Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1973
II. v. o.
47
Vládní návrh,
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky
k souhlasu Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou republikou
a Rumunskou socialistickou republikou, podepsaná v Bukurešti dne 9. prosince 1972
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění Československé socialistic-
ké republiky souhlasí s Konzulární úmluvou mezi
Československou socialistickou republikou a Ru-
munskou socialistickou republikou, která byla po-
depsána v Bukurešti dne 9. prosince 1972.
Důvodová zpráva
I.
Konzulární styky mezi Československou socia-
listickou republikou a Rumunskou socialistickou
republikou byly až doposud upraveny Konzulární
úmluvou, podepsanou dne 21. května 1960 v Buku-
rešti. Tato úmluva však již nevyhovuje požadav-
kům, které na právní úpravu konzulárních styků
klade rozvoj vzájemných styků a neodpovídá ani
rozvoji mezinárodního práva v oblasti konzulárních
styků.
Nová konzulární úmluva má za úkol zajistit
v prvé řadě to, aby právní úprava konzulárních
styků v plné míře odpovídala nejen dosažené úrovni
vzájemných vztahů, ale aby současně umožňovala
i jejich další rozvoj. Tento rozvoj se týká jak ob-
lasti hospodářské spolupráce, tak i spolupráce kul-
turní a vědeckotechnické a v neposlední řadě i ob-
lasti turistického ruchu, který hraje ve vzájemných
vztazích obou zemí zvlášť významnou úlohu.
Potřeba sjednání nové konzulární úmluvy byla
dána i skutečností, že dosud platná konzulární
úmluva byla uzavřena před přijetím mnohostran-
né Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích v roce
1963. Neodpovídá proto rozvoji mezinárodního prá-
va v oblasti konzulárních styků, k němuž došlo jak
na základě této mnohostranné úmluvy, tak
i později,
a to především v důsledku prosazování zásad, které
v oblasti právní úpravy konzulárních styků uplat-
ňuje sovětská teorie i praxe a které dále rozvíjejí
pokrokové prvky, obsažené ve Vídeňské úmluvě
o konzulárních stycích. Jde zejména o oblast kon-
zulárních funkcí, vykonávaných konzulárními úřa-
dy a o oblast výsad a imunit konzulárních úřadů
a jejich členů.
2
V koncepci konzulárních funkcí je důraz kla-
den nejen na ochranu práv a zájmů vysílajícího stá-
tu a jeho občanů, ale i na druhou stránku konzu-
lární činnosti, kterou je podpora a napomáhání
rozvoji spolupráce vzájemných vztahů mezi oběma
státy.
Výsady a imunity konzulárních úřadů a jejich
členů jsou rozšiřovány a dosahují obdobného rozsa-
hu, v jakém jsou výsady a imunity poskytovány
diplomatickým misím a členům jejich personálu.
Takovéto nové pojetí se projevuje i v dalších
konzulárních úmluvách, které ČSSR v poslední
době sjednala s jinými socialistickými státy - tj.
se SSSR, BLR, NDR, PLR, MLR a s Kubou.
II.
Článek 1 úmluvy obsahuje definice pojmů, po-
užívaných v úmluvě.
Kapitola I upravuje problematiku konzulár-
ních styků.
Podle čl. 2 může každá smluvní strana zřídit
se souhlasem druhé smluvní strany na jejím území
konzulární úřad. Jeho sídlo a klasifikace se stanoví
dohodou vysílajícího a přijímajícího státu. Jejich
dohodu vyžaduje rovněž každá změna sídla konzu-
lárního úřadu, jeho klasifikace nebo jeho konzu-
lárního obvodu.
Čl. 3 upravuje otázku jmenováni vedoucího
konzulárního úřadu. Čl. 5 se zabývá otázkou stát-
ního občanství členů konzulárního úřadu. Podle
tohoto ustanovení konzulárními úředníky mohou
být pouze občané vysílajícího státu, kteří nemají
trvalé bydliště na území přijímajícího státu. Kon-
zulární zaměstnanci a členové služebního perso-
nálu konzulárního úřadu mohou být občany vysíla-
jícího nebo přijímajícího státu.
Čl. 7 dává přijímajícímu státu možnost odvolat
exeguatur nebo jiné přivolení vedoucího konzulár-
ního úřadu nebo sdělit, že jiný člen konzulárního
úřadu je nepřijatelný. Vysílající stát-je v takovém
případě povinen dotyčnou osobu odvolat nebo
ukončit její funkce na konzulárním úřadě.
Konzulárním funkcím je věnována kapitola II.
V čl. 8 se odrážejí obě základní stránky konzulární
činnosti: podporování přátelských styků mezi vysí-
lajícím a přijímajícím státem a napomáháni jejich
rozvoji ve všech oblastech a ochrana práv a zájmů
vysílajícího státu a jeho občanů. Obě tyto stránky
konzulární činnosti jsou v souladu a vzájemně spo-
lu souvisejí. Konzulární funkce jsou vykonávány
konzulárními úředníky vysílajícího státu, mohou
však být těž vykonávány členy diplomatického
personálu diplomatické mise vysílajícího státu ve
státě přijímajícím. Mimo hranice konzulárního ob-
vodu mohou být vykonávány pouze s předchozím
souhlasem přijímajícího státu (čl. 9).
Čl. 10 upravuje styk konzulárního úředníka
s orgány přijímajícího státu při výkonu konzulár-
ních funkci.
Čl. 11 a následující upravuji podrobně výkon
jednotlivých konzulárních funkci: evidence občanů
vysílajícího státu (čl.
11), zastupování občanů vysí-
lajícího státu před orgány přijímajícího státu
(čl. 12), vydáváni pasů a udělování viz (čl. 13),
funkce ve věcech matričních (čl. 14), funkce ve
věcech poručnických a opatrovnických (čl. 15),
notářské funkce
(čl. 16), funkce ve věcech dědic-
kých (čl. 17), funkce týkající se námořní a říční
dopravy (čl.
18), funkce týkající se civilní letecké
dopravy (čl. 19). Vedle těchto funkci může konzu-
lární úředník s předběžným souhlasem přijímají-
cího státu vykonávat i jiné funkce, kterými jej po-
věří vysílající stát.
Výhody, výsady a imunity, poskytované kon-
zulárnímu úřadu a jeho členům, jsou upraveny
v kapitole III. Čl. 23 ukládá přijímajícímu státu po-
vinnost učinit veškerá opatření, aby konzulární
úřad a jeho členové mohli vykonávat své funkce
a požívat výhod, výsad a imunit, poskytovaných
touto úmluvou. Se členy konzulárního úřadu je po-
vinen jednat s náležitou úctou a učinit veškerá opa-
třeni, aby zabránil jakémukoli útoku proti jejich
osobě, svobodě a důstojnosti. Čl. 24 upravuje použí-
váni státního znaku a vlajky vysílajícího státu.
Čl. 26 zakotvuje nedotknutelnost konzulárních
místností a bytů konzulárních úředníků a konzu-
lárních zaměstnanců. Čl. 27 poskytuje daňová osvo-
bození konzulárních místnosti, bytů konzulárních
úředníků a konzulárních zaměstnanců a doprav-
ních prostředků konzulárního úřadu. Čl. 28 dává
konzulárním archivům a dokumentům nedotknutel-
nost kdykoliv a kdekoliv se nalézají. Čl. 29 upravuje
svobodu spojení konzulárního úřadu s jeho vládou,
s diplomatickými misemi a jinými konzulárními
úřady vysílajícího státu, bez ohledu na to, kde se
nalézají. Spojením s občany vysílajícího státu se za-
bývá čl. 30. Články 32-45 upravují otázky výsad
a imunit členů konzulárního úřadu. Čl. 32 dává
členům konzulárního úřadu svobodu pohybu na úze-
mí přijímajícího státu s výjimkou oblastí, do nichž
je přístup zakázán nebo omezen z důvodů bezpeč-
nosti státu nebo veřejného zájmu.
Čl. 33 zajišťuje konzulárním úředníkům a kon-
zulárním zaměstnancům a jejich rodinným přísluš-
níkům osobní nedotknutelnost.
Podle čl. 34 a 35 jsou konzulární úřednici a
konzulární zaměstnanci vyňati z trestní jurisdikce
přijímajícího státu. Konzulární úředníci jsou vyňati
z jeho občansko-právní a správní jurisdikce s vý-
jimkou některých případů bez ohledu na to, zda se
jedná o činy při výkonu úřední činnosti či nikoliv,
zatímco konzulární zaměstnanci požívají tohoto
vynětí pouze pokud jde o jejich úřední činnost.
3
S vynětím z jurisdikce souvisí vynětí z povinnosti
podávání svědectví a posudků, upravené v čl. 38.
Čl. 39 upravuje osvobození od osobních služeb,
čl. 40 vynětí z registrace, čl. 41 osvobození od cel-
ních dávek, čl. 42 daňové osvobození a čl. 44 vy-
nětí ze sociálního zabezpečení.
Možnost vzdání se uvedených výsad a imunit
vysílajícím státem upravuje čl. 46. Čl. 45 se týká
výjimek z výsad a imunit pokud jde o konzulární
zaměstnance, členy služebního personálu a rodin-
né příslušníky členů konzulárního úřadu, kteří jsou
občany přijímajícího státu nebo v něm mají trvalé
bydliště.
Čl. 49 dává všem osobám, které požívají výsad
a imunit, povinnost dbát bez újmy na těchto výsa-
dách a imunitách právních předpisů přijímajícího
státu.
Nedílnou částí úmluvy je výměna dopisů týka-
jicí se stanovení počtu členů konzulárních úřadů
podle čl. 2 úmluvy.
III.
Úmluva v souladu se svými závěrečnými usta-
noveními podléhá ratifikaci a vstoupí v platnost
30 dní po dni výměny ratifikačních listin.
Úmluva byla podepsána dne 9. prosince 1972
v Bukurešti. Za ČSSR ji podepsal ministr zahranič-
ních věcí Ing. Bohuslav Chňoupek.
Ve smyslu čl. 36 odst. 3 ústavního zákona
č. 143/1968 Sb., o československé federaci ve znění
ústavního zákona č. 125/1970 Sb. úmluva vyžaduje
před svou ratifikací souhlas Federálního shromáž-
dění.
V Praze dne 31. října 1973
Předseda vlády ČSSR:
Dr. Štrougal v. r.
Ministr zahraničních věcí ČSSR:
Ing. Chňoupek v. r.
4
KONZULÁRNÍ ÚMLUVA
Mezi Československou socialistickou republikou
a Rumunskou socialistickou republikou
Československá socialistická republika a Ru-
munská socialistická republika,
přejíce si dále rozvíjet vzájemné přátelské sty-
ky na základě Smlouvy o přátelství, spolupráci a
vzájemné pomoci mezi Československou socialistic-
kou republikou a Rumunskou socialistickou repub-
likou, uzavřenou dne 16. srpna 1968 v Praze,
vedeni přáním upravit své konzulární styky,
stanovit práva, výsady a imunity konzulárních úřa-
dů a jejich členů a zajistit ochranu svých zájmů a
občanů,
rozhodli se uzavřít konzulární úmluvu a za
tím účelem jmenovali svými zmocněnci:
president československé socialistické repub-
liky
ing. Bohuslava Chňoupka,
ministra zahraničních věcí,
Státní rada Rumunské socialistické republiky
George Macovescu,
ministra zahraničních věcí,
kteří po výměně plných mocí, jež byly shledá-
ny v dobré a náležité formě, se dohodli na tomto:
Článek 1
Definice
Ve smyslu této úmluvy
a) "konzulární úřad" je kterýkoliv generální kon-
zulát, konzulát, vícekonzulát nebo konzulární
jednatelství,
b) "konzulární obvod" je území určené konzulár-
nímu úřadu k výkonu jeho funkcí,
c) "vedoucí konzulárního úřadu" je osoba pověře-
ná, aby vykonávala povinnosti spojené s touto
funkcí,
d) "konzulární úředník" je každá osoba, včetně
vedoucího konzulárního úřadu, pověřená v této
funkci výkonem konzulárních funkcí,
e) "konzulární zaměstnanec" je osoba, která, je
zaměstnaná v administrativních nebo technic-
kých službách konzulárního úřadu,
f) "člen služebního personálu" je osoba zaměst-
naná v domácích službách konzulárního úřadu,
g) "členy konzulárního úřadu" jsou konzulární
úředníci, konzulární zaměstnanci a členové slu-
žebního personálu,
h) "člen soukromého personálu" je osoba zaměst-
naná výlučně v soukromých službách člena
konzulárního úřadu,
i) "rodinní příslušníci" jsou manželka (manžel),
děti a rodiče člena konzulárního úřadu za
předpokladu, že tyto osoby žijí s ním ve spo-
lečné domácnosti,
j) "konzulární místnosti" jsou budovy nebo části
budov a pozemky, které k nim přísluší, použí-
vané výlučně pro konzulární účely, bez ohledu
na to, kdo je jejich vlastníkem,
k) "konzulární archívy" zahrnují všechny listiny,
dokumenty, korespondenci, knihy, filmy, zá-
znamové pásky a rejstříky konzulárního úřadu
spolu se šiframi, kartotékami a kteroukoliv
částí zařízení určenou k jejich ochraně a ulo-
žení,
l) "loď vysílajícího státu" je každé plavidlo uží-
vající vlajky vysílajícího státu v souladu s jeho
právními předpisy.
KAPITOLA I
KONZULÁRNÍ STYKY
Článek 2
Zřizování konzulárních úřadů
1. Každá smluvní strana může zřídit konzu-
lární úřady na území druhé smluvní strany pouze
s jejím souhlasem.
2. Sídlo a klasifikace konzulárního úřadu a
konzulární obvod se stanoví dohodou mezi vysílají-
cím a přijímajícím státem.
3. Každá pozdější změna sídla konzulárního
úřadu, Jeho klasifikace nebo jeho konzulárního ob-
vodu bude provedena rovněž po dohodě mezí vysí-
lajícím a přijímajícím státem.
Článek 3
Konzulský patent a exequatur
1. Ke jmenování vedoucího konzulárního úřa-
du musí vysílající stát obdržet předběžný souhlas
přijímajícího státu diplomatickou cestou.
2. Po obdržení tohoto souhlasu zašle vysílající
stát diplomatickou cestou konzulský patent minis-
terstvu zahraničních věcí přijímajícího státu. Kon-
zulský patent musí osvědčovat hodnost a obsahovat
jméno, příjmení a třídu vedoucího konzulárního
úřadu, hranice konzulárního obvodu a sídlo kon-
zulárního úřadu.
5
3. Vedoucímu konzulárního úřadu se povoluje
výkon jeho funkcí na základě oprávnění přijíma-
jícího státu, zvaného exequatur.
4. Do vydání exequatur může přijímající stát
vydat vedoucímu konzulárního úřadu prozatímní
oprávnění k výkonu jeho funkcí. V tomto případě
se na něho vztahují ustanovení této úmluvy.
5. Od té doby, kdy vedoucímu konzulárního
úřadu byl povolen, byť jen prozatímně, výkon jeho
funkcí, přijímající stát je povinen informovat o tom
neprodleně příslušně orgány v konzulárním obvodu
a učinit nezbytná opatření k tomu, aby vedoucí
konzulárního úřadu mohl plnit své funkce.
Článek 4
Dočasný výkon funkcí
1. V případě, že vedoucí konzulárního úřadu
nemůže vykonávat své funkce nebo jeho místo je
uprázdněno, vedení konzulárního úřadu může být
dočasně svěřeno konzulárnímu úředníkovi téhož
konzulárního úřadu nebo jiného konzulárního úřa-
du vysílajícího státu, nalézajícího se na území při-
jímajícího státu, nebo členovi diplomatického per-
sonálu diplomatické mise vysílajícího státu v přijí-
majícím státě.
2. Jméno a příjmení osoby pověřené dočasným
vedením konzulárního úřadu bude v souladu s od-
stavcem
1 notifikováno předem ministerstvu zahra-
ničních věcí přijímajícího státu.
3. Dočasný vedoucí konzulárního úřadu bude
požívat výhod, výsad a imunit poskytovaných touto
úmluvou vedoucímu konzulárního úřadu.
Článek 5
Občanství členů konzulárního úřadu
1. Konzulární úředníci mohou být pouze ob-
čany vysílajícího státu, nemohou mít stálé bydliště
na území přijímajícího státu a nemohou být vyslání
do tohoto státu s jiným posláním.
2. Konzulární zaměstnanci a členové služeb-
ního personálu konzulárního úřadu mohou být
pouze občany vysílajícího nebo přijímajícího státu.
Článek 6
Notifikace jmenování členů konzulárního úřadu
Jméno, příjmení a třídu konzulárních úředníků
kromě vedoucího konzulárního úřadu, jakož i jméno
a příjmení konzulárních zaměstnanců úřadu a čle-
nů služebního personálu konzulárního úřadu budou
předem notifikovány ministerstvu zahraničních
věcí přijímajícího státu.
Článek 7
Ukončení funkcí člena konzulárního úřadu
1. Přijímající stát může kdykoliv, aniž by byl
povinen uvést důvody svého rozhodnutí, sdělit dip-
lomatickou cestou vysílajícímu státu, že odvolává
exequatur nebo jakékoliv jiné oprávnění pro ve-
doucího konzulárního úřadu nebo že jiný člen kon-
zulárního úřadu je nepřijatelný. V takovém přípa-
dě vysílající stát podle povahy případu odvolá tuto
osobu nebo ukonči její funkce na konzulárním
úřadě.
2. Nesplní-li vysílající stát tuto povinnost
v přiměřené lhůtě, přijímající stát nemusí nadále
považovat tuto osobu za člena konzulárního úřadu.
Toto rozhodnutí bude vysílajícímu státu sděleno
diplomatickou cestou.
KAPITOLA II
KONZULÁRNÍ FUNKCE
Článek 8
Účel konzulární činnosti
Účel výkonu konzulárních funkcí je
a) podporování přátelských styků mezi vysílají-
cím a přijímajícím státem a napomáhání roz-
voji hospodářských, obchodních, vědeckých,
kulturních a turistických styků mezi oběma
státy,
b) ochrana práv a zájmů vysílajícího státu a jeho
občanů v přijímajícím státě,
c) poskytování podpory a pomoci občanům vysí-
lajícího státu,
d) informování všemi přípustnými prostředky
o podmínkách a vývoji hospodářského, obchod-
ního, vědeckého, kulturního a turistického ži-
vota v přijímajícím státě.
Článek 9
Výkon konzulárních funkcí
1. Konzulární funkce vykonávají konzulární
úřednici vysílajícího státu.
2. Konzulární funkce mohou rovněž vykonávat
členové diplomatického personálu diplomatické
mlse vysílajícího státu v přijímajícím státě. V tomto
případě budou nadále požívat výhody, výsady a
imunity, které jsou jim poskytovány na základě
jejich diplomatického statutu.
3. Konzulární funkce jsou vykonávány v hra-
nicích konzulárního obvodu. Mimo hranice konzu-
lárního obvodu je lze vykonávat pouze s předcho-
zím souhlasem přijímajícího státu,
6
Článek 10
Styk s orgány přijímajícího státu
1. Konzulární úředník se při výkonu konzulár-
ních funkcí může obracet na
a) příslušné místní orgány v konzulárním obvo-
du,
b) příslušné ústřední orgány přijímajícího státu,
je-li to dovoleno právními předpisy a zvyklost-
mi přijímajícího státu nebo příslušnými mezi-
národními dohodami, a to v rozsahu jimi do-
voleném.
2. Konzulární úředník se může obracet přímo
na ministerstvo zahraničních věcí přijímajícího
státu pouze v nepřítomnosti člena diplomatického
personálu diplomatické mlse vysílajícího státu.
Článek 11
Evidence občanů vysílajícího státu
1. Konzulární úředník má právo registrovat
občany vysílajícího státu, kteří mají přechodné
bydliště nebo jsou trvale usídleni v jeho konzulár-
ním obvodě.
2. Registrace provedená konzulárním úřední-
kem nezbavuje tyto občany povinnosti dodržovat
předpisy přijímajícího státu týkající se registrace
cizinců.
Článek 12
Zastupování občanů vysílajícího státu před
justičními a jinými orgány přijímajícího státu
Konzulární úředník je oprávněn v souladu
s právními předpisy přijímajícího státu učinit opa-
tření k zajištění zastoupení občanů vysílajícího
státu před orgány přijímajícího státu. Jsou-li nepří-
tomni nebo nemohou-li z jakéhokoli jiného důvodu
včas hájit svá práva a své zájmy.
Článek 13
Vydávání pasů a udělování víz
Konzulární úředník má právo
a) vydávat, obnovovat, prodlužovat nebo odebírat
pasy a jiné cestovní doklady občanů vysílají-
cího státu a provádět v těchto pasech a jiných
cestovních dokladech změny v souladu s práv
nimi předpisy vysílajícího státu,
b) udělovat vstupní nebo průjezdní víza osobám,
které si přeji cestovat do vysílajícího státu
nebo jím projet.
Článek 14
Funkce ve věcech matričních
1. Konzulární úředník má právo provádět re-
gistraci narození a úmrtí občanů vysílajícího státu
a vydávat příslušné doklady. Tato registrace však
nezbavuje příslušné osoby povinnosti splnit náleži-
tosti požadované právními předpisy přijímajícího
státu, pokud jde o registraci narození a úmrtí.
2. Konzulární úředník je oprávněn v souladu
s právními předpisy vysílajícího státu oddávat osoby
za předpokladu, že jsou oba občany vysílajícího
státu, a vydávat o tom příslušné doklady. O uzavře-
ných sňatcích bude informovat orgány přijímajícího
státu.
3. Příslušné orgány přijímajícího státu, jakmi-
le se dozvědí o úmrtí občanů vysílajícího státu na
území přijímajícího státu, budou o tom neprodleně
informovat konzulární úřad.
Článek 15
Funkce ve věcech poručnických a opatrovnických
1. Konzulární úředník může zasahovat v míře,
ve které to připouštějí právní předpisy přijímající-
ho státu, a v souladu se Smlouvou o právní pomoci
ve věcech občanských, rodinných a trestních mezi
oběma smluvními stranami u příslušných orgánů
ve všech případech týkajících se opatrovnictví a
poručnictví již ustanovených, nebo které mají být
ustanoveny, ve prospěch občana vysílajícího státu a
k zajištění správy jejich majetku za jejich nepří-
tomnosti; rovněž může příslušným orgánům přijí-
majícího státu navrhovat osoby, které mají vykoná-
vat poručnictví nebo opatrovnictví.
2. Příslušné orgány přijímajícího státu budou
konzulárního úředníka neprodleně informovat
o případech, kdy je nutné učinit opatření k ustano-
vení poručníka nebo opatrovníka pro občana vysí-
lajícího státu.
Článek 16
Notářské funkce
1. V souladu s právními předpisy přijímajícího
státu konzulární úředník je oprávněn provádět tyto
úkony:
a) přijímat, potvrzovat a ověřovat prohlášení ob
čanů vysílajícího státu,
b) sepisovat, ověřovat a přijímat k uložení závěti
občanů vysílajícího státu,
c) přijímat, pořizovat a ověřovat písemné doklady
týkající se jiných právních aktů občanů vysí-
lajícího státu, jestliže máji mít právní účinnost
mimo území přijímajícího státu a nedotýkají-li
se nemovitostí nacházejících se na jeho území
nebo věcných práv k takovým nemovitostem,
d) potvrzovat časové údaje, pokud jsou s nimi
spojeny právní následky, a legalizovat podpisy
občanů vysílajícího státu,
e) na žádost občanů vysílajícího státu legalizovat
kopie, překlady nebo výňatky z písemných
dokladů,
7
f) vidovat osvědčení o původu zboží a jiné po
dobné doklady,
g) legalizovat podpisy a pečeti na písemnostech
vydaných justičními nebo jinými orgány přijí-
majícího státu, které mají být použity ve vysí-
lajícím státe,
h) přijímat do úschovy listiny od občanů vysíla-
jícího státu nebo jim určené.
2. Doklady uvedené v odstavci 1 mají v přijí-
majícím státě stejnou právní platnost a průkazní
sílu jako písemnosti ověřené, legalizované nebo
potvrzené příslušnými orgány tohoto státu.
Článek 17
Funkce ve věcech dědických
1. Konzulární úřednici vykonávají funkce ve
věcech dědických v souladu se Smlouvou o právní
pomoci ve věcech občanských, rodinných a trest-
ních mezi oběma smluvními stranami.
2. V případě, kdy občan vysílajícího státu ze-
mřel na území přijímajícího státu, příslušný orgán
tohoto státu o tom bude neprodleně informovat
konzulární úřad a sdělí mu všechny informace,
které má k dispozici o dědicích, odkazovnících, je-
jich bydlišti nebo sídle, dědictví, jakož
i o existenci
závěti. Bude informovat konzulární úřad i v případě
zjištění, že občan vysílajícího státu zanechal dě
dictví na území třetího státu.
Článek 18
Funkce týkající se námořní a říční dopravy
1. Konzulární úředník má právo poskytovat
pomoc lodím vysílajícího státu, které vplouvají
nebo se nacházejí v některém přístavu v konzulár-
ním obvodu; může pomoci k usnadnění vstupu, po-
stoje a odjezdu lodí z přístavu ve svém konzulárním
obvodu.
2. V souladu s právními předpisy vysílajícího
státu konzulární úředník má právo vejít ve styk
s posádkami lodí vysílajícího státu, navštěvovat je,
ověřovat a potvrzovat lodní dokumenty a doklady
týkající se nákladu a dbát na dodržování předpisů
vysílajícího státu o plavbě na těchto lodích.
Bez újmy na pravomoci orgánů přijímajícího
státu a v souladu s právními předpisy vysílajícího
státu konzulární úředník, může rovněž vyšetřovat
všechny události, k nimž došlo při plavbě lodi,
vyslechnout kapitána a členy posádky, přijmout
hlášení o cestě lodi a činit opatření nutná k za-
jištění pořádku a disciplíny na lodi.
3. V případě havárie, najetí na mělčinu nebo
ztroskotání lodi vysílajícího státu ve vnitřních nebo
pobřežních vodách přijímajícího státu příslušné
orgány přijímajícího státu o tom neodkladně uvě-
domí konzulární úřad, který je nejblíže místu neho-
dy, a budou informovat o opatřeních učiněných
k záchraně a zajištění lodi, posádky, cestujících, ná-
kladů, zásob a jiného majetku. Tyto orgány také
poskytnou konzulárnímu úředníkovi nezbytnou
podporu při opatřeních nutných v důsledku havá-
rie, najetí na mělčinu nebo ztroskotání. Jestliže to
není v rozporu s právními předpisy přijímajícího
státu, pozvou příslušné orgány přijímajícího státu
konzulárního úředníka k účasti na vyšetřování
příčin havárie, najetí na mělčinu nebo ztroskotání.
Konzulární úředník může požádat orgány přijíma-
jícího státu, aby učinily opatření k záchraně a za-
jištění lodi, posádky, cestujících, nákladu, zásob a
jiného majetku.
4. Jestliže vlastník nebo provozovatel havaro-
vané lodi nebo lodi, která najela na mělčinu nebo
ztroskotala, nebo jakákoli jiná osoba oprávněná
jednat jeho jménem nemůže učinit nutná opatření
týkající se lodi, nákladu, jejích zásob nebo jiného
majetku na lodi, konzulární úředník může učinit
tato opatření jménem vlastníka, provozovatele nebo
oprávněné osoby. Konzulární úředník může taktéž
učinit opatření týkající se jakýchkoliv předmětů
náležejících občanu vysílajícího státu, které po-
cházejí z nákladu nebo zásob dopravených do pří-
stavu nebo nalezených na pobřeží, v blízkosti po-
břeží nebo nalézajících se na ztroskotané lodi. Za
tuto loď nebo náklad nebo její zásoby nebude vy-
bírán žádný celní poplatek kromě případů, kdy
byly dány ke spotřebování nebo využity v přijíma-
jícím státě.
5. Ustanovení odstavce 3 a 4 se použijí rov-
něž v případe majetku občana vysílajícího státu na-
lézajícího se na lodi třetího státu.
6. V případe, kdy orgány přijímajícího státu
zamýšlejí ve své pravomoci učinit na lodi vysíla-
jícího státu opatření týkající se jejich trestné právní
jurisdikce, uvědomí o tom předem konzulární úřad,
aby konzulární úředník mohl být přítomen prová-
dění těchto opatření nebo trestního stíhání. Jestliže
v naléhavých případech nebylo předběžné informo-
vání konzulárního úřadu možné a konzulární úřed-
ník nebyl při provádění těchto opatření přítomen,
budou orgány přijímajícího státu neprodlené infor-
movat konzulární úřad o provedených opatřeních.
Konzulární úřad bude informován i v případě, kdy
členové posádky lodi budou vyšetřováni orgány při-
jímajícího státu.
Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na
celní, zdravotnickou a pasovou kontrolu.
7. Konzulární úředník má právo v souladu
s právními předpisy vysílajícího státu přijímat ja-
kákoliv prohlášení a vystavovat jakékoliv dokumen-
ty týkající se
a) zapisování nebo výmazu lodi z rejstříku vysí-
lajícího státu,