Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1973
II. v. o.
35
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1973
o branné výchově
Zajištění spolehlivé obrany Československé socialistické republiky je pod vedením Komunistické
strany Československa trvalým úkolem celé společnosti, ozbrojených síl, státních, hospodářských
a společenských orgánů a organizací, všeho lidu. Nedílnou součástí přípravy občanů k obraně Česko-
slovenské socialistické republiky je branná výchova. Prohlubování branné výchovy na vyhraněně tříd-
ních a Internacionálních základech, posilování jednoty ozbrojených sil a lidu tak, aby obrana socialis-
tické vlasti a socialismu byla vrcholnou povinnosti a věcí cti každého občana, je důležitým úkolem
branné politiky státu.
Proto se Federální shromáždění Československé socialistické republiky usneslo na tomto zákoně:
§1
Účel zákona
Tímto zákonem se stanoví cíle, obsah a rozsah
branné výchovy, způsob jejího řízení, práva a po-
vinnosti orgánů, organizací a účastníků branné
výchovy.
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 2
Cíl branné výchovy
Hlavním cílem branné výchovy je dosáhnout,
aby každý československý občan cítil vysokou od-
povědnost za osud své socialistické vlasti, byl vždy
připraven postavit se na její obranu a obětavě
bojovat za její svobodu a nezávislost, za vítězství
komunismu v naší vlasti.
2
§ 3
Obsah a rozsah branné výchovy
(1) Obsahem branné výchovy je na základe
marxismu-leninismu soustavně utvářet, prohlubo-
vat a upevňovat socialistické vlastenectví, proletář-
ský internacionalismus a uvědomělý vztah občanů
k obraně Československé socialistické republiky
a k tomu potřebné odborné a technické vědomosti,
dovednosti a návyky, fyzickou zdatnost a psychic-
kou odolnost.
(2) Branná výchova zahrnuje brannou výcho-
vu žáků, učňů a studentů, přípravu branců, bran-
nou přípravu vojáků v záloze, přípravu občanů
k civilní obraně, zájmovou brannou činnost a další
Činnosti směřující ke stanoveným cílům branné
výchovy.
§ 4
Účast občanů na branné výchově
(1) Účast občanů na branné výchově vyplývá
z ustanovení ústavy Československé socialistické
republiky o obraně vlasti a jejího socialistického
zřízení, z potřeby organizovat úsilí občanů o obra-
nu Československé socialistické republiky, z jejich
zájmu o zabezpečení této obrany a odpovědnosti
za ni, z uvědomělosti a odhodlání bránit svou vlast.
(2) Se zřetelem k potřebám zabezpečení obra-
ny Československé socialistické republiky, zejména
v době branné pohotovosti státu, může vláda Čes-
koslovenské socialistické republiky zavést povin-
nou účast občanů na branné výchově, pokud není
stanovena tímto zákonem.
ČÁST DRUHA
ŘÍZENÍ BRANNÉ VÝCHOVY
§ 5
(1) Vláda Československé socialistické repub-
liky v souladu s koncepcí stanovenou Radou obrany
státu přijímá opatření k jednotnému provádění
branné výchovy v Československé socialistické re-
publice a stanoví federálním ministerstvům a ostat-
ním federálním ústředním orgánům státní správy
úkoly k jejímu zabezpečení.
(2) Vláda České socialistické republiky a vláda
Slovenské socialistické republiky v souladu s kon-
cepcí branné výchovy a s opatřeními přijatými vlá-
dou Československé socialistické republiky k jed-
notnému provádění branné výchovy stanoví úkoly
branné výchovy ministerstvům, ostatním ústředním
orgánům státní správy republik a národním vý-
borům.
§ 6
(1) Federální ministerstva a ostatní federální
ústřední orgány státní správy a ministerstva a
3
ústřední orgány státní správy republik činí ve své
působnosti opatření nutná k zabezpečení branné
výchovy, stanoví úkoly podřízeným orgánům a or-
ganizacím a kontrolují jejich" provádění.
(2) Federální ministerstvo národní obrany,
a pokud jde o přípravu k civilní obraně, též fede-
rální ministerstvo vnitra, vydává směrnice a meto-
dické pokyny k zajištění jednotného provádění
branné výchovy a poskytuje odbornou pomoc
a v součinnosti s příslušnými federálními orgány
nebo orgány republik sleduje provádění branně
výchovy.
§ 7
(1) Národní výbory zabezpečují úkoly branné
výchovy podle obecně závazných právních před-
pisů, usnesení vlády České socialistické republiky
a vlády Slovenské socialistické republiky a směr-
nic příslušných ministerstev; řídl provádění branné
výchovy v organizacích jimi řízených nebo spravo-
vaných; národní výbory vyšších stupňů usměrňují,
kontrolují a řídí provádění brané výchovy u ná-
rodních výborů nižších stupňů.
(2) Národní výbory spolupracují s ostatními
orgány a organizacemi při provádění branné vý-
chovy, sjednocují jejich činnost a vedou občany
k odpovědnému postoji při plnění úkolů branné
výchovy.
§ 8
Organizace, jejich vedoucí pracovníci, jakož
i vedoucí pracovníci organizačních jednotek těchto
organizací plní v branné výchově úkoly podle po-
kynů nadřízených orgánů. Při plnění úkolů branné
výchovy vzájemně spolupracují.
§ 9
(1) Společenské organizace a orgány Národní
fronty se aktivně podílejí na branné výchově
z hlediska svého společenského poslání.
(2) Svaz pro spolupráci s armádou jako dobro-
volná branná společenská organizace plní úkoly
vyplývající z potřeb obrany Československé socia-
listické republiky a v rozsahu své působnosti po-
skytuje pomoc jiným organizacím při plnění úkolů
branné výchovy.
ČÁST TŘETÍ
BRANNÁ VÝCHOVA ŽÁKŮ, UČŇŮ
A STUDENTŮ
§ 10
Branná výchova žáků, učňů a studentů ve ško-
lách a ve výchovných zařízeních utváří jejich
branné vlastnosti, především uvědomělý vztah
k obraně, utváří a prohlubuje jejich branné vě-
domosti, dovednosti a návyky.
4
§11
(1) Za brannou výchovu ve školách a ve vý-
chovných zařízeních odpovídají v rámci své pů-
sobnosti ministerstvo školství České socialistické
republiky a ministerstvo školství Slovenské socia-
listické republiky. Spolupracují přitom s ostatními
ústředními orgány státní správy, do jejichž působ-
nosti spadá řízení škol a výchovných zařízení.
(2) Ministerstvo školství české socialistické re-
publiky a ministerstvo školství Slovenské socialis-
tické republiky
a) stanoví ve spolupráci s federálním minister-
stvem národní obrany a federálním minister-
stvem vnitra zásady, obsah a hlavni úkoly pro
brannou výchovu žáků, učňů a studentů;
b) zabezpečují, aby branná výchova byla orga-
nickou součástí výchovy a vzdělávání žáků,
učňů a studentů a aby se uskutečňovala v po-
vinném branném vyučování, v ostatních vyučo-
vacích předmětech, v jiných formách vyučo-
vání a v zájmové branné činnosti;
c) vytvářejí příznivé podmínky pro brannou vý-
chovu, metodicky řídí školské orgány nižších
stupňů;
d) zabezpečují přípravu pedagogických pracovní-
ků pro brannou výchovu ve školách a ve vý-
chovných zařízeních.
§ 12
(1) Krajské a okresní národní výbory řídí a za-
bezpečují brannou výchovu ve školách a ve vý-
chovných zařízeních ve své působnosti. Přitom
spolupracují s příslušnými společenskými orga-
nizacemi a orgány ozbrojených sil.
(2) Národní výbory vytvářejí pro brannou vý-
chovu ve školách a ve výchovných zařízeních po-
třebné podmínky, zejména kádrově, materiální a
finanční. Dbají, aby učitelé, vychovatelé, ředitelé
škol a školní inspektoři měli pro brannou výchovu
a její řízení odpovídající politickou a odbornou
kvalifikaci.
ČÁST ČTVRTÁ
PŘÍPRAVA BRANCů
§ 13
Příprava branců přispívá k upevňování jejich
uvědomělého aktivního vztahu k vojenské službě,
aby si branci osvojili vědomosti, dovednosti a ná-
vyky branného charakteru tak, jak to vyžaduje je-
jich zařazení v ozbrojených silách a bojová připra-
venost vojsk.
§ 14
(1) Příprava branců se svěřuje do odpověd-
nosti Svazu pro spolupráci s armádou. Svaz pro
5
spolupráci s armádou organizuje a provádí tuto
přípravu podle požadavků federálního ministerstva
národní obrany. Spolupracuje přitom s příslušnými
orgány státní správy, ozbrojených sil, společen-
skými a jinými organizacemi.
(2) Příprava branců a odvedenců se provádí
od 1. ledna roku, v němž dovrší 18 let, do nástupu
vojenské činné služby. Výběr branců pro jejich
přípravu zabezpečují federální ministerstvo národ-
ní obrany, orgány Jím určené a národní výbory.
ČÁST PÁTÁ
BRANNÁ PŘÍPRAVA VOJÁKŮ V ZÁLOZE
§ 15
Branná příprava vojáků v záloze posiluje vě-
domí jejich odpovědnosti za obranu socialistické
vlasti, prohlubuje jejich vztah k ozbrojeným silám
a přispívá k jejich trvalé připravenosti pro úkoly
v ozbrojených silách.
§ 16
(1) Za brannou přípravu vojáků v záloze odpo-
vídá ve své působnosti federální ministerstvo ná-
rodní obrany a federální ministerstvo vnitra.
(2) V rozsahu dohodnutém s těmito minister-
stvy se na branné přípravě vojáků v záloze podílí
Svaz pro spolupráci s armádou a jiné organizace.
(3) Obsah a rozsah branné přípravy vojáků
v záloze určuje podle potřeb Československé lido-
vé armády federální ministerstvo národní obrany
a podle potřeb vojsk ministerstva vnitra federální
ministerstvo vnitra.
(4) V rámci branné přípravy vojáků v záloze
organizují a provádějí podle směrnic federálního
ministerstva národní obrany a federálního minis-
terstva vnitra zdokonalovací přípravu vojáků v zá-
loze orgány vojenské správy a příslušné orgány
ministerstva vnitra. Masovou politickou práci
v branné přípravě vojáků v záloze organizují a
provádějí orgány vojenské správy spolu s národ-
ními výbory, společenskými a jinými organiza-
cemi.
ČÁST ŠESTÁ
PŘÍPRAVA OBČANŮ K CIVILNÍ OBRANÉ
§ 17
Příprava občanů k civilní obraně posiluje od-
povědnost občanů za jejich připravenost k civilní
obraně, zabezpečuje, aby si osvojili vědomosti a
dovednosti k ochraně zejména před účinky zbraní
hromadného ničení, znali své úkoly pro evakuaci
a byli připraveni podle svých schopností pomáhat
při likvidaci následků nepřátelského napadení.
6
§ 18
(1) Přípravu občanů k civilní obraně organi-
zuje federální ministerstvo vnitra. Za provádění
přípravy občanů k civilní obraně odpovídají ve-
doucí organizací a předsedové národních výborů
(velitelé civilní obrany) v mezích své působnosti.
Zvláštní pozornost přitom věnují zapojení mládeže,
která se po ukončení povinné školní docházky ne-
zúčastňuje další branné výchovy ve školách.
(2) Provádění některých úkolů v přípravě ob
čanů k civilní obraně může federální ministerstvo
vnitra svěřit po vzájemné dohodě společenským
organizacím.
ČÁST SEDMA
ZÁJMOVÁ BRANNÁ ČINNOST
§ 19
Zájmová branná činnost umožňuje občanům,
aby uplatňováním svých osobních schopností a zá-
lib přispívali k plnění úkolů spojených s obranou
socialistické vlasti, přispívá k jejich ideové vý-
chově, zvyšuje jejich brannou angažovanost, roz-
víjí jejich morální a volní vlastnosti, posiluje
jejich branně a technické vědomosti, dovednosti
a návyky, jejích tělesnou zdatnost a psychickou
odolnost potřebné k obraně socialistické vlasti.
§ 20
Zájmovou brannou činnost provádějí společen-
ské organizace, u nichž branná výchova je sou-
částí jejich činnosti; přitom spolupracují s federál-
ním ministerstvem národní obrany, federálním mi-
nisterstvem vnitra, ministerstvem školství České
socialistické republiky a ministerstvem školství
Slovenské socialistické republiky, popřípadě s ji-
nými orgány a organizacemi. Ve vzájemné spolu-
práci organizují též branné sportovní a technické
soutěže.
ČÁST OSMÁ
PRAVÁ A POVINNOSTI ORGÁNŮ, ORGANIZACÍ
A ÚČASTNÍKŮ BRANNÉ VÝCHOVY
Společná ustanovení
§ 21
(1) Orgány a organizace, které plní úkoly
v branné výchově, odpovídají za jejích všestranné
zabezpečení a za jejich splnění. Dbají, aby branná
výchova byla součástí jejich výchovné činnosti.
Soustavně pečují o doplňování a přípravu kádrů,
podněcují a podporují činnost dobrovolných pra-
covníků a vytvářejí v rámci platných předpisů pod-
mínky pro zhodnocení a ocenění jejich činnosti.
Materiální a finanční prostředky na brannou vý-
chovu zajišťují ve svých plánech a rozpočtech.
7
(2) Ústřední orgány a organizace, které odpo-
vídají za brannou výchovu, zabezpečují ve své pů-
sobnosti teoretické zpracování otázek branné vý-
chovy v souladu se státním plánem rozvoje vědy
a techniky. Úkolem organizací, které plní úkoly
v branné výchově, je praktické využití výzkumu
v oblasti branné výchovy.
§ 22
(1) Národní výbory rozvíjejí masovou politic-
kou práci v branné výchově a k tomu zejména vy-
užívají činnost osvětových zařízení
(2) Při zpracovávání a schvalování projekto-
vých úkolů pro bytovou a občanskou výstavbu síd-
lišť a zařízení přihlížejí národní výbory k potře-
bám branné výchovy. Investoři bytové a občanské
výstavby jsou povinni zabezpečovat tyto potřeby
při vypracování projektů a při provádění výstavby.
(3) Národní výbory, ozbrojené síly a další
orgány a organizace umožňují využívání svých za-
řízení pro provádění branné výchovy v příměre
ném rozsahu a zpravidla bezplatně.
§ 23
Poskytování pracovního volna a náhrada mzdy
(1) Organizace, jejich vedoucí pracovníci, ja-
kož i vedoucí pracovníci organizačních jednotek
těchto organizací jsou povinni umožňovat účast
svých příslušníků na branné výchově.
(2) Příprava branců, branná příprava vojáků
v záloze a příprava občanů k civilní obraně se
provádí především v mimopracovní době. Pokud
k dosažení stanovených výcvikových cílů je nutno
tyto druhy branné výchovy provádět také v pra-
covní době, je účast na nich překážkou v práci
z důvodů obecného zájmu*).
§ 24
Náhrada Škody
(1) Došlo-li u účastníka branné výchovy při
plnění úkolů branné výchovy nebo v přímé souvis
losti s ním k poškození na zdraví nebo k jeho
smrti úrazem, řídí se náhrada škody tím vzniklé
předpisy o odpovědnosti za škodu při pracovních
úrazech**). Vláda Československé socialistické re
publiky může nařízením stanovit,
a) v kterých případech a v jakém rozsahu náleží
účastníkům branné výchovy vedle nároků na
náhradu škody podle pracovněprávních před-
pisů jednorázové mimořádné odškodnění,
*) § 124 zákoníku práce, zákon č. 49/1959 Sb, o jednotných zemědělských družstvech.
**) § 190 až 203 a 208 zákoníku práce a § 44a odst. 3 vl. nař. č. 66/1985 Sb., kterým se provádí zákoník práce,
ve znění vl. nař. č. 60/1970 Sb.
8
b) v kterých případech a jak se zvyšuje jednorá-
zové odžkodnění náležející podle pracovně-
právních předpisů pozůstalým po účastnících
branné výchovy a kdy lze takové odškodnění
přiznat osobám, které byly na účastníka bran-
né výchovy odkázány výživou,
c) v kterých případech může organizace provádě
jící brannou výchovu, i když neodpovídá za
škodu vzniklou úrazem, následkem něhož
účastník branné výchovy zemřel, přiznat po-
zůstalým po účastníku branné výchovy, popří-
padě osobám, které byly na něj odkázány vý-
živou, příspěvek ve výši jednorázového odškod-
nění pozůstalých.
(2) Škoda, kterou způsobil účastník branné vý-
chovy organizaci, provádějící brannou výchovu při
plnění úkolů branné výchovy nebo v přímé sou-
vislosti s ním, se posuzuje jako škoda způsobená
při plnění pracovních úkolů*) s těmito odchyl-
kami:
a) účastník branné výchovy neodpovídá za škodu,
která vyplývá z rizika plnění úkolů branné vý-
chovy za ztížených podmínek,
b) organizace nebo soud může určit náhradu
škody způsobené organizaci účastníkem bran-
né výchovy při jejím provádění i pod její
spodní hranici stanovenou pracovněprávními
předpisy, jestliže škoda byla způsobena v dů-
sledku namáhavosti nebo obtížnosti výcviku.
(3) Náhrada škody způsobené při plnění úkolů
branné výchovy v ostatních případech se řídí obec-
nými předpisy o náhradě škody.
(4) Vláda Československé socialistické repub-
liky může nařízením upravit podrobnosti.
§ 25
Sociální zabezpečení
Sociální zabezpečení účastníků branné výcho-
vy, kteří se stali plně (částečně) invalidními ná-
sledkem úrazu, který vznikl při plnění úkolů bran-
né výchovy nebo v přímé souvislosti s ním, se řídí
předpisy o sociálním zabezpečení. **)
ČÁST DEVÁTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 28
(1) Ustanovení dosavadních předpisů o přípra-
vě občanů k obrané Československé socialistické
republiky se vztahují na brannou výchovu podle
tohoto zákona. ***)
*) § 172 až 186 zákoníku práce.
**) § 41 zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 5/
1972 Sb. ), § 76 odst. 1 zákona č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění poz-
dějších předpisů (úplné znění č. 8/1972 Sb. ) a předpisy vydané k jejich provádění.
***] Zákon č. 40/1961 Sb., o obraně Československé socialistické republiky.
9
(2) Pokud dosavadní předpisy užívají pojem
branná příprava, rozumí se tím branná výchova
podle tohoto zákona. *)
§ 27
Tento zákon nabývá účinnosti dnem
Důvodová zpráva
V současném třídně rozděleném světě nelze
ani na okamžik oslabit pozornost k zabezpečování
spolehlivé obrany naší socialistické vlasti a plnění
závazků vyplývajících z odpovědnosti Českosloven-
ské socialistické republiky v rámci socialistických
zemí spojených Varšavskou smlouvou. Aktivní a
úspěšná účast lidu na rozhodujících historických
událostech závisí na tom, zda lid hluboce chápe
podstatu těchto událostí a zda je k plnění úkolů
náležitě politicky, morálně, psychicky i odborně
připraven.
Důležitým úkolem branné politiky strany a
státu z hlediska závěrů XIV. sjezdu Komunistické
strany Československa je branná výchova. Zásady
jejího provádění jsou stanoveny dokumentem o jed-
notném systému branné výchovy obyvatelstva
ČSSR. Jeho cílem je zabezpečit novou a vyšší kvalitu
v provádění branné výchovy, jak to vyžadují ros-
toucí požadavky na zabezpečení spolehlivé obrany
ČSSR v rámci socialistických zemí spojených Var-
šavskou smlouvou.
Potřeba vypracovat novou koncepci branné
výchovy vyplynula ze skutečnosti, že dosavadní sy-
stém svým pojetím již neodpovídal současným po-
třebám obrany státu a stupni rozvoje vojenství. Za
dobu dvaceti let svého trvání přinesl řadu pozitiv-
ních výsledků. Jeho výsledky jsou cenné zvláště
proto, že se uskutečňoval převážně na základe dob-
rovolné účasti občanů ve společenských organiza-
cích. Již při vzniku dosavadního systému počátkem
padesátých let však tehdejší mezinárodní politická
situace nedovolovala řešit koncepci branné výcho-
vy s dlouhodobějším výhledem. Proto dosavadní
systém byl nedostatečně koncepčně ujasněn a byl
spíše volným spojením určitých celků branné vý-
chovy, postupně vznikajících, od sebe do jisté míry
izolovaných. Zvláště v šedesátých letech narážel
na řadu objektivních a subjektivních překážek,
zaostávalo zejména výchovné působení mezi obyva-
telstvem a mládeží a projevovala se nutnost vypra-
covat systém kvalitativně nový.
Branná výchova jako významná součást bran-
ného systému ČSSR si pro svou závažnost vyžaduje
potřebnou zákonnou úpravu tak, aby byla závazná
pro všechny složky společnosti.
Současná právní úprava přípravy občanů
k obraně republiky [zákon č. 40/1961 Sb., o obraně
Československé socialistické republiky) je velmi
rámcová. Působnost orgánů a organizací v branné
výchově je upravena v nejobecnější podobě. Po
zkoncipování, systému branné výchovy tato zákonná
úprava nepostihuje již v dostatečné míře všechny
vztahy, které je nutno z hlediska tohoto systému
právně regulovat.
Zákonem č. 40/1961 Sb., o obraně ČSSR, byl
zrušen zákon Č. 92/1951 Sb., o branné výchově, a
zákon č. 87/1952 Sb., o reorganizaci branné výcho-
vy. Tím se stalo, že branná výchova ztratila samo-
statný zákon, což společně s danou společenskou
a ekonomickou situací vedlo v dalším vývoji k osla-
bení odpovědnosti orgánů a organizací za brannou
výchovu a přípravu a k poklesu společenského
významu branné výchovy.
V této souvislosti je třeba uvést, že v čs. práv-
ním řádu byla dříve povinnost všech občanů účast-
nit se branné výchovy stanovena v Ústavě 9. května
a v zákoně č. 184/1937 Sb., o branné výchově, který
pozbyl platnosti v roce 1951. Ústava ČSSR z roku
1960 v ustanovení o povinnosti občanů k obraně
již výslovně povinnost občanů k branné výchově
neuvedla a zůstala při obecném ustanovení, že
obrana vlasti a jejího socialistického zřízení je
vrcholnou povinností a věcí cti každého občana.
Podle zákona č. 40/1961 Sb., o obraně ČSSR (§2),
zahrnuje pojem obrana republiky i přípravu obča-
nů k obraně.
Smyslem navrhované právní úpravy je znovu
vytvořit samostatný zákonný podklad branné vý-
chovy, aby mohlo být dosaženo základního obratu
v chápání významu a místa branné výchovy, v pří-
stupu k jejímu provádění, v chápání odpovědnosti
za její výsledky a ve vytváření potřebných pod-
mínek.
Právní úprava branné výchovy Je jedním z opa-
tření k realizaci dokumentu o jednotném systému
branné výchovy obyvatelstva ČSSR, který byl přijat
na základě rozboru problematiky branné výchovy
zpracovaného meziresortním orgánem za účasti
zástupců všech zúčastněných orgánů a organizací.
Účelem navrhovaně právní úpravy je stanovit
cíle a obsah branné výchovy, způsoby jejího řízení,
práva a povinnosti orgánů a organizací a účastníků
branné výchovy. V tomto směru navazuje právní
úprava na ústavní zákon č. 10/1969 Sb., o Radě
obrany státu, který svěřil úpravu působnosti fede-
rálních orgánů, rad obrany republik a rad obrany
*) § 18 zákona č. 40/1961 Sb., o obrané Československé socialistické republiky.
10
národních výborů, jakož i působnost ostatních or-
gánů republik při řízení a plnění úkolů obrany
a dále vztahy mezi nimi zákonu Federálního shro-
máždění. Dále přihlíží k zákonu č. 133/1970 Sb.,
o působností federálních ministerstev, podle kte-
rého federální ministerstva činí na svém úseku
opatření nutná k zabezpečení obranné schopnosti
ČSSR a potřeb ozbrojených síl a k přípravě stát-
ních orgánů, hospodářských a jiných organizací
i k branné výchově obyvatelstva a jeho ochraně
pro případ války.
Při zpracování osnovy zákona bylo přihlédnuto
též ke zkušenostem z provádění branné výchovy
v socialistických zemích spojených Varšavskou
smlouvou.
Úkoly branné výchovy si v letech před přije-
tím nově koncepce vyžádaly cca 186 miliónů Kčs
ročně. Opatření, která vyplynou z realizace nové
koncepce branné výchovy, povedou zvláště v nej-
bližších letech ke zvýšení dosavadních nákladů.
V letech 1971 až 1975, při dodržení všech zásad
maximální hospodárnosti a při současné hladině
cen materiálu, se odhadují roční náklady na 284
miliónů Kčs, tj. roční zvýšení o 98 miliónů Kčs.
Toto zvýšení vyplývá z nutnosti vytvořit nejzáklad-
nější podmínky pro vybavení materiálně technické
základny a její modernizaci tak, aby odpovídala
soudobým požadavkům a potřebám v jednotlivých
oblastech činnosti. V uvedených propočtech ne-
jsou uvedeny náklady na zařízení pro brannou vý-
chovu předpokládané v investiční a veřejné bytové
výstavbě sídlišť a zařízení. Potřebné náklady na
brannou výchovu budou zabezpečeny jednak v plá
nech a rozpočtech organizací, které brannou vý
chovu provádějí nebo které k branné výchově vy-
sílají občany, jednak ve zvláštní části státního
plánu rozvoje národního hospodářství a federální-
ho rozpočtu jako součást nákladů na obranu ČSSR.
Provedení zákona si v podstatě nevyžádá zvý-
šení počtu pracovních sil, neboť jde především
o celkové zkvalitnění dosavadní činnosti všech
orgánů a organizací v branné výchově.
Zvláštní část
K první části
Základní ustanovení vymezují cíl, obsah, roz-
sah a složky branné výchovy a upravují účast na
branné výchově.
Pro pojetí branné výchovy a jejího dalšího
rozvoje je určující socialistický charakter našeho
státu, vedoucí úloha Komunistické strany Česko-
slovenská a tvůrčí uplatnění její vojenské politiky.
Dále charakter příští možné války, úloha zápolí a
předpokládaný průběh ozbrojeného střetnutí, mís-
to a odpovědnost ČSSR ve společenství socialistic-
kých zemí a potřeby zabezpečení obrany vlasti.
Pro realizaci jednotného systému branné vý-
chovy obyvatelstva ČSSR má rozhodující význam
akční jednota všech zúčastněných orgánů a orga-
nizací a jejich jednoznačná ideově politická socia-
listická angažovanost na podporu a realizaci vo-
jenské politiky strany a státu. K zabezpečení této
jednoty se navrhuje zákonem stanovit cíl branné
výchovy a vymezit její obsah tak, aby byl závazný
pro všechny orgány, organizace a občany ČSSR při
plnění úkolů v branné výchově.
Branná výchova jako nedílná součást komu
nistické výchovy občanů rozvíjí ve spojení s ostat
ními formami společenského působení především
branné a vojenské aspekty při utváření socialistic-
kého vlastenectví a internacionalismu, charakte-
rové vlastnosti, psychickou a fyzickou připravenost
a technické a odborné dovednosti. Branná výchova
spojuje diferencované oblasti výchovy a výcviku
v jednotný systém. Branné vzdělání se stále více
stává nedílnou součástí základního vzdělání občana
Branná výchova ve své morální a politické
složce důsledně vychází z marxisticko-leninského
učení. V jejím obsahovém zaměření se klade dů-
raz na objasňování leninské charakteristiky a hlav-
ních problémů současné epochy, podstaty a projevů
třídního boje mezi socialismem a kapitalismem,
otázek mírového soužití jako formy třídního boje,
vztahu válek a politiky. Jen správné chápání
těchto otázek umožní politicky reálný výklad sou-
časného světa. Mimořádný význam má soustavné
seznamování lidu s reakčním charakterem impe-
rialismu, odhalování agresivní podstaty jeho poli-
tiky, boj proti všem projevům oportunismu, nacio-
nalismu, pacifismu, výchova k nenávisti k imperia-
lismu a upevňování přesvědčení o nutnosti budovat
a posilovat obranu naší socialistické vlasti a ce-
lého socialistického tábora. V jednotě s tím se
rozvíjí hluboké přesvědčení o sile a zdrojích naší
státní a národní bezpečnosti, o síle Sovětského
svazu a zemí Varšavské smlouvy jako rozhodují-
cího faktoru pro zachování míru.
Tyto pozitivní politické a morální hodnoty se
rozvíjejí na bojových tradicích Komunistické stra-
ny Československa, dělnické třídy, domácího od-
boje a ozbrojených sil, které bojovaly po boku
Sovětského svazu, tak, aby v představách a citech
mladé generace vyrůstal pravdivý obraz o zápa-
sech komunistické strany a pracujícího lidu. Se-
znamováním s osudy a životy předních bojovníků
a hrdinů v bojích za socialismus se pěstuje v mlá-
deži úcta k obětavé práci pro celek, vřelý vztah
ke společenským zájmům jako protiváha maloměš-
ťáckého egoismu a sobectví. Pro rozvoj branné vý-
chovy je významně zvýšit informovanost veřejnosti
o životě našich ozbrojených sil a složek podílejí-
cích se na obraně, všemi prostředky popularizovat
a ukazovat jejich práci jako vysoce čestnou, spo-
lečensky nutnou, užitečnou a náročnou.
Obsahem odborné a technické složky branné
výchovy je vojenskoodborná příprava a ovládání
zbraní a bojové techniky. Důraz se klade na pěs-