11
Podle zákona o rodině je třeba, aby budoucí
osvojitel měl dítě v péči na svůj náklad aspoň po
dobu tří měsíců. V případech, kdy se pěstoun roz-
hodne osvojit dítě, které mu bylo svěřeno do
pěstounské péče, nebude vyžadováno splnění této
podmínky; pěstounská péče musí však před osvo-
jením trvat aspoň tři měsíce. Nepromíjí se tedy
podmínka péče o dítě po určitou dobu, nýbrž jen
podmínka výkonu této péče na náklad budoucího
osvojitele.
Dítěti v pěstounské péči náleží příspěvek.
Příspěvek je nárokovou dávkou dítěte, bude však
až do zletilosti dítěte vyplácen k rukám pěstouna.
Příspěvek náleží zásadně do skončení povinné
školní docházky, poté se poskytuje jen za podmínek
uvedených v návrhu (podmínky stejné jako pro
výplatu přídavků na děti nebo sirotčího důchodu).
Příspěvek se dítěti poskytuje za těchto podmínek
i po dovršení zletilosti, tedy i po skončení pěs-
tounské péče, nejdéle však do 26. roku jeho věku;
v tomto případě však jen za další podmínky, že
dítě žije nadále v domácnosti dosavadního pěstou-
na. Tím se sleduje - vedle materiálního zabezpe-
čení dítěte - zachovat v jeho zájmu zázemí
domova i po jeho zletilosti.
Příspěvek činí 500 Kčs, a je-li dítě starší 10 let,
600 Kčs za každý kalendářní měsíc. Na výši pří-
spěvku nebude mít vliv výše výživného, které dítěti
jsou povinni platit rodiče nebo jiné povinně osoby.
Soud jim však uloží, aby výživně poukazovaly ná-
rodnímu výboru, který vyplácí příspěvek. Nárok
dítěte na výživně přechází na stát, a to až do výše
poskytnutého příspěvku. Pokud je výživné vyšší
než příspěvek, ukládá se rozdíl mezi výživným a
příspěvkem u národního výboru, který příspěvek
vyplácí, a to až do zletilosti dítěte. Přitom soud
může před dovršením zletilosti dítěte povolit v odů-
vodněných případech použití těchto částek ve pro-
spěch dítěte.
Těmito opatřeními se sleduje zabezpečit stálý
zdroj příjmů pro výchovu a výživu dítěte; nebude
také nutné, aby pěstoun sám vymáhal výživné
v rozsahu, v němž přechází nárok na stát, a tím
byl odváděn od výchovy dítěte. Jiná situace bude
v případech, kdy je prarodiči, který je pěstounem
dítěte, uloženo soudem platit na toto dítě výživné
nebo kdy je dítěti vyplácen důchod z důchodového
zabezpečeni. Pro tyto případy proto zákon upravuje
odlišně výši příspěvku a způsob jeho výplaty.
Za výkon pěstounské péče náleží pěstounovi
odměna ve výši 200 Kčs měsíčně za každé svěřené
dítě. Tato odměna nemá charakter příjmu z výdě-
lečné činnosti. Nebude mít proto vliv na nároky
z nemocenského pojištění a důchodového zabezpe-
čení, ani nebude podléhat dani. Při výkonu pěs-
tounské péče ve zvláštních zařízeních, která byla
k tomu účelu zřízena národními výbory a jsou
jimi spravována, umožňuje předložený návrh upra-
vit nároky z důchodového zabezpečení a nemocen-
ského pojištění a odměňování pěstounů v těchto
zařízeních odchylně.
Prarodiči dítěte, pokud bude ustanoven jeho
pěstounem, nenáleží zákonný nárok na odměnu.
Prarodič je vůči svému potomku ve zvlášť kvalifi-
kovaném rodinném vztahu (podle zákona o rodině
má i právní povinnost výživy dítěte) a nesrovná-
valo by se s tímto postavením prarodiče zakládat
mu v uvedeném případě zákonný nárok na od-
měnu. Navrhovaný zákon však pamatuje na případy
sociálně odůvodněné (např. babička dítěte, svěře-
ného jí do pěstounské péče, je odkázána jen na
sociální důchod), v nichž může orgán rozhodující
o odměně tuto odměnu přiznat.
Odměna za výkon pěstounské péče náleží pěs-
tounovi až do dovršení zletilosti dítěte, tj. do
skončení pěstounské péče. Po dosažení zletilosti
dítěte se však dosavadnímu pěstounu zachovává
nárok na odměnu po dobu, po kterou se dítěti
zachová nárok na příspěvek. Vychází se z toho,
že i když právně pěstounská péče skončila, fak-
tická péče trvá (dítě se učí, studuje nebo jde
o invalidní dítě).
V souvislosti se svěřením dítěte do pěstounské
péče je třeba upravit i další nároky pěstouna sou-
visící s výchovou dítěte. Mimo nároky, které jsou
výslovně upraveny, tj. mimo nároky na odměnu,
budou pěstounovi náležet i jiné nároky podle
zvláštních předpisů. Pro tyto nároky navrhovaný
zákon stanoví, že dítě v pěstounské péči se posu-
zuje, jako by šlo o vlastní dítě. Tato skutečnost
nemá vliv jen na vlastní nároky pěstouna, ale v ně-
kterých případech i na nároky jeho manžela (např.
pro nárok na přídavky na děti), pokud dítě žije
ve společné domácnosti také s manželem pěstouna.
V oblasti důchodového zabezpečení je třeba
přesně stanovit, které nároky náležejí pěstounovi.
Jde o zápočet doby, po kterou pěstounka pečovala
o dítě ve věku do tří let anebo o invalidního nezle-
tilce, který potřeboval stálou péči a nebyl umístěn
v ústavu sociální péče, o hodnocení výchovy dětí
pro posouzení nároku pěstounky na starobní dů-
chod, o hodnocení péče o děti při souběhu vdov-
ského důchodu s příjmem z výdělečné činnosti a
o nárok na výchovné k důchodu. V rozsahu a za
podmínek uvedených v § 19 návrhu bude v oblasti
důchodového zabezpečení hodnocena péče o dítě
svěřené soudem, i pokud byla vykonávána před
počátkem účinnosti navrhovaného zákona. Pokud
jde o manžela pěstouna, jde v oblasti důchodového
zabezpečení jen o nárok na výchovné.
Stejné nároky jako pěstounovi náleží podle
předloženého návrhu i opatrovníku (§ 78 zákona
o rodině), jestliže o dítě osobně pečuje. Také dítě,
o které bude opatrovník pečovat, má zajištěny
stejné nároky jako dítě v pěstounské péči.
12
O svěření dítěte do pěstounské péče bude roz-
hodovat soud. To je v souladu se zásadou, že pěs-
tounská péče je státem řízena a kontrolována. Tato
zásada je také vyjádřena v povinnostech národních
výborů, pokud jde o kontrolu a dohled nad vý-
konem pěstounské péče a poskytování všestranné
pomocí pěstounovi, potřebné k splnění účelu pes
tounské péče. Národní výbory též vyhledávají a
evidují občany vhodné stát se pěstouny.
Náklady na navrhovanou úpravu
Vzhledem k tomu, že jde o nové opatření, je
možné celkové náklady na ně odhadnout jen při-
bližně.
V roce 1973 se odhaduje výše nákladů v celo-
ročním vyjádření zhruba na 77 mil. Kčs v ČSSR
(z toho 46 mil. Kčs v ČSR a 31 mil. Kčs v SSR).
Podle doby počátku účinnosti zákona se tyto na
klady poměrně sníží.
Prostředky nutné k realizaci zákona o pěs-
tounské péči jsou zabezpečeny ve státních rozpoč-
tech republik v rámci prostředků určených na
společenskou pomoc rodinám s dětmi.
V letech 1974 a 1975 se předpokládají zhruba
tyto celoroční náklady (v mil. Kčs):
|
1974 |
1975 |
||||
|
ČSSR |
ČSR |
SSR |
ČSSR |
ČSR |
SSR |
|
86 |
51 |
35 |
95 |
57 |
38 |
Při odhadu nákladů, které si navrhovaná
úprava vyžádá, se vychází z těchto úvah:
- v prvém období po uzákonění pěstounské péče
je nutno počítat s tím, že o pěstounskou péči
se mohou ucházet i občané, jimž soud již
v minulých letech svěřil dítě do péče podle
§ 45 odst. 1 zákona o rodině, a že o příspěvek
na úhradu potřeb dítěte a odměnu budou žádat
též občané, kteří byli ustanoveni opatrovníky
dítěte podle § 78 zákona o rodině a o dítě
osobně pečují. Celkový počet dětí, svěřených
do pěstounské péče, se odhaduje na 14 tisíc;
- se zavedením pěstounské (opatrovnické) péče
je třeba počítat u většiny oboustranných sirot-
ků, kteří nebudou z různých důvodů osvojeni;
v těchto případech se příspěvek na výživu
bude snižovat o 450 Kčs sirotčího důchodu
měsíčně;
- podle zkušeností soudů byly děti v 80 % svě-
řovány svým příbuzným; protože poskytnutí
odměny za výkon pěstounské péče prarodi-
čům bude jen výjimečné, odhaduje se náklad
spojený s odměnou za výkon pěstounské péče
u cizích lidí nebo vzdálenějších příbuzných
pouze ve výši 7 mil. Kčs;
- národní výbory mají podle dosavadních zku-
šeností při vymáhání výživného vůči povinným
osobám jen částečný úspěch; odhaduje se, že
vymohou asi třetinu nákladů na poskytnuté
příspěvky, tj. částku 25 mil. Kčs;
- z důvodu pěstounské péče bude asi třetině
pěstounů (opatrovníků) náležet základní sazba
daně namísto sazby zvýšené, uplatňované u bez-
dětných poplatníků; tato úleva činí u pru-
měrné mzdy 2000 Kčs měsíčně cca 150 Kčs,
takže celkový náklad na ni činí zhruba 8 mil.
Kčs; nepodrobení pěstounské odměny dani ze
mzdy představuje zhruba částku 2 mil. Kčs;
- náklady na nároky z důchodového zabezpečení
v souvislosti s případy, kdy výhody z důcho-
dového zabezpečení budou poskytnuty jak
matce, tak i pěstounce, budou v této pětiletce
minimální; předpokládá se, že pěstounkami
budou ženy převážně kolem 40 let a náklady
se tedy projeví až v 6. pětiletce; v roce 1973
by náklady činily maximálně 1, 8 mil. Kčs,
v roce 1974 3, 5 mil. Kčs a v roce 1975 5, 3
mil. Kčs;
- nové náklady na nároky z nemocenského za-
bezpečení nevzniknou, neboť v této oblasti jde
jen o převod nároků z rodičů dítěte na pěs-
touny (opatrovníky); v důsledku svěření dítěte
do pěstounské péče nebudou např. přídavky
na dítě náležet rodičům, ale pěstounům a pod-
pora při ošetřování člena rodiny nebude ná-
ležet matce, ale pěstounce.
Předpokládá se dále, že průměrný roční pří-
růstek 2000-2500 děti, svěřovaných do dlouho-
dobé péče jiného občana, se bude zvyšovat v dů-
sledku nové úpravy tak, že v roce 1975 bude činit
cca 3000 dětí.
Současně se však počítá se snížením nákladu
na 1800-2000 dětí ročně, u kterých zanikne pěs-
tounská péče v důsledku dosažení zletilosti nebo
kterým zanikne nárok na příspěvek na výživu
proto, že po skončení povinné školní docházky
jsou pracovně činné nebo dosahují při přípravě
na budoucí povolání vyššího příjmu než 620 Kčs
měsíčně.
Pěstounskou péčí se sleduje zabezpečit vý-
chovu dítěte v řádného občana socialistického
státu a přispět k plnějšímu rozvoji osobnosti dítěte
a v tomto smyslu jde o přínos pro společnost, který
nelze měřit pouze ekonomicky. Avšak i při ekono-
mických úvahách se jeví náklady spojené se zave-
dením pěstounské péče nižší, než činí náklad na
jedno dítě v ústavní péči. V roce 1971 činil náklad
na jedno dítě v ústavní péči
v sektoru zdravotnictví cca 20 000-25 000 Kčs,
v sektoru školství cca 30 000 Kčs a
v sektoru sociální péče cca 20 000 Kčs.
13
Po rozvinutí instituce pěstounské péče lze oče-
kávat, že se odčerpá určitý počet dětí z ústavů
sociálního zabezpečení a bude možno řešit svízelný
problém dětí, které vyžadují z hlediska tělesných
nebo duševních vad umístění v ústavní výchově.
Jde celkem asi o 1742 dětí, které nutně vyžadují
umístění v ústavní péči, a dalších 1972 dětí, které
jsou v evidenci národních výborů pro umístění.
Zavedením pěstounské péče se na jedné straně
posílí vliv národních výborů na úseku péče o děti,
na druhé straně to však bude znamenat zvýšení
pracovního zatížení pro pracovníky národních vý-
borů na tomto úseku. Bude proto třeba zajistit na
národních výborech potřebná organizační a kádro-
vá opatření, aby navrhovaný zákon byl účinně pro-
váděn.
II. Zvláštní část
K §1
Pěstounská péče je Institucí rodinného práva
doplňující a prohlubující dosavadní soustavu vý-
chovných opatření. Při rozhodování o formě vhod-
ného výchovného opatření ukládá navrhovaný zá-
kon sledovat zajištění řádné výchovy dítěte přede-
vším jeho osvojením. Toto ustanovení není sice
podmínkou ve smyslu hmotněprávním, zdůrazňuje
se jím však úkol soudů a národních výborů dále
používat a rozvíjet osvojení jako nejvhodnější vý-
chovně opatření jak z hlediska zájmů dítěte, tak
i společnosti.
K § 2 odst. 1
Dětem, jejichž rodiče nežijí, byli zbaveni rodi-
čovských práv nebo nemají způsobilost k právním
úkonům v plném rozsahu, bude zpravidla ustano-
ven individuální opatrovník, který bude mít dítě
v osobní péči. Pokud tomu tak nebude (např. opa-
trovnictví vykonává národní výbor nebo opatrovník
ustanovený podle § 78 zákona o rodině nesplňuje
podmínku osobní péče o dítě podle § 11 návrhu
zákona], může být dítě svěřeno do pěstounské
péče jiného občana.
K § 2 odst. 2
Dítě lze svěřit do pěstounské péče jen jednomu
občanu. Touto zásadou je zvýrazněna osobní odpo-
vědnost pěstouna za výchovu dítěte. Do společné
pěstounské péče lze svěřit dítě jen manželům. Tím-
to ustanovením se sleduje zajištění výchovy dítěte
v úplné rodině. Přitom není vyloučeno, aby bylo
dítě svěřeno do pěstounské péče jen jednomu
z manželů. V takovém případě je však třeba -
s výjimkami uvedenými v tomto ustanovení - sou-
hlasu druhého manžela, pokud manželé žijí ve spo-
lečné domácnosti. Tím se sleduje zajistit dítěti
optimální podmínky pro řádnou výchovu.
K § 2 odst. 3
Aby byly zabezpečeny zájmy socialistické spo-
lečnosti, bude pěstounskou péči řídit a kontrolovat
stát. O pěstounské péči rozhoduje soud. Soud roz-
hodne zpravidla z podnětu zákonného zástupce
dítěte nebo pěstouna anebo národního výboru.
Soud může zahájit řízení i bez návrhu. Účastníky
řízení jsou i rodiče dítěte, pokud nejsou zbaveni
rodičovských práv.
Pěstounská péče zaniká rozhodnutím soudu;
zaniká též úmrtím dítěte nebo pěstouna a dosaže-
ním zletilosti dítěte. Pěstounská péče nemůže trvat
déle než do dosažení zletilosti dítěte, neboť dosa-
žením zletilosti končí
i rodičovská práva. Bude-li
dítě svěřeno do společné pěstounské péče manže-
lům, zanikne pěstounská péče také úmrtím jednoho
z manželů nebo rozvodem jejich manželství. V pří-
padě, že zanikne společná pěstounská péče rozvo-
dem manželství pěstounů, rozhodne soud vždy při
rozvodu manželství i o další výchově dítěte. Při
zániku společné pěstounské péče úmrtím jednoho
z manželů má příslušný národní výbor povinnost
učinit taková opatření, aby byla až do rozhodnutí
soudu zajištěna řádná výchova dítěte. Povinnost
národních výborů zabezpečit v takovém případě
výchovu dítěte je dána vládním nařízením č. 59/
1964 Sb., o úkolech národních výborů při péči
o děti.
Naproti tomu v případech, kdy dítě bude svě-
řeno do pěstounské péče jen jednomu z manželů
za souhlasu druhého manžela, nedojde při rozvodu
jejich manželství k zániku pěstounské péče. Postup
při rozvodu rodičů dítěte svěřeného do pěstounské
péče vyplývá z § 26 zákona o rodině.
Soud může zrušit pěstounskou péči jen z důle-
žitých důvodů. Půjde zejména o případy, kdy dojde
k vážným změnám v rodinných poměrech pěstouna,
k jeho dlouhodobému onemocnění nebo k jiným
skutečnostem, které by nepříznivě ovlivnily vý-
chovu dítěte. Ustanovení, že pěstounská péče bude
zrušena vždy, když o to pěstoun požádá, je v sou-
ladu se zájmem dítěte. Při neochotě pěstouna dále
pečovat o dítě z jakýchkoliv důvodů není totiž zá-
ruky řádné výchovy dítěte.
K §3
Výběr osob vhodných stát se pěstouny bude
zajištěn jak účastí národního výboru při výběru
pěstouna, tak zejména rozhodováním soudu o pěs-
tounské péči. Soud při rozhodování přihlédne
k morálním a občanským vlastnostem pěstouna,
jeho zdravotnímu stavu, schopnosti a možnosti
(i materiální) řádně o dítě pečovat; přihlédne též
k tomu, zda v rodině, kde bude dítě žít, jsou do-
držována základní zdravotní a hygienická pravidla.
Při rozhodování o pěstounské péči bude brán zřetel
také na to, zda mezi pěstounem a dítětem mu
svěřovaným je přiměřený věkový rozdíl. Přitom
však bude třeba dbát vždy na to, aby dítě bylo,
pokud je to možné, svěřováno do výchovy osob
příbuzných, aby získalo přirozené citové zázemí.
14
Půjde zejména o případy svěření dítěte do pěstoun
ské péče prarodičům nebo starším sourozencům
Při rozhodování o pěstounské péči si soud
zpravidla vyžádá odborný posudek psychologických
pracovišť, zdravotnických zařízení a jiných orgánů,
které mohou soudu sdělit poznatky významné pro
rozhodování o svěření dítěte do pěstounské péče
K § 4 odst. 1
Osobní péčí pěstouna o dítě se rozumí péče,
která je zpravidla věnována dítěti v rodině. Není
překážkou, jestliže pěstoun v době, kdy je zaměst-
nán, dává dítě do denních jeslí, mateřské školy
nebo jestliže dítě navštěvuje školní družinu. Pod-
minku osobní péče lze považovat za splněnu, jest-
liže např. z důvodu krátkodobé nemoci pěstouna
bylo dítě dáno do týdenních jeslí nebo jiného ob-
dobného zařízení anebo když pěstoun zajistil po
tuto dobu péči o dítě jinou osobou. Musí však jít
jen o mimořádnou, nepředvídanou situaci a nikoliv
o pravidelné svěřování dětí těmto zařízením. Při
ústavní výchově by podmínka osobní péče nebyla
splněna.
Obdobně jako je tomu při osvojení (§ 63 odst. 1
a § 33 odst. 2 zákona o rodině), je i manžel pěs-
touna, který s ním žije ve společné domácnosti,
povinen pomáhat při výchově dítěte. Tím se vý-
chova dítěte v pěstounské péči přiblíží výchově
v rodinném prostředí a zabezpečí se i zájem dru-
hého manžela o výchovu dítěte.
Návrh zákona nevymezuje počet dětí, které
mohou být svěřeny do pěstounské péče jednomu
občanu (manželům). Národní výbory a soudy bu-
dou však vždy sledovat, aby při svěření více dětí
jednomu pěstounu (manželům) nebyl ohrožen
hlavní cíl pěstounské péče, totiž zabezpečení řádné
individuální výchovy všech dětí; tyto orgány bu-
dou také sledovat, aby byly vyloučeny při pěstoun-
ské péči jiné motivy než výchovné.
K § 4 odst. 2
Pěstoun má při výchově dítěte práva a povin-
nosti rodičů, bude však dítě zastupovat a spravovat
jeho věci namísto rodičů, jen půjde-li o běžné věci
Toto oprávnění pěstouna je výlučné. V ostatních,
tj. nikoliv běžných věcech dítěte, budou dítě za-
stupovat a spravovat jeho věci rodiče, popřípadě
opatrovník. Půjde zejména o rozhodování o volbě
povolání, pokud dítě není již oprávněno zvolit si
své povolání samo, o další vzdělání dítěte, o roz-
hodování o majetku dítěte apod. Při rozhodování
o majetku dítěte je ochrana zájmu dítěte zajištěna
tím, že rozhodnutí zákonného zástupce ve věci
správy majetku v podstatných věcech musí být po
dle § 28 občanského zákoníku schváleno soudem
Předložený návrh umožňuje pěstounu domáhat se
rozhodnutí soudu i proti jiným rozhodnutím zá-
konného zástupce dítěte (např při rozhodování
o povolání dítěte).
Mezi rodiči dítěte a pěstounem nevznikne
svěřením dítěte do pěstounské péče právní vztah.
Nevylučuje se omezení, popřípadě zákaz styků ro-
dičů s dítětem svěřeným do pěstounské péče, pů-
sobí-li rodiče na dítě při styku s ním nevhodně,
narušuje-li jeho mravní vývoj apod. (§ 44 zákona
o rodině)
K§5
Po skončení povinné školní docházky náleží
příspěvek jen za podmínek uvedených v odstavci 1,
popřípadě v odstavci 3. Příspěvek se nevyplácí,
má-li dítě vlastní hrubý příjem vyšší než 620 Kčs
měsíčně
Rozsah vlastního hrubého příjmu dítěte bude
upraven v prováděcích předpisech k zákonu
(§ 22 odst. 2); předpokládá se, že úprava bude
v podstatě shodná s vymezením rozsahu vlastního
hrubého příjmu dítěte pro účely nemocenského
pojištění (vyhláška Ústřední rady odborů č. 95/
1968 Sb. ). Pro tyto účely se vlastním hrubým pří-
jmem dítěte rozumí mzda, odměna, náhrada mzdy
a jiné opakující se příjmy náležející přímo dítěti.
Do vlastního příjmu dítěte se nezahrnují dávky
nebo příjmy, které slouží k zabezpečení výživy
dítěte (např. stipendium, výživné, sirotčí důchod),
nebo příjmy, které jsou příležitostné (např. výdě-
lek studenta za práci v době prázdnin).
Hranice 620 Kčs měsíčně je shodná s úpravou
přijatou v roce 1971 vyhláškou federálního minis-
terstva financí č. 110/1971 Sb, kterou se stanovila
hranice vlastního příjmu rozhodná pro uznávání
osob za vyživované pro účely placení některých
daní obyvatelstvem.
Příspěvek nebude náležet, jestliže dítě nastoupí
do zaměstnání; výše příjmu je zde nerozhodná
Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte
posuzují, obdobně jako při poskytování přídavků
na děti a výchovného, orgány sociálního zabezpe-
čení.
Společnou domácností (odstavec 3] se rozumí
společná domácnost ve smyslu ustanovení § 115
občanského zákoníku. Domácnost tedy tvoří obča-
né, kteří spolu trvale žijí a společně uhrazují na
klady na své potřeby. Podmínka společné domác-
nosti je splněna i tehdy, jestliže dítě má síce trvalé
bydliště u pěstouna, ale z důvodů učebního poměru,
studia apod. žije dočasně mimo jeho domácnost
Hranice příjmu 620 Kčs měsíčně uvedená
v odstavci 5 není pro případ upravený v odstavci 6
absolutní; uzavře-li dítě sňatek, je třeba při roz-
hodování o další výplatě příspěvku přihlédnout
k celkové sociální situaci nově založené rodiny.
K § 6
Výše příspěvku na výživu je stanovena zásad-
ně pro všechny děti ve stejné výši bez ohledu na
15
to, zda a v jaké výši náleží dítěti výživné. Výše
příspěvku je odstupňována jen podle věku dítěte
(věková hranice 10 let je ve shodě s věkovou hra
nicí stanovenou pro poskytování příspěvku na vý-
živu podle vládního nařízení č. 59/1964 Sb., ve znění
nařízení vlády ČSSR č. 99/1971 Sb. ). Stejná výše
příspěvku má zásadně zajistit rovné sociální po-
stavení všech dětí v pěstounské péči.
Vzhledem k svému účelu bude příspěvek po-
skytován v plné výši i v případech, kdy podmínky
nároku budou splněny jen po část měsíce.
Příspěvek se poskytuje v plné výši, i když dítě
je delší dobu z důvodu léčení ve zdravotnickém
zařízení.
K § 7 odst. 1
Vzhledem k tomu, že materiální zabezpečení
výchovy dětí bude zajištěno příspěvkem, který bude
poskytovat národní výbor, uloží soud rodičům, po-
případě jiným povinným občanům, aby výživné na
dítě, které je v pěstounské péči, poukazovali okres-
nímu národnímu výboru, který příspěvek vyplácí.
Tento národní výbor je také příslušný k vymáhání
výživného ve výši poskytnutého příspěvku na po-
vinných osobách (vládní nařízení č. 59/1964 Sb.,
ve znění nařízení vlády ČSSR č. 99/1971 Sb. ).
K § 8 odst. 3
Podle tohoto ustanovení je osvobozena odměna
za výkon pěstounské péče od jakéhokoliv zdanění.
Nepodléhá tedy dani ze mzdy, dani z příjmu oby-
vatelstva ani jinému zdanění a není započítatelná
do příjmů rozhodných pro vyměření nemocenského,
dávek sociálního zabezpečení apod. K odchylné
úpravě může dojít jen v případech uvedených
v § 22.
K § 9
Odměna náleží v plné výši i v té době, kdy
pěstoun dočasně osobně nepečuje o dítě z důvodu
nemoci nebo léčení ve zdravotnickém zařízení
anebo z jiných vážných důvodů.
K § 10
V odstavci 1 se stanoví, že pro nároky podle
předpisů tam uvedených se dítě v pěstounské péči
posuzuje jako vlastní dítě. Sleduje se tím posílení
nově zaváděné instituce pěstounské péče. Pokud
pak jde o vlastní nároky podle uvedených předpisů,
je třeba vždy zkoumat, zda jsou podle nich splněny
podmínky potřebné pro jejich přiznání a zda za-
kládají z důvodu péče o svěřené dítě nároky jen
pro pěstouna, nebo též pro manžela pěstouna. Tak
např. podle zákona o prodloužení mateřské dovo-
lené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti
z nemocenského pojištění č. 88/1968 Sb. se pro ná-
rok na přídavky na děti považuje za nezaopatřené
dítě vlastní i osvojené dítě pracovníka nebo jeho
manžela. Bylo-li tudíž dítě svěřeno do pěstounské
péče manželce, posuzuje se takové dítě jako její
vlastní dítě, a pokud není sama ze své činnosti
nemocensky pojištěna, vzniká nárok na přídavky
na děti manželu pěstounky z jeho vlastního pojiš-
tění.
V oblasti důchodového zabezpečení náleží ná-
roky z tohoto zabezpečení z důvodu výkonu pěs-
tounské péče jen v rozsahu uvedeném v odstavci 2.
Pří hodnocení péče o dítě pro nároky na dávky
z důchodového zabezpečení [§ 7 odst. 1 písm. d)
a § 11 odst. 3 a 4 zákona o sociálním zabezpečení,
§ 16 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 102/1964 Sb. a obdobná
ustanovení předpisů o sociálním zabezpečení druž-
stevních rolníků] není vyloučeno, aby tato péče
byla zhodnocena jak pro nároky matky dítěte, tak
pro nároky pěstounky. Půjde však o případy zcela
výjimečné (např. matka pečovala o dítě, nemohla
však z důvodu vážné nemoci dokončit výchovu dí-
těte; bylo-li toto dítě svěřeno do pěstounské péče
jiné ženě, která o dítě osobně pečovala do jeho
zletilosti, bude péče o toto dítě hodnocena pro ná-
rok na starobní důchod matce dítěte i pěstounce).
Protože dítěti v pěstounské péči nenáleží po pěstou-
novi nebo jeho manželu nárok na sirotčí důchod,
nebude pěstounce, poživatelce vdovského důchodu,
hodnocena doba péče o toto dítě pro další trvání
nároku na vdovský důchod.
Nároky v oblasti důchodového zabezpečení bu-
dou náležet vždy jen pěstounce s výjimkou nároku
na výchovné na svěřené dítě, které může být při-
znáno i manželu pěstounky.
Pokud jde o nároky vyplývající z předpisů
pracovněprávních, půjde např. o nárok pěstounky
na mateřskou dovolenou a další mateřskou dovo-
lenou podle § 160 zákoníku práce, o nárok na do-
volenou bez splnění podmínky čekací doby a od-
pracování 75 dnů podle § 100 odst. 2 písm. c)
tohoto zákoníku a další nároky sledující zvýhod-
nění pracujících žen z důvodu péče o dítě, popří-
padě o zákazy pro organizace, jimiž se sleduje
ochrana těchto žen (např. zákaz daný ustanovením
§ 90 odst. 2 zákoníku práce zaměstnávat matky dětí
do jednoho roku věku prací přesčas a prací v noci).
V oblasti předpisů o hospodaření s byty a
ustanovení občanského zákoníku o užívání bytu
sleduje se předloženým návrhem zajistit dítěti
svěřenému do pěstounské péče stejné postavení,
jako je tomu u vlastního dítěte, pokud jde o otázku
nadměrnosti bytu a užívacího práva k bytu, nikoliv
však pokud jde o výhody podle § 40 zákona o hos-
podaření s byty. Podle tohoto ustanovení zruší
místní národní výbor na návrh vlastníka rodinného
domku právo užívat byt v tomto domku, jestliže
vlastník tento byt potřebuje pro sebe nebo své
ženaté (vdané) dítě a jsou splněny další podmínky
uvedené v tomto ustanovení. Vzhledem k tomu, že
jde o poměrně značný zásah do práv třetí osoby,
nebylo by vhodné rozšiřovat okruh osob, v jejichž
důležitém zájmu zákon o hospodaření s byty tento
zásah připouští.
16
K § 11
V § 78 a v dalších ustanoveních zákona o ro-
dině není obsažena povinnost opatrovníka osobně
pečovat o dítě svěřené mu do opatrovnictví. Podle
předloženého návrhu zákona náleží nároky podle
ustanovení § 5 až 10 dítěti a opatrovníku, jestliže
opatrovník o dítě osobně pečuje. Bude proto třeba,
aby soud napříště při vymezení práv a povinností
opatrovníka podle § 84 zákona o rodině vždy vý-
slovně rozhodl, zda v rozsahu těchto práv a po-
vinností je též povinnost osobní péče o dítě.
K § 12 a 22
Pěstounská péče je zvláštní formou státem ří-
zené a kontrolované náhradní výchovy v rodině.
Vycházejíc z této stěžejní zásady připouští ustano-
vení § 12 možnost svěřovat děti do pěstounské
péče občanům, kteří vykonávají tuto péči ve zvlášt-
ních zařízeních, pokud jsou k tomu účelu zřízena
a spravována národními výbory. Ustanovení tohoto
zákona se tu použijí v celém rozsahu, pokud před-
pisy vydané podle § 22 nestanoví jinak. Péče o děti
bude totiž výhradnou činností těchto pěstounů.
Ustanovení § 22 umožňuje proto upravit odchylně
od ustanovení § 10 jejich nároky z nemocenského
pojištění a důchodového zabezpečení a odchylkou
od ustanovení § 8 a 9 a § 16 odst. 3 i jejich od-
měňování.
K § 16
O příspěvku a o odměně rozhoduje na žádost
oprávněné osoby (§ 17) okresní národní výbor.
Příspěvek pro děti v pěstounské péči je státní dáv-
kou určenou k výživě dítěte v pěstounské péči.
Příspěvek je tedy nárokem dítěte. Proto je třeba
po zletilosti jej vyplácet dítěti.
K § 18
Úprava práv a povinností národních výborů
při zabezpečování a kontrole pěstounské péče sle-
duje posílit vliv národních výborů na úseku péče
o děti. Národní výbory vyhledávají a evidují osoby
vhodné stát se pěstouny a výběrem pěstounů mo-
hou příznivě ovlivnit úroveň pěstounské péče.
K tomu přispívá i kontrola prováděná národními
výbory, zda pěstounskou péčí jsou zajištěny vše-
chny podmínky pro zdravý tělesný i duševní vývoj
dítěte, zda dítěti je zajištěna náležitá výchova, 16
kařská péče apod.
K § 19
V rozsahu a za podmínek uvedených v tomto
ustanovení se bude hodnotit pěstounce (opatrov-
nici) pro nároky z důchodového zabezpečení těž
doba předchozí péče o dítě svěřené jí soudem, a 10
i za dobu před počátkem účinností navrhovaného
zákona, ovšem jen pro nároky vzniklé nejdříve
dnem počátku jeho účinnosti. Tato úprava je v sou-
ladu s principy důchodového zabezpečení při jeho
změnách.
Navrhovaná úprava má povahu jednotných zá-
sad sociální politiky; její vydání patří proto podle
čl. 22 a čl. 37 ústavního zákona č. 143/1968 Sb.,
o československé federaci, do působnosti Česko-
slovenské socialistické republiky.
V Praze dne 19. prosince 1972
Předseda vlády ČSSR:
Dr. Štrougal v. r.
Ministr práce a sociálních věcí ČSSR:
Štanceľ v. r.
StT l - 36672-73