9

a) vést evidenci občanů vysílajícího státu;

b) přijímat žádosti a prohlášení ve věcech
státního občanství občanů vysílajícího státu a vy-
dávat příslušné doklady;

c) v souladu s právními předpisy vysílajícího
státu přijímat prohlášení týkající se rodinných
poměrů občanů vysílajícího státu;

d) registrovat narození a úmrtí občanů vysí-
lajícího státu;

e) sestavovat, ověřovat, potvrzovat a legalizo-
vat listiny a dokumenty, jakož i provádět jiné
právní úkony, nezbytné pro jejich platnost, potře-
buje-li občan vysílajícího státu takové listiny nebo
dokumenty pro jejich použití mimo území přijíma-
jícího státu, nebo jsou-li vyžadovány jakoukoliv
osobou pro jejich použití ve vysílajícím státě, za
předpokladu, že takové úkony konzulárních úřed-
níků nejsou v rozporu s právními předpisy přijí-
majícího státu;

f) překládat právní listiny a dokumenty, ově-
řovat správnost překladu, jakož i vydávat ověřené
kopie přeložených dokumentů.

2. Rozumí se, že registrace nebo přijetí ozná-
mení o narození nebo úmrtí, registrace manželství
uzavřeného podle právních předpisů přijímajícího
státu, provedené konzulárním úředníkem, nebo
přijetí prohlášení o rodinných poměrech, nikterak
neosvobozuje dotyčnou osobu od povinnosti stano-
vené právními předpisy přijímajícího státu, která
se týká oznámení narození, úmrtí, sňatku nebo
jiných okolností týkajících se rodinných poměrů
příslušným orgánům přijímajícího státu nebo jejich
registrace těmito orgány.

Článek 31

Listiny a dokumenty, vyhotovené, přeložené
nebo ověřené konzulárním úředníkem v soula-
du s článkem 30, odstavec 1, písmeno e), mají
v přijímajícím státe stejnou právní účinnost a prů-
kazní sílu jako doklady vyhotovené, přeložené
nebo ověřené příslušnými úřady přijímajícího státu,
za předpokladu, že byly vyhotoveny způsobem,
který není v rozporu s právními předpisy přijíma-
jícího státu.

Článek 32

1. Konzulární úředník je oprávněn vydávat,
prodlužovat, měnit a rušit cestovní doklady občanů
vysílajícího státu.

2. Je rovněž oprávněn vydávat víza osobám,
které si přejí cestovat do vysílajícího státu.

Článek 33

Konzulární úředník může v souladu s právní-
mi předpisy přijímajícího státu doporučovat sou-
dům nebo jiným příslušným orgánům přijímajícího
státu vhodné osoby jako poručníky nebo opatrov-
níky občanů vysílajícího státu nebo Jejich majetku,
je-li tento majetek ponechán bez dozoru.

Článek 34

1. Příslušné orgány přijímajícího státu, jestliže
se o tom dozvědí, budou neprodleně informovat
příslušného konzulárního úředníka o úmrtí občana
vysílajícího státu na ůzemí přijímajícího státu.

2. Příslušné orgány přijímajícího státu budou
rovněž informovat konzulárního úředníka, dozvě-
dí-li se o pozůstalosti po občanu vysílajícího státu
nebo po osobě zemřelé v přijímajícím státě bez
zřetele na její občanství, jestliže se pozůstalost
může týkat občana vysílajícího státu.

3. Příslušné orgány přijímajícího státu učiní
v případech podle odstavce 2 a za předpokladu,
že se pozůstalost nalézá na území tohoto státu,
potřebná opatření v souladu s jeho právními před-
pisy k zajištění této pozůstalosti a doručí konzu-
lárnímu úředníkovi na jeho žádost opis závěti,
pokud byla pořízena, jakož i všechny dostupné
Informace o dědicích, obsahu a hodnotě pozůsta-
losti a uvědomí jej o datu pozůstalostního řízení.

4. Konzulární úředník je oprávněn zastupovat
v souladu s právními předpisy přijímajícího státu
přímo nebo prostřednictvím zástupce zájmy obča-
na vysílajícího státu, který má nárok na pozůsta-
lost nacházející se v přijímajícím státě a který
nemá v tomto státě trvalé bydliště, pokud takový
občan není zastoupen jinak a do doby, než bude
zastoupen. Nic z toho však neopravňuje konzulár-
ního úředníka, aby vystupoval jako advokát.

5. Konzulární úředník je v souladu s právními
předpisy přijímajícího státu oprávněn přijímat
jménem občana vysílajícího státu, který nemá
trvalé bydliště v přijímajícím státě, peníze nebo
jiný majetek, včetně plateb z titulu náhrady za
pracovní úrazy, důchodu, sociálního zabezpečení
a příjmů z pojistek, na něž příslušný občan může
mít nárok v důsledku úmrtí osoby. Právní předpisy
přijímajícího státu musí být používány tak, aby se
plně uplatnily účely, pro které jsou tato práva po-
skytována.

6. Movitý majetek a peněžní částky pocházející
z likvidace pozůstalosti, které náležejí občanu vy-
sílajícího státu, mohou být předány příslušnému
konzulárnímu úředníku za předpokladu, že nároky
věřitelů vůči pozůstalosti byly uspokojeny nebo
zajištěny a že byly zaplaceny daně a poplatky
týkající se pozůstalosti.


10

7. Konzulární úředník je oprávněn jednat pří-
mo s příslušnými úřady přijímajícího státu při za-
jištění pozůstalosti podle tohoto Článku.

8. V každém případě, kdy občan vysílajícího
státu, který nemá trvalé bydliště na území přijí-
majícího státu, zemře za svého přechodného po-
bytu na území tohoto státu, peníze a jeho osobní
předměty, které měl u sebe, za předpokladu, že
na ně nevznese nárok osoba, která je přítomna
a která je oprávněna na ně vznést nárok, budou
bez prodlení předány příslušnému konzulárnímu
úředníkovi vysílajícího státu k prozatímnímu opa-
trování a úschově. Toto ustanovení není na újmu
práva příslušných úřadů přijímajícího státu ujmout
se peněz a osobních předmětů v zájmu spravedl-
nosti.

Jestliže je správou pozůstalosti po zemřelé oso-
bě pověřen orgán přijímajícího státu, konzulární
úřad předá peníze a osobní předměty tomuto or-
gánu.

Vývoz peněz a osobních předmětů podléhá
právním předpisům přijímajícího státu.

9. Kdykoli konzulární úředník nebo člen diplo-
matické mise pověřený výkonem konzulárních
funkcí, vykonává funkce uvedené v tomto článku,
podléhá, pokud jde o výkon těchto funkcí, práv-
ním předpisům přijímajícího státu a občansko-
právní jurisdikci soudních a správních orgánů
přijímajícího státu stejným způsobem a ve stejném
rozsahu, jako občan přijímajícího státu.

Článek 35

1. Konzulární úředník je oprávněn v souladu
s právními předpisy přijímajícího státu zastupovat
v konzulárním obvodu občany vysílajícího státu
před úřady přijímajícího státu, jestliže se nemohou
z důvodů nepřítomnosti nebo z jiných vážných
důvodů zavčas ujmout hájení svých práv a zájmů.
Zastupování trvá tak dlouho, dokud zastupovaná
osoba neustanoví svého zástupce nebo sama nepře-
vezme hájení svých práv a zájmů.

2. Konzulární úředník je oprávněn v konzu-
lárním obvodu navázat a udržovat styk s každým
občanem vysílajícího státu, radit mu a poskytovat
veškerou potřebnou pomoc a v případě potřeby či-
nit opatření k zajištění právní pomoci. Přijímající
stát nebude Žádným způsobem omezovat právo ob-
čana vysílajícího státu spojit se s konzulárním
úřadem nebo konzulární úřad navštívit.

Článek 36

1. Ve všech případech, kdy je občan vysílají-
cího státu jakýmkoliv způsobem bud zbaven osobní
svobody nebo je jeho osobní svoboda omezena,

příslušné úřady přijímajícího státu informují ne-
prodleně konzulární úřad vysílajícího státu vždy
nejpozději do tří dnů. Konzulární úředník bude
na požádání neprodleně informován o důvodech
zbavení nebo omezení osobní svobody občana vy-
sílajícího státu.

2. Příslušné orgány přijímajícího státu nepro-
dleně informují občana vysílajícího státu o jeho
právech navázat spojení s konzulárním úředníkem,
poskytnutých mu podle tohoto článku.

3. Konzulární úředník je oprávněn od občana
vysílajícího státu, který byl jakýmkoli způsobem

buď zbaven osobní svobody nebo jehož osobní svo-
boda byla omezena, přijímat a zasílat mu kores-
pondenci nebo jiná sdělení a učinit vhodná opa-
tření, aby mu zajistil právní pomoc a zastoupení.

4. Konzulární úředník je oprávněn navštívit
občana vysílajícího státu, který byl jakýmkoliv způ-
sobem bud zbaven osobní svobody nebo jehož
osobni svoboda byla omezena, včetně takového ob-
čana, který je ve vězeni, ve vazbě nebo je zadržen
v jeho konzulárním obvodě na základě rozsudku,
hovořit a korespondovat s ním v jazyce vysílají-
cího státu nebo přijímajícího státu a zajistit mu
právní zastoupení. K těmto návštěvám dojde co
možná nejdříve, ale v žádném případě nebudou
odmítnuty po uplynutí období čtyř dnů ode dne,
kdy byl občan jakýmkoliv způsobem bud zbaven
osobni svobody nebo jeho osobni svoboda byla ome-
zena. Návštěvy se mohou opakovat, avšak přestáv-
ky mezi nimi nebudou delší než jeden měsíc.

5. V případě soudního řízení proti občanu vy-
sílajícího státu v přijímajícím státě, příslušný úřad
informuje konzulárního úředníka na jeho požádání
o obvinění vzneseném proti tomuto občanu a po-
volí konzulárnímu úředníku, aby byl přítomen
soudnímu řízení s takovým občanem i jakémukoliv
pozdějšímu odvolacímu řízení.

6. Občan, na něhož se vztahují ustanovení
tohoto článku, může obdržet od konzulárního
úředníka baličky obsahující potraviny, ošacení,
léky a potřeby ke čtení a psaní v rozsahu povo-
leném předpisy platnými v zařízeni, ve kterém je
držen.

7. Práva obsažená v tomto článku budou vy-
konávána v souladu s právními předpisy přijímají-
cího státu, avšak s tou výhradou, že právní před-
pisy budou použity tak, aby se plně uplatnily
účely, jež tato práva sleduji.

Článek 37

1. Konzulární úředník je oprávněn poskytovat
v konzulárním obvodu veškerou pomoc lodi vysíla-
jícího státu, která se nachází v přístavech, po-


11

břežních nebo vnitřních vodách přijímajícího státu,
jakož i její posádce a cestujícím.

2. Konzulární úředník se může při výkonu
svých funkcí v otázkách týkajících se lodi vysíla-
jícího státu, její posádky a cestujících, obracet se
žádostí o pomoc na příslušné úřady přijímajícího
státu.

3. Konzulární úředník může vstoupit na palu-
bu lodi, jakmile je lodi povoleno navázat styk
s pobřežím. Členové posádky mohou neprodleně
navázat s konzulárním úředníkem spojení.

4. Konzulární úředník je v konzulárním obvodu
oprávněn:

a) bez újmy na právech úřadů přijímajícího
státu vyšetřovat všechny události na palubě lodi,
vyslechnout kteréhokoliv člena posádky, kontro-
lovat lodní doklady, přijmout prohlášení o cestě
a směru lodi, jakož i usnadňovat vjezd, výjezd
nebo postoj lodi v přístavu;

b) bez újmy na právech úřadů přijímajícího
státu řešit sporné otázky mezi kapitánem a kte-
rýmkoliv členem posádky, včetně sporů týkajících
se mzdy a pracovní smlouvy, v rozsahu, v jakém
je to dovoleno právními předpisy vysílajícího státu;

c) učinit opatření k lékařskému ošetření kte-
réhokoliv člena posádky nebo cestujících lodi nebo
k jejich návratu;

d) přijmout, vystavit nebo ověřit jakékoliv
prohlášení nebo jiné doklady, které předpisují
právní předpisy vysílajícího státu ve vztahu k lodi.

Článek 38

1. Zamýšlejí-li příslušné úřady přijímajícího
státu provést jakékoliv donucovací opatření nebo
jakékoliv vyšetřování na palubě lodi vysílajícího
státu, uvědomí o tom prostřednictvím příslušných
úřadů přijímajícího státu příslušného konzulárního
úředníka. Takové uvědomění je třeba provést včas,
aby byla umožněna přítomnost konzulárního úřed-
níka nebo jeho zástupce, s výjimkou případů, kdy
nutnost podniknutí okamžitých kroků ve věci, činí
takové uvědomění nemožným. Nebyl-li konzulární
úředník nebo jeho zástupce přítomen, předají pří-
slušné úřady přijímajícího státu konzulárnímu
úředníkovi úplnou informaci o událostech.

2. Ustanovení odstavce 1 se použije i v přípa-
dech, kdy příslušné přístavní úřady hodlají vy-
slechnout členy posádky na pevnině.

Ustanovení tohoto článku se však nebude
vztahovat na obvyklou celní, pasovou nebo zdra-
votní prohlídku prováděnou příslušnými úřady, ani
jakýkoliv úkon prováděný na žádost nebo se sou-
hlasem kapitána lodi.

Článek 39

1. Ztroskotá-li loď vysílajícího státu, narazí-li
na břeh, je vyvržena na břeh nebo utrpí jinou
škodu v přijímajícím státě, nebo je-li nějaký před-
mět tvořící část nákladu poškozené lodi vysílají-
cího, přijímajícího nebo třetího státu, vlastnictvím
občana vysílajícího státu a nalezne se jako vyvr-
žený předmět na pobřeží nebo ve vnitřních nebo
teritoriálních vodách přijímajícího státu, nebo je
dopraven do přístavu tohoto státu, uvědomí o tom
příslušné úřady přijímajícího státu jakmile to bude
nejdříve možné, konzulárního úředníka. Informují
ho rovněž o již učiněných opatřeních pro záchra-
nu lidských životů na palubě lodi, lodi, nákladu
a jiného majetku na palubě, jakož i o předmětech
náležejících k lodí nebo tvořících část jejího ná-
kladu, které se oddělily od lodi.

2. Konzulární úředník může takové lodi, jejím
cestujícím a členům posádky poskytnout veškerou
pomoc. Za tím účelem se může dovolávat pomoci
příslušných úřadů přijímajícího státu. Konzulární
úředník může učinit opatření uvedená v odstavci
1, jakož i opatření za účelem opravy lodi nebo
požádat příslušné úřady přijímajícího státu, aby
učinily taková opatření nebo v nich pokračovaly

3. Jestliže kapitán, majitel, nebo pojišťovatel
lodi, či jiná osoba, která zastupuje zájmy lodi uve-
dené v odstavci 1, nemůže učinit nezbytná opatření
pokud jde o loď nebo její náklad, může taková
opatření učinit jejich jménem konzulární úředník.
Konzulární úředník může za obdobných okolností
učinit příslušné kroky pokud jde o náklad a jiný
majetek ve vlastnictví vysílajícího státu nebo jeho
občanů, který náleží ke ztroskotané nebo poškoze-
né lodi, která je registrována v jiném než vysílají-
cím státě, s výjimkou lodi pod vlajkou přijímají-
cího státu.

4. Z poškozené lodi vysílajícího státu, ani z je-
jího nákladu nebo zásob nebudou ukládána žádná
cla, ledaže by byly dodány pro použití v přijíma-
jícím státě.

Článek 40

Ustanovení článku 37, 38 a 39 se přiměřeně
vztahují také na letecké dopravní prostředky za
předpokladu, že použití těchto článků není v roz-
poru s platnými smlouvami mezi přijímajícím a
vysílajícím státem.

Článek 41

Konzulární úřad je oprávněn vybírat na území
přijímajícího státu dávky a poplatky za konzulární
úkony v souladu s právními předpisy vysílajícího
státu.


12

ČÁST V
Závěrečná ustanovení

Článek 42

1. Tato úmluva podléhá ratifikaci a vstoupí
v platnost třicátým dnem po dni výměny ratifikač-
ních listin, která bude provedena ve Washingtonu.

2. Tato úmluva zůstane v platnosti až do uply-
nutí šesti měsíců ode dne, kdy jedna z Vysokých

smluvních stran sdělí druhé smluvní straně v pí-
semné formě svůj úmysl ukončit platnost této
úmluvy.

Na důkaz toho zmocněnci obou Vysokých
smluvních stran tuto úmluvu podepsali a opatřili
pečetěmi.

Dáno v Praze dne 9. července 1973 ve dvou
vyhotoveních, každé v českém a anglickém jazyce,
přičemž obě znění mají stejnou platnost.

Za

Československou socialistickou republiku
Ing. Bohuslav Chňoupek v. r.

Za

Spojené státy americké
William Rogers v. r.


13

Dohodnuté memorandum

V souvislosti s dnešním podpisem Konzulární
úmluvy mezi Československou socialistickou repub-
likou a Spojenými státy americkými se obě Strany
dohodly zaznamenat diskusi v průběhu jednání
o Úmluvě, pokud jde o výrazy "law" a "právní
předpisy", tak jak jsou tyto používány v různých
jejích ustanoveních.

Vedoucí delegace Spojených států amerických
vysvětlil, že z hlediska Spojených států výraz
"law" zahrnuje všechny významné národní, státní

a místní zákony, nařízení, pravidla, rozhodnutí
a podobná ustanovení, která mají sílu a účinek
zákona, včetně rozhodnutí soudů a jiných justič-
ních orgánů.

Vedoucí československé delegace vysvětlil, že
z československého hlediska výraz "právní před-
pisy" zahrnuje veškeré zákony a ostatní normy,
které jsou právně závazné.

Dáno v Praze dne 9. července 1973

Za

Československou socialistickou republiku
Ing. Bohuslav Chňoupek v. r.

Za

Spojené státy americké
William Rogers v. r.


14

Excelence,

Vaše Excelence ml sdělila svým dopisem
z dnešního dne toto:

"Mám čest odvolat se na dnes podepsanou
Konzulární úmluvu mezi Spojenými státy americ-
kými a Československou socialistickou republikou
a potvrdit, že se obé Strany dohodly na následují-
cích ustanoveních, týkajících se provádění Úmluvy

1. Osoby přijíždějící do Československé socia-
listické republiky na dočasně návštěvy na základě
cestovních pasů Spojených států opatřených plat-
nými československými vstupními vizy budou po-
važovány příslušnými československými úřady po
dobu, po kterou jim byl přiznán statut dočasného
návštěvníka v souladu s platností víza, za občany
Spojených států pro účely zajištění konzulární
ochrany vyplývající z Úmluvy dnes podepsané,
jakož i práva odjezdu z Československé socialis-
tické republiky bez dalších dokumentů, a to i teh-
dy, mohou-li tyto osoby být současně považovány
za občany Československé socialistické republiky.

2. Osoby přijíždějící do Spojených států ame-
rických na dočasné návštěvy na základě cestovních
pasů Československé socialistické republiky opa-
třených platnými vstupními vízy Spojených států
budou povazovány příslušnými úřady Spojených
států amerických po dobu, po kterou jim byl při-
znán statut dočasného návštěvníka, za občany
Československé socialistické republiky pro účely
zajištění konzulární ochrany vyplývající z Úmluvy
dnes podepsané, jakož i práva odjezdu ze Spoje-

ných států amerických bez dalších dokumentů, a
to i tehdy, mohou-li tyto osoby být současně po-
važovány za občany Spojených států amerických.

3. S odvoláním na ustanovení odstavců 1 a 2
shora se rozumí, že cestovní pasy Spojených států
amerických jsou vydávány pouze osobám, které
jsou považovány vládou Spojených států americ-
kých za občany Spojených států amerických. Dále
se rozumí, že cestovní pasy Československé socia-
listické republiky jsou vydávány pouze osobám,
které jsou považovány vládou Československé so-
cialistické republiky za občany Československé so-
cialistické republiky.

4. Osoby zmíněné shora v odstavcích 1 a 2
neztratí právo na konzulární ochranu a právo na
odjezd bez dalších dokumentů, jestliže doba, po
kterou byl těmto osobám přiznán statut dočasného
návštěvníka, uplynula v průběhu soudního nebo
správního řízení, jež zabránilo jejich dobrovolné-
mu odjezdu.

5. Výše uvedená dohoda nemá měnit závazky
obou vlád vyplývající z Úmluvy o naturalizaci po-
depsané v Praze 16. července 1928, ani se těchto
závazků dotýkat. "

Mám čest potvrdit Vaší Excelenci příjem do-
pisu a sdělit, že moje vláda souhlasí s jeho obsa-
hem.

Používán této příležitosti, abych Vaši Exce-
lenci znovu ujistil o své nejhlubší úctě.

V Praze dne 9. července 1973

Ing. B. Chňoupek v. r.

Jeho Excelence

William P. Rogers

Státní tajemník

Spojených států amerických


15

Překlad

Praha, 9. července 1973

Excelence,

mám čest odvolat se na dnes podepsanou Kon-
zulární úmluvu mezi Spojenými státy americkými
a Československou socialistickou republikou a po-
tvrdit, že se obě Strany dohodly na následujících
ustanoveních, týkajících se provádění Úmluvy:

1. Osoby přijíždějící do Československé socia-
listické republiky na dočasné návštěvy na základě
cestovních pasů Spojených států opatřených plat-
nými československými vstupními vízy budou po-
važovány příslušnými československými úřady po
dobu, po kterou jim byl přiznán statut dočasného
návštěvníka v souladu s platností víza, za občany
Spojených států pro účely zajištění konzulární
ochrany vyplývající z Úmluvy dnes podepsané,
jakož i práva odjezdu z Československé socialis-
tické republiky bez dalších dokumentů, a to i teh-
dy, mohou-li tyto osoby být současně považovány
za občany československé socialistické republiky.

2. Osoby přijíždějící do Spojených států ame-
rických na dočasné návštěvy na základě cestovních
pasů Československé socialistické republiky opa-
třených platnými vstupními vízy Spojených států
budou považovány příslušnými úřady Spojených
států amerických po dobu, po kterou jim byl při-
znán statut dočasného návštěvníka, za občany Čes-
koslovenské socialistické republiky pro účely za-
jištění konzulární ochrany vyplývající z Úmluvy

dnes podepsané, jakož i práva odjezdu ze Spoje-
ných států amerických bez dalších dokumentů, a
to i tehdy, mohou-li tyto osoby být současně po-
važovány za občany Spojených států amerických.

3. S odvoláním na ustanovení odstavců 1 a 2
shora se rozumí, že cestovní pasy Spojených států
amerických jsou vydávány pouze osobám, které
jsou považovány vládou Spojených států americ-
kých za občany Spojených států amerických. Dále
se rozumí, že cestovní pasy Československé socia-
listické republiky jsou vydávány pouze osobám,
které jsou považovány vládou Československé so-
cialistické republiky za občany Československé so-
cialistické republiky.

4. Osoby zmíněné shora v odstavcích 1 a 2 ne-
ztratí právo na konzulární ochranu a právo na
odjezd bez dalších dokumentů, jestliže doba, po
kterou byl těmto osobám přiznán statut dočasného
návštěvníka, uplynula v průběhu soudního nebo
správního řízení, jež zabránilo jejích dobrovolnému
odjezdu.

5. Výše uvedená dohoda nemá měnit závazky
obou vlád vyplývající z Úmluvy o naturalizaci po-
depsané v Praze 16. července 1928, ani se těchto
závazků dotýkat.

Používám této příležitosti, abych Vaši Exce-
lenci znovu ujistil o své nejhlubší úctě.

William P. Rogers v. r.
Státní tajemník

Jeho Excelence

Ing. Bohuslav Chňoupek
ministr zahraničních věcí
Československé socialistické republiky


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP