci též rodinám se čtyřmi dětmi, i když nelze očekávat vzestup
počtu těchto rodin.

Je také nutné nadále podporovat příznivé tendence v růstu
počtu rodin se dvěma dětmi a usilovat, aby se snižoval poměrně
vysoký podíl rodin s jedním dítětem. Je proto na místě nadále
zvyšovat společenskou podporu také rodinám s dvěma dětmi.

s rozšiřováním společenské pomoci rodinám s dětmi je
třeba vytvářet i v jiných směrech příznivé podmínky pro vývoj
porodnosti zejména výchovným působením, zlepšováním životních
podmínek, vyřešením bytové otázky, aby vývoj porodnosti byl
trvale příznivý.

---

- 13 -
Navrhovaná úprava

Předložený návrh zákona vychází z těchto zásad:

1. Rozdíl ve výši přídavků (výchovného) na dvě děti
oproti výši těchto přídavků na jedno dítě se zvyšuje z dosavad-
ní částky 240 Kčs o 100 Kčs na 340 Kčs a rozdíl ve výši přídav-
ků na tři děti oproti výši přídavků na dvě děti se zvyšuje z do-
savadních 350 Kčs o 100 Kčs na 450 KČs. U přídavků (výchovného)
na čtyři děti se zvyšuje rozdíl v jejich výši oproti výši pří-
davků na tři děti z dosavadních 350 Kčs na 400 KČs. Tím se zvý-
ší rodinám s dvěma dětmi přídavek na děti o 100 Kčs, rodinám
s třemi dětmi o 200 Kčs a rodinám se čtyřmi a více dětmi o
250 Kčs měsíčně.

Srovnání dosavadní úpravy a navrhovaného zvýšení pří-
davků na děti (výchovného) ukazuje následující tabulka (v Kčs):

Přídavky celkem na	dosa- vadní	navr- zvý- hované šení	Rozdíl podle počtu dětí	dosa- vadní	navr- hované	zvý- šení
1 dítě	90	90 -	1. dítě	90	90	-
2 děti	330	430 100	2. dítě	240	340	100
3 děti	680	880 200	3. dítě	350	450	100
4 děti	1. 030	1. 280 250	4. dítě	350	400	50
a na každé další dítě			další
	+ 240	+ 240	dítě	240	240

Zvýšení přídavků na druhé dítě sleduje zachování a zlep-
šení dosavadního vývoje počtu rodin s dvěma dětmi. Zároveň se
tímto zvyšováním sleduje zvýhodnění druhého dítěte oproti jed-
nomu dítěti. Výrazné zvýhodnění přináší navrhovaná úprava na
třetí a čtvrté dítě. Přídavky na třetí a čtvrté dítě po

---

- 14 -

zvýšení uhradí výdaje na dítě do pěti let jeho věku. Výdaje
na druhé dítě do uvedeného věku budou hrazeny přídavky po zvý-
šení zhruba z 80 %.

2. Příplatek k přídavkům na děti (k výchovnému) na ne-
zaopatřené dítě, které je podle posudku orgánů sociálního za-
bezpečení invalidní a vyžaduje stálé péče, se zvyšuje z částky
150 Kčs na 300 Kčs měsíčně.

Ekonomická situace rodin s invalidním dítětem je opro-
ti ostatním rodinám ztížena tím, že matka nemůže být zpravidla
zaměstnána, neboť invalidní dítě vyžaduje zvýšenou péči. Proto

je účelné pomoci těmto rodinám formou zvýšení příplatku k pří-,
davkům na děti. Tento příplatek ve výši 300 Kčs měsíčně k pří-
davkům na děti (výchovnému) bude náležet jako dosud i při jed-
nom dítěti.

3. Hranice vlastního hrubého příjmu dítěte rozhodná
pro přiznání přídavků na děti (výchovného) se zvyšuje z dosa-
vadních 500 Kčs měsíčně na částku 620 Kčs měsíčně v souladu

s hranicí příjmu vyživovaných osob pro účely daně ze mzdy (vy-
hláška federálního ministerstva financí č. 110/1971 Sb. ).

Dosavadní hranice vlastního hrubého měsíčního příjmu.
dítěte rozhodná pro nárok na přídavky na děti působí nepřízni-
vě zejména na zájem učňů o vyšší výkony a výdělky, protože při
zvýšení jejich mzdy nad 500 Kčs měsíčně ztrácejí jejich rodiče
nárok na přídavky na děti. Zvýšením této hranice bude dosaže-
no zvýhodnění především dělnické mládeže.

Provedení této zásady vyžaduje změnu § 18 odst. 2 zá-
kona č. 88/1968 Sb. (čl. I bod 1 předloženého návrhu zákona) a
změny obdobných ustanovení v předpisech o sociálním zabezpeče-
ní (čl. II bod 1 a čl. III bod 1 a 4 předloženého návrhu).

V souvislosti B těmito změnami a v zájmu jednotné práv-
ní úpravy hranice zaopatřenosti dítěte se v předloženém návrhu