-35-

charakteristický trvalý růst počtu stíhaných i žalovaných osob,
který však zdaleka nevystihuje skutečný výskyt tohoto druhu kri-
minality. Realizovaný postih směřuje zatím, jen proti některým for-
mám této trestné činnosti. Postrádá se citelnější a častější postih
finanční mzdové, bilanční, cenové, plánovací, odvodové a daňové
nekázně, přesto, že právě tato trestná činnost svými následky má
výrazně celospolečenský dosah a vytváří příznivé podmínky pro
páchání jiných trestných činů, zejména všech forem rozkrádání
majetku v socialistickém vlastnictví a umožňuje obcházet nebo
negovat působení ekonomických stimulů v socialistickém hospodář-
ství nezbytných, zejména při racionalizaci práce, snižování nákla-
dů a hospodaření s pracovními silami. Různé formy hospodářské
nekázně podmiňují a nebo mají za následek i úplatkářství, korupci
nebo vzájemné zavazování hospodářských pracovníků a veřejných
činitelů. Stíháni jsou především odpovědní hospodářští pracovníci
nejnižších služebních kategorií.

Základním problémem činnosti orgánů trestního řízení, zej-
ména orgánů přípravného řízení a orgánů operativně pátracích,
je obtížná aplikace skutkových podstat trestných činů proti hospo-
dářské kázni, mající někdy za následek zaměření pozornosti toli-
ko na objasnění, zda nedošlo k rozkrádání majetku v socialistickém
vlastnictví.

Tento stav je ovlivněn především tím, že při odhalování
a zčásti i vyšetřování hospodářských trestných činů je charakteris-
tická závislost orgánů činných v trestním řízení a operativně pá-
tracích orgánů, na kontrolních a jiných orgánech ekonomické sféry.

Po přijetí usnesení vlády ČSSR č. 300/1971 se činnost kon-
trolních orgánů zaktivizovala. O tom kromě jiného svědčí vzrůstají-
cí počet oznámení podaných těmito orgány nebo organizacemi pro-
kuraturám a bezpečnosti. Po kvalitativní stránce je stále základním
problémem, že zejména podnikové a závodní kontrolní orgány se za-
měřují především na dokumentaci rozkrádání majetku v socialistickém
vlastnictví a nebo poškozování tohoto majetku, především formou
mank v obchodních organizacích. Chybí důkladnější zaměření, zej-
ména na různé projevy a následky hospodářské a finanční nekázně.
Vedoucí pracovníci, zejména centrálních a středních článků řízení,
celkem důsledně rozpracovali a přenesli usnesení vlády ČSSR
č. 300/1971 na podřízené organizace. Problémem je realizace těch-
to opatření, která jsou mnohde chápána jen formálně nebo jako
zásahy jednorázového charakteru, případně jen ve vztahu k trestné

- 36 -

činnosti. Došlo rovněž k aktivizaci různých poradních orgánů vedou-
cích pracovníků, především komisí. Tyto orgány zjištěné vady a ško-
dy však spíše registrují. Při dokumentaci příčin, výše i subjektiviza-
ce škod postupují povrchně a při stanovení výše náhrady benevolent-
ně.

Ke zlepšení konstatovaného stavu je zapotřebí:

a/ boj proti škodlivým jevům, především proti porušování hospodář-
ské kázně a útokům proti majetku v socialistickém vlastnictví,
musí být nadále chápán nejenom jako úkol státních orgánů, ale
i jako věc společenských organizací a orgánů;

b/ boj proti porušování hospodářské kázně a útokům proti majetku
v socialistickém vlastnictví musí být veden všemi vedoucími pra-
covníky, pracujícími a kolektivními organizacemi pracujících,
zejména v těch fázích vývoje škodlivých jevů, kdy ještě nemají
charakter trestného činu nebo přečinů, s důsledným zaměřením
na dokumentační stránku, k zjištění zavinění a k uplatnění opráv-
nění podle jiných předpisů, zejména podle zákoníku práce;

c/ pokračovat v realizaci usnesení vlády ČSSR č. 300/1971 v ce-
lém jeho rozsahu s tím, že musí jít o dlouhodobě působící opa-
tření, komplexně řešící problémy, především metod ochrany so-
cialistické ekonomiky vlastními prostředky vedoucích pracov-
níků a kolektivních organizací pracujících;

d/ vytvářet podmínky pro to, aby kontrola byla chápána jako neoddě-
litelná součást řídící práce i po metodické stránce a aby metody
upravené vyhláškou č. 75/1959 Ú. 1. nebyly omezovány toliko pro
činnost kontrolorů, ale byly aplikovány jako obecně platný meto-
dický postup;

e/ působit k překonání chybné praxe, že zejména vnitřní kontrolní
orgány se téměř výlučně zaměřují na parazitické útoky páchané
nižšími kategoriemi zaměstnanců a obvykle bez povšimnutí pone-
chávají různé projevy hospodářské nekázně pracovníků vyšších
služebních kategorií;

f/ usměrnit propagandu a právní výchovu tak, aby se kvalitativně změ-
nil přístup k problematice znalostí práva a tvorby právního vědo-
mí ve vztahu k ochraně celospolečenských zájmů tak, aby těmto
otázkám byla věnována alespoň stejná pozornost jako popularizaci
práv občanů a ochrany jejich majetku.

Pozn.: Proporce mezi ČSR a SSR se s menšími odchylkami pohybují v poměru asi 70 % k 30 %.
Viditelný je větší rozdíl v ukládání trestu PO /ČSR - 40 %, SSR - 31 %/, přičemž ten-
to rozdíl je vysvětlitelný nepoměrně větším využíváním trestu NO v SSR /25 %/, na
rozdíl od ČSR /16 %/. U trestného činu podle § 132 tr. zák. je tato praxe zejména patr-
ná /viz tab. D/.

Tab. B - Přehled o hospodářských trestných činech stihaných soudy v r. 1972

Pozn.: Pro trestné činy vůbec bylo odsouzeno v r. 1972 v ČSR 67. 265 osob, v SSR pak 33. 711 osob. Podíl.
ČSR na celkové kriminalitě tedy činí 66, 61 %, SSR - 33, 39 %. /viz tab. A/. Za trestné činy hospodářské podle
nahoře uvedených ustanovení trest. zák. bylo odsouzeno 8. 662 osob v ČSR a 3. 526 v SSR. - Na počtu pachatelů
odsouzených pro tyto trestné činy se tedy podílí ČSR ze 71 % a SSR z 29 %, - což zhruba odpovídá relaci v ČSR
a SSR odsouzených vůbec. Jinak - odsouzení pro trestné činy hospodářské se podílejí na celkové kriminalitě
12 % v ČSSR, - z toho z 12, 8 % v ČSR a z 10, 46 % v SSR. Poměrně malé rozdíly jsou nepochybně ovlivněny
výskytem trestného činu podle § 132 tr. zák. a § 130 tr. zák., které tvoří převážnou většinu všech trestných
činů hospodářské povahy /viz tab. shora/.

U některých trestných činů jsou ovšem značné rozdíly, jak je patrno u trestného činu podle § 120 tr. zák.,
pro který bylo-odsouzeno v ČSSR 121 osob, z toho 91, 7 % v ČSR a pouze 8, 3 % v SSR, - nebo podle § 129
tr. zák. v ČSR 86 % a v SSR 14 % /ovšem při 36 odsouzených v celé ČSSR !/.

1972

Pozn.: Vzhledem k poměrně malému počtu odsouzených pro tyto trestné činy se
uvádí vztah mezi uloženými tresty u jednotlivých druhů trestných činů v absolutních
číslech, neboť vyjadřování tohoto vztahu k % by bylo nepřesné a neposkytovalo by
reálný obraz uplatňování trestní politiky na tomto úseku. Nepoměrně přesnější zá-
věry poskytuje přehled o ukládání trestů za hospodářské trest, činy, pro které byla
odsouzena naprostá většina ze všech stíhaných pachatelů tr. činů hosp. povahy
/viz tab. B/.

Viz pozn. k tab. A