- 15 -

upravuje i zvýšení hranice příjmu dítěte rozhodné pro přiznání
zaopatřovacího příspěvku pro nezaopatřené dítě podle předpi-
sů o sociálním zabezpečení (čl. II bod 4 a čl. III bod 7 ná-
vrhu) na jednotnou částku 620 Kčs hrubých měsíčně. Podle před-
pisů uvedených v citovaných článcích návrhu se zaopatřovací pří-
spěvek dítěte vojáka konajícího vojenskou základní nebo náhradní
službu krátí, jestliže čistý příjem dítěte převyšuje částku
500 Kčs měsíčně. Navrhovanou změnou se tato částka zvyšuje na
620 Kčs měsíčně hrubého příjmu. Skutečné zvýšení příjmu předsta-
vuje částku asi 78 Kčs. Jednotná hranice zaopatřenosti se na-
vrhuje (čl. III bod 8), i pokud jde o nárok na zaopatřovací pří-
spěvek družstevníků v době výkonu vojenského cvičení. Jde o ná-
rok obdobný nároku pracovníků v pracovním poměru na náhradu mzdy
při výkonu služby v ozbrojených silách (§ 125 zákoníku práce a
§ 26 prováděcího vládního nařízení č. 66/1965 Sb. ); hranice za-
opatřenosti pro účely náhrady mzdy činí 620 Kčs hrubých. Není
žádného důvodu pro odlišnou úpravu této hranice pro nároky druž-
stevních rolníků oproti úpravě platné pro pracovníky v pracovním
poměru,

4. Přídavky na děti (výchovné) jsou určeny výlučně k pé-
či o nezaopatřené děti. Občan, kterému náležejí přídavky na dě-
ti, jakož i každý příjemce přídavků, který má děti v přímém za-
opatření, jsou povinni řádně pečovat o tělesné a duševní zdraví a
o výchovu těchto dětí a zabezpečit, aby se přídavků používalo
ve prospěch dětí. Jestliže příjemce přídavků na děti neplní ty-
to povinnosti, navrhne místní národní výbor orgánu příslušnému
k rozhodování o přídavcích na děti vyplácet je příslušnému ná-
rodnímu výboru, který použije přídavků na děti ve prospěch dětí.

Převážná většina rodičů využívá řádně prostředků, které
jim poskytuje naše společnost. Vyskytují se však i případy ne-
odpovědného přístupu rodičů k plnění základních povinností v péci
o děti, kdy rodiče nejen že nepečují o ošacení a výživu svých
dětí, ale zanedbávají i jejich výchovu. Konečně jsou i takoví

- 16 -

rodiče, kteří zneužívají přídavků na děti, jež zejména u ro-
din s více dětmi představují významný příspěvek pro rodinu.
Neplnění základních povinností v péči o děti se projevuje i
v tom, že rodiče lhostejně přihlížejí k tomu, že jejich dítě
soustavně zanedbává školní docházku.

Proto byl v roce 1966 přijat zákon č. 117, o některých
důsledcích zanedbávání péče o děti, který nabyl účinnosti dnem
1. ledna 1967. Zákon dal místním národním výborům možnost - v pří-

se

pádech, kdy zanedbávají základní potřeby péče o děti, popřípadě,
dítě soustavně a neomluveně zameškává povinnou školní docházku -
navrhnout orgánu příslušnému k rozhodování o přídavcích na dě-
ti, aby byla zastavena jejich výplata do rukou dosavadního pří-
jemce. Tento orgán pak poukazuje přídavky na děti místnímu ná-
rodnímu výboru, v jehož obvodu je bydliště dítěte; částek tak-
to získaných používá národní výbor ve prospěch dětí, pro něž
jsou určeny. Byla-li zjednána trvalá náprava, navrhne místní nár-
rodní výbor orgánu příslušnému k rozhodování o přídavcích na dě-
ti, aby byly vypláceny tomu, kdo má dítě v přímém zaopatření.
Ustanovení uvedeného zákona platí obdobně i o výchovném posky-
tovaném v důchodovém zabezpečení (pojištění) a o výchovném podle

předpisů o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil.

Zákon zejména v prvém období své účinnosti přinesl urči-
té pozitivní výsledky. V roce 1969 provedla však generální pro-
kuratura prověrku dodržování tohoto zákona a zjistila, že zákon

není důsledně uplatňován. Národní výbory dávaly přednost jiným
opatřením, která nebyla, zejména po administrativní stránce,
tak náročná, jako aplikace uvedeného zákona. Prováděly s rodiči
pohovory nebo uplatňovaly trestní postih rodičů pro přestupek
podle § 11 písm. a) zák. č. 60/1961 Sb., popřípadě provinění po-
dle § 20 písm. a) zák. č. 38/1961 Sb. V závaznějších případech
národní výbory podávají soudům návrhy na vyslovení ústavní vý-
chovy,

Novelizací zákona č. 117/1966 Sb. podle předloženého ná-

vrhu se zpřísňují povinnosti příjemců přídavků na děti v tom

- 17 -

směru, že se jim výslovně ukládá povinnost řádně pečovat o tě-
lesno a duševní zdraví a o výchovu dětí, které mají v přímém
zaopatření; další navrhovaná žíněná spočívá v tom, že se ukládá
místním národním výborům povinnost navrhnout opatření podle zá-
kona, zjistí-li, že rodiče nebo jiní občané, u kterých děti ži-
jí, o děti řádně nepečují. Dosavadní zkušenosti s prováděním
zákona o mateřském příspěvku ukazují, že podmínka řádné péče pro
nárok na tento příspěvek ovlivnila positivně výchovu dutí v rodi-
nách, školní docházku dětí apod.

Bude proto třeba zajistit na národních výborech taková
organizační a kádrová opatření, aby i navrhovaný zákon, zejména
pokud jde o povinnost rádné péče o děti, byl účinně prováděn.
Bude také na podnicích a závodech, aby po vydaní nového zákona
aktivněji působily při výplatu přídavků na děti na zajištění
povinnosti řádné péče o děti příjemci dávek. Aktivní úloha v tom-
to směru bude náležet i odbojovým organům.

Náklady na navrhovanou úpravu

Přídavky na děti (výchovné) byly v roce 1972 poskytovány
zhruba 2. 220 tisícům příjemců v ČSSR, z toho bylo zhruba 1. 863
tisíc příjemců přídavků na děti z nemocenského pojištění pra-
covníků v pracovním poměru.

Celkový počet dětí na které byly přídavky vyplaceny,
činil v roce l972 zhruba tři miliony 970 tisíc dětí.

Zvýšení přídavků na děti se příznivě projeví u všech
rodin s dvěma a více dětmi. Znamená to tedy zvýšené krytí pří-
mých hmotných nákladů na výchovu dvou milionů 980 tisíc dětí,
což je shruba 75 % z celkového počtu nezaopatřených dětí.

Zvýšení přídavků na druhé, třetí a čtvrté dítě se přízni-
vě projeví v roce 1973 více než v 1, 3 mil. dc: domácností z celkového
počtu asi 2, 2 mil. domácností, celkem tedy v cca 59% domácností
s nezaopatřenymi dětmi.

- 18 -

Náklady na zvýšení přídavků na děti budou v roce 1973
činit zhruba 2, 013 mil. Kčs za ČSSR, z toho 1, 212 mil. Kčs, tj.
60, 2 % v ČSR a 801 mil. Kčs, tj. 39, 8 % v SSR. Lze předpoklá-
dat, že náklady na přídavky na děti se v dalších letech budou
mírně zvyšovat. Tento předpoklad vychází ze skutečnosti, že
vlivem propopulačních a sociálně ekonomických opatření z minu-
lých let se poněkud zvyšuje procento rodin se dvěma dětmi (od
roku 1966 do roku 1970 se počet těchto rodin zvýšil o 1, 6 %}.
Pokud jde o rodiny se třemi dětmi, lze počítat s mírným zvýše-
ním počtu těchto rodín. U rodin se čtyřmi a více dětmi (počet
čtvrtých a dalších dětí se snížil a činí v roce 1972 104 tis.
dětí) lze počítat s určitou stabilizací jejich počtu.

Zvýšení příplatků k přídavkům na děti (výchovnému) na
invalidní nezaopatřené dítě se bude týkat asi 10 tis. dětí.
Náklady na toto opatření budou činit zhruba 18 mil. Kčs ročně
V ČSSR, z toho 11 mil. Kčs v ČSR a 7 mil. Kčs v SSR.

Zvýšení hranice vlastního hrubého měsíčního příjmu dí-
těte rozhodná pro vznik nároku na přídavky na děti se projeví
u více než 40 tisíc dětí, Náklady na toto opatření budou činit
zhruba 100 mil. Kčs v ČSSR, z toho zhruba 60 mil. Kčs v ČSR
a 40 mil. Kčs v SSR.

Zvýšení hranice vlastního hrubého měsíčního příjmu dí-
těte u ostatních dávek (sirotčí důchod, zaopatřovací příspěvek)si
nevyžádá zvýšení celkových nákladů.

- 19 -

Navrhovaná úprava si tedy v roce 1973 vyžádá tyto ná-
klady (v mil. Kčs):

Prostředky nutné k realizaci všech nově navrhovaných
opatření jsou zabezpečeny ve státních rozpočtech republik
v rámci prostředků určených na společenskou pomoc rodinám
s dětmi.

Odhad nákladů v letech 1973 až 1975

- 20 -

Zvláštní část
K 51. IV č. 1

Řádnou péčí je třeba rozumět péči odpovídající věku
a zdravotnímu stavu dítěte zajišťující jeho zdravý vývoj. Po-
žadavek řádné péče se řídí především úrovní péče, kterou ro-
diče obvykle věnují dítěti stejného věku, stejného zdravotního
stavu a stejné duševní vyspělosti. Je třeba, aby děti žily.
v hygienickém prostředí a osvojily si v rodině základní hygie-
nické návyky. Řádná péče není splněna, zameškává-li dítě spu-
stavně školní docházku. Povinnost řádné péče je třeba vyklá-
dat v souvislosti s povinnostmi rodičů při výchově dětí, úlože-
nými právními předpisy, zejména zákonem o rodině.

Důsledky neplnění povinnosti řádné péče o dítě budou
postihovat především občana, kterému z jeho pojištění (zabez-
pečení) náležejí přídavky na děti a který je příjemcem těchto
přídavků. To platí jak o dětech, které má ve své péči, tak o
dětech, které svěřil do péče jiného občana, jestliže u tohoto
Občana není o děti řádně pečováno. Je-li však občan, jemuž
bylo dítě svěřeno do péče, sám příjemcem přídavků na toto dítě,
budou důsledky neplnění povinnosti řádné péče podle předloženého
návrhu postihovat přímo tohoto občana.

Bude závažným úkolem zdravotnických zařízení, školských
orgánů a orgánů pověřených péčí o děti a mládež, aby v oboru
své působnosti a úkolů vyplývajících ze zákona o péči o zdraví
lidu (zákon č. 20/1966 Sb. ), školského zákona (zákon č. 186/
1969 Sb. ) a vládního nařízení č. 59/1964 Sb., o úkolech národních
výborů při péči o děti, sledovaly, zda o děti je řádně pečováno,
a při zjištění nedostatků podávaly podněty místnímu národnímu.
výboru k provedení opatření podle zákona. Zajištění cílů sledo-
vaných zákonem bude též úkolem orgánů příslušných k rozhodování
o přídavcích na děti.

- 21 -

Navrhuje se, aby nová úprava byla provedena formou zá-
kona, i když některá její opatření by bylo možno uskutečnit
nařízením vlády na podkladě zmocnění obsažených v § 35 zákona
č. 83/1968 Sb., v § 141 zákona č. 101/1964 Sb., ve znění zá-
kona č. 71/1570 Sb., a v § 142a zákona č. 103/1964 Sb., ve
znění zákona č. 89/1968 Sb, Tato zmocňovací ustanovení, umož-
ňující vládě ČSSR v souladu s dlouhodobým programem společen-
ské péče o rodiny s nezaopatřenými dětmi zvyšovat zejména sazby
přídavků na děti a výchovného, zůstanou zachována. Forma záko-
na je však nutná zejména proto, že je potřeba upravit některá
ustanovení zákona č. 117/1966 Sb. takovým způsobem, který by
přispěl k jeho účinnějšímu používání. K tomu směřuje doplnění
§ 1 cit. zákona, kterým se nově upravuje pojem řádné péče o děti
v souvislosti s výplatou přídavků na děti a výchovného, a dále
změny v § 2 odst. 1 a 2, které zakládají povinnost místního ná-
rodního výboru navrhnout příslušnému orgánu zastavení výplaty
přídavků na děti a výchovného a jiné jejich použití.

Příslušnost Federálního shromáždění k vydání navrhova-
ného zákona je odůvodněna tím, že zvýšení přídavků na děti vyža-
duje jednotnou úpravu, která má povahu jednotných zásad sociální
politiky. Stanovení takových zásad náleží podle Čl. 22 ústav-
ního zákona č. 143/1968 Sb,, o československé federaci, do pří-
slušnosti Československo socialistické republiky.

V Praze dne 6. prosince 1972

Předseda vlády ČSSR:
Dr. Štrougal v. r.

Ministr práce a sociálních věcí ČSSR:
Štanceľ v. r.