Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1973
II. v. o.
55
Vládní návrh,
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé
socialistické republiky k souhlasu Smlouva mezi Československou
socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických
republik o režimu na československo-sovětských státních hraničíc
spolupráci a vzájemné pomoci v hraničních otázkách, podepsaná
v Praze dne 10. února 1973
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění Československé socia-
listické republiky souhlasí se Smlouvou
mezi
Československou socialistickou repu-
blikou a Svazem sovětských socialistických
republik o režimu na Československo -
sovětských státních hranicích, spolupráci
a vzájemné pomoci v hraničních otázkách,
podepsanou v Praze dne 10. února 1973.
- 2 -
Důvodová zpráva
Společné československo-sovětské státní hranice probíhají
zčásti po zemi, zčásti je tvoří hraniční řeka Uh. Ze samotné po-
vahy státních hranic vyplývá potřeba řešit řadu otázek vytyčo-
vání a udržování průběhu státních hranic, jakož i problémů sou-
visejících s režimem a různými událostmi na těchto hranicích.
Dosud byla problematika společných státních hranic upravena
Smlouvou o režimu na československo-sovětských státních hráni-
cích a o způsobu urovnávání pohraničních incidentů a Dodatkovým
protokolem a přílohami 1-4 podepsanými 30. listopadu 1956 v
Moskvě. Uvedené dokumenty již současným poměrům na společných
státních hranicích nevyhovovaly, neboť v řadě otázek neřešily
dostatečně potřebné problémy existující na těchto hranicích.
Proto bylo ve vzájemné dohodě přistoupeno k přípravě nových
smluvních dokumentů a došlo k uzavření Dohody mezi vládou Česko-
slovenské socialistické republiky a vládou Svazu sovětských so-
cialistických republik o vodohospodářských otázkách na hranič-
ních vodách, která byla podepsána dne 26. listopadu
1969 Tato
Smlouva řešila jeden z potřebných okruhů otázek.
Zbývající okruhy otázek související s úpravou poměrů na spo-
lečných státních hranicích řeší Smlouva mezi Československou so-.
cialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických repub-
lik podepsaná dne 10. února 1973 v Fráze.
Smlouva upravuje otázky vyznačování státních hranic v terénu
jednotným systémem, údržbu hraničních znaků, společné vyhotovo-
vání hraničních dokumentů, zaměřování pevné a pohyblivé hraniční
čáry, jakož i způsob kontroly stavu vyznačení státních hranic
a odstraňování odchylek v terénu oproti hraničním dokumentům.
Dále upravuje jmenování hraničního zmocněnce, jeho zástupce
a pomocníků, stanovuje úkoly hraničních zmocněnců při vyhodnoco-
vání stavu ochrany státních hranic, řešení hraničních událostí,
- 3 -
provádění obhlídky státních hranic a v dalších úsecích vzájemné
spolupráce.
Jednotlivé části Smlouvy upravují;
Část I až III Smlouvy řeší převážně oblast právních vztahů
na čs. - sovětských státních hranicích. Zahrnuje otázky průběhu
a způsobu vyznačování státních hranic stanovených Smlouvou mezi
ČSSR a SSSR o Zakarpatské Ukrajině podepsané v Moskvě 29. června
1945 a s ní souvisejícími demarkačními dokumenty. Státní hranice
je nepohyblivá s výjimkou hraničního úseku řeky Uh (v délce 2, 14
km), kde je pohyblivá.
Zahrnuje závazky smluvních stran k udržování státních hranic,
rozděluje hraniční znaky z hlediska jejich údržby a zavazuje smluv-
ní strany k udržování hraničního pruhu na vlastním uzemí. Předpo-
kládá provádět společnou prohlídku hraničních znaků a hraničního
pruhu, zpravidla 1 x za dva roky a společné přezkušování průběhu
hraniční čáry s demarkačními dokumenty 1 x za 10 let.
Má být zřízena společná čs. - sovětská vládní komise složen
ze čtyřčlenných delegací smluvních stran. Smlouva stanoví působ-
nost komise zaměřenou na plnění úkolů vyplývajících z právních
vztahů na společných státních hranicích.
Část IV až VI Smlouvy upravuje oblast působnosti pohranič-
ních orgánů a otázky režimu, vzájemné pomoci a spolupráce v hra-
ničních otázkách.
Předpokládá u obou smluvních stran ustavit hraniční zmocněn-
ce pro celý úsek čs. - sovětských státních hranic, jejich zástup-
ce a potřebný počet pomocníků. Hraniční zmocněnci a jejich zá-
stupci mají být jmenováni vládami smluvních stran.
Hraniční zmocněnci mají plnit ve vzájemné spolupráci povin-
nosti vyplývající ze Smlouvy, zejména učinit opatření, aby nedo-
cházelo k narušení pořádku na státních hranicích a zamezení ne-
zákonných přechodů osob přes státní hranice. Dále vyšetřovat a ře-
šit požadavky týkající se všech druhů náhrad plynoucích z poruše
pořádku na státních hranicích v rozsahu stanoveném Smlouvou.
-4 -
Upravuje formy vzájemného styku a spolupráce hraničních
zmocněnců a způsob vzájemného předávání osob, které nezákon-
ně překročily státní hranice, i navrácení majetku, který se
v důsledku porušení režimu na státních hranicích dostane na
území druhé smluvní strany,
V části V a VI se upravuje režim při užívání hraničních
vod, železnic a silnic, protínajících státní hranice s tím,
že spojení po železnicích nebo silnicích, místa přechodu na
těchto komunikacích jsou upravena zvláštními dohodami. Dále
řeší režimová opatření při honitbě, lesním a zemědělském hos-
podářství a hornictví v blízkosti státních hranic. Úprava
směřuje k tomu, aby nedocházelo k poškozování zájmů druhé
smluvní strany.
Smlouva věcně odpovídá obdobné smluvní úpravě s Polskou
lidovou republikou, která již byla vnitrostátně projednána,,
ratifikována presidentem republiky a která vstoupila v plat-
nost dne 19. 4. 1971.
Realizace Smlouvy nevyžaduje mimořádných rozpočtových
nákladů.
Vzhledem k zásadnímu politickému významu Smlouvy vyžadu-
je tato ve smyslu čl. 36 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968
Sb., o Československé federaci, před ratifikací presidentem
republiky souhlasu Federálního shromáždění.
Vstupem Smlouvy v platnost se nahrazují dosavadní smluvní
dokumenty z roku 1956, Smlouva přispěje k dalšímu upevňování
soudružských internacionálních vztahů mezi Československou so-
cialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických
republik a její realizací se zkvalitní a upevní spolupráce a
vzájemná pomoc při řešení hraničních otázek na společných
státních hranicích.
V Praze dne 21. listopadu 1973
Předseda vlády ČSSR:
Dr. Štrougal v. r.
Ministr zahraničních věcí ČSSR:
Ing. Chňoupek v. r.
- 5 -
S m l o u v a
mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovět-
ských socialistických republik o režimu na československo -
sovětských státních hranicích, spolupráci a vzájemné pomoci
v hraničních otázkách
President Československé socialistické republiky, na straně
jedné a Presidium Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistic-
kých republik na straně druhé, vedeni přáním přijmout opatřeni;
která by v potřebné míře zabezpečila dodržování režimu na česko-
slovensko - sovětských státních hranicích a upravilo hraniční
otázky v duchu dalšího upevňování a rozvoje spolupráce a vzájemné
pomoci, rozhodli se uzavřít ke splnění tohoto cíle tuto Smlouvu
a jmenovali svými zmocněnci:
president Československé socialistické republiky
generalmajora prof. JUDr. Jána Pješčaka, CSc.,
náměstka ministra vnitra Československé socialistické re-
publiky,
Presidium Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistickým
republik
Štěpána Vasiljeviče Červoněnka,
mimořádného a zplnomocněného velvyslance Svazu sovětských
socialistických republik v Československé socialistické re-
publice,
kteří po výměně svých plných mocí, jež byly shledány v dobré
a náležité formě, se dohodli:
- 6 -
Část I
Průběh a vyznačení státních hranic
Článek 1
/1/ Státní hranice mezi Československou socialistickou re-
publikou a Svazem sovětských socialistických republik od styku
státních hranic smluvních stran a Polské lidové republiky ke sty-
ku státních hranic smluvních stran a Maďarské lidové republiky
jsou stanoveny článkem 1 Smlouvy mezi Československou republikou
a Svazem sovětských socialistických republik o Zakarpatské Ukra-
jině, podepsané v Moskvě dne 29. června 1945.
/2/ Průběh státních hranic v terénu uvedený v odstavci 1
tohoto článku určují tyto demarkační dokumenty:
A/ Protokol popisu státních hranic mezi Československou republi-
kou a Svazem sovětských socialistických republik, stanovených
v listopadu roku 1945 až v dubnu 1946, podepsaný 8. května
1946 v Užhorodě s těmito přílohami:
1. svazek dokladů kartografických a geodetických prací na
státních hranicích mezi Československou republikou a Sva-
zem sovětských socialistických republik;
2. protokoly hraničních znaků postavených na státních hrani-
cích mezi Československou republikou a Svazem sovětských
socialistických republik;
3. protokol - popis styčného prostoru státních hranic Česko-
slovenska, Svazu sovětských socialistických republik a
Polska s těmito přílohami:
a/ mapa styčného prostoru státních hranic Československa,
Svazu sovětských socialistických republik a Polska
v měřítku l: 25 000,
b/ protokol o hraničním znaku "KŘEMENEC", postaveném na
styku státních hranic Československa, Svazu sovětských
socialistických republik a Polska.
- 7"
B/ Protokol hraničního znaku "Tisa", postaveného na styku stát-
ních hranic Československé socialistické republiky, Svazu so-
větských socialistických republik a Maďarské lidové republiky
podepsaný dne 19. února 1963 v Copu.
Článek 2
/1/ Státní hranice ohraničují výsostné území smluvních stran
jakož i svislým směrem vzdušný prostor a prostor pod zemským po-
vrchem.
/2/ Pro účely této Smlouvy užívané výrazy "státní hranice"
nebo "hraniční čára" mají stejný význam.
/3/ Státní hranice jsou vyznačeny v terénu hraničními znaky.
Pod pojmem "hraniční znak", užívaným v této Smlouvě, se rozumí
soustava hraničních sloupů a polygonových sloupků, případně zna-
ček trigonometrických bodů stejného čísla.
Článek 3
/1/ Státní hranice na suchých úsecích, jakož i v místech,
kde protínají stojaté nebo tekoucí vody, jsou nepohyblivé a pro-
bíhají po přímce od jednoho hraničního znaku ke druhému.
/2/ Státní hranice na úseku hraničního vodního toku Uh od
hraničního znaku 317 po hraniční znak 321 jsou pohyblivé a probí-
hají po střednici tohoto vodního toku.
/3/ Střednicí hraničního úseku vodního toku Uh je vyrovnaná
čára, která je od vyrovnaných čar obou břehů jeho koryta, bez
zřetele na zátoky, stejně vzdálena. V místech, kde není možno
přesně určit čáru břehu, pokládá se za střednici tohoto hranič-
ního vodního toku střednice vodní hladiny za nízkého stavu vody,
zjižtěného v době měření.
/4/ Průběh státních hranic na hraničním úseku vodního toku
Uh sleduje změny jeho střednice, které jsou způsobeny přirozený-
mi změnami tvarů jeho břehů.
- 8 -
/5/ Při změnách střednice koryta hraničního useku vodního
toku Uh, které by měly za následek, že pozemky přiléhající k bře-
hům jedné smluvní strany se spojí s břehem druhé smluvní strany,
se průběh státních hranic nezmění, pokud smluvní strany o tom
neuzavřou zvláštní smlouvu, v níž budou řešeny i otázky změny
vlastnictví těchto pozemků a stanoven způsob náhrady vyplývající
z těchto změn.
/6/ Jestliže při změně koryta hraničního Useku vodního toku
Uh uvedené v odstavci 5 tohoto článku nebude z vodohospodářských,
nebo jiných důvodů uznáno účelným uvést toto koryto do původního
stavu a neuzavřou-li smluvní strany zvláštní smlouvu o přeložení
státních hranic do střednice nového koryta, dohodnou se přísluš-
né orgány obou smluvních stran o způsobu nového vyznačení platné-
ho průběhu státních hranic v původním korytě hraničního úseku vod-
ního toku Uh.
Článek 4
/1/ Státní hranice jsou v terénu vyznačeny hraničními znaky
takto:
a/ na styku státních hranic Československé socialistické republi-
ky, Svazu sovětských socialistických republik a Polské lidové
republiky - trojhranným hraničním sloupem tvaru jehlanu;
b/ na charakteristických bodech hraniční čáry (lomové body hra-
niční Čáry, místa, kde státní hranice protínají železnice,
silnice, rokle, potoky a jiné terénní tvary) - dvěma hranič-
ními sloupy, osazenými zpravidla 2, 5 m od hraniční čáry a po-
lygonovým sloupkem, případně značkou trigonometrického bodu,
osazenými přímo v hraniční čáře mezi těmito hraničními sloupy;
c/ v místech přechodu hraniční čáry z pozemního úseku do vodního
úseku (hraniční úsek vodního toku Uh a mrtvé rameno řeky Tisy)
nebo naopak (hraniční úsek vodního toku Uh) - třemi hraniční-
mi sloupy a polygonovým sloupkem osazeným v hraniční čáře na
jednom z břehů mezi dvěma uvedenými hraničními sloupy; třetí
hraniční sloup je osazen na protilehlém břehu vodního toku ve
vytyčeném přímém směru hraniční čáry; ___
- 9 -
d/ na hraničním úseku vodního toku Uh - dvěma hraničními slou-
py osazenými proti sobě na protilehlých březích a polygono-
vým sloupkem osazeným na území Svazu sovětských socialistic-
kých republik mezi těmito hraničními sloupy;
e/ na mrtvém rameni řeky Tisy - dvěma hraničními sloupy osazený-
mi proti sobě na protilehlých březích;
f/ na místě přechodu hraniční čáry do vyschlého kory mrtvého
ramene řeky Tisy - třemi hraničními sloupy, z nichž dva jsem
osazeny na západním a jeden na výchovním břehu; dvěma polygo-
novými sloupky, z nichž jeden je osazen mezi prvními dvěma hra-
ničními sloupy a druhý - v korytě na spojnici mezi prvním po-
lygonovým sloupkem a třetím hraničním sloupem;
g/ na styku státních hranic Československé socialistické republi-
ky, Svazu sovětských socialistických republik a Maďarské lido-
vé republiky - třemi hraničními sloupy tvaru
trojstranného jeh-
lanu.
/2/ Veškeré údaje o každém hraničním znaků, jeho vztahu k hra-
niční čáře, jakož i o jeho tvaru, rozměrech, vzhledu, státním zna-
ku, číslování a materiálu, určují demarkační dokumenty uvedené
v článku 1 odstavci 2 této Smlouvy a rovněž příslušné ujednání
uzavřené výměnou nót v létech 1959 - 1960 o výměně dřevěných
hraničních sloupů za sloupy železobetonové a o změnách tvaru stře-
du hraničních znaků.
Článek 5
Smluvní strany učiní potřebná opatření k náležité ochraně
hraničních znaků a budou brát k zodpovědnosti osoby, které pře-
místily, poškodily nebo zničily hraniční znaky nebo jejich části.
Poškozené, přemístěné nebo zničené hraniční znaky nebo jejich
části obyvateli jedné ze smluvních stran budou obnoveny nebo
opraveny na náklady té smluvní strany, jejíž obyvatelé uvedenou
škodu způsobili. Nebudou-li zjištěni viníci, obnovení nebo opra-
vu hraničních znaků provede na svůj náklad ta smluvní strana,
která je podle ustanovení článku 7 této Smlouvy udržuje,.
- 10 -
Část II
Udržování státních hranic, hraničních znaků a hraničních pruhů
Článek 6
Smluvní strany se zavazují udržovat státní hranice po celé
délce tak, aby jejich průběh byl jasný a zřetelný. Rovněž se za-
vazují udržovat hraniční znaky, jakož i hraniční pruhy v takovém
stavu, aby poloha, vzhled, tvar, rozměry a barvy hraničních znaků,
šíře a přehlednost hraničních pruhů odpovídaly všem požadavkům
vyplývajícím z demarkačních dokumentů a ustanovením článku 4
odstavce 2 a článku 8 této Smlouvy.
Článek 7
/1/ Udržování hraničních znaků se mezi smluvní strany rozdě-
luje takto:
a/ hraniční sloupy osazené na území Československé socialistické
republiky, polygonové sloupky a značky trigonometrických bodů
lichých čísel, osazené v hraniční čáře, udržuje československá
strana;
b/ hraniční sloupy a polygonové sloupky, osazené na území Svazu
sovětských socialistických republik, polygonové sloupky a znač-
ky trigonometrických bodů sudých čísel, osazené v hraniční čáře
udržuje sovětská strana.
/2/ Udržování hraničního znaku "křemenec" upravuje Protokol
mezi vládou Československé republiky, vládou Svazu sovětských so-
cialistických republik a vládou Polské lidové republiky o péči
o hraniční znak "Křemenec" vytyčený na styku státních hranic Česko-
slovenska, Sovětského svazu, a Polska, podepsaný v Moskvě 29. září
1. 956.
-11 -
/3/ Pokud při provádění stavebních prací většího rozsahu
bude potřebné odstranit nebo přemístit některé hraniční znaky,
provede se společně nové vyznačení štábních hranic na těchto úse
cích, nezávisle na ustanovení odstavce 1 tohoto článku.
Článek 8
/1/ Hraniční pruh, široký pět metrů po každé straně hranič-
ní čáry, musí být udržován v naprostém pořádku a podle potřeby
očišťován od keřů a jiného porostu, který zamezuje viditelnost
z jednoho hraničního znaku na druhý.
/2/ V tomto pruhu se nesmí provádět orba a budovat zařízení
a stavby, pokud nejsou určeny k ochraně státních hranic. Přísluš-
né orgány smluvních stran mohou ve vzájemné dohodě v nutných pří
padech povolit výjimky.
/3/ Udržování hraničního pruhu zabezpečují příslušné orgá-
ny smluvních stran každý na svém území.
Článek 9
/1/ Obhlídku stavu a polohy, hraničních znaku a stavu hra-
ničních pruhů provádějí příslušné orgány každé ze smluvních
stran samostatně podle článku 7 odstavec 1 a článku 8 odstavec
3 této Smlouvy. Společné obhlídky hraničních znaků a pruhů prová-
dějí příslušné orgány smluvních stran zpravidla jednou za dva
roky.
/2/ O termínu společné obhlídky podle odstavce 1 tohoto člán-
ku se vždy příslušné orgány smluvních stran předem dohodnou.
/3/ O výsledku společné obhlídky sepisují příslušné orgány
smluvních stran protokol ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce
českém nebo slovenském a ruském.
-12 -
Článek 10
/1/ V případě ztráty, zničení nebo poškození hraničního
sloupu nebo polygónového sloupku anebo značky trigonometrického
bodu, učiní příslušný orgán té smluvní strany, která je podle
článku 7 této Smlouvy udržuje, neprodleně opatření k jejich zno-
vuosazení nebo opravě. O zahájení prací k znovuosazení nebo
opravě hraničního znaku nebo jeho části je příslušný orgán té
smluvní strany, která práce provádí, povinen písemně a včas uvě-
domit příslušný orgán druhé smluvní strany.
/2/ Zjistí-li příslušný orgán jedné smluvní strany, že byl
ztracen, zničen nebo poškozen hraniční sloup nebo polygono-
vý sloupek anebo značka trigonometrického bodu, které podle člán-
ku 7 této Smlouvy udržuje druhá smluvní strana, je povinen o tem
neprodleně uvědomit příslušný orgán této smluvní strany.
/3/ V případě potřeby příslušné orgány smluvních stran mo-
hou po vzájemné dohodě osazovat doplňkové hraniční znaky. Rovněž
mohou měnit polohu zničených nebo poškozených hraničních znaků
nebo jejich částí, jakož i těch, jimž hrozí poškození nebo zni-
čení a osazovat je na bezpečných místech. Při provádění těchto
prací nesmí být změněn průběh hraniční čáry, určený demarkačními
dokumenty.
/4/ Tvar, rozměry a vzhled znovuosazených a doplňkových
hraničních znaků musí odpovídat ustanovení článku 4 odstavce
2 této Smlouvy.
/5/ Znovuosazení zničených a poškozených hraničních sloupů
nebo polygonových sloupků anebo značek trigonometrických bodů,
jakož i jejich přemístění na bezpečné místo, provádějí příslušné
orgány té smluvní strany, která je podle článku 7 této Smlouvy
udržuje. Tyto práce se provádějí za účasti geodetů nebe topogra-
fů a v přítomnosti příslušných orgánů a expertů druhé smluvní stra-
ny.
/6/ Osazení doplňkových hraničních znaků provádějí příslušné
orgány smluvních stran společně a náklady s tím spojené nesou
rovným dílem.
-13-
Článek 11
/1/ K zabezpečení souladu průběhu hraniční čáry v terénu
s demarkačními dokumenty, uvedenými v článku 1 odstavec 2 této
Smlouvy, se provede společné přezkoušení československo-sovět-
ských státních hranic. Prvé přezkoušení bude provedeno v letném
období roku následujícího po roce, kdy vstoupí v platnost tato
Smlouva. O výsledku těchto prací se vyhotoví podle potřeby no-
demarkační dokumenty, které nahradí demarkační dokumenty, uve-
dené v článku 1 odstavci 2 této Smlouvy.
/2/ Další společné přezkoušení průběhu hraniční čáry se bu-
de provádět podle potřeby vždy po deseti letech, pokud o jeho
provedení nepožádá jedna ze smluvních stran dříve.
Článek 12
/1/ O pracích prováděných podlé článku 10 odstavců 1 a 3
a článku 11 odstavce 1 této Smlouvy se vyhotovují:
a/ zápis o znovuosazení zničených nebo poškozených hraničních
znaků nebo jejich částí na původní místo;
b/ zápis a protokol o osazení doplňkového hraničního znaku ne-
bo přemístění hraničního znaku nebo jeho části ohrožených ze-
ním na bezpečné místo;
c/ zápis, protokol a náčrty v měřítku 1: 1 000 - o změnách polo-
hy střednice koryta hraničního úseku vodního toku Uh podle
článku 3 odstavců 4 a 6 této Smlouvy.
/2/ Dokumenty, uvedené v odstavci 1 tohoto článku, se po
zují ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém nebo slovenském
a v jazyce ruském.
- 14 -
Část III
Společná československo-sovětská komise
Článek 13
/1/ Ke společnému přezkoušení průběhu hraniční čáry vlády
smluvních stran vytvoří Společnou československo-sovětskou komi-
si (dále jen komise). Vláda každé ze smluvních stran jmenuje do
této komise předsedu své delegace, jeho zástupce a dva členy.
Předsedové obou delegací mají právo podle potřeby přizvat k prá-
ci komise potřebný počet expertů a dalších osob. Předsedové nebo
jejich zástupci mohou v otázkách práce komise uskutečňovat pří-
mou spolupráci.
/2/ Každá ze smluvních stran hradí náklady spojené s čin-
ností svých členů komise, jakož i osob, které přizvala k práci
komise. Všechny náklady spojené s přezkoušením hraniční čáry,
jakož i náklady spojené s osazením nových nebo doplňkových hra-
ničních znaků, s přípravou a vyhotovením nových demarkačních do-
kumentů, ponesou smluvní strany rovným dílem.
Článek 14
/1/ Komise vykonává zejména tuto činnost:
a/ provádí společná přezkoušení průběhu hraniční čáry měřením
v terénu a v případe potřeby navrhuje změny jejího průběhu;
b/ rozhoduje o osazení doplňkových hraničních znaků nebo o pře-
místění ohrožených hraničních znaků nebo jejich částí na bez-
pečná místa a rovněž stanoví, která ze smluvních stran bude
udržovat polygonový sloupek doplňkového hraničního znaku;
c/ rozhoduje o změnách vyznačení průběhu státních hranic na hra-
ničním úseku vodního toku Uh v případech uvedených v článku 3
odstavci 6 této Smlouvy;
d/ zpracovává nové demárkační dokumenty; tyto dokumenty se poři-
zují ve dvou vyhotoveních, každé v českém nebo slovenském a
- 15 -
ruském jazyce; dokumenty podléhají schválení podle právního
řádu smluvních stran a vstupují v platnost výměnou nót o je-
jich schválení. Tyto dekumenty po jejich vstupu v platnost
nahrazují příslušné demarkační dokumenty platné do výměny.
/2/ Při plnění úkolů uvedených v odstavci 1 tohoto článku
komise úzce spolupracuje s hraničními zmocněnci smluvních stra
Článek 15
A/ O zahájení práce komise se smluvní strany dohodnou di-
namickou cestou. Způsob a termíny práce komise se stanoví na je-
jích zasedáních, prováděných střídavě na území smluvních stran
nebude-li dohodnuto jinak. Zasedáním komise předsedají střídavě
vedoucí obou delegací.
/2/ O každém zasedání komise se sepisují protokoly ve dvou
vyhotoveních, každé v jazyce českém nebo slovenském a ruském.
Podepíší je předsedové obou delegací.
/3/ Nemůže-li komise v některých otázkách dospět k dohodě,
předá je k projednání diplomatickou cestou.
Článek 16
/1/ Osobám uvedeným v článku 13. odstavci 1 této Smlouvy sta-
noví komise na dobu prací přiváděných při přezkušování průběhu
hraniční čáry způsob, dobu a místo překračování státních hranic
/2/ Uvedeným osobám se k tomuto účelu vydávají pro překra-
čování státních hranic průkazy, uvedené v příloze č. 1 a 2 této
Smlouvy.
/3/ Tyto průkazy vydává: členům československé delegace v
misi - ministr vnitra Československé socialistické republiky, čle-
nům sovětské delegace v komisi - náčelník Pohraničních vojsk Sva-
zu sovětských socialistických republik, expertům a ostatním oso-
bám - hraniční zmocněnci té smluvní strany, která je k práci ko-
mise přizvala.
- 16 -
Část IV
Pohraniční orgány, jejich práva a povinnosti, sídlo, úseky
činnosti a zásady překračování státních hranic
Článek 17
Příslušnými orgány uvedenými v této Smlouvě jsou hraniční
zmocněnci, jejich zástupci a pomocníci.
článek 18
/1/ Vláda Československé socialistické republiky a vláda
Svazu sovětských socialistických republik jmenují své hraniční
zmocněnce a jejich zástupce.
/2/ Hraniční zmocněnci plní ve vzájemné spolupráci povin-
nosti vyplývající jim z této Smlouvy.
Článek 19
1/ Hraniční zmocněnci jsou:
- Na straně Československé socialistické republiky:
hraniční zmocněnec československo-sovětských stát-
nich hranic s úsekem působnosti od hraničního znaku
"Křemenec", postaveného na styku státních hranic Česko*
slovenské socialistické republiky, Svazu sovětských so-
cialistických republik a Polské lidové republiky do
hraničního znaku "Tisa", postaveného na styku státních
hranic Československé socialistické republiky, Svazu
sovětských socialistických republik a Maďarské lidové
republiky.
- Na straně Svazu sovětských socialistických republik:
hraniční zrecněnec sovětsko-československých státních
hranic s úsekem působnosti od hraničního znaku "Kře-
menec", postaveného na styku státních hranic Svazu
- 17 -
sovětských socialistických republik, Československé
socialistické republiky a Polské lidové republiky do
hraničního znaku "Tisa", postaveného na styku stát-
ních hranic Svazu sovětských socialistických repub-
lik, Československé socialistické republiky a Maďar-
ské lidové republiky.
/2/ Jména a příjmení hraničních zmocněnců a jejich zástup-
ců a jejich sídla se budou vzájemně oznamovat diplomatickou čes-
Článek 20
/1/ Hraniční zmocněnci jmenují potřebný počet svých pomocní-
ků a mají právo si přizvat experty. Hraniční zmocněnci si navzá-
jem sdělují jména, příjmení a sídla svých pomocníků.
/2/ Zástupci mají stejná práva jako hraniční zmocněnci. Vy-
konávají povinnosti hraničních zmocněnců v případě jejich nepři
temnosti z důležitých příčin.
/3/ Rozsah práv pomocníků se stanoví ve zmocněních vydaných
hraničními zmocněnci.
Článek 21
Osobám uvedeným v článku 17 této Smlouvy vydávají písemná
zmocnění v jazycích smluvních stran:
- hraničnímu zmocněnci Československé socialistické republiky
jeho zástupci - ministr vnitra Československé socialistické re-
publiky;
- hraničnímu zmocněnci Svazu sovětských socialistických republik
a jeho zástupci - náčelník Pohraničních vojsk Svazu sovětských
socialistických republik;
- pomocníkům - příslušní hraniční zmocněnci.
- 18 -
Článek 22
Příslušné orgány smluvních stran jsou povinny:
/1/ Učinit opatřeni, aby nedocházelo k narušování pořádku na
státních hranicích, stanoveného touto Smlouvou.
/2/ Učinit opatření k zamezení nezákonného přechodu jakýchkoliv
osob přes státní hranice; o přijatých opatřeních uvědomovat
příslušné orgány druhé, smluvní strany.
/3/ Učinit opatření, aby na vlastním území byly zadrženy všechny
osoby, které nezákonně překročily státní hranice z území dru-
hé smluvní strany.
/4/ Vyšetřovat všechny případy porušení režimu státních hranic
a vyřešit je s výjimkou těch případů, které vyžadují řešení
diplomatickou cestou.
/5/ Vyšetřovat a řešit v rozsahu daných práv požadavky týkající
se všech druhů náhrad, vyplývajících z různých případů na-
rušení pořádku na státních hranicích a uplatňovaných jednou
ze smluvních stran nebo osobami nacházejícími se na jejím
území.
/6/ Současně s vyřešením případů porušení režimu na státních hra-
nicích se příslušné orgány smluvních stran dohodnou rovněž
i o způsobu navrácení majetku, který se dostane na území
druhé smluvní strany.
Článek 23
/1/ Osoby, které nezákonně překročily státní hranice, zadr-
žené na území jedné ze smluvních stran, budou předány "v době co
nejkratší hraničnímu zmocněnci nebo pomocníku hraničního zmoc-
něnce té smluvní strany, z jejíhož území přišly.
/2/ Současně s nimi budou předány i předměty, které tyto
osoby měly u sebe v okamžiku zadržení a které jimi byly vyve-
zeny z území druhé smluvní střeny. Nebudou však předány nezákon-
ně získané platební prostředky té smluvní strany, na jejímž úze-
mí byly osoby zadrženy.