Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1973
II. volební období
36
Zpráva
generálního prokurátora ČSSR a předsedy Nejvyššího soudu ČSSR
o hospodářské kriminalitě a stavu ochrany majetku v socialistickém
vlastnictví
Podle článku 106 Ústavy ve zně-
ní ústavního zákona č. 155/1969 Sb.
a v souladu s plánem úkolů Federál-
ního shromáždění ČSSR na I. pololetí
1973 předkládají generální prokurá-
tor ČSSR a předseda Nejvyššího soudu
ČSSR zprávu o hospodářské kriminali-
tě a stavu ochrany majetku v socialistic-
kém vlastnictví.
Předkládá:
JUDr. Ján Feješ v. r., generální prokurátor ČSSR
Doc. JUDr. Josef Ondřej v. r., předseda Nejvyššího soudu ČSSR
V Praze dne 21. května 1973
Překonání politické krize v letech 1968 a 1969, postupná konsoli-
dace ekonomické oblasti a úkoly vyplývající z usnesení PÚV KSČ
z 8. října 1971, z usnesení vlády ČSSR č. 300/71 a z usnesení úno-
rového pléna ÚV KSČ z r. 1972 k další realizaci závěrů XIV. sjez-
du KSČ v ekonomické oblasti postavily i orgány činné v trestním ří-
zení před naléhavé úkoly při upevňování státní a občanské kázně na
ekonomickém úseku.
l když po XIV. sjezdu KSČ i v ekonomické oblasti byly vytvoře-
ny podmínky pro postupující konsolidaci a pro upevňování hospodář-
ské kázně, přežívají nebo nově vznikají stále ještě některé závažné
formy porušování hospodářské kázně a nedostatečné péče o ochranu
majetku v socialistickém vlastnictví. Stále nejpočetnější skupinou
trestných činů poškozujících ekonomiku jsou trestné činy rozkrádá-
ní majetku v socialistickém vlastnictví. Problémem zůstávají i trest-
né činy proti hospodářské soustavě, které jsou výrazným a společen-
sky nebezpečným projevem parazitismu.
Důležitým prostředkem k plnění úkolů na úseku ochrany socia-
listické ekonomiky je i důsledné využívání hlavy druhé zvláštní čás-
ti trestního zákona o trestných činech hospodářských, zejména oddí-
lu prvního až třetího, o trestných činech proti hospodářské sousta-
vě, proti hospodářské kázni a proti majetku v socialistickém vlast-
nictví.
Trestné činy a přečiny namířené proti socialistické ekonomice
trvale představují výrazný podíl celkové kriminality v ČSSR.
|
osob: |
stíháno |
/objasňováno/ |
žalováno |
/návrh na potr. / |
|||
|
1970 |
1971 |
1972 |
1970 |
1971 |
1972 |
||
|
hosp. |
celkem |
32313 |
40315 |
38992 |
17 131 |
24688 |
24366 |
|
podíl na |
20, 9 |
23, 9 |
24, 2 |
16, 4 |
20, 5 |
21, 3 |
|
|
hosp. |
celkem |
36256 |
44268 |
41 246 |
39061 |
42511 |
40288 |
|
podíl na |
43, - |
46, - |
45, 8 |
28, 4 |
29, 4 |
28, 8 |
|
- 2 -
Každý výkyv nebo kvalitativní změna ve vývoji hospodářských
trestných činů a přečinů tedy přímo ovlivňuje stav celkové trest-
nosti. Četné jsou i vlivy nepřímé, kdy zejména trestné činy obec-
ně nebezpečné a narušující občanské soužití mívají počátek v hos-
podářské kriminalitě, například v absencích nebo jiných formách
nekázně.
Značné jsou i škody způsobované socialistickému hospodářství:
škody způsobené stíhanými osobami v soč. ekonomice
_______ /v tis. Kčs/
|
1970 |
1971 |
1972 |
|
|
celkem |
673 234 |
464 432 |
526 940 |
|
z toho |
122 071 |
140 611 |
134 408 |
Hmotné škody zjištěné orgány činnými v trestním řízení repre-
zentují však jen nepatrný zlomek celkových škod, které jsou způ-
sobeny hospodářskou trestnou činností. Finančně nelze vyjádřit
škody ve sféře hospodářské kázně, např. důsledky neoprávněných
čerpání z různých fondů, černých investic, černých mezd atd.
Zvlášt závažné jsou i morálně politické následky hospodářské
kriminality. Jde např. o politické škody v kolektivech pracujících
a na veřejnosti vůbec, v níž se namnoze trestná činnost některých
pachatelů, zejména z řad odpovědných hospodářských pracovníků,
vydává za důsledek socialistického způsobu hospodaření vůbec ne-
bo kádrové politiky strany apod. Hospodářská nekázeň a jiné dru-
hy útoků proti socialistické ekonomice deformují i právní vědomí
občanů, zejména mladých, kteří přicházejí poprvé do zaměstnání.
Je tomu tak proto, že v denním životě není výjimkou podceňování
nebo nerespektování zákonů, popř. veřejně je sice zdůrazňována
nutnost dodržovat zákony, v praxi se však využívá každé možnos-
ti, jak se obohatit a opatřit si neoprávněné výhody, apod. Tento
posun právního vědomí znehodnocuje představy o socialistické mo-
rálce a ve svých důsledcích často vede i k tomu, že řada různých
jednání, učiněných ve prospěch jednotlivce, častěji v zájmu sku-
pinovém, lokálním nebo resortním není považována za trestný
čin. Jde o problém, na který je třeba zaměřit též důslednou ob-
čanskou a právní výchovu a častější, především účinnější propa-
gandistické akce ve sdělovacích prostředcích.
-3 -
Orgány činné v trestním řízení věnují trvale zvýšenou pozor-
nost ochraně socialistické ekonomiky před útoky kriminální a ne-
kriminální povahy, přičemž vycházejí ze zásady, že boj proti
hospodářské kriminalitě musí být současně bojem proti celospole-
čensky působícím příčinám této kriminality a proti přežitkům
v názorech lidí. Proto v jejich práci, kromě represivního prvku,
stále více vystupuje do popředí i nutnost přispívat k celospole-
čenské preventivní činnosti.
Pro orgány ekonomické sféry je důležitým dokumentem usne-
sení vlády ČSSR č. 300/1971 jednak proto, že obsahuje řadu
konkrétních úkolů prakticky pro všechny ministry a vedoucí fede-
rálních orgánů, a zejména proto, že zdůrazňuje, že boj proti
hospodářské kriminalitě je současně celospolečenským bojem i
proti jejím příčinám a nikoliv jen záležitostí orgánů činných v trest-
ním řízení.
Kontrole plnění usnesení vlády ČSSR č. 300/1971 byla věnová-
na zvýšená pozornost a zabývaly se jí všechny důležitější federál-
ní orgány. Obšírnou zprávu Již vládě o plnění tohoto usnesení před-
ložil Výbor lidové kontroly ČSSR a dílčí zprávu, zejména o za-
jištění právní služby hlavní arbitr ČSSR.
l společenské organizace věnovaly nemalé úsilí realizaci
záměru zapojit své členy do komplexního boje proti kriminalitě.
Ústřední orgány nejdůležitějších organizací Národní fronty, zej-
ména Ústřední rada odborů, ústřední výbor Socialistického svazu
mládeže a Ústřední rada družstev, projednaly zprávy orgánů čin-
ných v trestním řízení a přijaly vlastní opatření k tomu, aby boj
proti negativním jevům se stal záležitostí celé společnosti, neroz-
lučně spojenou s úkoly socialistické výstavby a výchovy nového
člověka. Půjde o to, aby systematickým úsilím orgánů společen-
ských organizací v ústředí, krajích i okresech se dařilo prosadit
do společenského vědomí myšlenku, že boj proti porušování zákon-
nosti je celospolečenskou záležitostí. Je nezbytné prosazovat ty-
to názory se stejnou důsledností i v základních organizacích, roz-
víjet aktivitu celé členské základny a přijímat přímo v místech a
na závodech konkrétní opatření k předcházení možností porušovat
státní, pracovní a hospodářskou kázeň a dopouštět se trestných
činů nebo přečinů.
- 4 -
Charakteristika důležitějších trestných činů a přečinů proti so-
cialistické ekonomice a některé problémy hospodářské krimina-
lity
Trestný čin nedovoleného podnikání podle § 118 tr. zák.
|
osob: |
stíháno |
/objasňováno/ |
žalováno |
/návrhů na potr. / |
||
|
1970 |
1971 |
1972 |
1970 |
1971 |
1972 |
|
|
tr. čin podle |
147 |
366 |
527 |
125 |
267 |
382 |
|
přečin podle |
420 |
578 |
564 |
368 |
487 |
463 |
Nejčastěji je postihována nedovolená výrobní činnost mající
charakter služeb obyvatelstvu /práce ve stavebnictví, montážní
a instalatérské práce, projekční činnost apod. /.
Ve značném počtu případů se nedovoleného podnikání dopou-
štějí i osoby, jimž bylo národními výbory dáno povolení k posky-
tování drobných služeb a oprav ve smyslu zásad publikovaných
pod č. 20/1965 Sb. a kteří rámec daného jim povolení ve značném
rozsahu překračují a povolení zneužívají k nedovolenému podniká-
ní často spojenému s používáním cizích pracovních sil. Prudký
růst počtu stíhaných i žalovaných osob nastal především v důs-
ledku zvýšené aktivity orgánů Veřejné bezpečnosti.
Z hlediska poškozených organizací a společenské nebezpeč-
nosti této trestné činnosti je důležité, že nedovolené podnikání
bývá zpravidla provázeno pravidelným rozkrádáním nebo neopráv-
něným užíváním věcí z majetku v socialistickém vlastnictví pochá-
zejících z pracovišť pachatelů /materiál, nástroje, přístroje,
dopravní prostředky apod. /.
Rozkrádáním majetku v socialistickém vlastnictví bývají
poškozovány i organizace, pro něž mnohdy nedovolení podnikate-
lé pracují. Těmto organizacím bývá vyfakturována neprovedená
práce nebo práce předražená. V těchto případech rozkrádání us-
nadňuje především nedostatek kontroly nebo závady v přejímce
u odběratelských organizací.
- 5-
Paradoxem je to, že zatímco osoby oprávněné k provozová-
ní živnosti v dřívějších společenských systémech uměly v plném
rozsahu využít možností, které jim tehdy stát poskytoval proti
neoprávněným podnikatelům, jsou v současné době socialistické
organizace zpravidla k této nelegální konkurenci netečné a trest-
ní postih je realizován především na základě šetření orgánů Ve-
řejné bezpečnosti nebo národních výborů.
Socialistické organizace nejenom, že tuto trestnou činnost
neoznamují, ale do značné míry ji umožňují nepřímo nízkým stup-
něm kontroly a nedbalou ochranou nebo ostrahou. Není výjimkou,
že neoprávnění podnikatelé si i základní výrobní prostředky u za-
městnavatelů dlouhodobě vypůjčují /například z trestních věcí
vyplynulo, že zaměstnanec si v necelých dvou letech z podniku
šestnáctkrát "vypůjčil" kompresor s příslušenstvím, nebo že ji-
ný zaměstnanec si po dobu tři a půl roku mnohokrát "vypůjčil"
z podniku pojízdné lešení, apod. /.
Zneužívání socialistického podnikání podle § 120 tr. zák.
|
osob: |
stíháno |
žalováno |
||||
|
1970 |
1971 |
1972 |
1970 |
1971 |
1972 |
|
|
tr. čin podle |
118 |
201 |
201 |
91 |
154 |
161 |
Jde o trestnou činnost páchanou výlučně vlastními zaměst-
nanci na úkor nebo pod jménem socialistické organizace. I tato
trestná činnost bývá zpravidla provázena rozkrádáním nebo ne-
oprávněným užíváním věcí z majetku v socialistickém vlastnict-
ví /nářadí, nástroje, elektrická energie, měřící přístroje,
drobnější základní prostředky apod. /. Útoky proti majetku
v socialistickém vlastnictví nemívají obvykle za následek větší
Škody, ale jsou velmi nebezpečné tím, že k nim dochází pravi-
delně, prakticky každodenně.
Z hlediska poškozených organizací je situace stejná jako
u předchozího trestného činu - jejich aktivita v boji proti vlast-
nímu poškozování je minimální. Trestná činnost je zjišťována
a oznamována převážně orgány Veřejné bezpečnosti. Zatímco
v případech nedovoleného podnikání někdy pachatelé nahrazují
neschopnost legálních organizací zajistit služby obyvatelstvu,
převažuje v případech zneužívání socialistického podnikání vý -
-6 -
dělečný motiv jednání pachatelů. Zpravidla jde o práce, které by
byly schopny v dostatečné míře zajistit socialistické organizace
samy.
Preventivní činnost a boj proti tomuto druhu trestné činnos-
ti ztěžuje, že kolektivy pracujících z falešné solidarity nebo z ji-
ných důvodů jsou k těmto tzv. "fuškám a fušerům" netečné a kon-
trolní nebo jiné orgány se tímto porušováním pracovní kázně prak-
ticky nezabývají /např. bylo zjištěno, že při inventuře hotových
výrobků se původně do soupisu zahrnuly i výrobky vyhotovené na
úkor socialistické organizace a později se akceptovalo vysvětlení
zaměstnanců, že jde o tzv. "fušku" a výrobky byly z inventariza-
ce vypuštěny bez dalších opatření/.
Poškozování spotřebitele podle § 121 tr. zák.
|
osob |
stíháno |
/objasňováno/ |
žalováno |
/návrhů na potr. / |
||
|
1970 |
1971 |
1972 |
1970 |
1971 |
1972 |
|
|
tr. čin podle |
102 |
142 |
135 |
77 |
110 |
108 |
|
přečin podle |
552 |
429 |
355 |
503 |
366 |
308 |
Vývoj postihu tohoto trestného činu i přečinů nezobrazuje
ani přibližně skutečný výskyt těchto deliktů, které jsou nepochyb-
ně mnohem početnější.
Zvlášť zarážející je vývoj postihu přečinů. Přihlédne-li se
k tomu, že podle důvodové zprávy k zákonu č. 150/1969 Sb. byl
jedním z hlavních důvodů přijetí tohoto zákona právě masový vý-
skyt nepořádků na úseku obchodu a služeb, nelze pominout snižu-
jící se praktický dopad zákona o přečinech. Obdobnou vývojovou
tendenci například vykazuje i postih pro přečin podle § 2 písm. b/
zák. č. 150/1969 Sb. /zvýhodňování spotřebitele v souvislosti
s přijetím nebo slibem úplatku/. Zatímco v roce 1970 bylo pro
tento přečin podáno v ČSSR 35 návrhů na potrestání, v minulém
roce tomu tak bylo již jen v 16 případech.
Trestná činnost proti spotřebitelům je převážně oznamová-
na tzv. vnějšími kontrolními orgány. Zaměstnavatelské organi-
zace prakticky vlastní zaměstnance poškozující spotřebitele-
neoznámují, i když je na pracovišti jejich počínání nepochybně
-7-
známo. Při realizaci trestního postihu pak jde o izolovaný kon -
flikt mezi pachatelem a vnějším kontrolním orgánem nebo orgány
činnými v trestním řízení za pravidelné pasivity zaměstnavatele.
Zaměstnavatelské organizace nevyvíjejí zřetelnější akti-
vitu ani v těch případech, kdy jejich vlastní kontrolní orgán spí-
še mimoděk a náhodně zjistí a zadokumentuje poškozování spo-
třebitele. Např. bylo ustoupeno od vymáhání manka vysvětleného
tím, že při inventuře bylo do stavu zásob zahrnuto zboží v pře-
dražených cenách, za něž bylo prodáváno spotřebitelům. V ně-
kterých oblastech socialistického podnikání, např. při ubytova-
cích a restauračních službách, jsou pravidelně vykazovány znač-
né přebytky, které jsou však pouze vedením organizace odčerpá-
vány, aniž se vzalo v úvahu, že nemohly vzniknout jinak, než
poškozováním spotřebitelů.
V poslední době častěji dochází i k poškozování spotřebi-
telů páchanému v úmyslu opatřit neoprávněný prospěch socialis-
tické organizaci, nadřízené orgány k tomu zpravidla mlčky při-
hlížejí.
-8 -
Porušování povinnosti při nakládání s finančními a hmotnými prostřed-
ky podle § 127 odst. 1, 2 tr. zák.
|
osob |
stíháno |
žalováno |
||||
|
1970 |
1971 |
1972 |
1970 |
1971 |
1972 |
|
|
tr. čin podle |
179 |
262 |
323 |
136 |
173 |
240 |
Toto ustanovení trestního zákona o porušování povinnosti při naklá-
dání s finančními a hmotnými prostředky zahrnuje dva různé trestné či-
ny. Podle prvého odstavce jsou postihovány útoky, které přinášejí neo-
právněnou výhodu organizaci
(přibližně 75 % celkového počtu pachatelů)
a podle druhého odstavce jsou postihována jednání odpovědných hospo-
dářských pracovníků, kteří poskytují neoprávněné nebo nepřiměřené vý-
hody jednotlivcům za práce vykonané ve prospěch organizace /přibližně
25% z celkového počtu pachatelů/.
Neoprávněné výhody podle § 127 odst. 1 spočívají především ve tvor-
bě nelegálních finančních fondů. Ve sledovaném období /r. 1972/ byly
tyto tak zvané černé fondy nejčastěji získávány těmito formami:
- zpronevěrou tržeb, mezd, odměn, daní, záloh na mzdy nebo jiných zá-
loh a různých pokladních nebo podobných hotovostí;
- neoprávněným rozprodejem drobných krátkodobých předmětů, základ-
ních prostředků, materiálu, výrobních a provozních zásob a hotových
výrobků;
- podvodným vykazováním a lákáním provozních nebo obchodních úhrad,
mezd, rabatů, prémií nebo předfakturací;
- poškozováním spotřebitele, předřazováním a ve styku mezi organizace-
mi přefakturací, často za finanční spoluúčasti a souhlasu odběratele.
Nejčastějším motivem bylo:
- získat prostředky na nepovolené nákupy nebo přednostní nákupy pře-
draženého úzkoprofilového zboží;
- získat prostředky k placení černých mezd, nebo jiných neoprávněných
výhod;
-9 -
- buď zajistit finanční prostředky k úplatkům, nebo nakoupit věci, ur-
čené jako úplatky, zejména v souvislosti s odběratelsko-dodavatel-
skými vztahy nebo pro zlepšení postavení organizace u různých čini-
telů;
- zlepšit finanční bilanci ve sledovaných, pro hospodářské výsledky
organizace rozhodujících položkách;
- zlepšit finanční situaci jiné socialistické organizace v rámci místa
/MNV/ nebo ve společenské organizaci /tělovýchovné jednoty, Sva-
zarm/.
Nejčastěji byli stíháni odpovědní hospodářští pracovníci nejnižších
služebních kategorií /předsedové MNV, funkcionáři JZD, vedoucí men-
ších komunálních podniků a závodů, střední funkcionáři tělovýchovných
jednot, skladníci a samostatní referenti různých národních podniků/.
Odpovědní pracovníci vyšších služebních kategorií stíháni nebyli /v je-
diném případě referent ministerstva zemědělství/.
Pro trestný čin podle § 127 odst. 2 tr. zák. byli stíháni odpovědní
hospodářští pracovníci zejména za placení černých mezd nebo poskyto-
vání jiných neoprávněných výhod.
Nejčastější formou tohoto trestného činu bylo:
- nadsazování odměn za skutečně vykonané práce;
- neoprávněné placení prémií a jiných jednorázových platů nebo poskyto-
vání jiných neoprávněných výhod;
- úhrady prací dodaných různými neoprávněnými živnostníky, zpravidla
prostřednictvím přidružených výrob;
- obcházení předpisů o dani ze mzdy.
Nejčastějšími motivy byly:
- snaha konkurovat v získávání pracovních sil ostatním organizacím a
zejména mzdovým nadlepšením přimět pracovníky jiných organizací
k fluktuaci;
- snaha udržet vlastní zaměstnance, zejména úzkoprofilových profesí
a čelit tak konkurenci ostatních organizací;
- snaha obcházet předpisy o regulaci náboru pracovních sil a vyhnout
se tak technickoorganizačním - racionalizačním opatřením;
- snaha vyhnout se působení ostatních základních ekonomických nástro-
jů, včetně nesouhlasu se mzdovými předpisy.
l pro tento trestný čin byli výlučně stíháni odpovědní hospodářští
pracovníci nejnižších služebních kategorií /mistři, funkcionáři JZD,
funkcionáři MNV, pracovníci farem, státních statků apod. /.
- 10 -
Problematika odhalování, vyšetřování a postihu trestného činu po-
rušování povinnosti při nakládání s finančními a hmotnými prostředky
je složitá a úzce se prolíná s dalšími útoky proti hospodářské kázni a
majetku v socialistickém vlastnictví.
Stíhaná trestná činnost je zřejmě jen zlomkem skutečné, avšak skry-
té /latentní/ kriminality. Závažnost situace dále podtrhuje i to, že růz-
né projevy hospodářské nekázně zpravidla podmiňují pozdější výskyt mno-
hem vážnější kriminality /rozkrádání majetku v socialistickém vlastnic-
tví/ nebo mnohem větších škod /výbuchy, požáry, havárie, úrazy atd. /.
Porušování povinnosti v provozu socialistické organizace podle § 129,
§130 tr. zák.
|
osob |
stíháno |
žalováno |
||||
|
1970 |
1971 |
1972 |
1970 |
1971 |
1972 |
|
|
tr. činy podle |
396 |
638 |
1320 |
261 |
468 |
936 |
Růst počtu stíhaných i žalovaných osob je především důsledkem zvý-
šené aktivity kontrolních orgánů a častějšího oznamování škod orgánům
prokuratury nebo Veřejné bezpečnosti.
Těžiště trestního postihu bylo v trestném činu porušování povinnosti
v provozu socialistické organizace podle § 130 tr. zák. Obě ustanovení
trestního zákona předpokládají a umožňují postih nejrůznějších forem
způsobení škody nebo poruchy např. technologickou nekázní, neplněním
pracovních povinností včetně absence, nedbalou péčí o materiál, nedba-
lým plněním povinností ve výrobním procesu, špatnou organizací práce
atd. V praxi je však tohoto ustanovení takřka výlučně využíváno k posti-
hu schodků /tzv. mank/ a v poslední době i dopravních nehod. Avšak ani
u postihu mank není vyčerpána šíře postihu umožněná trestním zákonem.
Prakticky dochází k oznamování a stíhání mank v obchodních organizacích
v případech, kdy po kompenzaci finančních přebytků a mank přesáhne
zjištěná částka 5000, - Kčs. Další druhy mank, zejména materiálu nebo
surovin ve výrobních organizacích a stavebnictví oznamovány ani stíhá-
ny nejsou.
Škody nebo poruchy zaviněné neomluvenou absencí jsou stíhány zpra-
vidla jako přečin podle § 8 písm. c/ zákona č. 150/1969 Sb.
-11 -
|
osob |
objasňováno |
návrhů na potrestání |
||||
|
1970 |
1971 |
1972 |
1970 |
1971 |
1972 |
|
|
přečin |
6559 |
10161 |
9391 |
5918 |
8849 |
8054 |
Podle poznatků orgánů trestního řízení lze příčiny absencí rozdělit
takto:
32 % odsouzených: nadměrné požívání alkoholických nápojů s následnou
absencí;
23 % odsouzených: rodinné důvody, zejména roztržky v manželství;
údajná péče o nemocného rodinného příslušníka,
pomoc doma při různých pracech;
14 % odsouzených: příživnický způsob života s výraznou nechutí k ja-
kékoliv práci;
23 % odsouzených: konflikty na pracovišti;
4 % odsouzených: snaha docílit absencí přeložení na jiné pracoviště,
podle jejich názoru méně nebezpečné.
4 % odsouzených: protest absencí proti nedodržení sjednaných pracovních
podmínek, zejména mzdových;
Specifickým problémem u tohoto, jednoho z nejpočetnějších přečinů
je, že socialistické organizace nepovažují trestní postih za nejzazší
opatření, jemuž by měla nutně předcházet důsledná a důrazná výchovná
i represivní snaha hospodářských orgánů. Vedoucí pracovníci organiza-
cí naopak spíše pasivně vyčkávají, až zameškané směny dosáhnou urči-
tého počtu a pak pracovníka předají k trestnímu postihu. Pro obsah je-
jich oznámení je charakteristické, že velmi často nejsou schopni přesně-
ji konkretizovat škodu nebo poruchu, kterou měla absence za následek.
Nejsou výjimkou ani případy, že i po zásahu prokurátora nebo soudu nelze
ani přibližně vyčíslit škodu proto, že její výpočet znemožňují nedostatky
v organizaci práce.
Útoky proti majetku v socialistickém vlastnictví
Nejčastějším trestným činem proti socialistickému hospodářství a
nejpočetnějším trestným činem a přečinem v ČSSR vůbec, je rozkrá-
dání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 tr. zák. a přečin
proti majetku v socialistickém vlastnictví podle § 3 odst. 1 zák. č. 150/
1969 Sb.
- 12 -
|
osob |
stíháno /objastňováno/ |
žalováno /návrhů na potr. / |
||||
|
tr. čin podle |
1970 |
1971 |
1972 |
1970 |
1971 |
1972 |
|
přečin podle |
26463 |
30484 |
27954 |
14652 |
16954 |
15406 |
Z hlediska kvantitativních znaků je patrný trvalý vzestup počtu pa-
chatelů, na něž byla podána obžaloba.
K poklesu počtu stíhaných osob za současného vzrůstu počtu osob
obžalovaných došlo především v důsledku změn k počtu věcí přerušených.
Tomu odpovídá i statistické vyjádření.
|
1970 |
1971 |
1972 |
||||
|
osob |
% |
osob |
% |
osob |
% |
|
|
žalováno |
11 613 |
97, 0 |
13843 |
53, 1 |
14190 |
55, 4 |
|
přerušeno |
11318 |
45, 8 |
10349 |
39, 7 |
9464 |
37, 0 |
|
zastaveno a |
1 757 |
7, 2 |
1902 |
7, 2 |
1954 |
7, 6 |
|
stíháno |
24688 |
100, - |
26094 |
100, - |
25608 |
100, - |
V naprosté většině došlo k přerušení z důvodů podle § 173 odst. 1
písm. e/ tr. ř., tedy proto, že se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňu-
jící konat trestní stíhání proti určité osobě /neznámí pachatelé/.
Přehled vývoje některých důležitějších forem rozkrádání majetku
v socialistickém vlastnictví /počet trestných činů/: