- 13 -
|
1971 |
1972 |
|||
|
činů |
% |
činů |
% |
|
|
Mzdové, administra- |
911 |
3, 5 |
1307 |
5, 1 |
|
při výrobním procesu |
1508 |
5, 9 |
1292 |
5, 1 |
|
ve skladech |
2087 |
8, 3 |
1815 |
7, 2 |
|
při dopravě |
1651 |
6, 5 |
1575 |
6, 2 |
|
vloupání |
10 465 |
41, 5 |
9607 |
38, 1 |
|
pych a ostatní formy |
769 |
3, 3 |
673 |
2, 8 |
|
nezjištěné formy |
7837 |
____ 31, 0__ |
8947 |
______ 35, 5 _____ |
|
Celkem |
25228 |
100, - |
25216 |
100, - |
Z přehledu forem /počet tr. činů/ plyne, že k poklesu došlo'pře-
devším u trestných činů spáchaných vloupáním a z části i u některých
druhů rozkrádání ve výrobním procesu a skladech.
Formy trestné činnosti neznámých pachatelů jsou prakticky koncen-
trovány do těchto úseků:
|
1971 |
1972 |
|||
|
činů |
% |
činů |
% |
|
|
rozkrádání ve výrobě |
276 |
2, 8 |
182 |
2, 0 |
|
rozkrádání ve skladech |
529 |
5, 4 |
392 |
4, 5 |
|
rozkrádání při dopravě |
938 |
9, 6 |
795 |
9, 1 |
|
různé formy pychu |
146 |
1, 4 |
143 |
1, 6 |
|
vloupání |
6052 |
61, 5 |
5304 |
61, 7 |
|
jiné formy |
94 |
0, 9 |
68 |
0, 4 |
|
nezjištěné formy |
1800 |
18, 4 |
1800 |
20, 7 |
|
Celkem |
9835 |
100, - |
8684 |
100, - |
Trestná činnost neznámých pachatelů je tedy soustředěna především
ve vloupání do různých provozoven socialistických organizací.
-14 -
Snížení počtu neznámých pachatelů prakticky reprezentuje celkový
pokles počtu stíhaných osob. Zda k této situaci došlo proto, že pokles-
la především kriminalita páchaná formou vloupání, či z důvodů jiných,
nelze posoudit. Varovným signálem zůstává nízký počet známých pacha-
telů, kdy např. u vloupání činí podíl odhalených pachatelů /objasněnost/
pouze 44, 8 %.
Rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví vykazuje v posled-
ních letech charakteristické změny vnitřní struktury. Příznačné je, že
se mění formy trestného činu, kdy klesá počet útoků typicky páchaných
zvenčí /vloupání apod. / a naopak se množí útoky páchané zevnitř, zpra-
vidla účetně-administrativní formou. Tomuto závěru neodporuje ani sta-
tisticky nebývalé vysoký počet nezjištěných forem /kategorie ostatní/,
protože v této kategorii jsou podchyceny především neklasické formy,
páchané různými způsoby zevnitř socialistických organizací.
Dalším vývojovým znakem je i změna struktury pachatelů. Již od ro-
ku 1969 roste podíl pachatelů z řad vlastních zaměstnanců organizací
a členů družstev, a to zejména u trestných činů kvalifikovaných podle
druhého až čtvrtého odstavce § 132 tr. zák.
|
trestný čin podle |
podíl vlastních zaměstnanců |
|
|
1. odstavec |
1971 |
1972 |
|
46, 8% |
47, 8% |
|
|
2. odstavec |
54, 6% |
61, 6% |
|
3. odstavec |
85, 1% |
90, 0% |
|
4. odstavec |
47, 6% |
56, 5% |
|
§ 132 celkem |
47, 6% |
49, 2% |
Vnitřní vývoj struktury pachatelů z řad vlastních zaměstnanců orga-
nizaci a členů družstev nasvědčuje kvalitativním změnám z hlediska pos-
tavení v zaměstnání a sociální kategorizace pachatelů.
-15-
|
§ 132 tr. zák |
všichni pachatelé |
vlastní zaměstnanci |
||||||
|
1971 |
1972 |
1971 |
1972 |
|||||
|
osob |
* |
osob |
% |
osob |
% osob |
% |
||
|
dělníci |
10970 |
62, 7 |
11587 |
65, 9 |
4084 |
49, 1 |
4410 |
51, 1 |
|
pracující |
4528 |
25, 9 |
4833 |
27, 5 |
3620 |
43, 5 |
3844 |
44, 6 |
|
parazitní |
941 |
5, 3 |
132 |
0, 7 |
36 |
0, 4 |
||
|
ostatní |
1031 |
6, 1 |
1028 |
5, 9 |
571 |
7, 0 |
362 |
4, 3 |
|
celkem |
17470 |
100, - |
17580 |
100, - |
8311 |
100, - |
8616 |
100, - |
Markantní je pokles podílu dělnických kategorií u vážnějších útoků
proti majetku v socialistickém vlastnictví podle odstavce druhého až
čtvrtého. Například v kategorii vlastních zaměstnanců organizací a čle-
nů družstev se dělníci v roce 1972 podíleli na trestných činech podle pr-
vého odstavce 51, 1 %, podle druhého odstavce 29, 5 %, podle třetího ods-
tavce 0 %, podle čtvrtého odstavce 12, 8 %. V kategorii pracující inteli-
gence se nejvýrazněji podílejí obchodně administrativní zaměstnanci,
přičemž ke vzrůstu dochází především u technické inteligence /z 21, 9 %
roku 1971 na 23, 5 % roku 1972/.
- 16-
Rozbor forem trestné činnosti pachatelů z řad vlastních zaměstnanců
po odečtení nezjištěných forem:
|
|
1971 |
1972 |
||
|
činů |
% |
činů |
% |
|
|
mzdové machinace |
269 |
7, 1 |
306 |
7, 6 |
|
rozkrádání černých fondů a |
20 |
0, 6 |
28 |
0, 7 |
|
administrativní machinace |
275 |
7, 3 |
505 |
12, 6 |
|
přefakturace a podobná |
87 |
2, 3 |
102 |
2, 5 |
|
rozkrádání ve výrobě |
1066 |
28, 1 |
1001 |
25, 1 |
|
rozkrádání ve skladech |
1162 |
30, 6 |
1117 |
27, 9 |
|
rozkrádání při dopravě |
509 |
13, 4 |
516 |
12., 9 |
|
vloupání |
239 |
6, 3 |
249 |
6, 2 |
|
ostatní zjištěné formy |
166 |
4, 3 |
175 |
4, 5 |
|
celkem zjištěné formy |
3793 |
100, 0 |
3999 |
100, 0 |
Jak vyplynulo z předchozích dat je trestný čin rozkrádání majetku
v socialistickém vlastnictví ovlivněn velmi početným komplexem problé-
mů, pro něž je charakteristická:
- nesourodost forem útoků,
- rozlišnost osob pachatelů,
- různost forem odhalování,
- obtížnost preventivní práce,
- různost příčin.
Některé z těchto problémů, zejména příčiny útoků a na ně navazují-
cí preventivní práce, jsou totožné s celkovým bojem proti hospodářské
kriminalitě, především hospodářské nekázni.
- 17 -
Nejpočetnější skupinu stíhaných trestných činů rozkrádání
majetku v socialistickém vlastnictví přes trvalý pokles jejich
počtu tvoří pachatelé vloupání do obchodních objektů, skladů,
železničních vagónů, památkových objektů a různých provozoven
socialistických organizací.
Z hlediska boje proti této kriminalitě je důležité, že zpravid-
la se trestné činnosti nedopouštějí vlastní zaměstnanci poškoze-
ných organizací. Pachatelé pocházejí ze stejných vrstev a prostře-
dí jako pachatelé ostatních kriminálních deliktů a je jim lhostejno,
proti jakému druhu majetku se trestné činnosti dopouštějí. Obvykle
jde o osoby narušené, vícekráte trestané, žijící příživnickým způ-
sobem života, vykazující špatnou pracovní morálku, fluktuanty,
deklasované živly a recidivisty. Kromě svým způsobem tradičních
forem vloupání /akce jednotlivých nebo několika pachatelů primi-
tivně realizované/ se v posledních letech množí i trestná činnost
organizovaných skupin osob, které si vybírají prodejny s drahým
zbožím, odcizují najednou zboží v hodnotě i několika desítek tisíc
korun, odcizené zboží odvážejí motorovými vozidly a zabezpečují
si tím vysoký životní standart. Do této skupiny rozkrádání majetku
v socialistickém vlastnictví je možno zařadit i vloupání do kultur-
ních a církevních objektů a rozkrádání často i velmi cenných kul-
turních a historických památek, které jsou potom prodávány do ka-
pitalistické ciziny, především do NSR. Například sedmnáctičlenná
skupina vylupovala kostety, muzea a soukromé objekty. Tato sku-
pina se skládala z osob, které vloupání prováděly, dále z tzv. ty-
pařů a byla na ni napojena sít překupníků. Trestné činnosti se pa-
chatelé dopouštěli po pečlivé přípravě a maximálně se zabezpečova-
li. V několika případech používali i vysílaček. Dopadeni byli až
více než po dvouleté trestné činnosti, jíž způsobili škodu nejméně
2, 000. 000 Kčs.
Boj proti tomuto druhu kriminality může zajistit především Ve -
řejná bezpečnost svými specifickými pracovními metodami. Právě
v této oblasti je zatím největším problémem nízký počet odhalených
pachatelů. Socialistické organizace by měly však věnovat mnohem
větší pozornost řádné ostraze objektů a ochraně cenných věcí, ze-
jména častějším užíváním moderních, technických ochranných pro-
středků.
Další početnou a druhově specifickou je trestná činnost pachate-
lů, kteří se tzv. prostými krádežemi zmocňují různých výrobků, ma-
teriálu, polotovarů, nářadí, nástrojů apod. ve skladech nebo přímo
ve výrobním procesu. Nejčastěji jde o rozkrádání úzkoprofilového,
pro pachatele těžko jinak dosažitelného a nebo dále snadno zpeněži-
telného zboží, materiálu, autosoučástek apod. Například byla od-
-18-
souzena skupina zaměstnanců podniku místního hospodářství, kteří
po řadu let odcizovali úzkoprofilový instalační a topenářský mate-
riál a používali jej jednak při tzv. "melouchaření" a jednak jej roz-
prodávali zájemcům z řad soukromých osob.
V jiném případě využili zaměstnanci Státních statků a Výkupního
podniku poptávky po některých druzích krmiv a osivech a ve značném
množství je odcizovali a prodávali nejenom soukromníkům, ale i so-
cialistickým organizacím, především JZD.
Výjimkou však nejsou ani velká skupinová rozkrádám různých vý-
robků, materiálu, zboží aj prováděná vlastními zaměstnanci socia-
listických organizací, kteří zpeněžují rozkradené věci prostřednict-
vím sítě pomocníků a překupníků. Takovým způsobem byla např. v ně-
kolika krajích ČSSR rozkrádána rtuť /škoda činí několik set tisíc
korun/ pašována do Rakouska a tam zpeněžována. Na rozkrádání zde
navazovala další trestná činnost záležející v porušování předpisů
o oběhu zboží ve styku s cizinou /§ 124 tr. zák. / a popř. i poškozo-
vání devizového hospodářství /§ 146 tr. zák. /. Takovým způsobem
byl též rozkrádán plech z n. p. VSŽ Košice, bižuterie v Severočes-
kém kraji, stavební materiál, barevné kovy, železniční zásilky z va-
gónů aj.
Trestnou činnost usnadňuje, mnohdy i nepřímo provokuje nedo-
statek ostrahy, nízká úroveň evidence, nedostatky inventarizace a
nebo zcela blahovolný postoj k ochraně majetku socialistických orga-
nizací, zejména například ve stavebnictví, kde jsou takto rozkrádány
zcela veřejně i předměty značných rozměrů za použití dopravních pro-
středků.
Z hlediska pachatelů početně převažují osoby, jež nelze označit
za protispolečenské živly. U řady pachatelů této trestné činnosti ne-
jde o projev celkového morálního narušení, jak tomu bylo u předchozí
kategorie, ale o výsledek negativního posunu právního vědomí ve vzta-
hu k socialistickému vlastnictví. Tento druh pachatelů jinak mnohdy
žije zcela řádným životem, vzorně pečuje o rodinu a z hlediska občan-
ské nebo pracovní morálky nemá závad.
Třetí, svým způsobem nejdůležitější, ale relativně málo početná
skupina pachatelů působí formou podvodů a zpronevěr vůbec největší
část škod na majetku v socialistickém vlastnictví. Jde především o
rozkrádání peněžních prostředků pomocí různých hospodářských a
účetních machinací, přefakturací provedených prací, účtování mezd
na jména neexistujících pracovníků aj. Tato trestná činnost je často
spojena i s porušováním hospodářské kázně, nedovoleným podnikáním
nebo se zneužíváním socialistického podnikání v rámci různých druž-
stev, přidružených výrob jednotných zemědělských družstev, drobné-
ho podnikání organizovaného národními výbory aj.
- 19-
Základním problémem boje proti této kriminalitě je, že krimina-
listické a jiné metody orgánů činných v trestním řízení jsou málo
účinné, pokud ekonomická sféra sama neodstraní nedostatky v čin-
nosti kontrolních orgánů, v kádrovém výběru a ve výchově pracují-
cích vůbec.
Boji proti této formě trestné činnosti byla v posledních letech vě-
nována orgány činnými v trestním řízení největší pozornost. Jde o
společensky velmi závažná jednání nejenom s ohledem na vysoké ško-
dy, ale zejména proto, že pachatelé zastávají zpravidla hospodářsky
odpovědná místa a jsou i jinak společensky exponovaní a do své trest-
né činnosti vtahují jako organizátoři nebo iniciátoři i další osoby,
které zpravidla by se trestné činnosti jinak nedopustily.
Například byla odsouzena početná skupina rozkradačů hutního ma-
teriálu. Iniciátorem a organizátorem byl vedoucí výroby průmyslo-
vého podniku, který odcizené zboží rozprodával v maloobchodní síti.
Spolu s ním byli k vysokým trestům odsouzeni i vedoucí prodejen,
kteří věci prodávali a jeho spoluzaměstnanci, kteří mu pomáhali.
V jiném případě byl odsouzen ředitel obchodního podniku, který
svedl k rozkrádání řadu zaměstnanců. Jeho trestná činnost spočívala
v odcizování zboží a jeho prodeji dílem k vlastnímu obohacení a dí-
lem k zajištění prostředků pro mezipodnikovou a jinou korupci.
Pro odhalování této trestné činnosti je charakteristické, že těžiš-
tě leží a musí být v činnosti kontrolních a jiných orgánů poškozených
organizací, zatímco bezpečnostní metody odhalování lze použít jen
v menší míře u specifických útoků, např. při prodeji zpronevěřeného
zboží. Pachatelé těchto útoků mají převážně jinak dobrou pověst a
v poškozených organizacích zastávají mnohdy zodpovědné funkce.
V kategorii trestných činů páchaných podvody nebo zpronevěrou
je také trvale vysoký podíl tzv. latentní trestné činnosti. Zatímco
u trestných Činů spáchaných např. vloupáním jde především o to vy-
pátrat pachatele a trestná činnost sama je zpravidla známa od samé-
ho počátku, u podvodů a zpronevěr bývá situace opačná. Kontrolní
nebo jiný orgán obvykle odhalí trestnou činnost současně s pachate-
lem a existence trestného činu bez znalosti pachatele bývá naprostou
výjimkou. Především u tohoto druhu trestné činnosti trvale stoupá
podíl pachatelů z řad vlastních zaměstnanců poškozených organizací
a družstev a nejvýrazněji se mění vnitřní struktura osob pachatelů.
Ochrana majetku v socialistickém vlastnictví nemůže být toliko
záležitostí trestního řízení. Těžiště musí být v dodržování a každo-
denním plnění hospodářských předpisů zajištujících tento majetek
prvotně, ať již před útoky zištnými nebo ostatními. Z trestního ří-
zení a z činnosti všeobecného a občanskosoudního dozoru prokuratu-
ry plyne, že je nutno věnovat pozornost zejména:
-20 -
- rádné evidenci majetku organizací, která zajišťuje nejenom dal-
ší činnost na úseku ochrany majetku /inventarizace, prověrky, revi-
ze/, ale v řadě směrů umožňuje podchycovat i ekonomické jevy /stav
zásob, vznik nadnormativních zásob a pod. /,
- upevnění pracovní a hospodářské kázně i pokud nemá přímý vztah
k ochraně majetku v socialistickém vlastnictví, protože prakticky kaž-
dé porušení předpisů upravujících hospodářskou činnost organizace
může vytvořit podmínky pro zániky hodnot i trestněpostižitelnou formou
(zmetkovitost, hygienické zásady, ochrana životního prostředí, bez-
pečnost práce apod.),
- věrohodné a poctivé dokumentaci objektivních a zejména subjek-
tivních příčin vzniku každé poruchy a škody umožňující vyvození posti-
hu vedoucími pracovníky podle zákoníku práce a zejména umožňující
boj proti škodlivým jevům v samém jejich počátku,
- chápání kontrolní činnosti jako součásti řídící práce každého ve-
doucího pracovníka a nikoliv jen jako izolované náplně práce kontrol-
ních útvarů a kontrolorů.
Některé další formy útoků proti majetku v socialistickém vlastnictví
Jde o zbývající skupinu trestných činů proti majetku v socialistic-
kém vlastnictví, podle třetího oddílu, druhé hlavy zvláštní části trest-
ního zákona.
V této kategorii je nejpočetnějším činem trestný čin neoprávněného
užívání cizího motorového vozidla podle § 209a tr. zák. Tento trestný
čin byl původně postihován jako neoprávněné užívání věci z majetku v
socialistickém vlastnictví podle § 133 tr. zák. V důsledku úpravy trest-
ního zákona v r. 1969 se však octl v hlavě páté, mezi trestnými činy
hrubě narušujícími občanské soužití, aniž se změnil objekt ochrany.
Jeho vývoj je následující:
|
osob |
stíháno |
žalováno |
||
|
1971 |
1972 |
1971 |
1972 |
|
|
tr. čin podle § 209a tr. |
6. 932 |
5. 658 |
5. 759 |
4. 786 |
- 21 -
Charakteristický je celkový vysoký podíl útoků proti vozidlům
v majetku v socialistickém vlastnictví, kdy z celkového počtu trest-
ného činu podle § 209a tr. zák., bylo spácháno 5. 759 trestných či-
nů proti vozidlům v socialistickém vlastnictví. Útoky proti vozidlům
v majetku v socialistickém vlastnictví jsou páchány především vlast-
ními zaměstnanci a členy družstev /72, 6 %/ a v menší míře cizími
osobami /27, 4%/. Nejčastěji jde o tzv. černé jízdy, nezřídka spoje-
né s další trestnou činností, především drobným rozkrádáním materiá-
lu, nedovoleným podnikáním, zneužíváním socialistického podnikání
apod.
Okolnosti a podmínky vedoucí k této trestné činnosti lze spatřo-
vat obecně v nízké kázni na pracovištích. Příznačné je, že naprostá
většina těchto trestných činů byla zjištěna orgány Veřejné bezpeč-
nosti při náhodných kontrolách, zatímco poškozené organizace zneu-
žívání motorových vozidel nevěnují patřičnou pozornost. I u tohoto
trestného činu je pravděpodobně značná latence.
Dalším početnějším útokem proti majetku v socialistickém vlast-
nictví je trestný čin neoprávněného užívání věci z majetku v socia-
listickém vlastnictví podle § 133 tr. zák. Jeho vývoj byl tento:
|
osob |
stíháno |
žalováno |
||||
|
1970 |
1971 |
1972 |
1970 |
1971 |
1972 |
|
|
tr. čin podle |
2. 693 |
1. 240 |
1. 149 |
2. 270 |
1. 052 |
956 |
Stíháno bylo především neoprávněné užívání různých strojů pro
zemní úpravy, pomocných souprav
(kompresory, vrtná zařízení atd.),
nebo užitkových předmětů větší hodnoty (televizory, hudební skříně
apod.).
Tato trestná činnost bývá zpravidla součástí jiné trestné činnosti,
nejčastěji různých forem nedovoleného podnikání. K odhalování dochá-
zelo především zásluhou orgánů Veřejné bezpečnosti, zatímco orgány
poškozených organizací zhusta ani samy nezjistily, že věc organizaci
chybí.
Požáry, výbuchy a havárie
Požáry, výbuchy a průmyslové havárie jsou vážným nebezpečím
pro výstavbu socialistické společnosti, poněvadž způsobují našemu
hospodářství velké škody, a jsou mnohdy i příčinou ztrát na životech
-22 -
a zdraví občanů jak dokumentuje přehled o požárnosti.
|
ČSSR |
ČSR |
SSR |
||||
|
ROK |
počet |
škody |
počet |
škody |
počet |
škody |
|
1970 |
7. 461 |
209, 992. 612 |
5. 722 |
136, 384. 637 |
1. 739 |
73, 607. 979 |
|
100% |
100% |
76, 7% |
67, 0% |
23, 3% |
33, 0% |
|
|
1971 |
9. 406 |
448, 734. 298 |
7. 309 |
209, 418. 037 |
2. 097 |
239, 316. 261 |
|
100% |
100% |
77, 7% |
46, 7% |
22, 3% |
53, 3% |
|
|
1972 |
8. 888 |
257, 362. 747 |
6. 728 |
153, 653. 547 |
2. 160 |
103, 709. 200 |
|
100% |
100% |
75, 7% |
59, 7% |
24, 3% |
40, 3% |
|
Při požárech v roce 1972 přišlo o život v ČSSR 136 osob a utrpělo
různá zranění 699 osob; z toho v ČSR bylo usmrceno 94 osob a zraněno
521 osob, v SSR bylo usmrceno 42 osob a zraněno 178 osob.
Největší podíl na škodách způsobených v roce 1972 mají tyto požáry:
- v JRD Záhorská Bystrica, okres Bratislava-město, příčinou byla
závada v elektroinstalaci - škoda 20, 792. 540 Kčs,
- v n. p. Slovnaft Bratislava - Vlčí hrdlo, příčinou byl výron a vzní-
cení par oxydátu a metanolu od vyvolaného zkratu elektrického proudu -
škoda 12, 500. 000 Kčs,
- v Nitranských textilních strojírnách, n. p. Nitra, příčinou byl odho-
zený nedopalek cigarety - škoda 7, 000. 000 Kčs,
- ve Východoslovenských železárnách, závod válcovna Košice, pří-
čina nebyla objasněna - škoda 2, 500. 000 Kčs,
- v administrativní budově Správy přestavby železničního uzlu v
Praze, pravděpodobnou příčinou byla vadná elektrická instalace - ško-
da 2, 500. 000 Kčs,
- ve Východoslovenských železárnách, příčina nebyla objasněna -
škoda 2, 500. 000 Kčs,
- v n. p. Slovenská kniha Prešov, požár vznikl při sváření - škoda
2, 346. 380 Kčs.
Trestní postih plní u těchto činů především následnou a pomocnou
roli a nemůže zpravidla hlouběji postihnout vlastní jádro problematiky.
Stává se, že okruh stíhaných pachatelů je omezen jen na ty, kteří
-23-
zavinili následky bezprostředně, kdežto řada osob, jejichž účast na
následku byla vzdálená, ale které odpovídaly za celkové dodržování
bezpečnostních předpisů, za kázeň, pořádek apod. zůstává mimo
možnost zákroků orgánů činných v trestním řízení.
Ve všech odvětvích národního hospodářství je často značně podce-
ňováno nebezpečí požárů, výbuchů a havárií a jsou zanedbávána pří-
slušná bezpečnostní opatření. Bez vlivu nejsou patrně nesprávně chá-
pané tendence k úspornosti a jednostranná snaha o maximální výši vý-
roby. Vyskytují se i vážné nedostatky v práci orgánů, které mají pří-
mo na závodech těmto nebezpečným jevům čelit. Jejich činnost je mnoh-
dy formální, zjištěné nedostatky nejsou odstraňovány důsledně a včas.
Pracovní úkony, při nichž existují tato nebezpečí, nejsou dosta-
tečně zajišťovány. Například k řadě rozsáhlých požárů nebo k havá-
riím došlo hrubým porušením základních předpisů při sváření nebo
při práci s hořlavými kapalinami, při obsluze zemědělských strojů,
uskladnění surovin a píce apod. Ani zavádění automatických signali-
začních požárních hlásičů není na žádoucí úrovni.
Na vznik požárů, havárií a výbuchů a zejména na operativnost a
rychlost potlačení požárů působí i nepořádky na pracovištích, které
také ztěžují vyšetřování a možnost stanovit rozsah zavinění jednotli-
vých osob.