Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1973
II. v. o.
23
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1973
o pěstounské péči
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Účel zákona
Socialistický stát vytváří všestranné podmínky
pro zdravý vývoj a výchovu dětí. Výchova dětí
v řádné občany socialistického státu je především
povinností rodičů. V případech, kdy není rodiči
zabezpečena řádná výchova dětí, mohou orgány
k tomu příslušné činit potřebná výchovná opatření
podle zákona o rodině. K prohloubení těchto opa-
tření se umožňuje svěřit dítě do pěstounské péče
podle tohoto zákona, jestliže nelze zajistit řádnou
výchovu dítěte především jeho osvojením a ústavní
výchova není vhodná.
§ 2
Pěstounská péče
(M Dítě, jehož výchova u rodičů není zajištěna
z příčin, které budou zřejmě dlouhodobé, může být
svěřeno do pěstounské péče jiného občana (dále
jen "pěstoun"), jestliže zájem dítěte vyžaduje svě-
ření do takové péče.
(2) Dítě může být svěřeno těž do společné pěs-
tounské péče manželům; do pěstounské péče jed-
2
noho z manželů může být dítě svěřeno jen se sou-
hlasem druhého manžela, jestliže manželé žijí ve
společné domácnosti. Tohoto souhlasu není třeba,
jestliže druhý manžel pozbyl způsobilosti k práv-
ním úkonům, nebo je-li opatření tohoto souhlasu
spojeno s překážkou těžko překonatelnou.
(3) Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu
a zaniká dosažením zletilosti dítěte, úmrtím dítěte
nebo pěstouna; společná pěstounská péče zaniká
též úmrtím jednoho z manželů nebo rozvodem je
jich manželství. Pěstounská péče může být též zru-
šena rozhodnutím soudu. Soud může zrušit pěs-
tounskou péči jen z důležitých důvodů; učiní tak
vždy, jestliže o to požádá pěstoun.
§ 3
Výběr pěstouna
Pěstounem se může stát pouze občan, který
má osobní předpoklady, zejména morální a zdra-
votní, pro zajištění řádné výchovy dítěte a který
způsobem svého života i života své rodiny, v níž
bude dítě vychováváno, zaručuje, Že bude pěstoun-
skou péči vykonávat ku prospěchu dítěte a v sou-
ladu se zájmy socialistické společnosti.
§ 4
Vztahy mezi pěstounem a dítětem
(1) Pěstoun je povinen o dítě osobně pečovat.
Byl-li ustanoven pěstounem jen jeden z manželů,
je druhý manžel, který s ním žije ve společně do-
mácnosti, povinen pomáhat při výchově dítěte.
(2) Pěstoun má při výchově dítěte práva a po-
vinnosti rodičů; právo zastupovat dítě a spravovat
jeho záležitosti má však jen v běžných věcech.
Má-li pěstoun za to, že rozhodnutí zákonného zá-
stupce dítěte v ostatních věcech není v souladu se
zájmem dítěte, může se domáhat rozhodnutí soudu.
(3) Dítě je povinno pomáhat podle svých
schopností v domácnosti pěstouna; pokud má pří-
jem z vlastní práce a žije ve společné domácnosti
s pěstounem, je povinno přispívat i na úhradu spo-
lečných potřeb.
(4) Rozhodne-li se pěstoun osvojit dítě, svěřené
mu do pěstounské péče, nevyžaduje se, aby před
rozhodnutím soudu o osvojení bylo dítě nejméně
po dobu tří měsíců v péči pěstouna na jeho náklad,
pokud pěstounská péče trvala aspoň po tuto dobu.
§ 5
Příspěvek na úhradu potřeb dítěte
(1) Dítěti v pěstounské péči náleží až do skon-
čení povinné školní docházky příspěvek na úhradu
jeho potřeb (dále jen "příspěvek").
3
(2) Po skončení povinné školní docházky dítěte
až do jeho zletilosti náleží příspěvek, jestliže dítě
a) se soustavně připravuje na budoucí povolání
předepsaným výcvikem nebo studiem, nebo
b) nemůže se připravovat na budoucí povoláni
nebo být zaměstnáno pro nemoc, nebo
c) pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je
neschopno se soustavně připravovat k budou-
címu povolání nebo je schopno se k němu při-
pravovat jen za mimořádných podmínek, anebo
d) pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je
neschopno vykonávat soustavné zaměstnání
(pracovní činnost] nebo výkon takového za-
městnání (pracovní činnosti) by vážně zhoršil
jeho zdravotní stav.
(3) Nárok na příspěvek za podmínek uvedených
v předchozím odstavci se zachová i po dosažení
zletilosti dítěte, nejdéle však do 26. roku jeho věku,
pokud dítě žije nadále ve společně domácnosti
s občanem, který byl do zletilosti jeho pěstounem
(dále jen "dosavadní pěstoun").
(4) Jestliže dítě požívá důchod z důchodového
zabezpečení (pojištění) nebo má nárok na výživné
vůči svému pěstounovi, náleží příspěvek, jen je-li
vyšší, a to ve výši rozdílu mezi příspěvkem a část-
kou důchodu, popřípadě výživného; rozsah vyži-
vovací povinnosti pěstouna určí pro potřeby roz-
hodnutí o výši příspěvku soud na návrh příslušného
okresního národního výboru.
(5) Po skončení povinné školní docházky dítěte
se příspěvek nevyplácí, má-li dítě vlastní hrubý
měsíční příjem vyšší než 620 Kčs.
(6) Výplata příspěvku může být zastavena,
uzavře-li dítě manželství a je-li v jeho rodině hrubý
příjem na osobu vyšší než příjem uvedený v před-
chozím odstavci.
§ 6
Výše příspěvku
(1) Příspěvek činí 500 Kčs, a je-li dítě starší
než 10 let, 600 Kčs za kalendářní měsíc.
(2) Příspěvek se poskytne za celý kalendářní
měsíc, i když podmínky nároku na příspěvek byly
splněny jen po část tohoto měsíce.
(3) Příspěvek se vyplácí dopředu v měsíčních
lhůtách.
§ 7
Přechod nároku na výživné
(1) Soud uloží rodičům, popřípadě jiným ob-
čanům povinným poskytovat výživné dítěti, kterému
se poskytuje příspěvek podle tohoto zákona, aby
toto výživné poukazovali příslušnému okresnímu
národnímu výboru (§ 16).
4
(2) Nárok na výživné, určené rozhodnutím
soudu, přechází na stát, a to až do výše poskytnu-
tého příspěvku. Je-li výživné vyšší než příspěvek,
ukládá se dítěti až do jeho zletilosti rozdíl mezi
výživným a příspěvkem u národního výboru, který
vyplácl příspěvek. Soud může v odůvodněných pří-
padech povolit použití částek uložených u národ-
ního výboru ve prospěch dítěte ještě před dosaže-
ním jeho zletilosti.
(3) Ustanovení předchozích odstavců neplatí,
jde-li o nárok dítěte na výživné vůči pěstounovi
(§ 5 odst. 4).
§ 8
Odměna pěstouna
(1) Pěstounovi náleží za výkon pěstounské
péče odměna až do dosažení zletilosti dítěte; po
dosažení zletilosti dítěte se dosavadnímu pěstou-
novi zachovává nárok na odměnu po dobu, po kte-
rou se dítěti zachovává nárok na příspěvek (§ 5
odst. 3).
(2) Odměna nenáleží, je-li pěstounem rodič
(prarodič] otce nebo matky dítěte. V případech
zvláštního zřetele hodných může však být přiznána
odměna za výkon pěstounské péče i těmto občanům.
(3) Odměna nepodléhá zdanění.
§ 9
Výše odměny pěstouna
(1) Odměna pěstouna, a to i při společné pěs-
tounské péči manželů, činí za každé svěřené dítě
200 Kčs za kalendářní měsíc.
(2) Odměna se poskytne za celý kalendářní
měsíc, i když podmínky nároku na odměnu byly
splněny jen po část tohoto měsíce.
(3) Odměna se vyplácí dopředu v měsíčních
lhůtách.
§ 10
Nároky podle jiných předpisů
(1) Pro nároky podle předpisů o nemocenském
pojištění], o sociálním zabezpečení (pojištění],
včetně zabezpečení členů rodin občanů konajících
službu v ozbrojených silách**), o nemocenské péči
v ozbrojených silách***), a pro nároky podle před-
pisů pracovněprávních+) se posuzuje dítě svěřené
do pěstounské péče stejně jako vlastní dítě, a to
l po dosažení jeho zletilosti, pokud mu náleží prí-
*) Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákonů č. 16/1959 Sb. a č. 87/1968 Sb.,
zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z ne-
mocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., a předpisy vydané podle těchto zákonů.
**) Zákon č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákonů jej měnících (úplně znění č. 5/1972 Sb.
se změnami vyplývajícími ze zákona č. 99/1972 Sb. ), zákon č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení druž-
stevních rolníků, ve znění zákonů jej měnících (úplně znění č. 8/1972 Sb. se změnami vyplývajícími ze
zákona č. 99/1972 Sb. ), a předpisy vydané podle těchto zákonů.
***) Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákonů č. 58/1964 Sb. a č. 87/1968 Sb.
+) Zejména zákoník práce ve znění zákonů jej měnících (úplné znění č. 42/1970 Sb ).
5
spěvek podle tohoto zákona; to platí i pro nároky
podle § 179 odst. 1 a § 181 občanského zákoníku
a podle zákona č. 41/1964 Sb., o hospodaření s byty,
s výjimkou § 40.
(2) Ustanovení předchozího odstavce platí však
pro nároky na dávky z důchodového zabezpečení
(pojištění), jen pokud jde
a) o zápočet doby, po kterou pěstounka pečovala
o dítě ve věku do tří let anebo o invalidního
nezletilce, který potřeboval stálé péče a nebyl
umístěn v ústavu sociální péče,
b) o hodnocení výchovy dětí pro posouzení ná-
roku pěstounky na starobní důchod,
c) o hodnocení péče o děti při souběhu vdov-
ského důchodu s příjmem z výdělečné činnosti,
d) o nárok na výchovné k důchodu pěstouna, po-
případě dosavadního pěstouna nebo jeho man-
žela.
(3) Dítěti svěřenému do pěstounské péče, a to
ani po jeho zletilosti, nenáleží z důvodu této péče
nárok na sirotčí důchod po pěstounovi (dosavad-
ním pěstounovi), ani po jeho manželovi.
§ 11
Nároky opatrovníka a svěřeného dítěte
Jestliže opatrovník, ustanovený soudem podle
§ 78 odst. 1 zákona o rodině, o dítě osobně pečuje,
náleží nároky podle ustanovení § 5 až 10 i tomuto
dítěti a opatrovníku.
§ 12
Výkon pěstounské péče ve zvláštních zařízeních
Pěstounská péče podle tohoto zákona může být
vykonávána ve zvláštních zařízeních, pokud jsou
k tomu účelu zřízena a spravována národními vý-
bory.
§ 13
Změny a vrácení příspěvku a odměny
(1) Změní-li se nebo odpadnou-li skutečnosti
rozhodné pro nárok na příspěvek nebo jeho výši,
nebo jestliže příspěvek byl přiznán na podkladě
omylu, příspěvek se odejme, zvýší, sníží nebo se
jeho výplata zastaví. Odnětí, snížení a zastavení
výplaty příspěvku se provede ode dne následují-
cího po dni, jímž uplynulo období, za které byl již
vyplacen. Zvýšení příspěvku se provede počínajíc
kalendářním měsícem, za nějž zvýšení náleží, po-
kud nárok na příspěvek za jednotlivý kalendářní
měsíc není promlčen.
(2) Jestliže příjemce příspěvku zavinil, že pří-
spěvek byl vyplácen neprávem nebo v nesprávné
výši, je povinen tento příspěvek vrátit; to platí
zejména, jestliže příspěvek vylákal, zamlčel ně
kterou rozhodnou skutečnost nebo nesplnil jinou
o
závažnou povinnost uloženou tímto zákonem. O po-
vinnosti vrátit přeplatek rozhoduje národní výbor,
který je příslušný rozhodovat o příspěvku (§ 16).
Částky neprávem přijaté, pokud je příjemce po-
vinen je vrátit na základě vykonatelného rozhod-
nutí, mohou být sráženy též z běžné vypláceného
nebo později přiznaného příspěvku.
(3) Nárok na vrácení částek vyplacených ne
právem nebo v nesprávné výši se promlčuje v jed-
nom roce ode dne, kdy příslušný orgán zjistil, že
příspěvek byl vyplácen neprávem nebo v nesprávné
výši, nejdéle však do tří let od jeho výplaty.
(4) Ustanovení předchozích odstavců platí
obdobně, i pokud jde o odměnu.
§ 14
Promlčení
(1) Nároky na příspěvek a odměnu se nepro-
mlčují.
(2) Nároky na jednotlivé splátky příspěvku a
odměny se promlčují v jednom roce ode dne jejich
splatnosti.
Řízeni
§ 15
(1) K rozhodování o pěstounské péči je pří-
slušný soud, v jehož obvodu má dítě na základě
dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě
jiných rozhodných skutečností své bydliště.
(2) Před rozhodnutím o svěření dítěte do pěs-
tounské péče si soud vždy vyžádá vyjádření národ-
ního výboru příslušného podle místa bydlišti
občana, jemuž má být dítě svěřeno do pěstounské
péče, zejména o tom, zda jde o občana vhodného
pro výkon této péče; soud může požadovat odborná
vyšetření a zprávy, zejména od orgánů státní zdra-
votní správy, školské správy a orgánů a odborných
zařízení národních výborů, pokud jde o výběr
vhodného občana pro výkon pěstounské péče a
zdravotní stav dítěte.
(3) Je-li dítě, které má být svěřeno do pěstoun-
ské péče, schopno posoudit obsah pěstounské péče,
je třeba také jeho vyjádření.
§ 16
(1) O příspěvku a o odměně rozhoduje na žá-
dost oprávněného okresní národní výbor příslušný
podle místa bydliště dítěte, který těž příspěvek a
odměnu vyplácí.
(2) Příspěvek se vyplácl až do dosažení zleti-
losti dítěte pěstounovi; poté se vyplácí dítěti.
(3) Jde-li o společnou pěstounskou péči vyko-
návanou manželi, vyplácí se příspěvek (odstavec 2]
i odměna ženě.
7
Povinnosti oprávněných
§ 17
(1) Pěstoun (opatrovník), který uplatňuje ná-
rok na příspěvek nebo odměnu, je povinen osvědčit
skutečnosti, kterých je třeba k rozhodnutí o pří-
spěvku nebo odměně; stejnou povinnost má i dítě,
jestliže uplatňuje nárok na příspěvek po dosažení
zletilosti.
(2) Příjemce příspěvku nebo odměny je povi-
nen hlásit změny ve skutečnostech, klére jsou
rozhodné pro nárok na příspěvek nebo odměnu
nebo jejich zánik anebo pro výši a výplatu pří
spěvku nebo odměny, nejpozději do 15 dnů ode
dne, kdy změna nastala.
§ 18
(1) Okresní národní výbory vyhledávají a evi-
dují občany, kteří by byli vhodní pro výkon pěs-
tounské péče; spolupracují se soudem ve věcech
pěstounské péče.
(2) Národní výbory poskytují pěstounovi vše
strannou pomoc potřebnou k zajištění příznivých
podmínek pro výchovu a všestranný vývoj dětí
svěřených mu do pěstounské péče.
(3) Okresní národní výbor pravidelně dohlíží,
zda pěstounská péče je řádně vykonávána a zda
plní svůj účel; přitom může činit potřebná opatření
podle zákona o rodině a předpisů podle něho vy-
daných.
(4) Pěstoun je povinen umožnit orgánu národ
ního výboru dohled nad výkonem pěstounské péče.
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 19
(1) Pro nároky z důchodového zabezpečení
[§ 10 odst. 2 písm. a) a b)] vzniklé nejdříve dnem
počátku účinnosti tohoto zákona se hodnotí ženě,
která k tomuto dni osobně pečovala o dítě svěřené
jí soudem, pokračovala nepřetržitě v této péči a
byla ustanovena pěstounkou dítěte, též doba této
předchozí péče o dítě, a to i pokud byla vykoná-
vána před počátkem účinnosti tohoto zákona.
(2) Obdobně se postupuje, jde-li o ženu, která
ke dni počátku účinnosti tohoto zákona byla již
opatrovnicí dítěte a o dítě osobně pečovala, po-
případě byla ustanovena opatrovnicí později a
splňuje jinak podmínky uvedené v předchozím
odstavci.
§ 20
Nestanoví-li tento zákon něco jiného, použijí
se ustanovení zákona o rodině.
8
§ 21
Vláda Československé socialistické republiky
může v souladu s dlouhodobým programem spole-
čenské péče o děti, o něž není jinak náležitě po-
staráno,
a) zvyšovat částky příspěvku pro dítě a odměny
pěstouna podle tohoto zákona,
b) zvyšovat částku nejvyšší přípustné hranice
vlastního příjmu dítěte uvedenou v § 5 odst. 5.
§ 22
(1) Federální ministerstvo práce a sociálních
věcí a Ústřední rada odborů mohou v dohodě s mi-
nisterstvy práce a sociálních věcí republik a
s ostatními zúčastněnými ústředními orgány stano-
vit, že výkon pěstounské péče ve zvláštních zaří-
zeních, pokud jsou k tomu účelu zřízena a spra-
vována národními výbory (§ 12), zakládá pěstou-
novi podle příslušných předpisů účast na
důchodovém zabezpečení a nemocenském pojištění;
v souvislosti s tím mohou odchylně od ustanovení
§ 10 upravit nároky pěstouna z tohoto zabezpečení
(pojištění).
(2) Ministerstva práce a sociálních věcí re
publik mohou v dohodě s federálním ministerstvem
práce a sociálních věcí a s ostatními zúčastněnými
ústředními orgány stanovit podrobnosti k prove-
dení tohoto zákona, zejména podrobněji upravit
povinnosti národních výborů při jeho provádění
a podmínky nároku na příspěvek, pokud jde o sou-
stavnou přípravu dítěte na budoucí povolání a
o jeho vlastní příjem. Dále mohou odchylně od
ustanovení § 8 a 9 a § 16 odst. 3 upravit nárok
na odměnu pěstouna při výkonu pěstounské péče
ve zvláštních zařízeních, pokud jsou k tomu účelu
zřízena a spravována národními výbory; odměna
pěstouna se v těchto případech posuzuje jako
mzda.
§ 23
Tento zákon nabývá účinnosti dnem
9
Důvodová zpráva
I. Všeobecná část
Současný stav v oblasti náhradní
výchovy dětí
Všestranná péče o děti, mládež a rodiny s dět-
mi - jak v oblasti jejich materiálního zabezpečení,
tak v oblasti výchovné - se stala trvalou součástí
politiky socialistického státu. V Československé
socialistické republice je pomoc společnosti v ob-
lasti materiální péče o děti, mládež a rodiny s dět-
mi na vysoké úrovni. Postupně byl vybudován
systém účelových peněžitých dávek, sledujících
přímou peněžitou pomoc rodinám s dětmi v sou-
vislosti s péčí o děti. V roce 1971 činila přímá
peněžitá pomoc cca 10 miliard Kčs; přitom základ-
ní formou této pomoci se staly přídavky na děti,
jejichž náklad představoval částku 7, 5 miliard Kčs.
Kromě přímých peněžitých dávek činila v uvede-
ném roce podpora rodinám s dětmi v jiných nepří-
mých formách (dotace na kojenecké ústavy, jesle,
mateřské školy, školní jídelny, koleje, menzy, sle-
vy na dětském odívání, na dani ze mzdy, na nájem-
ném apod. ) rovněž částku 10 miliard Kčs. Značných
nákladů ze společenských zdrojů si každoročně
vyžadují bezplatná zdravotnická péče, různé formy
sociálních služeb pro rodiny s dětmi atd.
Stát věnuje mimořádnou pozornost i otázkám
výchovy dětí. Strukturální politické a ekonomické
změny ve výrobních a společenských vztazích v so-
cialistické společnosti odstranily základní příčiny,
které v kapitalistické společnosti neblaze ovlivňují
rodinu, rodinné vztahy a výchovu dětí. Odraz těch-
to základních změn se však neprojevuje ve spole-
čenském vědomí automaticky, nýbrž představuje
dlouhodobý politickovýchovný proces. Proto i v so-
cialistické společnosti trvají a budou perspektivně
po určitou dobu přežívat určité negativní jevy
i v oblasti rodiny a rodinných vztahů. Zůstává
ještě určitá část rodin, které nezajišťují dětem
(převážně ze subjektivních příčin) řádnou péči.
Náš právní řád zabezpečuje náhradní výchovu
dětí, jejichž rodiče nezajišťují řádnou výchovu dětí
nebo jejichž rodiče zemřeli, formou osvojení dítěte
nebo svěření dítěte do péče jiného občana než
rodiče, výjimečně individuálním opatrovníctvím &
v rozhodující míře ústavní výchovou. Společenskou
závažnost této problematiky ukazuje i počet děti,
které jsou vychovávány mimo sféru vlastní rodiny
v náhradních formách rodinné výchovy.
Počet dětí svěřených do náhradní výchovy
rozhodnutím soudů v ČSSR
|
Forma náhradní výchovy |
1969 |
Rok |
1971 |
|
osvojení |
2. 070 |
1. 988 |
2. 167 |
|
svěření dítěte do péče |
|||
|
jiného občana |
2. 689 |
2. 683 |
2. 736 |
|
ústavní výchova |
3. 969 |
3. 998 |
4. 345 |
|
celkem |
8. 728 |
8. 669 |
9. 248 |
Poznámka:
Není uveden počet opatrovnictví (§ 78 zákona
o rodině), neboť není statisticky zvlášť vykazován.
Počet dětí v zařízeních ústavní péče o děti
(v roce 1970)
Dětské domovy pro děti do 3 let
v působnosti ministerstev zdravotnictví 3. 488
Ústavy sociální péče pro mládež 9. 715
Zařízení ministerstev školství*) 19. 852
Nejvhodnější formou v systému náhradní vý-
chovy dětí je forma osvojení, neboť se jím zajišťuje
dítěti péče v přirozeném rodinném prostředí.
Jednou z hlavních forem náhradní výchovy
dětí, kterou může společnost soustavně plánovitě
řídit a kterou je třeba dále rozvíjet a zdokonalovat,
je ústavní výchova dětí. Jak ukazují dosavadní
zkušenosti, ústavní výchova není vhodná u dělí,
které vyžadují zvýšenou individuální péči, kterou
ústavy nemohou poskytnout. Řada těchto dětí,
u kterých by byla vhodná individuální péče, zů-
stává v ústavech.
Vzhledem k tomu, že dosavadní právní úprava
neposkytuje dostatek diferencovaných forem ná-
hradní výchovy se zřetelem na současné potřeby
i možnosti socialistické společnosti ve shodě s no-
vými poznatky o výchově dětí, navrhuje se do-
plnění a prohloubení dosavadního systému náhradní
rodinné výchovy formou pěstounské péče.
V minulosti byla nedokonalá forma této péče
vykonávána v českých zemích podle ustanovení
o schovanecké smlouvě (§ 186 obecného zákoníka
občanského z roku 1811), na Slovensku podle zá-
konných článků VIII a XXI z roku 1901.
*) Počet dětí v těchto zařízeních, u nichž byla nařízena ústavní výchova nebo ochranná výchova, činil v roce
1970 cca 12500 dětí.
10
Tato forma náhradní výchovy přešla po roce
1945 i do našeho právního řádu. Zákon o rodině
z roku 1949 tuto instituci nepřevzal. Výsledky prů-
zkumu pěstounské péče ukázaly totiž na některé
její negativní stránky v určitých oblastech státu.
Dětí v pěstounské péči bylo používáno jako laciné
pracovní síly v zemědělství a v rodinách řemesl-
níků; výchova značného poctu dětí byla zane-
dbána, byly vychovávány izolovaně a bylo obtížné
začlenit je do výcviku pro kvalifikovanou práci.
Proto bylo rozhodnuto urychleně zvětšit kapacitu
dětských domovů, do kterých byly děti umístěné
v pěstounských rodinách postupně převedeny.
Vzhledem k podstatným politickým a sociálně
ekonomickým změnám, kterými naše společnost od
roku 1948 prošla, ke stupni jejího morálního vývoje
a k zintenzívnění působnosti národních výborů,
školských a zdravotnických orgánů v oblasti vý-
chovy dětí, je možně znovu přistoupit k zavedení
instituce pěstounské péče, která je potřebná a
účelná.
Nedostatkem dosavadního systému náhradní
výchovy je i skutečnost, že v případech, kdy je
třeba zajistit výchovu dítěte jiným občanem, není
právní základ pro dostatečné hmotné zabezpečení
takových dětí a pro přiznání odměny občanu, který
se ujme výchovy dítěte. Přitom je v zájmu dítěte
i společnosti zajistit co největšímu počtu dětí, které
nevychovávají vlastní rodiče a u nichž není vhodná
ústavní péče, trvalou nebo alespoň dlouhodobou
individuální osobní péči, která by nejenom uspo-
kojila hmotné potřeby dítěte, ale zabezpečila by
současně jeho všestrannou výchovu, zejména v ob-
lasti citové. Institucí pěstounské péče je sledováno
překonat i tento nedostatek a vytvořit takové pod
minky, aby bylo možno zabezpečit výchovu těchto
dětí v rodině.
Pěstounská péče nebude nahrazovat některou
z dosavadních forem náhradní výchovy dětí, upra-
vených zákonem o rodině, ale bude je vhodně do-
plňovat. Přitom bude úkolem soudů a národních
výborů nadále zajišťovat náhradní výchovu dětí
především formou osvojení, protože tímto způso-
bem se dítěti dostává výchovy rovnocenné výchově
v rodině.
Navrhovaná úprava
Předložený návrh zákona vychází z těchto zá-
sad:
Pěstounská péče je zvláštní formou státem
řízené a kontrolované dlouhodobé náhradní vý-
chovy dětí v rodině.
Do pěstounské péče mohou být svěřovány děti,
jejichž rodiče nezajišťují dítěti řádnou výchovu
z příčin, které nejsou jen přechodné povahy, nýbrž
budou mít zřejmě dlouhodobé trvání, popřípadě
děti, jejichž rodiče nežijí (v tomto případě jen
pokud by dítěti nebyl ustanoven individuální opa-
trovník). Půjde i o děti, které jsou v ústavní vý-
chově, u nichž však je vhodnější individuální
osobní výchova.
Dítě může být svěřeno do pěstounské péče pou-
ze občanu, který zaručuje způsobem svého života
i života své rodiny, v níž dítě bude žít, že bude
pěstounskou péči vykonávat ku prospěchu dítěte
i společnosti. Kvalita výběru občanů vhodných pro
výkon pěstounské péče je zajištěna rozhodováním
soudů a spoluúčastí národních výborů při výběru
vhodných občanů. Při výběru pěstouna soud při-
hlédne k jeho vlastnostem a schopnostem dítě
řádně vychovávat v souladu se zájmy socialistické
společnosti, k zdravotnímu stavu pěstouna a po-
měrům v jeho rodině, k jeho bytovým poměrům
apod.
Do společné pěstounské péče může být dítě
svěřeno jen manželům; do pěstounské péče jed-
noho z manželů může být dítě svěřeno jen se sou-
hlasem druhého manžela, jestliže manželé žijí ve
společné domácnosti. Tohoto souhlasu není třeba,
jestliže druhý manžel pozbyl způsobilosti k právním
úkonům, nebo je-li opatření tohoto souhlasu spo-
jeno s překážkou těžko překonatelnou.
Pěstounská péče vzniká a zaniká rozhodnutím
soudu. Zaniká též úmrtím dítěte nebo pěstouna
a dosažením zletilosti dítěte; jde-li o společnou
pěstounskou péči manželů, zaniká také úmrtím
jednoho z manželů nebo rozvodem jejich man-
želství.
Pěstoun je povinen o dítě osobně pečovat a
manžel, který s ním žije ve společné domácnosti -
i když nejde o společnou pěstounskou péči - má
povinnost pomáhat při výchově dítěte. Vztah pěs-
touna k dítěti, pokud jde o vymezení práv a po-
vinností při výchově dítěte, je řešen obdobně jako
vztah rodiče k dítěti. Pěstoun má tedy při výchově
dítěte práva a povinnosti rodičů, včetně zastupo-
vání dítěte a správy jeho záležitostí v běžných
věcech a hospodaření s prostředky na výživu dí-
těte; pěstounu však nenáleží rozhodování ve věcech
podstatných. Toto řešení souvisí s pojetím pěstoun-
ské péče jako instituce především výchovné.
V podstatných věcech, jako je závažnější opatření
majetkové, volba povolání dítěte apod., bude dítě
zastupovat zákonný zástupce. Vzhledem k tomu, že
pěstoun zpravidla po dlouhodobé výchově bude
znát návyky, znalosti a vlohy dítěte mnohdy lépe
než rodiče, kteří s dítětem nežijí, je v návrhu za-
jištěno, aby při střetu zájmů dítěte a jeho zákon-
ných zástupců měl pěstoun možnost se domáhat
rozhodnutí soudu.
Povinnosti dítěte v pěstounské péči se vyme-
zují v souladu s povinnostmi stanovenými pro dítě,
které žije ve společné domácnosti se svými rodiči.
Přitom však předložený návrh neukládá dítěti,
které bude vychováno v pěstounské péči, povin-
nost výživy vůči pěstounovi.