11
tování vztahu k technice, rozvíjení technických
zájmů a návyků, zvláště v oblasti elektroniky, na
přípravu obyvatelstva k civilní obraně a ochraně
před účinky nepřátelského napadení a na likvidaci
jeho následků, dále na zdravotnickou a protipo-
žární přípravu.
Obsahem tělovýchovné složky branné výchovy
je pěstování tělesné zdatnosti občanů a zvláště
mladé generace, formování jejich morálních a
morálně bojových a volních vlastností.
Obsahem psychologické složky branné výchovy
je pěstování psychické odolnosti obyvatelstva, která
je nezbytná pro jeho činnost v příští možné válce
K dosažení psychické odolnosti působí všechny
složky branné výchovy.
Vědomosti, dovednosti a další psychické a fy-
zické kvality, jichž se má prostřednictvím branné
výchovy dosáhnout, nemají pouze brannou hod-
" notu, nýbrž jsou cenné i pro běžný mírový život
a pracovní činnost.
Branná výchova zahrnuje všechny oblasti vý-
chovy občanů počínaje výchovou v rodině, ve
škole, v pracovním poměru, v rámci přípravy na
vojenskou službu, přípravy k civilní obraně, jakož
i brannou výchovu dospělého obyvatelstva a je ne-
dílnou součástí činnosti všech orgánů a organizací.
V ozbrojených silách, bezpečnostních sborech, Li-
dových milicích a útvarech civilní obrany se bran-
ná výchova provádí specifickými formami a pro-
středky.
Ve své podstatě je účast na branné výchově
jako součásti obrany vlasti ve smyslu čl. 37 ústavy
ČSSR vrcholnou povinností a věcí cti každého ob-
čana. V této souvislosti byla všestranně zvažována
i možnost zavedení povinné účasti na branné vý-
chově. Aktivní a uvědomělý vztah občana k obraně
Československé socialistické republiky však nelze
založit jen na povinnosti. Lze ho dosáhnout pře-
devším soustavnou, dlouhodobou výchovou a pře-
svědčovací činností všech státních, hospodářských
a společenských orgánů a organizací zaměřenou
ke správnému pochopení smyslu a cílů branné vý-
chovy. Z těchto důvodů a v souladu s dokumentem
o jednotném systému branné výchovy obyvatelstva
ČSSR je v osnově zákona navrhováno provádění
povinné branné výchovy pouze na školách. V § 4
osnovy zákona se vychází ze současné právní
úpravy (§ 17 odst. 2 zákona č. 40/1961 Sb., o obraně
ČSSR). Příprava branců a vojáků v záloze, jakož
i příprava občanů k civilní obraně a zájmová bran-
ná činnost bude se v míru provádět v podstatě
na základě dobrovolnosti. Účast občana na branné
výchově bude chápána jako jeho morální povin-
nost a v souvislosti s tím bude měřítkem jeho zá-
jmu o zabezpečení obrany ČSSR, jeho uvědomělosti
a odhodlání bránit svou vlast. Se zřetelem k po-
třebám zabezpečení obrany ČSSR se však navrhuje
zmocnit vládu ČSSR, aby mohla zavést povinnou
účast občanů na branné výchově, zejména v době
branné pohotovosti státu. Jde o obdobné zmocnění
pro vládu ČSSR, jak je obsaženo v zákoně č. 40/
1961 Sb.
K druhé části
Institucionální skladbu jednotného systému
branné výchovy obyvatelstva ČSSR tvoří pod ve-
dením Komunistické strany Československa zastu-
pitelské sbory, státní řídící a výkonné orgány, spo-
lečenské organizace, kulturně výchovné orgány a
organizace, vědeckovýzkumná pracoviště a hospo
dářské resorty.
Podmínkou účinného fungování jednotného sy-
stému branné výchovy je důsledné respektování
charakteru, společenské funkce a rázu činnosti
jednotlivých státních a společenských orgánů a
organizací. Akční jednota těchto institucí je zabez-
pečována řízením a koordinací.
Koncepce řízení branné výchovy musí být
v souladu se zásadami řízení platnými pro zabez-
pečení obrany státu jako celku. Je určována lenin-
skými principy výstavby obrany socialistického
státu.
Řízení branné výchovy musí zabezpečovat
úkoly branné výchovy v míru, vytvářet podmínky
pro její provádění za branné pohotovosti státu a
vést k vytváření koncepce branné výchovy na zá-
kladě vědeckých poznatků. Vyžaduje kvalitní a
účinné řízení branné výchovy uvnitř Jednotlivých
institucí. Vychází ze skutečnosti, že každá z insti-
tucí vstupuje do jednotného systému branné vý-
chovy jinou měrou a proporcí. Vede k jednotnému
postupu při realizaci cílů a obsahu branné výchovy
všechny instituce a zabezpečuje koordinaci jejich
úsilí. Účinnost řízení vyžaduje rovněž objektivní
kontrolu plnění stanovených úkolů a jednotný tok
informací o stavu a výsledcích branné výchovy.
Každá instituce, která má odpovědnost za plnění
úkolů při branné výchově, má povinnost kontroly
jejich realizace.
Navrhovaná právní úprava řízení branné vý-
chovy vychází z obecně platných principů řízení
obrany ČSSR vyjádřených v ústavním zákoně č. 10/
1969 Sb., o Radě obrany státu, ústavním zákoně
č. 143/1968 Sb., o čs. federaci, ve znění ústavního
zákona č. 125/1970 Sb., ze zákona č. 40/1961 Sb.,
o obraně ČSSR, zákona č. 133/1970 Sb., o působ-
nosti federálních ministerstev.
K realizaci jednotného systému branné výcho-
vy obyvatelstva v oblasti státní správy přijala
vláda ČSSR zásadní opatření svým usnesením číslo
275 z 30. září 1971. Obdobná opatření přijala vláda
ČSR svým usnesením č. 253 a vláda SSR usnesením
č. 383, obojí ze dne 27. října 1971.
Zákon č. 133/1970 Sb. stanovil povinnost fe-
derálních ministerstev činit na svém úseku opa-
tření nutná k branné výchově obyvatelstva po-
drobnější vymezení úkolů svěřil statutům jednotli-
vých ministerstev. V tomto smyslu byla stanovena
12
podrobnější působnost a vymezeny úkoly též uve-
denými usneseními vlád.
Se zřetelem k tomu se navrhovaná úprava ří-
zení branné výchovy zaměřuje především na hlavní
řídící články v oblasti státní správy.
Koncepci branné výchovy v rámci koncepce
výstavby branného systému ČSSR určuje na zákla-
dě své působnosti podle ústavního zákona č. 10/
1989 Sb. Rada obrany státu, která stanoví těž úkoly
radám obrany nižších stupňů.
Vláda ČSSR přijímá opatření k jednotnému
provádění branné výchovy v ČSSR v souladu s kon-
cepcí stanovenou Radou obrany státu. K tomu
stanoví úkoly federálním ministerstvům a ostatním
federálním státním orgánům.
Úkoly branné výchovy v české socialistické
republice a Slovenské socialistické republice sta-
noví vlády ČSR a SSR v souladu s koncepcí branné
výchovy a s opatřeními přijatými vládou ČSSR.
Realizace zásad branné výchovy vyžaduje, aby
ministerstva a ústřední orgány státní správy fede-
race a republik zabezpečovaly úkoly branné vý-
chovy v oboru své působnosti, stanovily úkoly pod-
řízeným orgánům a organizacím a kontrolovaly
jejich provádění. Za řízení branné výchovy v re-
sortech odpovídají jejich vedoucí ve své působnosti.
Gestorem v oblasti branné výchovy je federální
ministerstvo národní obrany, a pokud jde o přípra-
vu k civilní obraně, též federální ministerstvo
vnitra; navrhují koncepci a hlavní směry rozvoje
a propagace branné výchovy (§ 14, 18 a 19 zákona
č. 133/1970 Sb. ). Tato ministerstva se zmocňují
k vydávání směrnic a potřebných metodických
pokynů k zajištění jednotného provádění branné
výchovy ve smyslu čl. 85 ústavního zákona č. 143/
1968 Sb. Poskytují potřebnou odbornou pomoc
orgánům a organizacím zabezpečujícím brannou
výchovu a v součinnosti s federálními orgány nebo
orgány republik sledují provádění branné výchovy.
Navrhované úkoly pro národní výbory vychá-
zejí z čl. 89 ústavy ČSSR, podle kterého národní
výbory upevňují obranyschopnost, a dále z ustano-
vení § 11 zákona č. 10/1969 Sb., o Radě obrany
státu, kde je stanoveno, že působnost národních
výborů při řízení a plnění úkolů obrany upravuje
zákon Federálního shromáždění. Článek 38 odst. 1
ústavního zákona č. 143/1969 Sb., o čs. federaci,
totiž neumožňuje svěřit úpravu otázek obrany,
které spadají do výlučné působnosti ČSSR, zákono-
dárství republik.
Při plnění úkolů na upevňování obranyschop-
nosti ČSSR podle zákona o národních výborech
(č. 27/1972 Sb. a 28/1972 Sb. ), spolupracují národní
výbory v krajích a okresech s ostatními orgány a
organizacemi a přispívají k vzájemnému sladění
a koordinaci jejich činnosti při provádění branné
výchovy.
Národní výbory plní v branné výchově kon-
krétní úkoly podle směrnic pro činnost národních
výborů v oblastí branné výchovy schválených vlá-
dou ČSSR v květnu 1972.
V návaznosti na úkoly ústředních orgánů a
organizací je v osnově zákona vyjádřena i povin-
nost všech podřízených organizací a jejich vedou-
cích pracovníků plnit úkoly branné výchovy. Ze-
jména půjde o to, aby tyto orgány a organizace
zahrnuly brannou výchovu do veškeré své výchoV-
né, organizátorské a další činnosti a vytvářely pro
její provádění potřebné podmínky.
Důležité místo v branné výchově obyvatelstva
ČSSR přísluší společenským organizacím. Podle
dosavadní úpravy (§ 18 zákona č. 40/1961 Sb.,
o obraně ČSSR) dobrovolné organizace též organi-
zují přípravu občanů k obraně. Společenské orga-
nizace a orgány Národní fronty se aktivně podílejí
na realizaci úkolů branné výchovy jak z hlediska
svého celospolečenského poslání, tak i ve své
vlastní specifické činnosti. Vychovávají a vedou
občany k aktivní účasti na branné výchově a za-
bezpečují významné úkoly v jednotlivých oblastech
branné výchovy. Zvláštní postavení má Svaz pro
spolupráci s armádou jako dobrovolná branná spo-
lečenská organizace. Významnou úlohu v branně
výchově mají dále zejména Revoluční odborové
hnutí, Socialistický svaz mládeže, Československý
červený kříž, Československý svaz tělesné výchovy,
Svaz požární ochrany ČSSR a Československý svaz
protifašistických bojovníků.
K třetí Části
Branná výchova ve školách a ve výchovných
zařízeních ve svém pojetí, cílech a obsahu vychází
z obecných cílů branné výchovy. Jako součást ko-
munistické výchovy je organickou součástí celé
školské soustavy, procesu výchovy a vzdělávání
žáků, učňů a studentů všech stupňů a typů škol
a výchovných zařízení.
Při dosahování cílů branné výchovy ve školách
nutno respektovat branné zřetele v celém režimu
školy, v povinném branném vyučování a v ostatních
vyučovacích předmětech. Využívá se i nepovinných
předmětů, jiných forem výchovné činnosti na ško-
lách, zájmové branné činnosti i přípravy a nácviku
civilní obrany škol. Branná výchova vede ke vzá-
jemným kontaktům dětí a mládeže škol s vojáky
našich i spojeneckých ozbrojených sil a s Lidovými
milicemi.
Cíle, obsah a metody branné výchovy jsou di-
ferencovány podle věku dětí a mládeže a na střed-
ních a vysokých školách a v zařízeních pro vý-
chovu učňů těž podle jejich pohlaví a předpoklá-
daného pracovního a společenského zařazení.
Základními požadavky jsou výchova k socia-
listickému vlastenectví a proletářskému internacio-
nalismu, aktivní vztah k obraně vlasti a spolehlivé
znalosti o obraně státu a dovednosti z civilní obra-
ny, zdravotnické první pomoci, orientační a topo-
grafické, střelecké a branně technické.
13
Za realizaci cílů branné výchovy ve školách
odpovídají v rámci své působnosti ministerstva
školství republik. Spolupracují přitom s ústředními
orgány státní správy, do jejichž působnosti spadá
řízení škol a výchovných zařízení. Zásady a hlavní
úkoly branné výchovy žáků, učňů a studentů sta-
noví spolu s federálním ministerstvem národní
obrany a federálním ministerstvem vnitra.
Úkoly národních výborů v branné výchově ve
školách vyplývají z postavení a funkce národních
výborů ve školské soustavě.
Požadovanou kvalifikaci získávají učitelé pře-
devším vysokoškolským studiem. Úroveň branného
vzdělání s ohledem na vývoj branných potřeb spo-
lečnosti si udržují všichni učitelé a vychovatelé
soustavou dalšího vzdělání. Zvláštní pozornost se
věnuje učitelům povinného branného vyučování:
musí mít odpovídající kvalifikaci a aktivní vztah
k branným otázkám. Národním výborům se stanoví
povinnost vytvářet podmínky k tomu, aby zvláště
učitelé, vychovatelé, ředitelé škol a školní inspek-
toři dosahovali požadované kvalifikace.
Pod názvem školy a výchovná zařízení je třeba
rozumět jednak všechny školy ve školské soustavě
ČSSR od mateřských po vysoké a jednak zařízení,
a to mimoškolní výchovná zařízení (např. zařízení
pro obtížně vychovatelné děti nebo domovy mláde-
že s ochrannou výchovou apod. ) a zařízení pro
výchovu učňů.
K čtvrté části
Příprava branců navazuje na brannou výchovu
mládeže na školách a na zájmovou brannou činnost
mládeže a je vyvrcholením přípravy mladého muže
na vojenskou službu, její význam je dán požadavky
na zabezpečení vysoké a nepřetržité bojové připra-
venosti ozbrojených sil a jejich vyzbrojením mo-
derní bojovou technikou, což vyžaduje určitou při-
pravenost branců ještě před nástupem vojenské
služby.
Splnění stanovených cílů v přípravě branců
vyžaduje rozšiřovat politický rozhled branců, upev-
ňovat jejich socialistické uvědomění, provádět je-
jich třídní, vlasteneckou a internacionální výchovu,
pěstovat u nich potřebné morální a bojové vlast-
nosti, pocit osobní odpovědnosti za obranu socia-
listické vlasti a celého socialistického společen-
ství. Dále rozšiřovat jejich všeobecné znalosti bran-
ného charakteru, zvyšovat jejích technické a vo-
jenskoodborné vědomosti a dovednosti a posilovat
jejich tělesnou zdatnost.
Příprava branců se- v podstatě dělí na dvě ob-
dobí. V období od vzetí brance do evidence až po
odvodní řízení se zaměřuje na politickou výchovu,
základní výcvik, zvyšování tělesné zdatnosti, výcvik
neplavců a na hlubší poznání branců. Výběr a za-
řazení branců do této přípravy provádějí národní
výbory v souvislosti s pořizováním seznamů 18 le-
tých občanů pro odvodní řízení podle branného zá-
kona, v součinnosti s orgány vojenské správy a
orgány Svazarmu.
Na tuto všeobecnou a nediferencovanou pří-
pravu navazuje výchova a výcvik branců specia-
listů (např. řidičů, výsadkářů, radistů, operátorů
radiolokátorů apod. ). Začíná po odvodním řízeni
a končí před nástupem odvedence do základní
služby. Výběr a zařazení odvedenců do této pří-
pravy provádějí orgány vojenské správy v součin-
nosti s národními výbory a orgány Svazarmu. Po-
jem branec a odvedenec je vymezen v branném
zákoně.
Odpovědnost za přípravu branců z hlediska
stanovených cílů se svěřuje Svazu pro spolupráci
s armádou; ten ji organizuje a provádí podle poža-
davků federálního ministerstva národní obrany.
Na výchově branců se podílejí společenské organi-
zace: Revoluční odborové hnuti, Socialistický svaz
mládeže, Československý červený kříž, Svaz požár-
ní ochrany ČSSR, Čs. svaz protifašistických bojov-
níků a podle potřeby i ostatní orgány státní správy
a společenské organizace, Lidové milice a Čs. lido-
vá armáda.
K páté části
Branná příprava vojáků v záloze je společen-
sky významnou doplňující formou jejích přípravy
pro službu v ozbrojených silách. Ustanovení bran-
ného zákona o povinnostech vojáků v záloze zůstá-
vají tímto zákonem nedotčena.
Branná příprava vojáků v záloze má značný
význam pro soustavný styk vojáků v záloze
s ozbrojenými silami, pro překlenutí poměrně
dlouhého mezidobí mezi vojenskými cvičeními, pro
udržování jejich připravenosti k úkolům za branné
pohotovosti státu. Vede k upevňování jednoty
ozbrojených sil a lidu.
Cílů v branné přípravě vojáků v záloze lze do-
sáhnout jen soustavným prohlubováním jejich
politického přesvědčení, objasňováním vojenské
politiky strany, prohlubováním jejich vojensko-od-
borných vědomostí a dovedností v době mezi vo-
jenskými cvičeními a udržováním návyků v ovlá-
dání zbraní a bojové techniky.
Branná příprava vojáků v záloze spočívá ve
zdokonalovací přípravě a v masové politické a
odborně práci s vojáky v záloze.
Zdokonalovací příprava vojáků v záloze se
provádí zpravidla jedenkrát mezi pravidelnými
vojenskými cvičeními, u důstojníků a praporčíků
v záloze v rozsahu 48 hodin, u poddůstojníků a vo-
jínů v záloze v rozsahu 30 hodin. Federální minis-
terstvo národní obrany ve spolupráci s federálním
ministerstvem vnitra určuje obsah a rozsah zdoko-
nalovací přípravy vojáků v záloze podle potřeb
ozbrojených sil.
Masová politická a odborná práce v branné
přípravě vojáků v záloze se organizuje pro všechny
vojáky v záloze a uskutečňuje se formou vojensko-
14
politických a vojenskoodborných shromáždění nebo
aktivů, ukázek bojové techniky a jiných akcí, kte-
rými se udržuje soustavný styk vojáků v záloze
s úkoly a životem ozbrojených sil.
Za brannou přípravu vojáků v záloze odpovídá
federální ministerstvo národní obrany a v oboru
své působnosti federální ministerstvo vnitra. Svaz
pro spolupráci s armádou a některé další organi-
zace (ČSAD, Čs. aerolinie, Slovair) se na této pří
pravě podílejí v rozsahu dohodnutém s oběma mi-
nisterstvy. Masovou politickou práci s vojáky v zá-
loze organizují místní vojenské správy spolu s ná-
rodními výbory, brannými organizacemi a dalšími
orgány.
K šesté části
Příprava občanů k civilní obraně v rámci
branné výchovy je organizovaný, soustavný proces
výchovy obyvatelstva k zabezpečení jeho připrave-
nosti pro činnost za války.
Splnění stanovených cílů v přípravě občanů
k civilní obraně vyžaduje prohlubovat jejich poli-
tické přesvědčení a uvědomění, učit je základním
způsobům zabezpečení ochrany zdraví, života a
životních potřeb obyvatelstva, provádění záchran-
ných a likvidačních prací v souvislosti s nepřátel-
ským napadením a napomáhat k vytváření podmí-
nek nezbytných pro chod života na území státu.
Účast občanů na přípravě k civilní obraně vy-
plývá z jejich odpovědnosti za obranu vlasti a týká
se všech občanů.
Rozsah nutných znalostí a návyků k civilní
obrané na školách je zahrnut do povinného bran-
ného vyučováni po předchozí dohodě s orgány
Školské správy.
Zvláštní pozornost je nutno věnovat té části
mládeže, která po ukončení povinné školní do-
cházky přechází přímo do pracovního poměru a
nenavštěvuje již žádnou školu. Je nezbytné, aby
i tato mládež měla možnost dosáhnout v rámci
přípravy občanů k civilní obraně přibližně té
úrovně jako ostatní mládež téhož věku ve školách.
Řízení přípravy obyvatelstva k civilní obrané
je svěřeno federálnímu ministerstvu vnitra. Prová-
dění některých úkolů v přípravě občanů k civilní
obraně může federální ministerstvo vnitra svěřit
společenským organizacím, zejména Svazu pro spo-
lupráci s armádou, Československému červenému
kříži, Svazu požární ochrany ČSSR, Socialistické
společnosti pro vědu, kulturu a politiku a Socia-
listické akademii Slovenska.
K sedmé Části
Zájmová branná činnost je součásti branné
výchovy jako celku. V porovnání s většinou ostat-
ních oblasti branné výchovy je šíře jejího působení
větši, neboť se dotýká prakticky všech věkových
kategorií.
Zájmová branná činnost představuje systema-
tický výchovný proces uskutečňovaný ve volném
čase, na základě aktivního a iniciativního přístupu
občanů vyplývajícího z jejich individuálních a sku-
pinových zájmů a která přispívá k plnění úkolů
spojených s obranou socialistické vlasti.
Zájmová branná činnost rozviji všechny složky
branné výchovy. V procesu jejího uskutečňováni se
vychází z cílů shodných s obecnými cíli branné
výchovy jako celku. U mládeže navazuje na bran-
nou výchovu ve školách a dále ji rozvíjí.
V předchozím období se vyskytla při organizo-
vání a uskutečňováni zájmové branné činnosti řada
závažných problémů a těžkostí, které vyplývaly
z toho, že dosud nebyla rozpracována její základní
koncepce.
Uvedené skutečnosti vedly v minulosti k zúže-
nému pohledu na zájmovou brannou činnost, takže
byla mnohdy pokládána za prostředek k uspokojo-
vání osobních zálib jednotlivců.
Proto se navrhuje, aby v rámci komplexní
právní úpravy branné výchovy byla řešena i tato
oblast. V tomto směru navrhovaná právní úprava
přebírá dosavadní právní stav obsažený v § 18 zá-
kona č. 40/1961 Sb., o obraně ČSSR. Zájmovou
brannou činnost provádějí společenské organizace,
zejména Svaz pro spolupráci s armádou, Revoluční
odborové hnuti, Socialistický svaz mládeže a jeho
Pionýrská organizace, Československý svaz tělesné
výchovy, československý červený kříž, Svaz požární
ochrany ČSSR, Československý svaz protifašistic-
kých bojovníků, Socialistická společnost pro vědu,
kulturu a politiku a Socialistická akademie Slo-
venska. Tyto společenské organizace spolupracují
především s. ministerstvy školství ČSR a SSR, do
jejichž působnosti spadá řízení branné výchovy ve
školách, a dále s federálním ministerstvem národní
obrany a federálním ministerstvem vnitra jako ges-
tory v branné výchově.
K osmé části
Na branné výchově má zájem celá společnost,
neboť brannou výchovou získává občan vědomosti
a zdatnost potřebné k obraně vlasti a socialistic-
kého zřízení. Společné zájmy budování socialismu
a zabezpečení jeho obrany vyžadují, aby branná
výchova byla nedílnou součástí úsilí všech složek
naší společnosti při výchově socialistického člo-
věka.
Společenské organizace, orgány státní správy
a hospodářské organizace provádějí soustavnou
přesvědčovací činnost k získáni občanů pro účast
na branné výchově.
Úroveň provádění branné výchovy Je závislá
na jejím všestranném zabezpečeni, zejména kádro-
vém, materiálním, technickém, finančním aj. Proto
návrh zákona stanoví odpovídající tomu povinnost
pro orgány a organizace, které ve své působnosti
realizují úkoly branné výchovy.
15
Celospolečenský význam branné výchovy vy-
žaduje, aby její obsah a úkoly staly se nedílnou
součásti přípravy kádrů na všech úsecích činností
orgánů a organizací.
V rámci kádrového zabezpečení branné výcho-
vy půjde o soustavnou péči a o doplňování in-
struktorských kádrů, o zvyšování jejich kvalifikace,
o podporu rozvoje angažovanosti dobrovolných pra-
covníků, zejména pro funkce v oblasti zájmové
branné činnosti a o vytváření vhodných podmínek
pro zhodnocení a společenské ocenění jejich čin-
nosti. Součástí této péče je též podnětný systém
odměňování a vyznamenáváni kádrů v rámci plat-
ných předpisů.
Na základě dosavadních zkušeností jeví se po-
třeba stanovit způsob zajišťování materiálních a
finančních prostředků na brannou výchovu v plá-
nech a rozpočtech. Branná výchova se bude zabez-
pečovat (z hlediska plánu a rozpočtu) v různých
ústředních orgánech z různých kapitol státního
rozpočtu federace a národních republik, z roz-
počtů národních výborů i z vlastních zdrojů pod-
niků. V tomto smyslu budou náklady spojené s bran-
nou výchovou součásti plánu a rozpočtu těch
orgánů a organizací, které se v rámci své působ-
nosti podílejí na řízení a provádění branné výcho-
vy. Vedle toho budou náklady na brannou výchovu
součástí zvláštní části státního plánu rozvoje ná-
rodního hospodářství a federálního rozpočtu jako
součást nákladů na obranu ČSSR. Podrobnosti řeší
směrnice federálního ministerstva financí pro fi-
nancování výdajů jednotného systému branné vý-
chovy obyvatelstva ČSSR.
Pro výsledky a konečný efekt branné výchovy
je rozhodující, jak cíle, zásady a obsah pochopí
a realizují nejnižší organizační články zejména
podniky, úřady, družstva a jiné organizační jed-
notky. Proto se navrhují těmto organizacím úkoly
spočívající zejména ve vytváření podmínek pro
brannou výchovu a zajištování účasti jejich zaměst-
nanců v jednotlivých oblastech branně výchovy.
Složitost branné výchovy a její další rozvoj
vyžadují, aby byla rozvíjena v této oblasti vědecko-
výzkumná práce a aby jejích výsledků bylo prak
ticky využíváno.
Z hlediska závěrů XIV. sjezdu KSČ bude nutné
posílit úlohu národních výborů i v rozvíjení ma-
sové politické práce a k utváření pozitivních po-
stojů obyvatelstva k přípravě na obranu a ve vy-
tváření podmínek pro brannou výchovu.
V současné právní úpravě (zák. č. 87/1958 Sb. )
není zakotvena povinnost investorů veřejné a by-
tové výstavby zahrnovat do projektů výstavby síd-
lišť výstavbu zařízení, sloužících branné výchově
obyvatelstva a zejména zájmové branné činnosti
mládeže. I když současná národohospodářská situa-
ce státu neumožňuje dočasně uvolňovat značnější
finanční prostředky a stavební kapacity pro tento
úsek, bylo by žádoucí vytvořit typizované projekty
sloužící zájmové branné, činnosti a zahrnout je
do projektů výstavby sídlišť s tím, že výstavba se
provede postupně v etapách. Tuto povinnost je
třeba uložit investorům a ti by měli při vypracování
projektů také přihlížet k potřebám branné výcho-
vy. Jde zejména o stavby kluboven, domů pro mlá-
dež, sportovních hřišť, bazénu a střelnic, dílen pro
modeláře, radisty, motokroužky, výstavbu mládež-
nických středisek pro zimní sporty, výstavbu
středisek pro vodní sporty apod. K tomu je
účelné sdružovat prostředky státních a spole-
čenských orgánů a organizací. Bez pomoci odpo-
vědných státních orgánů není možno docílit zásad-
ního zlepšení a usměrnění zájmů mládeže na
společensky prospěšnou činnost. V tomto smyslu se
navrhují úkoly pro národní výbory.
Ke zlepšení stavu v materiálním zabezpečení
bude třeba především využít dosavadní učební, vý-
cviková a jiná zařízení, modernizovat je a zabez-
pečit výrobu pomůcek pro brannou výchovu. V při-
měřeném rozsahu a zpravidla bezplatně bude třeba
využít zařízení, která mají k dispozici ozbrojené
síly, národní výbory a další organizace.
I když se příprava branců, branná příprava
záloh a příprava občanů k civilní obraně provádí
především v mimopracovní době, vyskytnou se pří-
pady, kdy tuto přípravu bude nutno provádět v pra-
covní době. Důvodem k tomu je různá pracovní
doba a směnnost v jednotlivých závodech a provo-
zech, vzdálenost pracoviště nebo bydliště od místa
výcviku, nutnost provádět některá zaměstnání za
světla nebo v určitých povětrnostních podmínkách
(výcvik pilotů a výsadkářů v rámci Svazarmu
apod. ) a dále efektivní využití výcvikové základny.
V těchto případech musí organizace uvolnit pracov-
níka z práce k plnění úkolů branné výchovy v ne-
zbytně nutném rozsahu. Nebylo by také správné,
aby občan sám nesl případnou újmu na výdělku
vzniklou mu účastí na branné výchově v pracovní
době. Podle zákoníku práce se poskytuje pracov-
níku náhrada mzdy při překážkách v práci z dů-
vodů obecného zájmu. Aby nedocházelo k pochyb-
nostem, stanoví se, že účast na přípravě branců,
branné přípravě záloh a přípravě občanů k civilní
obraně je překážkou v práci z důvodů obecného
zájmu. Protože při provádění branné výchovy bude
docházet jen ke krátkodobému uvolňování z práce,
poskytuje náhradu organizace, u níž je účastník
branné výchovy v pracovním poměru, nebo u níž
vykonává práce podle uzavřené dohody o pracov-
ní činnosti, anebo družstvo, jehož je členem. Prů-
měrný výdělek se zjišťuje podle příslušných pra-
covněprávních předpisů.
Protože účastník branné výchovy koná činnost
z důvodů obecného zájmu, nemá být na něj pře-
nášeno riziko z úrazu vyplývajícího z prováděni
branné výchovy. Úraz účastníka, který je v pracov-
ním poměru, učněm, studentem, členem výrobního
nebo jednotného zemědělského družstva, nebo sou-
16
stavně pracuje podle příkazů orgánů JZD a není
ani jeho členem, ani v pracovním poměru, nebo
pracuje podle uzavřené dohody o pracovní čin-
nosti při plnění úkolů branné výchovy, nebo v pří-
mé souvislosti s ním, považuje se za pracovní úraz
a odpovědnost organizace, rozsah a výše náhrady
Škody se stanoví podle pracovněprávních předpisů
(§ 190 až 203 a 206 zákoníku práce). Poskytuje se
náhrada za ztrátu výdělku, za bolest, za ztížení
společenského uplatnění, za účelně vynaložené
náklady spojené s léčením a za věcnou škodu.
Za škodu účastníkům branné výchovy odpovídá
organizace, pro kterou byli v době úrazu činní.
Jde o zachování dosavadní právní úpravy. Zvýšené
riziko vzniku úrazu při provádění některých druhů
výcviku (např. výcvik v létání, seskocích padákem,
v potápěni, pyrotechnice a zacházení s velmi ne-
bezpečným materiálem) vyžaduje poskytnout zvý-
šené odškodnění za tyto úrazy, vedle nároků podle
pracovněprávních předpisů, v případech, kdy úraz
Zanechá trvalé následky anebo je smrtelný. Rov-
něž tak je třeba vytvořit právní úpravou možnost,
aby organizace, která se zprostila odpovědnosti za
úraz vzniklý při provádění branné výchovy, mohla
poškozenému poskytnout ve zřetele hodných pří-
padech příspěvek (finanční podporu) ke zmírněni
škody.
K úpravě tohoto odškodnění se navrhuje
zmocnit vládu ČSSR.
Se zřetelem k tomu, že při plnění úkolů bran-
né výchovy může dojít ke škodě na majetku orga-
nizace, která brannou výchovu provádí, a nebylo
by úměrné, aby tuto škodu účastník branné vý-
chovy hradil v plném rozsahu, navrhuje se postu-
povat při řešení těchto škod jako při škodách způ-
sobených při plnění pracovních úkolů. Obdobně
Jako pracovník neodpovídá za škodu, která vyplý-
vá z hospodářského rizika, navrhuje se, aby účast-
ník branné výchovy byl zproštěn odpovědnosti za
škodu, která vyplývá z rizika výcviku. Při škodách
způsobených účastníkem branné výchovy organi-
zaci v důsledku namáhavosti nebo obtížnosti vý-
cviku, je třeba dát organizaci možnost snížit ná-
hradu škody i pod minimální hranici stanovenou
pracovněprávními předpisy, případně od jejího vy-
máhání upustit vůbec.
Vzhledem k tomu, že náhrada škody způsobené
-při plnění úkolů branné výchovy nebo v přímé
souvislosti s ním se vypořádává podle pracovně-
právních předpisů jen v případě škod na zdraví
a škod způsobených účastníkem branné výchovy
organizaci, řídí se náhrada škody způsobené při
plnění úkolů branné výchovy v ostatních přípa-
dech obecnými předpisy o náhradě škody.
Ke stanovení podrobností o náhradě škody při
provádění branné výchovy se zmocňuje vláda
ČSSR.
V rámci podrobností bude upraven též fiktivní
výdělek účastníků branné výchovy, kteří nejsou
v pracovním nebo obdobném poměru, pro účely
stanovení snížené náhrady škody.
Stane-li se účastník branné výchovy při plně-
ni úkolů branné výchovy nebo v přímé souvislosti
s ním plně (částečně] invalidním, náleží mu podle
zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečeni,
invalidní (částečně invalidní) důchod ve zvýšené
výměře jako při pracovním úrazu, ať je nebo není
pracovně činný.
K deváté části
Obrana republiky podle ustanovení § 2 zákona
č. 40/1961 Sb., o obraně Československé socialis-
tické republiky, zahrnuje přípravu občanů k obra-
ně. Příprava občanů k obraně tvoří široký komplex
opatření k obraně, který podle § 18 tohoto zákona
zahrnuje brannou, tělesnou a zdravotnickou pří-
pravu, přípravu k civilní obraně a ostatní potřeb-
nou přípravu. Pojem "branná výchova" tento zá-
kon neobsahuje. Je proto nezbytné vyjádřit, že
branná výchova v novém pojetí je součástí přípra-
vy občanů k obraně a v důsledku toho i součástí
obrany Československé socialistické republiky ve
smyslu základních ustanovení zákona č. 40/1961
Sb. a článku 37 ústavy ČSSR. Toto pojetí se pro-
mítá i do ostatních ustanovení našeho právního
řádu o obraně ČSSR a přípravě občanů k obraně.
Po obsahové stránce je pojetí přípravy občanů
k obraně ve smyslu § 17 a 18 zákona č. 40/1961
Sb. širší než obsah branně výchovy podle navrho-
vaného zákona. Branná výchova zcela zahrnuje
brannou přípravu, kdežto tělesnou a zdravotnic-
kou přípravu, přípravu k civilní obraně a ostatní
potřebnou přípravu zahrnuje jen zčásti. Dosavadní
branná příprava byla zaměřena především k vý-
cvikové činnosti, která v novém pojetí tvoři odbor-
ně technickou složku branné výchovy. Proto se
v přechodných a závěrečných ustanoveních navr-
huje vyjádřit vztah branné výchovy a branné pří-
pravy ode dne účinnosti zákona.
V Praze dne 3. května 1973.
Předseda vlády ČSSR:
dr. Štrougal v. r.
Ministr národní obrany ČSSR:
arm. gen. ing. Dzúr v. r.
Ministr vnitra ČSSR:
doc. dr. Obzina, CSc., v. r.
StT l - 36821-73